Slezadav přečtené 379

Stíny minulosti 2016, Brandon Sanderson

Stíny minulosti jsou pokračováním, nebo spíše novým příběhem Waxe, Wayna a Marasi (proč se na ni tak často zapomíná?). Stejně jako v předchozím se mi líbil mírně steampunkový svět, který není statický a přechází z páry pomalu do období dieselu. Líbí se mi stále skvělé a nepřeberné možnosti allomancie, feruchemie a jejich kombinací. Velmi osvěžujícím prvkem oproti předchozí knize byly Kandry. A celkově mi zápletka sedla o něco víc. Oceňuji i úbytek akčních scén ve prospěch dialogů, myslím, že tady byl ten správný balanc. Co mi naopak moc nesedí je "humorná" stránka. Jsem prostě suchar a tohle nedovedu náležitě ocenit. Wayne je často až stupidní a oplzlý. Prakticky v téhle knize neexistuje postava, která by si dokázala stoprocentně získat moje sympatie. Dávám tentokrát 4* a jsem zvědavý, jestli další díl udrží pozitivní trend. Tenhle svět má určitě mnoho, co může nabídnout. Hlavně doufám, že se povede trochu okysličit hlavní trojlístek postav. Co třeba více Ranette ? No, nechám se překvapit.... celý text

Děti času 2018, Adrian Tchaikovsky (p)

Naprosto úžasná kniha od Tchaikovského. Lidstvu se povedlo zničit samo sebe, ale zároveň se nedopatřením povedlo vytvořit civilizaci inteligentních pavouků. Zní to sice trošku podezřele, ale je to úplně boží. Na Dětech času se mi líbilo asi úplně všechno. Je to napínavé, inteligentní a opravdu hluboce imaginativní. Autor si nebere servítky a v průběhu cesty vesmírné archy Gilgameš obnažuje lidskou rasu s veškerou surovostí, která k tomu patří. Dochází k důslednému střídání kapitol, kdy je vždy jedna z lidské archy a další pak ze světa pavouků. Moc mě bavilo sledovat vývoj pavouků jako civilizace od první jiskry inteligence až do kosmického věku. Je neuvěřitelné, s jakou představivostí a invencí autor popisuje pavoučí technologie, které jsou na hony vzdálené těm lidským. Oproti jejich sociálním strukturám, které se těm lidským naopak v lecčems podobají. Po dlouhé době jsou Děti času opět knihou, které ne že by nešlo vůbec nic vytknout, ale já prostě nechci. Od prvních kapitol, kdy došlo k "nehodě" s nanovirem až po závěrečnou a nevyhnutelnou konfrontaci jsem byl knihou zcela pohlcen a unešen. Překvapilo mě závěrečné vyústění, ale je v naprostém souladu s prezentovaným pavoučím náhledem na svět. Děti času mají ode mne jednoznačných 5*.... celý text

Poselství práva 2013, Brandon Sanderson

Hrozně rád bych hodnotil výš, už jen proto, jak Mistborn miluju, ale tady to za mě prostě nejde. Tak nějak mi od Sandersona asi sedí víc epičtější díla. Je tu spousta věcí, které se mi líbily. Prostředí a zvolené historické období byly super. Stejně jako v první trilogii byla perfektní a skvěle promyšlená allomancie. Bavili mě i samotné hlavní postavy, zejména Wax a Wayne, Marasi mi připadala trochu stereotypní. Co mi naopak nevyhovovalo byl až přílišný důraz na akci a souboje. Jednotlivé bitky trvaly až moc dlouho a byly příliš časté. Detektivní zápletka byla dost slabá a i zaporák Miles (a hlavně opakující se souboje s ním) začal nudit. Chyběl tomu nějaký nápad, díky kterému by mi příběh utkvěl v paměti. Nebylo to špatné, mé mladší já by si tohle užilo asi naplno. Současné já hodnotí začátek druhé éry Mistbornu jako průměr. Asi mohu doporučit pokud máte rádi Mistborn a třeba komiksy. Protože právě komiksy mi tenhle příběh velmi připomínal, Wax je prostě takový Batman.... celý text

