Vjeerus přečtené 543

Vládci popela 2021, Scott Reintgen

Kniha, která rozhodně zaujme svou originalitou, minimálně pak velmi netradičním pojetím fénixů. Opravdu mě fascinoval systém zrození, včetně přidávání různých přísad pro získání určitých forem a vlastností koní. Avšak celkový pocit mám, že kniha je fajn, ale na zadek jsem si z ní asi nesedla. I tak nelituju přečtení a hodlám se pustit do druhého dílu. Příběh sledujeme z pohledu tří hlavních hrdinů Imeldy, Adriana a Pippy. První jmenovaná si mě hned na začátku získala a já jí držela palce, aby finální dostih vyhrála. Jak překvapená jsem byla vývojem její linky a tím, kam se na konci knihy dostala. Jakože opravdu hodně nečekané. Adrian je rozhodně postava, která podle mě teprve ukáže, co je zač, protože po většinu příběhu jel na jakýsi mód setrvačnosti otcovi loutky. Nejsem tak úplně přesvědčená, že věřil všemu, co je mu vtloukáno do hlavy. Poslední hlavní postava pro mě byla svým způsobem utrpení a ne tím, jaká byla, ale tím, jakou formou byli její části psané. Bylo třeba si hodně zvykat, že o sobě hrdinka mluvila jako o ty. Co se týká jejího charakteru, tak nebyla nejsympatičtější, ale rozhodně prošla největším vývojem a já jí nakonec začala i fandit. Závěr knihy byl opravdu pecka a druhý díl slibuje hodně, protože hlavní postavy se opět rozprchli a dostali úplně jiné role, než postavičky závodící v drsném dostihu, kde je krom usmrcení povoleno vše.... celý text

Gallant 2022, V. E. Schwab (p)

Tohle je jedna z knih, která spadá do kategorie pořízeno, protože má luxusní provedení. Nic jsem o ní nevěděla, jen to, že ji napsala stejná autorka, která napsala Neviditelný život Addie LaRue. Po přečtení oné slavné Addie jsem se opravdu upřímně bála, že i Gallant bude utrpení. A k mému překvapení nebyl, co víc, neskutečně jsem si ho užila. Děj mi příjemně plynul, tajemno na mě z knihy dýchalo a občas mě i zamrazilo z toho, co hlavní hrdinka viděla. Příběh krásně doplňovali ilustrace a deníkové zápisky (a celkově to provedení knihy!), takže se člověk nejen že nenudil, ale i těšil na další a další části. Napínavých úseků bylo dost a kupodivu mi nepřišla kniha nijak moc předvídatelná. Nejoriginálnější pro mě byla hlavní hrdinka. Němý člověk bývá málo kdy postaven takto do popředí a ještě ke všemu mi sedla svým racionálním uvažováním, ale zase nic přehnaně nepitvala a dost věcí přijímala s chladnou hlavou a logicky nad tím uvažovala. Ani si neměla potřebu zoufat nad svým osudem co každou druhou stránku a rvala se za svůj život. Takových hlavních postav víc, prosím. Hodně mě bavila linka, jak zjišťovala věci o svých rodičích (a celkově rodině) a k čemu došla, TO byla teprve bomba. Opravdu smekám, jakou atmosféru autorka vytvořila a já si užila téměř každý moment knihy.... celý text

Rozuzlení 2013, Masaši Kišimoto

Začátek knihy nám řekne to důležitější pro volbu chunina, jakožto reakce na předchozí díl. Pak následuje hlavní program a to souboj mezi slavným přeživším klanu a divokou kartou písečné vesnice. Co si budeme, akcí tento díl doslova přetéká a zvrat střídá zvrat. Kde byl Sasuke? Co za trénink podstupoval? Co je zač Gaara? A mnoho dalších otázek bude zodpovězeno. A nejenom to. Do hry vstoupí další postava, kterou už letmo známe a věřte mi, ta teprve zamíchá kartami příběhu. I když je v podstatě celý svazek jedna bitva za druhou, postavy nám sem tam utrousí nějakou důležitou poznámku, která nám pomůže zapasovat jednotlivé díly skládačky a utvrzuje mě v tom, že příběh nebude tak přímočarý, jak se na první pohled zdálo. Velké množství postav může být občas na škodu, ale pro tak velký a komplexní příběh to prostě potřeba je, každý má své místo v ději a i když je jen obyčejný divák, pomalu odhaluje svými komentáři kdo a co je zač, ale také kdo a co jsou ti kolem něho. Rozhodně se těším na další díl a Naruta opravdu doporučuji všem dospívajícím, ale i dospělým, protože manga není zalitá sluncem, naopak bývá plná krutosti, zrady, intrik, hrdinství a odhodlání.... celý text

