stju přečtené 167

Trapné povídky 1926, Karel Čapek

Trapné povídky... proč trapné? Nahlédla jsem do slovníku synonym: trapný = nepříjemný, zahanbující, tristní, ostudný, zastarale - trápící, působící trápení A přesně tak na mne, tyto jinak také velmi smutné, plné beznaděje a pesimisticky laděné příběhy působily. Další, co podle mne, povídky spojuje, jsou charaktery mužů a žen v jednotlivých příbězích: muži - slabí, nerozhodní, rozkolísaní, apatičtí, nejistí, v podstatě závislí na ženách ženy - chamtivé, nevěrné, podlé, ziskuchtivé, nezodpovědné Takže jsem znovu zapátrala (zatím jsem Čapkův život znala z běžných zdrojů a Českého románu) a dost mě překvapil jeho vztah k ženám, včetně matky. Napadlo mne, jestli i vlastní autorovy prožitky se nemohou odrážet v osudech a charakteristikách jednotlivých postav povídek. Jejich život a problémy nejsou vlastně ničím výjimečné, ale jako červená nit je provází neschopnost cokoliv razantně řešit, setrvávání na stereotypech, pasivita, zkrátka bezmocné oběti osudu... Já jsem knihu četla v současné, ne zrovna veselé době, takže dalším čtenářům doporučuji období dobré psychické pohody, protože samotné povídky za přečtení a zamyšlení určitě stojí.... celý text

Žena v bílém 2000, Wilkie Collins

Knihu, která nás přenese do doby viktoriánské Anglie, bych charakterizovala spíše než jako detektivku, romantickým příběhem s tajemstvím. Nechybí zde sice bezohledný a ziskuchtivý zlosyn - pachatel a nevinné oběti jeho nekalých intrik, ale na druhé straně hraje v odhalování jeho činů velkou roli nejen obětavá láska sesterská, ale i láska milostná, která navzdory všem překážkám (včetně odhalení tajemství ženy v bílém) dojde šťastného naplnění. Nicméně díky atmosféře, která celý příběh provází, považuji čtení této knihy za příjemný zážitek, kterých v současné době koronaviru neni nikdy dost.... celý text

Obsluhoval jsem anglického krále 2007, Bohumil Hrabal

Na dobu, kdy nemohu do knihovny jsem se pustila do Hrabalových knih. Je to ostuda, ale přiznám se, že zatím jsem většinu znala pouze z televize. A to se týká právě i této knihy. "Dávejte pozor, co vám teďka řeknu": 1. Měla jsem diametrálně rozdílné výsledné pocity z televizního zpracování a ze čtení knihy. Kniha mi připadala daleko syrovější, tvrdší, v televizi jsem měla celkově takový až pohodový dojem. 2. V knize jsem se dočkala vysvětlení, proč ta dlouhá souvětí a častá absence interpunkce. (Krásně to zachoval i Oldřich Kaiser.) Cituji: " ...co jsem psal, psal jsem tedy ve světelném opojení automatickou metodou, ...a doufal, že jednou budu mít čas a odvahu text znovu a znovu smolit a přepracovávat k jisté klasičnosti, vzít na text nůžky a vystříhat z něj ty obrazy, které postupem času budou mít ještě svěžest." 3. Kniha mi dala zneklidňující uvědomění si toho, jak moc se člověk za svého života změní vlivem setkání, prožitků, úspěchů, chyb a všeho, co ho na té cestě životem potká. Jan Dítě na začátku příběhu a Jan Dítě na jeho konci je toho příkladem. "Stačí vám to? Tím ale opravdu končím."... celý text

Kroky po krách 2006, Jiří Weinberger

Nejsem vůbec znalec poezie, přiznám se, že jsem si tuto knihu v současné době uzavřených knihoven stáhla zde na DK, abych pokračovala v plnění výzvy. Ale nevím, zda to byla dobrá volba nebo jen tento typ poezie nikdy nebude můj šálek kávy... Asi nejvíc mě dostalo, kromě příkladů uvedených Jaruš7: "To už jsme byli ve vzduchu i přivolal jsem letuchu "... celý text

