Slezadav přečtené 380

Hloubení 1995, Robert Holdstock

S vysokou pravděpodobností kniha, kterou s tímto autorem končím. Je to chaotické, je to náhodné, postavy jsou nesympatické, ploché. Nepovedlo se ve mě probudit jakýkoliv zájem o příběh. Často jsem se ztrácel, přechody skrze hloubení byly chaotické a těžko pochopitelné. Celá část s Iásonem mi připadala úplně zbytečná. Opět se tu recykluje téma záchrany příbuzného z lesa. Z chování Richarda jsem ale velmi často měl dojem, že ani tak nejde o záchranu jako čistě o pobyt v lesa. Během dlouhých úseků hlavní děj zcela stagnuje a zabíhá do slepých uliček. Spousta otázek zůstává nezodpovězených. Celkově jde o velmi divné dílo, kdy jsem v hodně pasážích měl pocit, že autor byl na drogách. Vzhledem k tomu, že je to cca čtvrtý díl se i to dobré (zejména lesní atmosféra) dost okouká a v rámci série toho plno působí repetitivním dojmem. Už Lavondyss byla strašná a po Hloubení se Holdstockovi budu vyhýbat obloukem. Rozhodně nic pro mě.... celý text

Píseční červi Duny 2008, Kevin J. Anderson

Závěrečný díl celé ságy Duny pokračuje ve stejném duchu v jakém se nesli Lovci Duny. Nemohu tvrdit, že jsem nespokojen s tím, jak je příběh uzavřen. Spíše cesta, která k tomu vedla byla velmi pochybná. Začnu tím pozitivním, čímž je přiměřená délka kapitol i počet střídajících se pohledů. Kombinace těchto věcí způsobila, že i přes bídné tempo knihy se četlo docela dobře. Jsem asi v menšině, ale vyhovuje mi více akční pojetí série pod novými autory. Svým způsobem mě tato kniha docela bavila a našlo by se i pár poměrně zajímavých nápadů. Negativa u téhle knihy bohužel mírně převažují. Zejména absolutní zabedněnost až stupidita mnoha postav (i mentatů). Chvílemi jsem měl pocit, že autor tady dělá už i ze čtenáře blba. Polovinu knihy se pátrá po sabotérech. O koho jde snad musí být každému už od minulého dílu jasné. To degraduje spoustu stránek jen na vatu. Stejně tak pokračuje linka s gholy, která je dost nelogická a spíše trapná. Nadužívání zázračných příchodů a là deus ex machina také nepřidává. Tempo knihy je v některých pasážích na bodě mrazu zejména díky tak plochému a naivnímu ději, že se dá lehce předvídat několik kapitol dopředu. Úplný závěr na můj vkus trochu moc přeslazený. Brian Herbert by býval udělal lépe, kdyby Lovce a Písečné červy nechal jen jako jednu knihu a vyškrtl spousta ničím nezajímavých odboček. Pořád by asi nešlo o zakončení, jaké by si série zasloužila, ale věřím, že dojem by byl lepší. Píseční červi si hlasitě říkají o titul nejhorší knihy série, ale přesto jak jsou v mnoha ohledech debilní, jsem se trochu bavil. Titul nejslabšího dílu tudíž pro mě zůstává u Kapituly. Zůstává tedy titul pro nejpitomější děj, který je sdílený s předchozím dílem, kdy dojde k návratu většiny postav původní série, ačkoliv to nedává valný smysl. Převedeno na počet hvězd je můj názor na tuto knihu 2,5.... celý text