Kouzla rodu Thornů 2021, Margaret Rogerson

Vzhledem k velkému množství pozitivních recenzí jsem se opravdu bála do knihy jít, jelikož jsem se už hodněkrát spálila. Ale tentokrát ne a já si příběh víc, než užila. Nejen že kniha obsahuje pro většinu knihomolů prostředí snů, ale má i skvělou hlavní hrdinku a ještě lepšího hlavního hrdinu a za mě úplně nejlepšího pomocníka. Hlavní hrdinka miluje knihy, má jasnou vizi o světě a taky cíl, kam chce ve svém životě směřovat. Ale díky bohu za to, že vlastní takovou tu věc, které se říká mozek a když se dostane za zdi svého bydliště, používá ho a upravuje si názory podle vlastních zkušeností. A to je pro mě opravdu zážitek, protože v YA mi ženské hrdinky většinou lezou krkem absencí zdravého rozumu. Hlavní hrdina má spoustu tajemství a bubáků ve skříni, ale taky dokonale podmanivý humor a vážně jsem si užívala jeho pošťuchování všech okolo, obzvlášť pak hlavní hrdinky. No a do třetice všeho dobrého, ústřední dvojici doplňoval sluha, který měl mít jasný charakter. Ale neměl a tím si mě získal, bavilo mě odhadovat, jaký nakonec bude. Jestli zvládne bojovat sám se sebou a které jeho já nakonec vyhraje. Nemůžu ani říct, jak rychle mi kniha utíkala a jakým stylem jsem zhltla konec, kde opravdu i ta slza ukápla. Bylo to akční, romantika fungovala na jedničku, ale nedominovala. Vedlejší postavy skvěle doplňovaly děj, který jsem málo kdy zvládla odhadnout. Autorce neodpustím jedinou věc poslední větu. Měla být prostě ještě jedna. Tak obří naděje bez odpovědi, to je kruté. Určitě knize prospívá to, že to není série, takže není úplně čas na sáhodlouhé šťourání se ve vlastních myšlenkách, nějakém velkolepém plánování a tajení informací. Prostě za mě velmi povedené fantasy, které obsahuje vše, co mám ráda.... celý text

Láska a jiné úkoly 2018, Kasie West

Ve výsledku mě kniha ničím nezklamala. Chtěla jsem něco nenáročného a pohodového, což jsem i dostala. Ale že by ve mně kniha zanechala nějaký trvalejší dojem, to asi ne. Líbí se mi, jak autorka vždy najde pro hrdiny dost specifický koníček, který není jen jako vycpávka do volného času hlavních hrdinů, ale naopak tvoří velký kus jejich života. Oba hlavní hrdinové mi byli sympatičtí a nemůžu tvrdit, že jsem se do nich nedokázala vcítit. Naopak do hlavní hrdinky možná až moc, takže mě svým způsobem mrzí, že mi kniha přišla dost nevýrazná. Také pro mě byla příjemná změna romantické linky od přátelství k lásce a ne poslední dobou tolik oblíbená hate to love. Užívala jsem si, jak si hlavní hrdinka byla vědoma svých citů a dělala vše pro to, aby z toho vyvázla pokud možno nezraněná a s kompletním počtem svých aktuálních přátel. Oproti tomu byl hlavní hrdina prostě správňák a bezva kámoš. Ale taky vlastně kluk, co potřeboval dospět (jako většina středoškoláků :D). Vím, že za pár měsíců už si nevybavím, o čem kniha přesně byla, ale rozhodně nelituji, že jsem se do ní pustila. Jak jsem psala na začátku, chtěla jsem vypnout, nepřemýšlet a jen si užít nějakou tu středoškolskou lásku. A to jsem dostala. Děj příjemně plynul na zajímavém pozadí výtvarného umění, otce vojáka, psychicky nemocné mamky a lásky k čtyřkolkám. Číst to v tom správném věku, na který je kniha cílená, rozhodně to ve mně zanechá víc dojmů. Minimálně třeba naději, že není všem dnům a snům konec.... celý text