O bílých slonech 2008, Irena Dousková

Velmi obdivuji styl, kterým je příběh podáván. Úplně jsem se pocitově přenesla do vlastního dětství na malé vesnici. Atmosféra horkých letních prázdnin, holčičí hry na osud, prožívání obyčejných situací, které pro malou holčičku vůbec nejsou obyčejné, sousedi, kteří často mají dvě tváře, sousedky, které vědí o každém vše a dávají to s radostí dál... Mohla bych pokračovat, také jsem to kdysi zažila a diky autorce se to při čtení vrátilo.... celý text

Sňatky z rozumu 1997, Vladimír Neff

Cíleně jsem si hned na začátku současného nuceného pobytu doma připravila k opakovanému přečtení celou Neffovu pentalogii. Věděla jsem do čeho jdu a dobře jsem udělala. Krásně jsem se alespoň na část dne oprostila od starostí, problémů a obav, které se na nás valí ze všech současných médií a užívala jsem si barvitě a přesvědčivě vylíčených příběhů ze života postav celého cyklu. Ne, nechci zlehčovat váhu jejich problémů, strachů, hezkých nebo těžkých období jejich života, ale knihy splnily to, co jsem od nich očekávala - příjemně jsem se odpoutala od "teď" a zcela ponořila do "tenkrát". A to je přesně jeden z důvodů, proč mám tak ráda knihy a vážím si těch, které mi tento zážitek dokážou dát. Takže, děkuji, pane Neffe. Jen na závěr, moc se mi líbil i televizní seriál, který vychází z prvních knih pentalogie. Opravdu skvělé obsazení i celkové ztvárnění osudů hlavních hrdinů.... celý text

Třicet sezon lásky 2017, Inna Rottová - Mirovská

Nebeské komando 2019, Anna Strnadová

Nechci se opakovat, takže stejný dojem z knihy jako DominaCZ a Josh. Co ale zopakovat musím, opravdu mi nepřipadá - cituji z obalu knihy, že "...vypraví autorka v tak strhujícím tempu, jako by se vám před očima odehrával napínavý film." Nebyl to nezajímavý příběh, ale tento pocit opravdu ne.... celý text

Petrolejové lampy 2008, Jaroslav Havlíček

Kniha i film, které mohu číst a vidět stále dokola. Vždy mě stejně dojímá Štěpčin životní příběh a tolik bych jí přála, aby k ní osud nebyl tak krutý. O to víc obdivuji její sílu, nezdolnost a odhodlání, se kterým vše nakonec zvládne. Miluju knihy Jaroslava Havlíčka, takže i zde mě vždy jeho úžasný spisovatelský styl dokonale vtáhne do děje příběhu a vůbec mi nevadí, že vím, jak vše dopadne.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Miluju film, včetně jeho skvělého obsazení, takže při čtení knihy mi u jednotlivých postav automaticky naskakovala před očima jejich podoba, včetně hlasů. Za mne jedna z mála knih, kde mi připadá naprosto stejně kvalitní i filmová verze.... celý text

Želary 2001, Květa Legátová (p)

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Jestli se probudí 2019, Zoe Lea

Neviditelný 2006, Jaroslav Havlíček

Morgenland - Za největším tajemstvím Třetí říše 2018, Richard Sklář

Měla jsem docela velké očekávání, ale abych se neopakovala, plně souhlasím s komentáři od Camel-9 a Parwana. Navíc mi vůbec neseděl styl autorova vyprávění.