Bitva o Corrin 2005, Kevin J. Anderson

Závěrečný díl prequelové trilogie Duny ničím nepřekvapil, ale ani nijak výrazně nezklamal. Příběh pokračuje přesně v duchu a stylu předchozích knih. Líbilo se mi zpracování závěrečné bitvy o Corrin. Přestože zejména vesmírná bitva mohla být detailněji popsána, napětí se dařilo gradovat celkem dobře a zakončení hlavní dějové linky džihádu bylo celkem uspokojivé. Velmi dobře napsanou postavou skrze celou trilogii je Erasmus, ten dokázal vyvolat opravdu celou škálu pocitů a myšlenek. Ideje a koncepty jsou i zde stále tou silnější stránkou, ale začíná být cítit, že jsou trochu recyklované z předchozích dílů. Za hlavní negativum tady považuji zejména fakt, že kniha se snaží uzavřít příliš mnoho linií z předchozích dílů a navíc ještě začíná i linky nové. Autoři si tady ukousli příliš velké sousto a většina dějových linií byla uzavřena příliš rychle nebo příliš předvídatelně. Celé části s kultovními fanatiky mi připadali úplně zbytečné a Rossak nebo kymekové měli daleko méně prostoru, než by si zasloužili. Stejně jako v předchozích knihách i postavy jsou z větší části zcela jednodimenzionální a ploché. Celkově hodnotím tuto knihu jako slabší, než Křížovou výpravu strojů, ale o chlup lepší, než Služebnický džihád. Kdyby nešlo o poslední díl série, kde je očekávání vždy vyšší, dal bych asi čtyři, ale opravdu hodně toho bylo odfláknuto a zjednodušeno, takže jsou to jen silné 3. Každopádně jako celek jsem si Historii Duny docela užil, ačkoliv určitě nejde o to nejlepší, co žánr nabízí. Na první Dunu to ani omylem nemá, ale s dalšími pokračováními původní série se to může v pohodě měřit a většinu dílů i překonává.... celý text

Spalující bůh 2024, R. F. Kuang (p)

Po předchozích dílech jsem neměl nikterak vysoká očekávání a Spalující bůh rozhodně nikterak pozitivně nepřekvapil. Většina toho, co jsem psal v komentáři k Dračí republice platí i tady. Začnu těmi nemnoha pozitivy, které jsem tu našel. Rin už není tolik otravná, jako v předchozích knihách. Pořád je otravná, jen ne tolik. Velmi pěkně je zpracovaná část, která vyobrazuje následky války a odhaluje jakým způsobem se realizují koloniální ambice. Tyto kapitoly mě opravdu bavily. Negativ je bohužel daleko více. Vadilo mi, že Rin je jedinou POV postavou. Ačkoliv jako antihrdinka v tomto díle funguje lépe než dřív, prostřídání pohledů by knihu velmi oživilo. Velkým zklamáním je dějová linka s Trojlístkem, která vyzní do ztracena absolutním antiklimaxem. Jakoby autorka už nevěděla, co s ní. Dále spousta nelogičností typu Rin dělá oheň tak silný, že "odpaří" šíp v letu, ale zároveň je uhašen deštěm. Jako wtf ? Co mají druhý a třetí díl této série společné je jaksi naivní styl jak děje, tak příběhu. Je to jako číst YA knihu, kterou do dospělé kategorie posouvá jen (velmi často) repetitivní brutalita a právě hlubší zpracování některých témat. Zvláště citelná je absence skutečně dospělých postav. Hlavní roli hraje kompletně omladina a i dospělé postavy se chovají často dětinsky. Ve vakuu bych hodnotil asi 3*, ale vzhledem k tomu, že předchozímu dílu jsem půl hvězdy přidal, tady půl uberu. Zejména proto, že od závěrečného dílu je prostě třeba čekat víc. Hodnotím 2* a myslím, že této autorce se budu už vyhýbat. Ti, kdo mají rádi YA a chtějí něco o chlup dospělejšího budou spokojeni. Ten, kdo hledá temnou epickou fantasy bude spíše zklamán.... celý text