Vražedná pomsta 2013, Suzanne Collins

I po těch letech má kniha stále co nabídnout, ale musím uznat, že se mi tento díl vcelku vlekl. První třetina knihy byla jen o myšlenkách hlavní hrdinky, jak chce A, má B, ale musí dělat C. Spousta věcí jí nedocházela a vždy byla ve velkém údivu, když se děj ubíhal dle očekávání všech ostatních (nebo i mého očekávání). Druhá třetina mě nebavila o nic víc, než první, ale aspoň jsme dostali trošku víc jiných postav a děj se rozběhl v očekávání čtvrtoher. Poslední třetina mě strhla, stejně jako na první čtení. Mě prostě ta krutost té arény baví a fascinuje mě, co autorka dokázala na své postavy vymyslet. Stále si myslím, že je velká škoda, že je kniha psaná pouze z pohledu hlavní hrdinky, která na dost věcí kouká s klapkami na očích a ani se nesnaží moc uvažovat o jiných možnostech, než že jsou všichni proti ní. Co o to, napsaná je hrdinka dobře, jelikož je její charakter kontinuální a ne schizofrenní. Ve všech situacích se zachová dle své vlastní logiky, která se prostě ubírá stále stejným směrem, takže za to palec nahoru. To, že mi není sympatická, je věc druhá a je jasné, že když vám nesedí postava, která vám příběh vypráví, je to náročný. Ve své podstatě dostáváme dost zkreslený pohled na svět a na většinu podnětů reaguji vnitřně prostě jinak a tak se do mnoho situací nemůžu vžít a spíš si klepu na čelo. Knihu jsem si v rámci re-readingu poslechla jako audioknihu, která je velmi příjemně namluvená a rozhodně mi pomohla si příběh užit.... celý text

Velký vzlet 2013, Masaši Kišimoto

Zde si podle mě autor pěkně vyhrál, jelikož dal do obou soubojů naprosto protikladné hrdiny, takže jsme dostali spoustu akce, úžasnou škálu technik a taky jsme se dozvěděli o hrdinech opravdu dost. První souboj mezi Narutem a Nejim mě osobně moc nebavil nikdy, protože nemám ráda, když se moc žvaní na téma, že naše cesty jsou předurčeny. Naruto, jakožto horkokrevný mladík, který bojuje za každou minutu své existence a snaží se změnit okolí, které ho odmítá a nechápe, se postaví proti Nejimu, který v sobě nese hořkost a nenávist vůči vlastní rodině. Nejde tak ani o souboj mezi nejhorším a nejlepším, jako spíš o souboj vůlí a prožitých zkušeností. Druhý boj se nese v úplně jiném duchu, protože zde máme dvě velmi strategicky nadané mysli, avšak jedna patří ženě činu, která rozhodně neoplývá trpělivostí a druhá muži, který má skoro nulovou motivaci k čemukoliv. Mám ráda hlavolamy, hádanky a logické úvahy, takže mě tento souboj, založen právě na tomhle, opravdu bavil.... celý text