Pán Krys 2024, Vojtěch Šroub

Moc děkuji autorovi za poskytnutí kopie knihy. Rozhodně jsem nečekal, že mě bude až tak bavit. Než jsem se do knihy pustil, tak jsem o ní nevěděl prakticky nic. Teď už můžu s klidem říct, že jde o velmi příjemné překvapení a moc dobrý úvod do série, která rozhodně má potenciál. Co bych chtěl vyzdvihnout jsou jednoznačně postavy. Těch několik důležitých je zpracováno opravdu výborně a není problém se s nimi sžít a trpět. Díky POV různých postav vidíme události často z obou stran konfliktu, což je velmi osvěžující. Druhá fantastická věc je tady úžasně vykreslená ponurá atmosféra hlavní města, kde se příběh z většiny odehrává, velmi pěkné je i dusno mezi různými silami, které se tu přetahují o moc. Oceňuji i to, že tohle fantasy bylo "fantastické" tak akorát. Pár jedinců se zajímavými schopnostmi, ale nic přespříliš bombastického. Naopak trošku lepší mohlo být tempo knihy, které zejména ve druhé polovině začalo mírně upadat. Zejména to připisuji faktu, že už jsem byl seznámen se světem, kde se děj odehrává, ale stále bylo přítomno spousta pasáží, které ho sice hezky dokreslují, nicméně tempo tím trochu trpí. Pár menších podivností a neuvěřitelností v chování některých postav se dá určitě tolerovat. Myslím, že závěrečná konfrontace mohla být taky malinko rozvinutější. Jako milovníka grimdarku mě tahle kniha rozhodně pohladila po duši. Pán krys je výborná kniha, které k dokonalosti pár detailů chybí, ale na to, že jde o autorovu prvotinu je opravdu skvělá. Moc se těším na další díl série. Pokud se povede překonat hodně vysokou laťku, kterou nastavil Pán krys, může to být zrod českého Lorda grimdarka. Velmi silné 4*... celý text

Prázdniny u babičky 1984, Edith Unnerstad

Tahle kniha nám s dcerou trvala docela dlouho. Zejména proto, že do ni nebyla tak zapálená, jako obvykle do pohádek bývá. Jde o tak trochu o poněkud slabší variaci na slavné Děti z Bullerbynu. Přespříliš mnoho švédských názvů různých lokalit znepříjemňovalo čtení. Stejně tak rozličná délka kapitol, kdy někdy byla pohádka před spaním na 5 minut a některou jsme četli i na třikrát, jak byla dlouhá. Rozhodně ne všechno bylo špatné. Pro předškoláky nebo prvňáky to je celkem fajn čtení, ale jsou i lepší knihy na výběr.... celý text

Lovci Duny 2007, Kevin J. Anderson

Byl jsem zvědavý, jak se mladšímu Herbertovi povede navázat na sérii otce. Údajně podle Frankových poznámek, ale tomu je těžké uvěřit vzhledem k tomu kolik si toho Lovci berou z prequelové série o Služebnickém džihádu. Co se nedá knize upřít je jistá čtivost, zřejmě na rozdíl od většiny mi celkem vyhovoval styl a stránky odsýpaly. Poměrně rychlé střídání pohledů a solidní tempo mě dokázaly docela dobře držet v napětí. Minimálně ve srovnání s Kapitulou byla tohle docela dobrá jizda, která nenudila. Některé nové postavy byly moc fakn, zejména Uxtal fakt bavil. Proč tedy jen průměrné hodnocení ? Vadilo mi časté opakování již řečeného. To , že jistá postava zemřela na Rakkis bylo zmíněno snad desetkrát. Vadily mi dějové linky, které vedly prakticky od nikid nikam. Co ale bylo vůbec nejhorší a knihu pro mě neskutečně sráží je naprosto stupidní rozhodnutí vést děj směrem nekonečné recyklace starých postav. Nejenže logicky nedává oživení spousty z nich žádný smysl, ale působí to i strašně lacině. Navíc je i zbytečné a nové postavy fungují lépe. Je to jako když na konci muzikálu musí mít všichni společný song. V tomhle ohledu si série zasloužila něco daleko lepšího. Lovci duny jsou podle mě řemeslně poměrně slušně napsaná kniha. Má i spoustu dobrých momentů, ale některá rozhodnutí autorského dua mi tady připadala natolik stupidní, že prostě víc než 3* dát nejde. Závěrečný díl určitě přečtu, ale že bych na něj byl po tomhle nějak super nažhavený, to zase ne. Před touto knihou bych doporučil přečíst minimálně sérii Služebnického džihádu od stejných autorů pro lepší pochopení mnoha kontextů zde přítomných.... celý text

