velicevojtech
přečtené 69
Vyhoření
2023,
Petr Šesták
Rychlá doba - rychlá kniha, rychlé psaní - rychlé čtení... Autor sám prý psal knihu v krátkých oknech, kdy měl zrovna čas. Já ji tak četl a proto mi styl vcelku sedl. Je otázka, co si vzít a co nechat, nad čím přemýšlet a čemu se jen zasmát... Žádné očividné řešení není, přesto nejde potlačit stud z němého přihlížení. To je vše, co ze sebe dokáži v tuhle chvíli dostat. Utkvěli především tyto úryvky (a to natolik, že si dám tu práci je sem přepsat): "Každou chvíli na bicyklu škrtnu o holuba. Možná i oni hrají adrenalinové hry, jako já, když kličkuju mezi auty, vyhnout se srážce na poslední chvíli. Nebo jsou přežraní a laxní, zdegenerovaní, jako výletníci v komerčních zónách. Kdesi jsem viděl obrázek, byla na něm létající ryba, které se ploutve vyvinuly v křidélka, žába, co má blány mezi drápky tak velké, že jí umožňují plachtit vzduchem, a pak ještěrka a nějaký hlodavec s podobnou blánou. Jednou z variant evoluce je konvergence. Pokud třeba i úplně odlišné živočišné druhy dlouhodobě žijí v podobném prostředí, vede to k vytvoření podobných znaků. A protože města vytvářejí všude na světě podobné životní podmínky, člověk a holub jsou si čím dál tím podobnější." "Patří k první generaci mužů, ze kterých nebyli vyráběni opravdoví muži. Samo o sobě by se to dalo brát jako jistý pokrok, odklon od hrubých materiálů, přesun k jemnějším technologiím a duchovnu. Jenomže vždycky můžou odněkud na svých nevkusně zelených automobilech přijet muži, ze kterých v jejich zemi opravdové muže vyrobili, nebo třeba tvoji spoluobčané, kteří se věnovali samostudiu, muži autodidakti, a ti tě donutí stát se taky mužem, Zrušit automobily a muže by bylo zapotřebí na celém světě současně." "(u zubaře) ...zamíříš vrtačkou naprosto přesně a s jistotou. Ale ještě předtím mi položíš zvláštní otázku, zeptáš se, jestli chci, aby mě to bolelo, nebo mi to máš umrtvit. Ta otázka je divná hlavně proto, že anestezii platí pojišťovna. K volbě bolestivé varianty prostě není rozumný důvod. Přesto se ptáš. Kdo tě seslal, dentisto, Mefisto?! Co je tohle za zkoušku? (...) Občas mě večer trochu bolí svaly ze šlapání, ale není to paralyzující bolest, to je jen taková jemná připomínka, že tělo existuje a opotřebovává se, svaly jsou zakyselené, já jsem zakyselený. A když už přece něco bolí, stačí si vzít růžovou pilulku. Tady se nabízí skutečná ostrá bolest, tady se mi konečně nabízí první opravdová svobodná volba v životě. Nechci umrtvit! Chci, aby to bolelo! Chci, protože chci! Ať to pěkně bolí!"... celý text