Zlatá Grai 2021, Kristina Waagnerová

Po víc jak roce a půl jsem se opět ponořila do úvodního dílů epické fantasy, tentokrát v novém kabátku od Hostu. Jsem toho názoru, že příběhy takovýchto rozměrů je potřeba číst vícekrát a Zlatá grai mi to potvrdila. Prolog mě opět totálně chytil, pohltil a na konci sežvejkanou vyplivl. Až při druhém čtení jsem ocenila to naťuknutí ras, se kterými postupně přijdeme do styku a dozvíme se o nich mnohem, mnohem víc. Taková malá příprava, co nás čeká. Trochu jsem se bála, že mě nakonec udolá délka, ale opak je pravdou. Prolítla jsem knihou, ani nevím jak a tolik aha momentů! Autorka krásně schovala jasné informace o postavách, jejich původu či historii tak šikovně, že je vlastně nemožné si je na první dobrou zapamatovat a spojit. A něco mi říká, že až se ke knize znova vrátím, uvidím další detaily. Mám ráda, když postavy v knihách trpí a zároveň musí fungovat podle jasných pravidel. A obojího je v knize opravdu hodně, takže intriky a úskoky jsou promyšlené, aby zapadli do řádu, i když třeba pochybně. Tohle vše dohromady nám dá pěknou řádku rozličných charakterů, kdy se většina pohybuje na pomezí geniality a šílenosti. A mi sledujeme životy mnoha postav, ať už z úplného dna společnosti, jak se postupně vypracují k (nej)vyšším postům nebo těch hýčkaných na výsluní. Ale pozor, krutá pravidla jsou pro všechny stejná, bez ohledu na to, odkud pochází, takže v závěrečných zkouškách může zlatý hoch přijít o život stejně snadno, jako plebs. Citelná změna nového vydání je určitě nádherná mapa a zkrácení kapitol. Řada čtenářů jistě ocení i slovníček pojmů na konci. Teda pokud nejste trubci jako já a neřeknete si, že se vám nechce listovat v napínavých momentech. To se pak musíte spolehnout na vlastní paměť. Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji Nakladatelství Host.... celý text

Dvůr stříbrných plamenů 2022, Sarah J. Maas

Tohoto dílu jsem se trochu bála a to ze dvou důvodů. Nemám ráda opětovné otvírání sérií a zároveň mě Nesta nijak neoslovila v první trilogii. Musím říct, že oba strachy byli vcelku rychle smazány, i když několik výhrad mám. První je pro mě až zbytečně moc sexuálních scén, které mi nedávaly valný smysl. Teď abychom si rozuměli, sex v knihách mi nevadí, ale v tomto příběhu k většině sexu došlo bez kontextu. A ještě ke všemu u něj hrozně žvanili. A korunu tomu nasazoval fakt, že polovina těch aktů byla ve chvíli, kdy minimálně jeden z nich byl propocený nebo špinavý. A to mě fakt spíš odpuzuje, než nějak žhaví. O neustálém zmiňování jeho velikosti pomlčím, většina žen ví, že enormní rozměry nejsou nijak pohodlné. Druhá věc, která mi úplně nesedla na příběhu je Nestino chování. Ano, do jisté míry jí člověk v mnoha věcech víc chápal, protože jsme dostali pohled do její hlavy, ale spousta jejích činů nebyla způsobená přeměnou. Vždyť zahořklá byla dávno před ní a proto mě štvalo, že jí všichni omlouvali tím, čím si prošla. Do jisté míry si myslím, že to nebylo úplně dobře napsané, jelikož se občas chovala dost rozdvojeně, kdy i mezi čtyřma očima přeskočila od nenávisti k sexu k sebepohrdánní. Naopak oceňuji vnesení nových postav a oživení jedné bojové legie. Autorka to promyslela dobře, od začátku do konce nás na střídačku napínala děním kolem smrtelných královen a uklidňovala tréninkem těla i ducha hlavní hrdinky. Čím víc dílů mám za sebou, tím víc se utvrzuji v přesvědčení, že bych strašně moc chtěla příběh z pohledu postav z podzimního dvora, protože to, co neříkaj nebo jen naznačujou je opravdu lákavé. A největší výtka ke knize, za kterou nemůže autorka, je nehorázně zmršená korektura, jestli vůbec nějaká byla. Tolik chyb v podobě špatně použitých rodů, chybějících předložek, přeskakování v jedné větě z jednotného čísla na množné, nebo dvě různá slovesa hned za sebou, to už jsem dlouho neviděla.... celý text