Růže pro Algernon 2000, Daniel Keyes

Velmi pěkně zpracovaná emocionální horská dráha. Než jsem s knihou začal, měl jsem jen vágní povědomí o čem bude a i to se ukázalo jako dost mimo. Naprosto úžasná je zde forma deníkových záznamů, která sedí zcela dokonale. Moc se mi líbilo, jak už ze samotné formy textu šlo cítit změny, které se v Charliem odehrávají. Opravdu zajímavý a silný byl náhled na Charlieho minulost novýma očima i jeho emocionální nevyspělost v době, kdy byl géniem. Ale to jsou jen výtažky, toho zajímavého je tady mnohem víc. Co mi malinko vadilo byl pocit, že kniha se trochu táhla, zejména ve druhé polovině se balast začal mírně nabalovat. Ale nic hrozného. Z některých použitých technik a teorií jde vidět, že kniha už má svá léta, ale to těžko vyčítat. Rozhodoval jsem se mezi 4 a 5 a nakonec to přiklonil nahoru. Zejména proto, že něco takto silného jsem už dlouho nečetl. Pořád se nemůžu rozhodnout jestli jsem z toho, jak to dopadlo smutný nebo ne. Nějakou dobu o tom budu ještě přemýšlet a to je určitě známka výborné knihy.... celý text

Vichřice 2024, Walter Jon Williams

Vichřice byla moc příjemné překvapení. Čekal jsem dost, ale dostal ještě víc. Dokonce mě to bavilo víc, než původní Hardware, se kterým toho vskutku moc společného Vichřice nemá. Moc se mi líbila témata spojená s identitou, klonováním a odpovědností klonu za činy zesnulého originálu. Opravdu plno morálních dilemat zabalených do velmi líbivého cyberpunkového vesmíru. Oproti jiným dílům tohoto subžánru je potřeba ocenit přehlednost a přístupnost pro běžného čtenáře. Také velmi oceňuji, že se povedlo autorovi namíchat ideální poměr akce, špionáže, záhad a dalších témat. Nenašel se snad jediný okamžik, kdy bych se nudil. Posledním, co zmíním jako pozitivum je počet nečekaných zvratů, které dávají smysl a nejsou vycucané z prstu. Upřímně moc nevím, co by se tady mělo vytknout. Možná by si některé vedlejší postavy zasloužily více péče a celkově bych asi ocenil, kdyby kniha byla o něco delší, protože jsem prostě chtěl vědět víc. Dávám 5* knize, u které jsem očekával, že mě bude bavit, ale nakonec byla ještě o úroveň dál. Jde o cyberpunk, který má skvělý a srozumitelný příběh a nesnaží se za každou cenu tlačit jen atmosféričnost, což je z mé zkušenosti s tímto subžánrem výjimka, která se mi velmi líbí. To, že kniha obsahuje navíc i povídku Poslední cíl je také super bonus.... celý text