Pod Ďáblovým mostem 2023, Loreth Anne White

Hodně bavilo. Opravdu o mnoho lepší, než typický konzumní theiller, kterých je přehršel. Velmi pěkně se příběh pomalu rozplétal. Hlavně ve druhé půli to bylo opravdu docela napínavé a chtěl jsem vědět víc o tom, "jak to teda bylo". Téma kolektivní komunální viny, ale zcela individuálních následků, které umí zničit život, je zpracované moc hezky. Kniha není ani příliš dlouhá a má solidní tempo po celou dobu. Nechytla mě úplně od začátku, ale v žádné části jsem se nenidil. Závěr byl hodně vygradovaný. Ne úplně přepálený, ale neměl k tomu daleko. Několik věcí mi nepřipadalo úplně uvěřitelných, pár scén a odboček poměrně zbytečných, jen aby se do případu mohla "zaplést" větší část komunity. Moc se mi nezdála ani komunitní uzavřenost v rámci města, které není úplně malinké. Působilo to o dost komorněji, než bych považoval za realistické. Dávám 4/5, protože nějaké rezervy tu ještě byly. Typická kniha, kterou netřeba někdy číst znovu, ale jako zábavu na delší bych ji určitě doporučil.... celý text

Křížová výprava strojů 2004, Kevin J. Anderson

Křížová výprava strojů velmi mile překvapila. Zatímco první díl této prequelové trilogie byl velmi unylý a dost nezáživný, tady byl rozhodně posun správným směrem. Samozřejmě ve srovnání s původní Dunou i tato kniha prohrává na plné čáře, ale srovnání se zbytkem původní Herbertovi série už bez problémů snese. Možná jsem si jen zvyknul na poměrně strohý styl, ale oproti Služebnickému džihádu se mi tato kniha četla daleko lépe. Světotvorba začala fungovat, přestože mám pořád výhrady k tomu, že každá planeta je zastoupena prakticky jedním městem a nepůsobí to příliš organicky. Postavy začínají dostávat hloubku. Není to žádný zázrak, ale alespoň už to nejsou úplní kartoňáci. Na některých postavách mi začalo opravdu záležet, jiné jsem začal upřímně nenávidět - a tak to má být. Nicméně hlavně oceňuji fakt, že jsem z knihy cítil jakousi politicky filozofickou hloubku, která podle mého do univerza Duny jednoznačně patří a která v předchozím díle byla jen v chabých náznacích. Existuje i spousta věcí, za které u mě tahle kniha ztratila body. Určitě mohla být kratší a ne všechny dějové linie jsou zcela nezbytné. Některé scény a proměny zcela zbytečné a kontraproduktivní. Také tento příběh dost trpí prokletím prostředních dílů. Děj se sice posouvá, postavy vyvíjejí, ale postrádá to nějaké velké finále, které doufám přijde v příštím díle. Samozřejmě se tu najde také dost nelogičností a podivností. Naštěstí se mi dařilo je většinou ignorovat. Celkově dávám 4/5 a na Bitvu o Corrin jsem upřímně zvědavý. Docela mi trvalo se do téhle subsérie dostat, ale teď když mě začala bavit, tak doufám, že i finále bude stát za to. Tahle kniha dokazuje, že ne všechno, co vytvořil Brian Herbert jako rozšíření otcova díla je špatné. Nemůžu říct, že bych někomu toto doporučoval ke čtení, protože je spousta lepších sérií, ale bavil jsem se minimálně adekvátně.... celý text