Eldest 2006, Christopher Paolini

Další kniha z mé série re-readingů v podobě poslechu audioknihy. A tady to bylo tedy náročné na udržení pozornosti a strašně utahané. Hlavní hrdina podstupuje výcvik u elfů, kde zjistí jejich překvapivé tajemství a snaží se nasát velké množství informací za pár týdnů, i když původní jezdci na to měli roky. Upřímně, nebýt druhé linky týkající se obyvatel Carvahallu, asi bych se ukousala nudou. Vývoj těchto postav byl obrovský a jsem ráda, že autor zvolil tuto cestu, jak nás s jejich příběhem seznámit a né nějakou zkrácenou verzi vyprávěnou v rámci shledání hrdinů na konci knihy. Líbilo se mi, jak se hlavní hrdina pral sám se sebou. Jak se snažil být dospělý a moudrý, tak, jak to od něj bylo očekáváno, a zároveň mu to prostě sem tam uteklo a byl to prostě dospívající kluk hledající své místo ve světě dospělých, kteří ho chtějí po svém ovládat. Oproti tomu se velké množství dlouhověkých a rozvážných elfů chovalo víc, jak nedospělý zhrzení puberťáci, nebrající ohledy na strasti jiných. Závěr knihy byl dle očekávání akční, i když vzhledem k obálce s červeným drakem, trošku předvídatelný. Stále ale platí, že autor píše velmi pěkně a srozumitelně, už jen s přihlédnutím k jeho věku v době psaní. A v namluveném zpracování od Martina Stránského to byl velmi příjemný návrat do dětských let, kdy jsem tuto sérii hltala.... celý text

Zapálený učedník 2013, Masaši Kišimoto

Tento díl přivede na scénu jednu z nejlepších postav, která se dle mého v celém příběhu objeví. Tato postava působí jako totální ňouma, ale kdo lepší by měl vyučovat hlavního hrdinu ňoumu číslo jedna? A že se do výcviku pustí velmi neobvyklým způsobem, korunovaným dost drsným zakončením. Dále se podíváme trošku do pozadí onoho brutálního písečného hrdiny, který nepůsobil příčetně ani v předchozím díle. A jak je jeho pozice důležitá v chystaném zvratu. Celkově se tento svazek nese v pomalejším a pohodovějším tempu, možná trošku i nudnějším. Dozvídáme se pár nových informací o té spoustě postav, která se v příběhu objevují a opět jsme svědky mnoha emocí, s důrazem na přátelství, odhodlání a hledání lásky a uznání. Konec knihy je zároveň začátkem finálních zápasů, u kterých půjde o hodně. Jsem zvědavá, jak se hlavní hrdina popasuje s možností pomsty.... celý text

Kalimdor 2022, Sean Copeland

Putování Azerothem svůj název plní na jedničku s hvězdičkou. Na začátku se vám představí váš průvodce a můžete vyrazit po všech zajímavých a důležitých místech na Kalimdoru, ať patří pod nadvládu Hordy nebo Aliance. Kniha obsahuje převážně rychlé seznámení s aktuálním rozpoložení v oblastech a velmi kratičkou historií, někdy okořeněnou o vtipné zkušenosti a poznámky našeho průvodce. Nastíní kulturu obyvatel, smýšlení různých ras, jejich vývoj a také proč jsou některé oblasti plné života a jiné téměř mrtvé a proč se na konkrétních místech udržují temné a divoké bytosti. Tím se dostávám k tomu, že kniha předpokládá alespoň základní znalost herního datadisku Shadowlands, převážně jeho úvod. Bez těchto znalostí asi bude většina lidí mírně zmatená zmínkou o jednom z vůdců Hordy, nebo momentálním problémem sužující jednu z jižních oblastí Kalimdoru. Ač jsem vypsala spoustu věcí, které kniha obsahuje, nesmíme zapomenout, že se jedná o doplněk, takže vše je velmi ve stručnosti a pro lidi nepolíbené tímto světem, nebo pro ty, co viděli pouze film, není úplně vhodná, minimálně stran obsahu. K tomu je opravdu lepší mít minimálně nahraných pár hodin. Avšak troufám si říct, že pro fanoušky (nebo sběratele krásných děl) je kniha nutností, jelikož její největší hodnota je to provedení. Od podmanivé kombinace černé a červené na obálce, přes poloprůhlednou překrývající se mapu, tak po spoustu ilustrací doprovázející povídání.... celý text