Říše popela 2020, Anthony Ryan

Závěr trilogie přesně odpovídal očekávání. Všechny dějové linky pokračují v již zaběhnutém a žádné velké překvapení se nekonalo. Pořád mě bavili draggové a dobrodružné části knihy. Některé z hlavních postav už podle mého dosáhly pomyslného vrcholu svého rozvoju koncem předchozího dílu nebo začátkem tohoto. Vůbec to ale nebylo na škodu, byli další, kteří je zastoupili. Pěkně napsané byly i námořní bitvy a velmi se mi líbil realistický, ač teochu zjednodušený pohled na válečnou logistiku a zásobování. To je něco, co spousta autorů jednoduše ignoruje. Co mi naopak nesedlo byl příliš rychlý technický pokrok, přestože má částečně vysvětlené důvody, prostě mi to i tak připadalo moc rychlé. Přestože systém magie je tady super, tak mohl být autor trochu kreativnější, přeci jen se tu hodně opakuje použití několika málo schopností. Některé dějové odbočky mi také připadaly nadbytečné. Důstojné zakončení velmi dobré série, kde se bohužel žádný velký wow efekt nedostavil. Dobře vymyšlené, solidně napsané a jako celek velmi zábavné. K zařazení mezi úplnou špičku žánru to sice asi nestačí, přesto se dá s klidem doporučit. Zejména milovníkům draků a steampunku - tenhle mix je vskutku neobvyklý.... celý text

Legie plamenů 2019, Anthony Ryan

Druhý díl Draconis Memoria vůbec nepřekvapil. Asi ani moc nezklamal, ale podle mého to byl trochu slabší zážitek, než první díl. Podobně jako v předchozí knize sledujeme několik dějových linií, které se tady prakticky neprotínají. Pořád platí, že draci a magie založená na jejich krvi je super. Stejně tak mě pořád baví fantasy, které není z typicky středověkého prostředí. Některé postavy se tady skvěle formují a byly pro mě stále oblíbenější , jiné zůstávají do počtu. Velmi mě bavila dějová linka v Korvantinském impériu, ta má prakticky vše od badass protagonisty až po epický rozsah. Slušný je i pohled ze strany Legie plamenů. Bohužel se najdou i takové postavy, které mi nesedí. Ne svým charakterem, ale spíše tím, že reprezentují směr, kterým se Clayova dějová linka ubírala a který se mi nelíbil. Jednak je tam spousta velmi divné vaty související s historií světa. Druhak útoky draggů, ač v podstatě dobře napsané jsou příliš časté a repetitivní. Spousta situací je extrémně nerealisticky poplatných aktuálním potřebám děje. Celkově s odřenýma ušima pořád 4/5, ale jde o silně typický prostřední díl, kde je sice spousta menších dějových posunů, ale žádného velkého rozuzlení nebo dramatického progresu hlavního rámce se nedočkáme. Jsem zvědavý na závěrečný díl, pokud ho Ryan dokázal udržet při zemi a slušně propojit linky, potenciál je velký.... celý text

Vynález zkázy 1931, Jules Verne

Jedna ze slabších Verneovek, kterou nezachrání ani těch pár zajímavých nápadů. Alespoň není moc dlouhá. Mezi to dobré tady patří myšlenka zbraně s ohromným ničivým potenciálem a mírná dávka napětí. Oproti typickým Vernwovkám tahle kniha také není přeplněná jmény objevitelů a miliardou zeměpisných souřadnic. To horší je vypravěč v podobě jednoho z protagonistů, který má sklon velmi často opakovat už řečené, velmi ploché postavy a absence jakékoliv ženské protagonistky. Jakoby na světě byli pouze muži. Patriotistické rozuzlení také není příliš uvěřitelné. Jsem rád, že mám tuhle knihu za sebou, ale vracet se k ní určitě už nebudu. Z hlediska postav i děje byla dost slabá a dávám s odřenýma ušima 3/5. Nabývám přesvědčení, že Verne toho napsal hodně, ale jen máloco z toho stojí za přečtení.... celý text