Dračí republika 2023, Rebecca F. Kuang

Doufal jsem, že Dračí republika bude razantně lepší, než Maková válka. Bohužel to tak podle mého není. Je prvnímu dílu velmi podobná a trpí prakticky stejnými neduhy. Opět tu máme Rin. Mladou hlavní protagonistku série, ke které jsem si bohužel nevybudoval žádnou náklonnost. Velmi nesympatická, často demonstruje pubertální chování a celkově je velmi nekonzistentní. Opravdu potom, co zažila a hlavně sama udělala v prvním díle jí tak strašně vytočí, když je svědkem znásilnění ? Celá tahle kniha je vlastně one woman show. Na žádné jiné postavě mi jako čtenáři moc nezáleželo. A proč by mělo, když prakticky na nikom nezáleží ani Rin? Na druhou stranu je docela osvěžující mít jako hlavní postavu antihrdinku. Neuvěřitelně slabé jsou bitevní scény, kdy jsem měl pocit, že ve finále je jedno, kdo má jakou armádu a plán. Stejně se (zcela nepochopitelně) v bitevní vřavě najdou dva velitelé, kteří se jakoby v izolaci spolu utkají. Samozřejmě ještě předtím spolu mohou vést poměrně dlouhý dialog plný vět typu "Zdravíčko holčičko, teď ti to nandám". Tyhle zdrobněliny jako "holčička" nebo "Spýřanečka" mi neskutečně lezly na nervy. Naprosto nechápu tu nutnost pořád do příběhu nějak cpát Altana potom, co ho v prvním díle potkalo. Ve všech snech, vizích nebo idealizovaných vzpomínkách. Kdykoliv jsem viděl na stránce tohle jméno, oči se mi protáčely. Hodně dlouho js byl přesvědčený, že dám jen 2*. Povedený závěr, neustále živý děj a absence trapné romantiky nakonec převážily těsně, ale přece ke třem. Líbilo se mi i to, jak příběh nabral na epičnosti. Asi mi nevadí ani to, že kniha je více, než inspirována skutečnými událostmi. Celý dějový rámec je prakticky skutečná historie s vymyšlenými jmény osob a míst (snad každý v Mukenu nebo Hesperii vidí, co reprezentují). Kdybych byl čínské historie známější, asi by mi vadilo i toto. Poslední díl zkusím, ale že bych na něj byl natěšen, to úplně ne.... celý text

Pyramidy 1995, Terry Pratchett

V pořadí sedmá kniha Zeměplochy mě docela zklamala. Po Soudných sestrách jsem věřil, že se trend otočil a série mě začíná bavit. Bohužel Pyramidy se podle mého zase tolik nepovedly. Moc se mi líbila první část, kdy probíhala Těpicova vražednická zkouška a probíhalo představování království, historie a celý tenhle úvod. V dalších částech mě kniha postupně přestávala bavit a ztrácela mojí pozornost. Ano, občas jsem se zasmál, některá témata byla popsána trefně a s krásným nadhledem. Nicméně mi vadilo, že se děj moc neposouval, postavy neměly jasnou motivaci a kniha jako taková nikam nesměřovala. Četl jsem o tom, co se postavám dělo a málokdy byli protagonisté původcem děje. Pravda, hodně to souzní s tématem bezmocného krále, ale i tak to byla nuda. Dalším vroubkem jsou jako obvykle nevhodná přirovnání k moderním věcem, která vytrhují z eskapismu. Zatím považuji Pyramidy za jednu ze slabších knih Zeměplochy. Dalším dílem by měly být Stráže, stráže, u nichž platí shoda, že jde o jeden z nejpovedenějších dílů. Dám tedy Pratchettovy ještě (asi poslední) šanci. Pyramidy hodnotím jako tři s odřenýma ušima.... celý text

Ti, co se v prach obrátili 2024, J.R. Erickson

Jednoznačně zatím nejlepší kniha této thrillerové série. Upřímně jsem nečekal, že mě bude až tolik bavit a že nebude mít prakticky žádné rušivé prvky. Kniha začíná ve velkém stylu a plnou dávkou napětí od prvních stránek. Příběh mě prakticky ihned vtáhnul. Ačkoliv postavy nejsou nijak extra zvlášť propracované neměl jsem žádný problém s nimi soucítit a jejich osud mě zajímal. Oceňuji také, že se autorce povedlo vyhnout se nějaké trapně zbytečné romantické mini lince. Skutečně jsem čekal, že tam podobný rušivý element bude. Ještě vyzdvihnu ideálně zvolenou délku, kdy se povedlo příběh hezky prezentovat bez zbytečného natahování. Samozřejmě kniha není úplně dokonalá. Přestože dar Orly byl zajímavý a dodával pěkně mysteriózní nádech, dalo se, co se týče nadpřirozena, skončit u něj. Obešlo by se to i bez dalších duchů apod. Občas jsem si říkal, že je příběh zamotaný až zbytečně komplexně, ale nakonec to bylo asi akorát. Hodnocení je u mě na vážkách mezi čtyřmi a pěti, ale zaokrouhlím nahoru. Kniha mě velmi bavila a velmi dobře držela tempo.... celý text

Děti z Bullerbynu 1962, Astrid Lindgren

Absolutní top mezi knihami pro děti. Oboum mým dětem se moc líbilo sledovat dobrodružství kamarádů z Bullerbynu. Dokonce tak moc, že dcerka skoro plakala, že už je knížka přečtená. Moc hezky jsou popsané činnosti, které dnešní děti (zejména městské) nemají moc šancí zažít. Např. ovce ve škole nebo lovení raků. Obdivuji ovšem Bulerbynské rodiče, že se nebáli děti v tomto věku na některé jejich výpravy pouštět.... celý text