S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje 2022, Tom Felton

Hodnocení této knihy je pro mě trošku oříšek, jelikož životopisy normálně nečtu a nejsou klasickým dobrodružným příběhem. Jako fanoušek Harryho Pottera jsem se nakonec nechala zlákat vidinou spousty zajímavých zákulisních informací z natáčení filmů. A to jsem z části dostala. Začátek knihy se mi dost vlekl a já si kladla otázku, proč musela být vydaná kniha kvůli informaci, že Tom Felton měl de fakto normální dětství (což sám v knize nesčetněkrát řekne), dělal kupu blbostí a snažil se zapadnout mezi své vrstevníky jako většina z nás od věku, kdy se dostaneme do většího kolektivu dětí. Zajímal se o fotbal a jídlo a ne o nějaké natáčení - to byl jen výlet s zážitkem. Zlom přišel právě až s natáčením filmů o HP, kdy se opravdu člověk nějaké ty zákulisní informace dozvěděl. Ale největší hodnota knihy dle mého spočívá až z událostí po Harrym Potterovi. Z knihy na mě působí, že Tom Felton je velmi milý člověk, který si váží všech kolem sebe. S obrovskou laskavostí děkuje nejen svým hereckým kolegům, ale i rodině za to, jak s ním jednali a jak mu pomáhali projít si životem. A jak mu rodina a přátelé pomohli dostat se ze dna. Rozhodně nelituji, že jsem se do knihy pustila, ale stále si myslím, že polovina věcí byla spíš o ničem, než něčem, ale copak já mám právo kecat do toho, co má člověk psát do vlastního životopisu? Věřím, že pro autora jsou tyto momenty stěžejní a rád se o ně dělí. Já si z knihy vezmu hlavně poselství z posledních stránek a pokusím se ho předávat dál. Má pravdu, protože duševní zdraví je stejně důležité, jako to fyzické. Klobouk dolu za to, jak šel s kůží na trh a děkuji za sdílení i některých osobních fotek.... celý text

Úžasný nindža 2012, Masaši Kišimoto

Pokud si někdo ještě stále myslel, že je Naruto pro sladké květinky, něžné tvářičky a slabší povahy, tak mám dojem, že tento díl ho dostal do tvrdé reality tohoto příběhu. Naruto je svět plný lidí, kteří jsou přirozenými talenty na nějaké činnosti, lidí s vrozenými odlišnostmi, lidí se zdravou dávkou strachu a různými formami motivace, lidí, kteří nijak zvlášť nevyčnívají a jsou ve všem spíš podprůměrní a jsou s tím ok, lidí s nulovým talentem, ale tak obrovským odhodláním, že se naučí téměř cokoliv a svým snům obětují vše. Odlišnost oproti normálnímu, reálnému, světu je však v tom, že postavy v příběhu si za svými sny opravdu jdou a všichni bez rozdílu mají právo si směr své cesty do větší míry určit samy, pokud ho znají. Tohle všechno je v podstatě řečeno v předposledním souboji přípravného kola, který zabírá víc jak polovinu svazku, včetně toho „obětuji vše pro své sny“. Máme zde zobrazené nejen vnímání dotyčné osoby, ale i protivníka, učitele a přátel. Všechny osoby se se soubojem a jeho následky vyrovnávají jinak, ale čtenář to má těžší, protože prožívá emoce všech. A to je to, co na manze miluji. Zbytek dílu nám pomalu nastíní, kam se příběh bude posouvat. Skoro jako by s námi hrál autor šachy a teď si rozmístil figurky do pozic, které nám sice nic moc neříkají, ale v hlavě se nám spouští kontrolka očekávání.... celý text

Zvířecí statek 2022, George Orwell (p)

Na tak tenkou knížečku nám tento satirický příběh řekne hodně, když začneme trošku číst i mezi řádky. Nedivím se, že je dílo považováno za nadčasové, ačkoliv tehdy bylo psáno jako politická novela na tehdejší dobu okolo druhé světové války. Příběh působí tak absurdně, že je nasnadě si říct krásnou větu „To by se přece nikdy nemohlo stát“. No, historie mluví jinak a bohužel se toto nestalo jen jednou. Pomalu každý politický převrat nebo změna ve výsledku dopadne úplně stejně jak popisuje autor. Pak se zdá, že nejzdravější přístup má asi osel, ale musíme si říct, že takový osel je ve své hlavě pravděpodobně každý a všichni ostatní jsou pro něj při nejlepším ovce nebo slepice. Obrovsky se mi líbí i zpracování od CooBoo, které dalo knize nový kabátek, který je opravdu příjemný do ruky a rozhodně na první pohled zaujme a úplně na člověka nedýchne „tohle je nudná klasika“. Oceňuji i změnu názvu ze známějšího „Farma zvířat“ na „Zvířecí statek“, protože v knize dává toto pojmenování trošku větší smysl. Co se týká změn některých jmen mezi postavami, to už je spíš o zvyku, ale mohlo by to někde zapříčinit pár nedorozumění (Sněhulák alias Kuliš). Tato kniha má pro mě ale něco navíc, co mi dost často chybí u ostatních klasických děl – krásně svižný děj, čtivý styl textu a již zmiňovaný satirický humor, který věci převede do absurdních rovin. Přesto si nemyslím, že je vhodné tuto knihu NUTIT čtenářům ve škole jako povinnou, protože tím se spíš mladým lidem do rukou takto důležitý příběh nedostane (období vzdoru není jen u malých dětiček)... celý text

