seethelight přečtené 259
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
"Člověk musí být umělec i šílenec, bezmezně melancholický tvor (..), aby rozpoznal malého anděla smrti mezi obyčejnými dětmi." Taky mi to rozpoznávání trvalo. Četla jsem Lolitu poprvé až 5 let potom, co mě naučili číst - spoustu promarněných let. Tenkrát jsem nerozuměla všemu. Ostatně později také ne. Neznám nikoho, kdo by mohl upřímně tvrdit, že v plné míře porozuměl Nabokově mistrovské hře se slovy, všudypřítomnému poetismu, který zní jako hudba, a který dělá Lolitu odlišitelnou od jakékoli jiné knihy klidně i z jediného odstavce. Lolita - psychologie emoční smrti, společenských tabu, hranicích lásky a šílenství, a v neposlední řadě psychologický román o té nekonečné sobeckosti, kterou sebou přináší touha po malé Lolitě, Lo-li-tě, Doly..... celý text