Oheň probuzení 2018, Anthony Ryan

Zajímavá kniha, která není tím, čím se mi na první pohled zdála. Šel jsem do Ohně probuzení aniž bych si přečetl jakékoliv recenze nebo i jen anotaci a byl jsem dost překvapený. Velmi dobře na mě funguje fantasy, které není typicky středověké. V této knize je svět technologicky odpovídající devatenáctému století, přičemž je moc hezky vidět, jak magie plynoucí z dračí krve ovlivnila technologický vývoj. Ze tří příběhových linií, které kniha sleduji se mi dvě dost líbily, zatímco třetí byla slabší. Skvělé je prostředí expedice do "neprobádaných" džunglí s jakousi honbou za pokladem, kde je hlavním protagonistku potížista Clay. Výborná je i špionážní část, kdy sledujeme Lizanne v roli agentky. Samozřejmě nikdy nezklamou draci a systém magie založený na krvi různých dračích plemen je také dost svěží. Mírně zklamaný jsem byl z příběhu sledujícího námořního důstojníka Hillemora. Tahle linka byla zbytečně natáhnutá a působila velmi odděleně od zbytku knihy. Zřejmě z ní bude dost čerpat další díl, ale tady tvořila slabší součást. Také zmíním, že knihu v mých očích sráží mnoho logických nekonzistencí a naprosto zbytečných postav a dějových odboček, které zcela vyšumí do ztracena. Neoslovil mě ani závěr, který byl poměrně chaotický a vyústil tak trochu do patosu. Pak je pár věcí, které mi tady tolik nevadily, ač je obecně nemám rád. Třeba nedostačné vysvětlení světa a jeho zakonitostí na počátku knihy, které způsobilo mírné tápání v první části. Nebo např. klišé, kdy jeden vynálezce s dílnou nejen přichází s hromadou průlomových objevů, ale ještě zajišťuje kompletní průmyslovou výrobu zbraní. Oheň probuzení ode mě dostává slabší 4*. Pozitiva v dojmech z téhle knihy určitě převládají a rád přečtu i další díly série. Vzhledem k tomu, jak málo flintlock fantasy existuje je tohle asi must read pro fanoušky subžánru a věřím, že nebudou zklamáni.... celý text

Kosti pod mechem 2024, Zuzana Hartmanová

Tak tohle byla opravdu lahůdka. Hrdinská fantasy klasického stylu, která ovšem svým příběhem vůbec klasická není. Spíš naopak, nedokážu si vzpomenout, kdy jsem naposledy četl něco tak svérázného. A rozhodně nejde o to, že v záři reflektorů je zde rasa minotaurů. Jistě dává to knize nádech exotiky a neotřelosti, ale nutno říct, že postavy i příběh byly tak úžasné, že rohy a kopyta byla pouze třešničkou na dortu. Jednoznačně největší klad vidím v postavách a emocích, které je autorka nutí prožívat. Mám rád, když hrdinové trpí a tady jsem si v téhle úchylce porochnil opravdu dost. S postavami jsem soucítil, ačkoliv mi kultura minotaurů jako celek připadala odporná. Fanatici, kteří za zákon považují historické texty a žijí pouze bojem a nájezdy na své sousedy ? Podařilo se nabídnout i pohled z jiného úhlu. Mohl bych si stěžovat na slabší světotvorbu, ale nebudu. Bylo by to nejspíš na úkor tempa příběhu, které bylo moc dobré, ale další zpomalení by nebylo fajn. Možná tak jediným mírným negativem pro mě zůstává struktura příběhu, kdy přeskakovala časová rovina. Chápu záměr, osobně bych preferoval lineárnější vyprávění. Kosti pod mechem rozhodně hodnotím 5/5, je to kniha, která v sobě nese opravdu hodně, pokud dokážeme vidět dál, než k osobním tragediím hlavních postav. Je to úžasný příběh v mnohém připomínající klasickou tragédii, který rozhodně nezaškrtvá kolonky s klišé. Málokdo má dnes odvahu něco takového publikovat. Smekám.... celý text

