Salci
přečtené 143
Z rodinné kroniky Lady Fuckingham
2013,
neznámý - neuveden
ztráta času
Bylo možné předpokládat, že druhý díl bude slabší než ten první, ale až takovou bídu jsem nečekal. Opakují se naprosto stejné náměty a výrazy. Závěrečným incestem chce autor patrně vyprovokovat a šokovat čtenáře, ale kdo četl první díl, rozhodně vytřeštěné oči nemá. První Lady Fuckingham je dílem, které alespoň umí rozesmát, a na svou dobu se jednalo o velmi originální knihu, proto jsem ji hodnotil kladně. Pokračování je však trapné a vyloženě hloupé, pro mě jednoznačný odpad!... celý text
Země
1983,
Émile Zola
Sérii Rougon-Macquartové sice nemám zdaleka přečtenou, ale v rámci toho, s čím jsem se setkal, se jedná o silný nadprůměr. Domnívám se, že toto dílo patří mezi ty Zolovy romány, které čtenáři neprávem opomíjí. Za největší přednost této knihy považuji časté zvraty a s tím související obrovské napětí. Nepředvídatelnost děje a časté změny situace neustále udržují čtenářovu pozornost. Ať má čtenář předtuchy, jak dílo dopadne, nebo ne, ději zkrátka propadne, i kdyby nechtěl. Zvláštností Země jsou časté vulgarismy a sexuální narážky, jejichž množství čtenáře zaskočí. Ani román Nana, kde se takovéto prvky přímo vybízí, dle mého názoru není natolik naturalistickým dílem. Jedinou nevýhodu, kterou v Zemi vidím, je přílišné množství postav, které nemá obdoby ani v rámci tvorby takového autora, jakým byl Émile Zola. Celkově dílo hodnotím pěti hvězdičkami a obávám se, že nic lepšího už od Zoly asi ani nemohu přečíst...... celý text
Globalisté útočí
2008,
Martin Košťál
ztráta času
Předem upozorňuji (!), že mé negativní hodnocení není ovlivněno ideologickým postojem pana Košťála, neboť k otázce samostatnosti Kosova se netroufám vyjadřovat. Otázka Kosova je dle mého názoru příliš složitou záležitostí a nelze ji jednoznačně interpretovat (čímž sice s autorem nesouhlasím, ale ani se výrazně jeho argumenty nesnažím vyvracet). Publikace se tváří jako naučná literatura, avšak jediné, čím tato publikace naučnou literaturu připomíná, je rádoby faktografický rys. Do očí bije již autorův úvod, který nám dává jasně najevo, že nemůžeme očekávat sebemenší snahu o objektivitu a nadhled, což bychom od naučné literatury "skoro" očekávali. V případě odehraných válek v Jugoslávii, tedy i Kosovu, jsem však ochoten silnou subjektivitu ještě odpustit, neboť konflikt je stále příliš čerstvý a dosud vyvolává značné emoce. Co už však nejsem schopen prominout, je vyloženě směšný seznam použitých pramenů a literatury. Polovinu zdrojů tvoří webové stránky (mnohdy pochybného charakteru) a co se týká knižních publikací, no comment... Tituly některých z nich mluví samy o sobě: Smrt západu, Kdo skutečně vládne světu či "Válka a globalizace. Pravda o 11. září". Není třeba dodávat, že je publikace psána takovým stylem, až má čtenář dojem, že za vším zlým stojí spiknutí USA a Západu. Místy publikace zavání i vírou v NWO. Na závěr se ptám, jaký je vůbec smysl tohoto díla? Pokud vycházíme ze seznamu pramenů a literatury, jedná se o čistou kompilaci bez jakéhokoli nového přínosu (pokud tam nějaký je, omlouvám se, nepostřehl jsem však nic). Dílo má od svých prvních až do posledních stránek výrazný propagandistický charakter a pevně doufám, že si toho je většina čtenářů vědoma. Ze zmíněných důvodů tuto knihu hodnotím jako odpad.... celý text