Služebnický džihád 2003, Kevin J. Anderson

Nemohu se rozhodnout, jestli Služebnický džihád byl zklamáním nebo ne. Asi tak trochu od obojího. Na tuhle prequelovou sérii jsem se vrhnul po dočtení Kapituly. Je pravda, že Služebnický džihád má daleko lepší spád, výrazně více děje a méně filozofických keců (v téhle oblasti mi Kapitula připadala už skoro nesnesitelná). Takže ano, oproti šesté duně se tenhle prequel čte moc dobře a je asi lepší. Ale upřímně tahle laťka nebyla vysoko. Místo sáhodlouhých filozofických debat má tohle dílo rozhodně blíž ke klasickým sci fi tématům a ústřední boj lidstva proti utlačujím strojům měl velký potenciál. Bohužel se nepovedlo ho úplně naplnit. Akční sekvence jsou velmi strohé a nenápadité. Postavy jsou absolutně papírové. Vystupuje jich tady až zbytečně hodně, ale každá z nich je definována maximálně jedinou vlastností, často ani to ne. Nemají žádný charakter, žádnou hloubku. Nedokázal jsem se s postavami sžít a nejdramatičtější zvrat, který měl být srdcervoucí způsobil možná nezaujaté pokrčení ramen. Kniha by zasloužila zkrátit a prořezat. Prakticky všechny scény z Arrakis by se daly vyhodit a kniha by neutrpěla. Pokud jsou důležité pro další vývoj série, mohly tvořit samostatnou tématickou knihu. Takto působí nedotaženě a zbytečně. Služebnický džihád se mi těžko hodnotí. Na jednu stranu konflikt lidstva a robotů nebo fúze organického a umělého života v podobě kymeků jsou skvělé koncepty. Na druhou stranu přílišná délka a nepříliš dobré zpracování knihu hodně sráží. Dlouho jsem se nemohl začíst a vypadalo to na chabé dvě, ke konci mě to už chytlo a poslední cca třetina byla na čtyři. Celkově to zprůměruji na 3/5 a další díl asi zkusím.... celý text

Volání Cthulhu 2022, Dave Shephard

Zajímavá komiksová adaptace Lovecraftovy nejznámější povídky. Osobně nejsem zrovna milovníkem komiksů, což tady ale nebyl pro mě kámen úrazu. Kresby jsou bezesporu povedené, po řemeslné stránce jde o dobrou adaptaci. K vyššímu hodnocení chybí jednoduše to, že prakticky jakákoliv adaptace nemá podle mě šanci zachytit pravého ducha Lovecraftova díla. Originál je vysoce imaginativní a to je prostě a jednoduše problém převést do grafické podoby. Přesto tady autor odvedl solidní práci a komiks je pro adaptaci Cthulhu rozhodně lepší médium, než třeba televize. Myslím, že hodnocení 3/5 plně reflektuje výsledný produkt. Pokud máte rádi grafické romány, dobrá volba. Pokud jste příznivcem tajemného mythosu Cthulhu asi vám tahle adaptace moc nenabídne.... celý text

Maková válka 2022, R. F. Kuang (p)