Expanzní sektor 2024, Jan Kotouč

Expanzní sektor je výborným pokračováním Komand Omega a moc pěkným mostem k sérii Centrálního imperia. Mohl bych tady zopakovat pralticky vše, co jsem psal k předchozímu dílu. Skvělé tempo, hromada akce, sympatické postavy. Moc se mi zamlouval přístup autora, který ne vždy byl na postavy hodný. Oproti Komandům oceňuji větší podíl akce ve vesmíru. Moc dobré v celé sérii jsou různá originální řešení problémů. I negativa jsou vesměs podobná, občas příliš mnoho opakování věci, které by čtenář měl už vědět. Na několika místech mi připadalo, že jsou logické díry, ale to mi nebránilo si knihu užít. Netuším kdo a proč se rozhodl tuto prequelovou sérii vydat ve dvou dílech. Jde totiž o jeden ucelený příběh a ani při sloučení by kniha nebyla nikterak nemožně dlouhá. V hodnocení předchozího dílu jsem půl hvězdy ubral, abych měl rezervu. Teď ji použiju. Stejně jako Komanda Omega hodnotím 4,5, ale tentokrát zaokrouhlím nahoru.... celý text

Komanda Omega 2024, Jan Kotouč

Velmi dobrý první díl prequelové série k Centrálnímu imperiu. Je vidět, že si autor dal záležet, abs se dalo číst jako první seznámení s tímto světem i jako příjemné doplnění pro toho, kdo má Centrální imperium za sebou. Podobně jako u všech knih CI jde o velmi akční knihu ve skvělém tempus postavami, které není těžké si oblíbit. Měl jsem pocit, že se autor nebál na své postavy teochu přitvrdit, což se mi také líbilo. Moc pěkně zpracovaný detektivní aspekt děje, kde se povedlo docela dlouho držet určité skutečnosti a motivy v tajnosti. Negativ je tady dost málo. Osobně by se mi líbilo více akce ve vesmíru a méně na povrchu. Chápu, že bylo nutné některé zákonitosti světa osvětlit pro nováčky, ale v některých pasážích to byl mírný infodump. Taky mi chvíli trvalo, než se mi povedlo začíst, začátek byl tak trochu všelijaký, naštěstí jsem do příběhu dostal. Celkově mě Komanda Omega bavila fakt hodně a jsou tak na 4,5*, dám 4, protože doufám, že Expanzní sektor bude ještě lepší a budu moct dát plnou palbu tam.... celý text

Tři drsné lekce 2022, Nikki Sloane

Na to, že šlo o prachsprostý erotický román to nebylo úplně nejhorší, ale k dobrému to taky mělo daleko. Docela mě bavil začátek knihy a některé (zdaleka ne všechny) erotické scény byly docela ucházející a prakticky nic nebylo totálně za hranou. To by bylo k pozitivům asi všechno. Negativ je o něco víc. Štvala mě naprostá neuveřitelnost příběhu, která byla zcela zbytečná. Stačilo změnit pár detailů a bylo by to v mezích. Zejména Dominic byl tak nějak Schrödingerově bohatý. V některých scénách úplný milionář, jindy se řeší cena letenky nebo mezinárodního telefonu. Bylo divné i to, že každý další sex, který hlavní postava má je lepší, než ten předchozí, bez omezení ad absurdum. Když už se hlavní postava dostane do exotického prostředí, chce to využít o něco lépe, než tady, připadalo mi to trochu odflaknuté. Když se blížil konec knihy začal jsem si říkat, že snad nebude ani závěrečné drama. Nakonec přišlo ve velmi zrychlené podobě s naprosto nepravděpodobným vyústěmím, kdy jsem musel protáčet panenky. Jestli to vypadalo na slabé 3, tak poslední scéna byla pro mě natolik nepochopitelná, že srazila knihu na 2*.... celý text