Telurie
2014,
Vladimir Georgijevič Sorokin
Zatím jediné dílo Vladimira Sorokina, po jehož přečtení nemohu říci, že jsem nadšen. Telurie jistě není špatným literárním počinem, ale náměty, se kterými se v díle setkáváme, se dle mého názoru příliš opakují. Také se domnívám, že dílo v rámci tvorby autora není něčím výrazně originálním. Snad je to tím, že předcházející díla Sorokina jsou poměrně šokující a čtenář jde do čtení jeho knih již s nějakou vizí, která, pokud se nenaplní, způsobí lehké zklamání. Přesto si myslím, že je dílo poměrně dobře čitelné (snad jen mohlo být o 100 stran kratší) a uděluji 3*.... celý text
Starosta casterbridgeský
1975,
Thomas Hardy
Román "Starosta cantebridgeský" od Thomase Hardyho na mě udělal veliký dojem. Přiznávám se, že jsem od tohoto autora dosud nic jiného nečetl, do budoucna to však hodlám napravit. Dílo mi připadá zajímavé už jen tím, že se v něm zvláštním způsobem střetávají prvky romantismu s realismem. Upřímně řečeno, netuším, který z literárních směrů převažuje. Co mě nejvíce zaujalo, byla samotná postava starosty Hencharda. Autor se očividně snažil o to, aby čtenář starostu neviděl černobíle, a s novými zápletkami se neustále v průběhu čtení mění celkový pohled na tuto postavu. Čtenář v podstatě po celou dobu četby váhá, zda je Henchard "zloduch", nebo pouhý nešťastník, který nejprve koná a až poté přemýšlí, co to vlastně provedl. V kontrastu s tím, jak věrohodná je postava hlavního hrdiny, nejsem příliš spokojený s některými zápletkami, které mi připadaly chvílemi příliš účelové a přehnané. Ve výsledku jsem však nadmíru spokojen a jistě si od autora v blízké době přečtu i nějaké další dílo.... celý text
Břicho Paříže
1969,
Émile Zola
Dle mého názoru se ve srovnání s celkovou tvorbou tohoto autora jedná spíše o průměrné dílo. Kniha se čte velmi dobře, to ano, ale že by čtenář cítil takové napětí, jako při čtení jiných románů od Zoly, to se říci nedá. S výjimkou nepříliš napínavého děje sice není co vytknout, ale vzhledem k tomu, že ostatní díla Émila Zoly jsem hodnotil 5*, musím Břichu Paříže udělit "pouhé" 4*. Tak či tak se jedná o knihu, kterou vřele doporučuji každému čtenáři.... celý text
Perla
2005,
John Steinbeck
Jak již bylo v komentářích jednou zmíněno, jedná se o knihu, kterou přečtete jedním dechem, a ne proto, že je svým rozsahem krátká (90 stran), ale díky dynamickému ději a překvapivým zvratům. Čtenář je napjat při čtení každé stránky a uvažuje, zda je náhlé obohacení pro člověka dobrou, či zlou věcí. V tomto směru dílo silně zavání existencialismem. Autor mimochodem klade silný důraz na sociální otázky vztahující se k mexickým indiánům, a seznamuje tak čtenáře s těžkou situací mexických domorodců, jejichž životní úroveň závisí na podnebí a zvůli tamějších úřadů/institucí. Málokdy se mi stává, že knihu (včetně krátkých novel) přečtu bez jediné přestávky. Už jen z tohoto důvodu hodnotím Perlu 5 hvězdičkami.... celý text
Fronta
2003,
Vladimir Georgijevič Sorokin
Vladimir Sorokin humorně poukazuje na absurditu sovětského režimu. Pro nás, kteří dobu socialismu a fronty na potraviny/oděv nezažili, má román jistě i naučný účinek. Ačkoli se jedná o prvotní dílo tohoto autora, již zde můžete vysledovat specifický Sorokinův humor a různé další maličkosti, kterými se Sorokin od ostatních soudobých autorů liší.... celý text
