TheMajkee TheMajkee přečtené 227

Dělám si to sám

Dělám si to sám 2017, Martin Váša
3 z 5

Kdo očekával od Dělám si to sám něco hlubokomyslné, musí být po právu zklamán. Knížka se neprezentuje jako převratná, revoluční nebo neotřelá, její silná stránka spočívá v situačním humoru, příměrech, sebeironii a nadhledu. Je to takový Sex ve městě a Deník Bridget Jones z mužské perspektivy, vždyť i ta postava má působit víceméně tragikomicky. Problém je spíš v tom, že v knize je jen letmý náznak nějakého pevnějšího děje, jinak jde víceméně o vykreslení různých situací, díky čemuž příběh v průběhu trochu ztrácí dech. Jako odpočinková literatura ale svůj účel plní.... celý text


Žítkovské bohyně

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková
5 z 5

Žítkovské bohyně jsou kniha, která ve všech ohledech dostojí očekáváním. Dějová linka se silně prolíná s fakty, čímž celý fenomén lidových léčitelek dostává jasnější kontury a pro čtenáře je pochopitelnější i uchopitelnější. Nadto je kniha zkrátka dobře napsána, postavy mají lidskou hloubku a jsou uvěřitelné - ztotožnit se s nimi je snadné snad i díky blízkosti českého/moravského prostředí a tuzemských reálií obecně. Dlouho jsem žádnou knihu tak nehltal a myslím, že ve mě bude rezonovat ještě nějaký čas. Jednak proto, že téma magie, léčitelství a slovanského folklóru je zkrátka fascinující samo o sobě, ale také proto, že Tučková ho zvládla podat nanejvýš poutavě.... celý text


Žít jako single

Žít jako single 2019, * antologie
3 z 5

Jako snad u každé povídkové knížky, i Žít jako single trpí kvalitativními výkyvy. Spousta autorů k tematice singles přistupuje v podstatě dost rutinně, bez nějaké výrazné invence a s myšlenkami, které v roce 2019 už málokomu přijdou něčím zvláštní. Na druhou stranu je fajn, že se žádná povídka nesnaží prvoplánově šokovat a většina situací se vlastně dost dobře může stát. Osobně se mi nejvíc líbila ta úplně poslední s přesahem ke sci-fi, která měla nápad a byla poutavě napsaná.... celý text


Pod skleněným zvonem

Pod skleněným zvonem 1996, Sylvia Plath
3 z 5

Sylvia Plath měla velký dar psát s lehkostí, nezatěžkaně a čtivě - fascinující, že knížka vyšla před nějakými 60 leti a při tom jazykově působí tak současně. Samotný obsah je fajn, ale nezanechal ve mě nic hlubšího, nezpůsobil žádnou úzkost, neznechutil ani nic jiného... Emoce se zkrátka nedostavily, což trochu zamrzí vzhledem k tomu, jak umně je to napsané. Ale postrádal jsem větší hloubku.... celý text