Maková válka je moc zajímavý počin autorky R.F.Kuang (btw opravdu je to přechylování tady nutné?). Je to moje první setkání s touto autorkou a dlouho to hrozilo průšvihem. Naštěstí to nalonec tak zlé nebylo. Kniha je dělená na tři části. První část byla pro mě YA skoro se vším všudy, naštěstí chyběl přeslazený milostný trojúhelník, jinak by hrozilo, že knihu odložím, což by byla chyba. Nicméně máme náctiletou hrdinku bez rodičů, která odjíždí studovat na elitní školu. Tam žáci soupeří proti sobě v turnajích atd.. Znáte to, typická šablona, která se opravdu hodně zajídá. Zachraňuje to právě absence romantiky a mistr Ťiang (jehož minulost/přezdívka je už v této fázi průhledná jak sklo). Ve druhé části nastává odklon od typicky mladistvých témat k těm vážnějším. Pořád mám výhrady např. k velmi nerealistickému jmenování čerstvých absolventů bez zkušeností do nejvyšších postů v armádě nebo k neustálému náhodnému setkávání starých známých. Přesto právě ve druhé části začíná děj být vážnější a nabírat spád. Proniká se více do konceptu šamanů a jejich přístupu k bohům. Druhá část se mi líbila. Třetí část pokračuje v duchu té druhé, jen zvyšuje sázky a nabírá na brutalitě. Až k závěru, kde mě autorka překvapila, že měla odvahu napsat takto temný závěr a postrčit hlavní hrdinku právě tímto směrem. Líbila se mi druhá polovina knihy, velký rámec děje i hloubka témat jako cena za vítězství, zodpovědnost a další. Nelibila se mi klišovitá první část a myslim, že i co se týče ztvárňování jednotlivých scén autorka moc silná není. Všechny bojové scény byly dost slabé, stejně tak mě neoslovily ani dialogy. Postavy a celkový dojem ale nebyly špatné. Dávám lepší 3/5 a předpokládám, že v dalších dílech půjde kvalita směrem vzhůru.... celý text

Soudné sestry 1995, Terry Pratchett

V chronologickém pořadí šestá kniha Zeměplochy je pro mě tou první, která mě doopravdy bavila. Doufám, že se bude jednat o trvalý zvrat a k siru Pratchettovy si konečně najdu cestu. Líbilo se mi tu více věcí. Příběh je konzistetní, lehce pochopitelný a přesto moc krásně a do hloubky rozebírá témata jako sílu příběhů, pomluv a veřejného mínění. Velmi oceňuji, že na rozdíl od předchozích knih tu není žádné extrémní cestování pomocí jakéhokoli deus ex machina. I humorná složka mi přišla daleko uhlazenější a přirozenější, než v předchozích knihách. Tam to bylo často na sílu. Chválím i interpretace audioknihy, zejména čarodějky byly namluvené fakt super. Pořád to samozřejmě nebylo úplně perfektní. Co mi zatím vadilo ve všech knihách Zeměplochy jsou používáná přirovnání k reálnému světu, která mi brání se ponořit do fiktivní Zeměplochy. Prostě mi nesedí, když v příběhu, kde vystupují králové, čarodějky apod. jsou věty typu "jako rugbyový tým v telefonní budce". Strašně mě to vytrhává z kontextu. Každopádně knihy Zeměplochy u mě se Soudnými sestrami zase o kousek stoupli. Solidní 4/5 pro Soudné sestry a jsem zvědavý, jestli Pyramidy udrží nastavenou laťku.... celý text

Sherlock Holmes a Shadwellské stíny 2024, James Lovegrove

Přečteno v rámci společného čtení. Už při čtení anotace jsem pochyboval, že crossover Holmese a mythosu Cthulhu nedopadne moc dobře. Bohužel jsem se příliš nemýlil. Hned ze začátku mi moc neseděl způsob, jakým jsou univerza propojeny. Ve zkratce se dá říct, že Watson popře některé části Holmesovského kánonu jako lži s tím, že vše bylo trochu jinak. Ač Watsonovi je v příběhu 28 let, jeho zatrpklý cynismus a náhled na svět by seděl spíše na člověka o 20 let staršího. Myslím, že trochu zbytečně a hodně na sílu byl do příběhu zapojen klasický Holmesův protivník. Originální antagonista by byl uvěřitelnější a nevyžadoval by další překrucování kánonu. Přestože se mi přístup k Sherlockovu univerzu moc nelíbil, neznám ho zase tolik, aby mě to vytrhlo. Lovecraftovská část příběhu byla bohužel o to větším zklamáním. Autor si vypůjčil některé entity, skutečnosti a koncepty, ale měl jsem pocit, že k jejich zasazení přistoupil v přímém protikladu k tomu, jak působí Lovecroftovo dílo. Místo abstraktního kosmického hororu a hlavního hrdiny zpochybňujícího svou příčetnost tady dostáváme hrdinu, který k prastarým entitám přistupuje ihned jako k realitě a to, co Lovecraft ukazuje v děsivých náznacích se v příběhu přelévá prakticky do fantasy, kde hrají roli kouzelné artefakty a magické lektvary. Dávám 2* se závěrečným komentářem, že jako odpočinkový kříženec detektivky s nadpřirozenou zápletkou se to číst dá bezproblémů. Ve čtenáři, který nezná Lovecrafta to může budit dojem, že jejo mythos je o magicky ovládaných příšerách útočících na lidi, což je velmi mylné a zavádějící. Chápu, že autor je zřejmě fanouškem Holmese i Cthulhu, ale propojit tyto světy tak, aby to dávalo smysl a zároveň vzdal poctu jejich stvořitelům se mu rozhodně nepovedlo.... celý text