Pět neděl v balóně 1967, Jules Verne

Zatím pro mě jedna ze slabších Verneovek. Možná k tomu přispěl fakt, že jsem poslouchal jako audioknihu, ale Pět neděl v balóně nepřesvědčilo. Je to vlastně taková tuctová dobrodružná kniha, která alespoň podle mého ničím úplně nevyniká. Možná v devatenáctém století dokázala utáhnout na pokroky ve vzduchoplavbě. Jak už je u Vernea zvykem, všechny postavy jsou velmi hrdinské a celé dílo má v sobě až příliš mnoho patosu. Obsahuje také příliš mnoho čísel a jmen, což je zejména pro audio nepohodlné. Nudily i kapitoly, jejichž závěr byl natolik předvídatelný, že napětí téměř neexistovalo a měl jsem chuť je přeskočit. Přesto má knoha i spoustu pěkných moment, jak akčních, tak popisných, které dokážou čtenáře téměř přenést do Afriky. Pro část "moderního publika" může být vnímání domorodců skrze oči hlavních postav pobuřující, ale mně připadalo vzhledem k době, kdy román vzniknul a kdy se odehrává poměrně autentické. Celkově dávám zcela průměrné 3* s konstatováním, že Verne napsal daleko lepší dobrodružství. Přestože jsem od něj zatím nečetl asi nic horšího, věřím, že i takových knih bude dost.... celý text

Černá luna 2024, Leoš Kyša

U Černé luny jsem se obával, aby se povedlo hezky navázat na předchozí díl a zároveň se povedlo udržet trochu originality. Obával jsem se právem. Začnu ovšem tím pozitivním. Tam se už tradičně dá u Kotlety zařadit tempo knihy. Není oddychu, děj se řítí rychlostí blesku. Naprosto miluju, jak Kotleta nepotřebuje dlouhý popis k tomu, aby přesně vykreslil, jak nějaká postava vypadá. Když vím, že jako Jarda Dušek s ubrusem místo kalhot, tak netřeba víc . Bylo několik míst, kdy jsem se fakt řezal smíchy. Ale upřímně, je tohle na Kotletu dost? Podle mě už od této legendy čtenář čeká trošičku víc. Akční scény trochu na jedno brdo. Nevím, jestli jsem už otrlejší, ale mám pocit, že krve a vnitřností bylo méně, než obvykle. Sexuální scény dost odflaknuté a pusobily dojmem, že tam jsou jen proto, že se to čeká. Určitě šlo vytěžit daleko více z rozličných lokací, které hrdinové navštíví. Děj se tam jen tak mihne a nepůsobí to ve finále nikterak exoticky. Některé postavy také působí poměrně šablonovitě, jako bych je už v jiné Kotletovce viděl. Celkově je pro mě Černá luna někde mezi třemi a čtyřmi, ale blíž k těm třem. Není to úplně špatné, ale myslím, že by Kotletovkám dost pomohl nějaký nový nápad a čerstvý vítr do plachet. Takhle je to jako úplně vynikající jídlo, které už ovšem taháte z lednice a ohříváte čtvrtý den. Pořád chutná, ale strašně by to chtělo něco trochu nového.... celý text

Děti vzpomínek 2024, Adrian Tchaikovsky (p)

Třetí díl série byl po skvělých Dětech času a dobrých Dětech zmaru mírným zklamáním. Ač tomu hodnocení hvězdami úplně neodpovídá. Od tohohle autora čekám už jen absolutní top a tohle bylo tak na 3,5. Začátek knihy byl moc fajn. Povedlo se mě zaujmout, příběh měl dobré tempo a hodně bavil. Postupem času ale bohužel tempo dost odpadávalo, příběh byl repetitivní a takový divně rozstřelený střídáním časových linií a různým průběhům podobných událostí. Z postav byly dobré Liff a Miranda, ostatní moc prostoru neměly. To je celkem škoda, protože zejména (ne)inteligentní havrani byli výborní a rozhodně bych uvítal jejich hlubší rozpracování. Závěr byl pro mě docela rozporuplný. Sice hezky objasnil, co za podivnosti se celou dobu dělo, ale bohužel mírně devalvoval předchozí děj. Na druhou stranu nabídl poměrně slušné mindfuck koncepty. Přesně na hraně mezi 3* a 4* pro mne. Tahle kniha na rozdíl od předchozích neřeší tak úplně problémy evoluce, ale je pravda, že sérii může posunout do svěžích vod, pokud v ní bude autor někdy pokračovat.... celý text

