stju přečtené 170

Smrt krásných srnců 2007, Ota Pavel

Nerada bych psala komentář jen proto, abych ho napsala, ale opomenout zrovna tuto knihu vážně úplně nemohu. Spousta komentujících se k ní krásně vyjádřila a vše, co bych chtěla napsat tu již "zaznělo". Tak jen: Nejvíc mi asi mluví z duše Elea, cedos a Pampalini - takže i za mne "Ano, ano, ano."... celý text

Darda 2011, Irena Dousková

Tak z Helenky je Helena a život ji semlel jako většinu z nás... Myslím, že ten, kdo čekal stejné pocity, které i u škarohlída samovolně zvedají koutky úst a automaticky zlepšují náladu, jako při čtení Budžese, a nedočkal se, nemůže to autorce vyčítat. Podle mne kniha nepostrádá vtip, svěžest, čtivost a příjemnou míru ironie, ale už tam není ta dětská bezprostřednost a naivita, často i kouzlo nechtěného humoru. A ani vlastně být nemůže. Jak jsem řekla, Helenka je dospělá, prožila život s Dardou i dardy od života a takovou nám ji autorka ukázala. Zkrátka, tak to v životě chodí a to se paní Douskové do knihy vložit podařilo.... celý text

Vdavky Nanynky Kulichovy 1991, Ignát Herrmann

Iqnát Herrmann a jeho knihy - to pro mne znamená, že mě naprosto pohltí životy postav a postaviček z příběhů, které dýchají takovým starosvětským kouzlem, které jsem snad u jiného spisovatele nepoznala. Jeho knihy mi připadají jako obraz nebo úryvek z rodinné kroniky. Obdivuji tu pokojnou, až idylickou atmosféru, kdy jsou vztahy jasně dané: maminka - obětavá, milující, tatínek - svérázný, ale zodpovědný, dcera - vychovaná, roztomilá, ideální manželka, ženich - romantický, ale již v zabezpečeném profesním postavení... a tak bych mohla pokračovat dál. Právě proto jsem si ke čtení vybrala v současné době "Vdavky". Je opravdu relax, ponořit se do Nanynčina života a přát si, aby se i nám vrátily naše "jistoty", které nám tak nečekaně naboural ten neviditelný nepřítel. Tím víc si vážím toho, co mi knihy po celý život dávají. Díky za ně...... celý text

Trapné povídky 1926, Karel Čapek

Trapné povídky... proč trapné? Nahlédla jsem do slovníku synonym: trapný = nepříjemný, zahanbující, tristní, ostudný, zastarale - trápící, působící trápení A přesně tak na mne, tyto jinak také velmi smutné, plné beznaděje a pesimisticky laděné příběhy působily. Další, co podle mne, povídky spojuje, jsou charaktery mužů a žen v jednotlivých příbězích: muži - slabí, nerozhodní, rozkolísaní, apatičtí, nejistí, v podstatě závislí na ženách ženy - chamtivé, nevěrné, podlé, ziskuchtivé, nezodpovědné Takže jsem znovu zapátrala (zatím jsem Čapkův život znala z běžných zdrojů a Českého románu) a dost mě překvapil jeho vztah k ženám, včetně matky. Napadlo mne, jestli i vlastní autorovy prožitky se nemohou odrážet v osudech a charakteristikách jednotlivých postav povídek. Jejich život a problémy nejsou vlastně ničím výjimečné, ale jako červená nit je provází neschopnost cokoliv razantně řešit, setrvávání na stereotypech, pasivita, zkrátka bezmocné oběti osudu... Já jsem knihu četla v současné, ne zrovna veselé době, takže dalším čtenářům doporučuji období dobré psychické pohody, protože samotné povídky za přečtení a zamyšlení určitě stojí.... celý text