Kniha Dinina 2005, Herbjørg Wassmo

Miluju ságy severských autorů, takže objev "Knihy Dininy" byl pro mne jasnou volbou do výzvy. Sice jsem se zprvu do příběhu nějak nemohla začíst, ale velmi brzy mě plně pohltila přesvědčivě popsaná atmosféra severského venkova s jeho drsnou přírodou a neméně drsnými obyvateli. To se netýká pouze mužů, ale velmi často i žen, které mnohdy zodpovídaly za život rodiny a musely právě ony projevit pravou severskou nezdolnost. A hlavní hrdinka, nezkrotná, svérázná a velmi svá Dina, je toho zářným příkladem. Poznamenaná složitým dětstvím, kdy se stane nevinným původcem tragické události, prožívá ve svém životě těžké situace, stojí před náročnými rozhodnutími, setkává se se smrtí svých blízkých a to vše formuje její povahu a činy. Za vše mluví Dinina odpověď na Benjaminovu otázku, proč dělá takové věci : "Dělám, co dělat musím." Stálo mi za to se s Dinou seznámit, jen bych jí přála šťastnější závěr jejího životního příběhu.... celý text

Japonskem s otevřenou pusou 2009, Jiří Mára

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a opravdu doporučuji všem, kteří, stejně jako já, zas tak moc cestopisy nemusí. Připadala jsem si, jako by mi kamarád vyprávěl o cestě se svou rodinou za poznáním exotického Japonska. Naprosto neformální cestou jsem se dozvěděla nejen o pamětihodnostech země, ale i o životě běžných lidí a jako bonus - to vše očima Čecha, takže i srovnání, jak to chodí u nás. Docela rodině jejich zážitky závidím, ale především jim je přeju, vždyť je obdivuhodné, jak Jirkovi umožňují zažít to, co naprostá většina z nás nikdy nezažije. Rozhodně se dalším vyprávěním o cestách rodiny Márových nebudu vyhýbat a s chutí s nimi budu cestovat.... celý text

Principálka 2000, Miloš Smetana

Čtení této knihy mi přineslo klidné, pohodové chvíle, kdy jsem se plně ponořila do příběhu jedné kočovné divadelní společnosti. Autor mě svým stylem psaní plynule a nenásilně vtáhl do života, osudů a příběhů jednotlivých postav. Navíc Eliška, hlavní hrdinka, je velmi sympatická, zodpovědná, empatická a milující žena, takže nezbývá nic jiného, něž jí držet palce, aby překonala všechny těžkosti a starosti, které jí vedení společnosti ne vždy zodpovědných herců přináší. To vše je umocněno skutečností, že její postava byla inspirována skutečnou principálkou Eliškou Zollnerovou.... celý text

Olga 2019, Bernhard Schlink

Stejně, jako mnozí v komentářích, oceňuji rozdělení knihy na tři části. Přikláním se ke čtenářům, které nejvíc zaujala poslední část - Olžiny dopisy, protože podle mne odhalily nejvíc z její povahy, myšlenek, pohnutek k činům, vysvětlily její smrt. Pro mne je Olga obdivuhodně silná, nesobecká žena, která prožívá celoživotní lásku k muži, který ji v zásadě zklamal, protože podřizoval v životě vše, tedy i jejich vztah, jen svým představám a ideálům. A Olga přesto u syna, který zdědil mnohé z otcovy povahy, přiznává svůj podíl viny na jeho osudu tím, že mu v dětství ukazovala otcův idealizovaný obraz. Obdivuhodné...... celý text

Gamblerova žena 2017, Ružena Scherhauferová

Nechci opakovat, co zde již bylo přede mnou napsáno, takže krátce: opravdu velmi nekvalitní překlad, včetně krkolomných slovních spojení a výrazů. Co se týká příběhu, tak mi hlavní postava Hany připadá, vzhledem k tomu, co její muž prováděl nejen jí, ale dokonce i synovi, neadekvátně tolerantní. Spíš se hodí divné slovo "taková omlouvací ". A opakované její pojmenování manžela v každé situaci "můj Branko" mi přijde opravdu už za hranou, dokonce až, vzhledem k tomu, co si nechala od něj líbit, pro ni ponižující.... celý text