Kaldera 2023, Alastair Reynolds

Kaldera je román z univerza Odhaleného vesmíru. Publikována až po prvním dílu, chronologicky mu předchází a prakticky jde o naprostý standalone. Žánrově jde samozřejmě o hard sci-fi, ale subžánrů se tu míchá mnoho, space-opera, cyberpunk, detektivka, prostě od všeho trochu. Co je na Kaldeře naprosto parádní je celkový temný a beznadějný tón. Ať už jde o město (ona Kaldera) samotné nebo prakticky všechny postavy. Všechno je zkažené, prolezlé, bezútěšné a bez přílišných naději na zlepšení. Hodně mi sedl hlavní hrdina (převážně vystupující pod jménem Tanner) jako cynický člověk, který se neštítí jakýchkoliv podrazů, násilí nebo hajzlovin. Prostě skvělý antihrdina. Oceňuji, že ačkoliv autor rozjíždí tři časové a dějové linie najednou, jsou přechody mezi nimi dobře zvládnuté a každá je něčím zajímavá. Ani jednou jsem neměl pocit, že by si Reynolds ukousnul příliš. Krásně a hluboce zpracovaná jsou témata sociální nerovnosti, paměti a vlastní identity. Co by se dalo trošku vytknout jsou některé vedlejší postavy, které ač jsou poměrně unikátní a dobře rozlišitelné, tak jsou také dost jednovrstevné. Jejich motivace je často dost pochybně poplatná příběhu. Možná v některých chvílích jsem měl pocit, že má děj až moc odboček a jakýchsi "vedlejších úkolů".Konec byl celkově dobrý, ale také obsahoval motivační otočku hlavního hrdiny, která mi nebyla úplně zřejmá. Proč chtěl najednou ochránit Rejviče, kterého se prakticky celou knihu snažil zlikvidovat ? V závěru se i tak povedlo samozřejmě všechny linie uspokojivě propojit a dovyjasnit to, co mohlo z předchozích náznaků čtenářovi ještě uniknout. Protože jistá míra předvídatelnosti tu také byla. Doporučuji každému, kdo má rád vesmírné dobrodružství s akčním příběhem a nevadí mu, když se vyskytuje i pořádný mind fuck skoro Dickova levelu. Dávám solidní 4/5 a univerzum Odhaleného vesmíru se mi po Kaldeře zamlouvá víc, než před ní.... celý text

Pád domu Usherů a jiné povídky 2024, Edgar Allan Poe

Obecně povídky nejsou úplně forma, kterou preferuji, ale přesto jsem tuto knihu zkusil. Spokojen jsem byl tak napůl. Co se týče hororového žánru, je jasně vidět, že Poe byl mistr. Ponurá gotická atmosféra na čtenáře nejen dýchne, ale dokáže plně pohltit. Titulní Pád domu Usherů a několik dalších seriózně míněných hororově laděných kouskou hodnotím velmi kladně a bylo mi líto, že nebyly delší. Bohužel ne vše v knize je tohoto druhu. Měl jsem pocit, že většinu knihy tvoří různé satiry a humorné statě, různé experimenty a podobenství. Rozhodně ne vše bylo špatné, ale tahle poloha podle mého autorovi tolik nesedí. Bylo spoustu povídek, které mě nebavily nebo byly přinejlepším průměrné. Tudíž tahle kniha trpí klasickým nešvarem různých povídkových antologií, kterým je velmi kolísavá kvalita. Je škoda, že Poe nenapsal více plnohodnotných románů. Jeho styl se mi velmi líbí, což ovšem neznamená, že bych musel číst úplně vše, co z jeho pera vyšlo. A mám pocit, že plánovaná třídílná série těchto knih bude něco takového. Alespoň u mě platí, že tento autor napsal spousta perel, ale ještě větší hromadu "hnoje", který má dnes už máloco nabídnout. Jelikož kniha obsahuje trochu pd obojího, dávám průměrné 3*.... celý text