Žena v bílém 2000, Wilkie Collins

Knihu, která nás přenese do doby viktoriánské Anglie, bych charakterizovala spíše než jako detektivku, romantickým příběhem s tajemstvím. Nechybí zde sice bezohledný a ziskuchtivý zlosyn - pachatel a nevinné oběti jeho nekalých intrik, ale na druhé straně hraje v odhalování jeho činů velkou roli nejen obětavá láska sesterská, ale i láska milostná, která navzdory všem překážkám (včetně odhalení tajemství ženy v bílém) dojde šťastného naplnění. Nicméně díky atmosféře, která celý příběh provází, považuji čtení této knihy za příjemný zážitek, kterých v současné době koronaviru neni nikdy dost.... celý text

Obsluhoval jsem anglického krále 2007, Bohumil Hrabal

Na dobu, kdy nemohu do knihovny jsem se pustila do Hrabalových knih. Je to ostuda, ale přiznám se, že zatím jsem většinu znala pouze z televize. A to se týká právě i této knihy. "Dávejte pozor, co vám teďka řeknu": 1. Měla jsem diametrálně rozdílné výsledné pocity z televizního zpracování a ze čtení knihy. Kniha mi připadala daleko syrovější, tvrdší, v televizi jsem měla celkově takový až pohodový dojem. 2. V knize jsem se dočkala vysvětlení, proč ta dlouhá souvětí a častá absence interpunkce. (Krásně to zachoval i Oldřich Kaiser.) Cituji: " ...co jsem psal, psal jsem tedy ve světelném opojení automatickou metodou, ...a doufal, že jednou budu mít čas a odvahu text znovu a znovu smolit a přepracovávat k jisté klasičnosti, vzít na text nůžky a vystříhat z něj ty obrazy, které postupem času budou mít ještě svěžest." 3. Kniha mi dala zneklidňující uvědomění si toho, jak moc se člověk za svého života změní vlivem setkání, prožitků, úspěchů, chyb a všeho, co ho na té cestě životem potká. Jan Dítě na začátku příběhu a Jan Dítě na jeho konci je toho příkladem. "Stačí vám to? Tím ale opravdu končím."... celý text

Kroky po krách 2006, Jiří Weinberger

Nejsem vůbec znalec poezie, přiznám se, že jsem si tuto knihu v současné době uzavřených knihoven stáhla zde na DK, abych pokračovala v plnění výzvy. Ale nevím, zda to byla dobrá volba nebo jen tento typ poezie nikdy nebude můj šálek kávy... Asi nejvíc mě dostalo, kromě příkladů uvedených Jaruš7: "To už jsme byli ve vzduchu i přivolal jsem letuchu "... celý text

O bílých slonech 2008, Irena Dousková

Velmi obdivuji styl, kterým je příběh podáván. Úplně jsem se pocitově přenesla do vlastního dětství na malé vesnici. Atmosféra horkých letních prázdnin, holčičí hry na osud, prožívání obyčejných situací, které pro malou holčičku vůbec nejsou obyčejné, sousedi, kteří často mají dvě tváře, sousedky, které vědí o každém vše a dávají to s radostí dál... Mohla bych pokračovat, také jsem to kdysi zažila a diky autorce se to při čtení vrátilo.... celý text

Sňatky z rozumu 1997, Vladimír Neff

Cíleně jsem si hned na začátku současného nuceného pobytu doma připravila k opakovanému přečtení celou Neffovu pentalogii. Věděla jsem do čeho jdu a dobře jsem udělala. Krásně jsem se alespoň na část dne oprostila od starostí, problémů a obav, které se na nás valí ze všech současných médií a užívala jsem si barvitě a přesvědčivě vylíčených příběhů ze života postav celého cyklu. Ne, nechci zlehčovat váhu jejich problémů, strachů, hezkých nebo těžkých období jejich života, ale knihy splnily to, co jsem od nich očekávala - příjemně jsem se odpoutala od "teď" a zcela ponořila do "tenkrát". A to je přesně jeden z důvodů, proč mám tak ráda knihy a vážím si těch, které mi tento zážitek dokážou dát. Takže, děkuji, pane Neffe. Jen na závěr, moc se mi líbil i televizní seriál, který vychází z prvních knih pentalogie. Opravdu skvělé obsazení i celkové ztvárnění osudů hlavních hrdinů.... celý text