Ztracený kov 2024, Brandon Sanderson

Upřímně řečeno poslední část druhé éry Mistbornu byla docela zklamáním. Zatímco předchozí díly měly vesměs stoupající tendenci, tady přišel propad. Začnu ale tím, co bylo dobré. Atmosféra světa byla naprosto v pořádku, rapidně se měnící svět na úrovni začátku 20. století měl i tady svůj říz. Ještě víc, než v předchozím díle se mi líbila Steris, která jako postava neskutečně vyrostla a konečně ukázala svůj pravý potenciál. Docela dobré byly i politické machinace, které nebyly zbytečně složité, ale napětí nechybělo. Naopak negativní pro mě bylo hodně prostoru pro Wayna, který byl mou nejméně oblíbenou postavou. Dále mi vadila až příliš násilná snaha o napojení na Kosmír a zcela zbytečné intervence "kosmírných" bytostí. Chápu, že Sanderson chce mít své univerzum, ale jsem přesvědčen, že tady by to lépe fungovalo buď jen s náznakem jako dřív, nebo v úplné izolaci. Nový záporák není o nic lepší, než ti staří, kteří byli slabí jak čaj. Ale hlavně nebyl vůbec potřeba, když Sbor včetně vůdců je stále přítomen. Opět na sílu připojeno na Kosmír. Co téhle knize chybí ale úplně nejvíc je nějaký nečekaný zvrat, který by příběh ozvláštnil. To už od Sandersona člověk tak nějak očekává, ale taady to bohužel nepřišlo. Děj poklidně plyne k očekávanému konci bez zvratů a odboček, což je škoda. Dávám 3/5, protože jako fantastický thriller se to čte celkem dobře. Ovšem myslím si, že tahle kniha vznikla poměrně zbytečně a druhá éra mohla klidně končit Pouty dědictví. Ano je tady nějaká příprava na přemostění do dalšího období, ale určitě by se to dalo zvládnout natáhnutím třetí knihy o několik desítek stran a se Ztraceným kovem se autor nemusel obtěžovat, stahuje sérii k průměrnosti.... celý text

Pouta dědictví 2017, Brandon Sanderson

Pouta dědictví mi připadala jako zatím nejlepší díl druhé éry Mistbornu. Na tu první to stále úplně nemá, ale už je to velmi srovnatelné. U Pout dědictví už jsem si konečně zvyknul na to, že nelze brát tuhle sérii tak úplně vážně. Je to zábavný a akční nářez poměrně brakového charakteru. Poměr akce a dialogů je tady už tak akorát, souboje jsou stále dost nápadité a originální. Oceňuji i vývoj, kterým postavy od prvního dílu prošly. Zejména Marasi. Jednoznačně nejoblíbenější postavou je tady ovšem Steris, která vnáší příjemnou (na rozdíl od Wayna) humornou složku. Stále si stojím za tím, že Smokas a cely Sbor jako padouši nejsou nic moc a pořád tvoří tu slabší stránku série. Všechny zvraty i závěr jsou takové typicky Sandersonovské. Někdy předvídatelné, jindy tolik ne. Bohužel spousta kapitol končí velmi šablonovitě a všechny hlavní postavy mají neskutečný plot armor. Občas jsem si přál, aby byl autor trochu drsnější. Tentokrát mírně silnější 4*. Jsem moc zvědavý na poslední díl druhé éry. Ještě stále se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbí, že vícero autorových sérií je propojeno Kosmírem. No uvidíme, každopádně Pouta dědictví byly dost zábavná kniha, ačkoliv k dokonalosti nějaké drobnosti chybí.... celý text