Němé duše 2023, Jitka Ládrová

Wow, tak tahle mimo jsem při výběru čtení už hodně dlouho nemířil. Čekal jsem, no asi úplně nevím co přesně, ale toto rozhodně ne. Můj názor Němé duše bude možná nepopulární, zato upřímný. Tady bylo špatně snad úplně všechno. Fantasy, kde nejsou nadpřirození tvorové a prakticky ani magie prostě musí vytěžit maximum ze světotvorby a světa, kde se odehrává. Svět musí být něčím přitažlivý a zajímavý. Tady jsou dvě města, o kterých se nedozvíme nic a působí zcela stejně. V říši, o které se nedozvíme prakticky nic. Člověk by si mohl říct, že to třeba zachrání dobré tempo knihy, zajímavý děj, napínavé drama. Ne, opět nic, Žádná akce, pomalý děj, nekonečné rozhovory. Intriky tak plytké, přímočaré a naivní, že by se za ně školáci styděli. Zápletka s detektivním nádechem z prvního města zcela opuštěna vyústila do ztracena. Tak ještě by to mohly zachránit famózní postavy, které si čtenář zamiluje. Bohužel ani tady to nevyšlo. Všechny postavy působí velmi podobně, jak podle jedné šablony. Nikdo není zvlášť unikátní. Nikdo neprojde opravdovým vývojem, ač konfliktů a tragédií je na to dostatek. Postavy se nechovají přiměřeně ani svému věku, ani společenskému postavení a jejich jednání často není uvěřitelné. Všichni jsou velmi hodní, tahle kniha by potřebovala nějaké ty hajzly a zaporáky jako sůl. Několik kapitol, kde zaporáky dělá šáhez fakt nestačí, zvlášť, když celá tahle eskapáda Namii jako postavu téměř neovlivní. Ač je kniha určena dospělému publiku, má v sobě jakýsi ya nádech v podobě (minimálně mentálně) nedospělých hrdinů, kteří v první půli řeší konflikty s rodiči a ve druhé převážně kdo s kým. Hodně se řeší sňatky, hodně se řeší láska a společenské postavení. Když to vypadá na zajímavý problém nebo morální dilema, vyřeší se během pár odstavců a jede se dál. Členění na kapitoly až takhle krátké taky nepovažuji úplně za šťastné. Opravdu musím hodně pátrat, abych našel něco pozitivního. Tím malým drobečkem, který převážil hodnocení ke 2* místo k jedné byl závěr, který nebyl nikterak přeslazený. Přesto jsou to velmi slabé dvě. Je mi belmi líto psát takto negativní komentář, ale chci být upřímný a tahle kniha mě opravdu překvapila tím, jak moc mě nebavila a jak mi připadala špatná.... celý text

Odkaz Protektorů 2020, Jan Kotouč

Parádní zakončení série Centrálního impéria. Takhle nějak si představuji téměř perfektní závěr jakékoliv série, přestože pár drobných detailů bych si našel. Kniha má skvělé tempo a nejen, že autor parádně drží čtenáře v napětí, ale daří se mu ho i správně gradovat. Jak už je v této sérii zvykem intriky, bitvy, akce, vše je zastoupeno a vše je napsáno skvěle. Je potřeba zmínit i velmi dobré postavy, které se pěkně vyvíjí a občas nejsou ani černobílé. Na předchozích dílech mi nejvíc vadily občas trapné a nerealistické dialogy. Ty se tu naštěstí už také příliš nevyskytují. Vytknout tady lze podle mě opravdu máloco. Stále mám pocit, že zaporáci mohli být zpracováni o chlup lépe a být více v morální šedi, než stoprocentní zlosynové. Asi bych ocenil příběh i trošku temnější, kde nevyjde úplně vše a i oblíbenci budou mít citelné ztráty. Každopádně negativa jsou jen detaily a tenhle závěr je pro mě za 5*. Příběh byl dostatečně uzavřen, přesto zbylo spoustu prostoru na případné pokračování, pokid by se autor rozhodl. Kéž by každá série ve svém průběhu na kvalitě stoupala jako tato.... celý text