Třicet sezon lásky 2017, Inna Rottová - Mirovská

Nebeské komando 2019, Anna Strnadová

Nechci se opakovat, takže stejný dojem z knihy jako DominaCZ a Josh. Co ale zopakovat musím, opravdu mi nepřipadá - cituji z obalu knihy, že "...vypraví autorka v tak strhujícím tempu, jako by se vám před očima odehrával napínavý film." Nebyl to nezajímavý příběh, ale tento pocit opravdu ne.... celý text

Petrolejové lampy 2008, Jaroslav Havlíček

Kniha i film, které mohu číst a vidět stále dokola. Vždy mě stejně dojímá Štěpčin životní příběh a tolik bych jí přála, aby k ní osud nebyl tak krutý. O to víc obdivuji její sílu, nezdolnost a odhodlání, se kterým vše nakonec zvládne. Miluju knihy Jaroslava Havlíčka, takže i zde mě vždy jeho úžasný spisovatelský styl dokonale vtáhne do děje příběhu a vůbec mi nevadí, že vím, jak vše dopadne.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Miluju film, včetně jeho skvělého obsazení, takže při čtení knihy mi u jednotlivých postav automaticky naskakovala před očima jejich podoba, včetně hlasů. Za mne jedna z mála knih, kde mi připadá naprosto stejně kvalitní i filmová verze.... celý text

Želary 2001, Květa Legátová (p)

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Jestli se probudí 2019, Zoe Lea

Neviditelný 2006, Jaroslav Havlíček

Morgenland - Za největším tajemstvím Třetí říše 2018, Richard Sklář

Měla jsem docela velké očekávání, ale abych se neopakovala, plně souhlasím s komentáři od Camel-9 a Parwana. Navíc mi vůbec neseděl styl autorova vyprávění.

Kniha Dinina 2005, Herbjørg Wassmo

Miluju ságy severských autorů, takže objev "Knihy Dininy" byl pro mne jasnou volbou do výzvy. Sice jsem se zprvu do příběhu nějak nemohla začíst, ale velmi brzy mě plně pohltila přesvědčivě popsaná atmosféra severského venkova s jeho drsnou přírodou a neméně drsnými obyvateli. To se netýká pouze mužů, ale velmi často i žen, které mnohdy zodpovídaly za život rodiny a musely právě ony projevit pravou severskou nezdolnost. A hlavní hrdinka, nezkrotná, svérázná a velmi svá Dina, je toho zářným příkladem. Poznamenaná složitým dětstvím, kdy se stane nevinným původcem tragické události, prožívá ve svém životě těžké situace, stojí před náročnými rozhodnutími, setkává se se smrtí svých blízkých a to vše formuje její povahu a činy. Za vše mluví Dinina odpověď na Benjaminovu otázku, proč dělá takové věci : "Dělám, co dělat musím." Stálo mi za to se s Dinou seznámit, jen bych jí přála šťastnější závěr jejího životního příběhu.... celý text

Japonskem s otevřenou pusou 2009, Jiří Mára

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a opravdu doporučuji všem, kteří, stejně jako já, zas tak moc cestopisy nemusí. Připadala jsem si, jako by mi kamarád vyprávěl o cestě se svou rodinou za poznáním exotického Japonska. Naprosto neformální cestou jsem se dozvěděla nejen o pamětihodnostech země, ale i o životě běžných lidí a jako bonus - to vše očima Čecha, takže i srovnání, jak to chodí u nás. Docela rodině jejich zážitky závidím, ale především jim je přeju, vždyť je obdivuhodné, jak Jirkovi umožňují zažít to, co naprostá většina z nás nikdy nezažije. Rozhodně se dalším vyprávěním o cestách rodiny Márových nebudu vyhýbat a s chutí s nimi budu cestovat.... celý text