Netvoři a krásky 2022, Soman Chainani

Kniha obsahuje 12 retellingů na známé pohádky. Už tím, že je zde víc jak jeden příběh, tak se hodnocení stává velmi obtížným, protože některé pohádky Vám sednou víc a jiné míň. Já jsem se s autorem bohužel moc nesetkala. Přišlo mi, že ve většině příběhů byl dán velký prostor částem, které pro výsledné rozuzlení neměli valný smysl a naopak ve chvílích nějaké gradace, poučení či rozuzlení se text smrsknul na minimum a na druhé straně byl konec. Asi jsem pochopila myšlenku knihy, která čtenářům měla předat obecné přijetí všech, bez rozdílů pohlaví, barvy pleti či orientace. Nebo prostě jen jiného životního smýšlení, než je zvyk nějaké skupiny, ve které žijete. Dále autor i pěkně poukázal na to, že pohádky tak, jak jsou vyprávěny, opravdu dělají z většiny žen hloupé chudinky a z mužů neumětele, co stejně k bohatství přijdou. Svými příběhy ukázal, že když se ženy postaví samy za sebe, jsou opravdu silné. A stejným způsobem vypíchl i muže. Jak už jsem psala, mě nesedlo zpracování a v mnoha pohádkách jsem viděla spoustu hluchých míst, děr v ději a nebo absolutně zbytečných detailů, někdy docela i nechutných (kdo četl – scénka s krvavým jelítkem). Za zmínku za mě stojí pouze dvě – Malá mořská víla, která by si možná i zasloužila trochu víc prostoru, minimálně aspoň víc rozepsat ten moment uvědomění si, že čarodějnice nemluví úplně z cesty. Druhou pak je Petr Pan. Tu pohádku nemám ráda v klasickém zpracování, ale zde se mi líbilo pojetí, co je vlastně ten úžasný Petr zač. Nejvíc mnou však pohnul závěr příběhu, kde moje romantická dušička a čerstvá matka ve mně opravdu zaplakala. Špatná nebyla ani Locika, ale tam jsem se hrozně nudila na začátku a zajímavé to bylo opravdu až od momentu, kdy ji přišel zachránit princ.... celý text

Nedži versus Hinata 2012, Masaši Kišimoto

Devátým dílem Naruta pokračují přípravné zápasy. V tomto svazku jich je neuvěřitelných pět, což znamená, že některé jsou prolítnuté opravdu rychle a mi se o hrdinech nic moc nedovíme. Ale zase díky tomu je díl opravdu napěchovaný akcí a tudíž je k jeho přečtení potřeba opravdu málo času. První zápas je dokončení zápasu z předchozí knihy a je nám zde nastíněna síla přátelství, rivality a obdivu ke schopnostem druhým. Druhý zápas je líp zpracován v anime, protože tam nám aspoň něco řekne, jelikož v manze jsme dostali asi tak dvoustránku obrázků. Třetím zápasem se dovídáme další střípky o hrdinovy, který má obří mozek, ale malou motivaci. Název dílu Nedži versus Hinata je zavádějící, protože další dvojice, která svede svou bitvu není těch dvou, ale té snad nejhorlivější a nejhlasitější dvojice ze všech nám představených geninů. Ten avizovaný zápas je až poslední, který je bohužel až žalostně krátký, ale i tak při něm máme šanci poznat nenávist a odevzdanost na postavách z jedné rodiny. A závěr dílu slibuje opravdu monstrózní bitvu v dalším svazku proti postavě z písečné vesnice, která už v předchozí zkoušce ukázala svou krutost. Je se rozhodně na co těšit.... celý text

Zlatá klec 2022, Lynette Noni

Stejně, jako předchozí díl je kniha velmi čtivá. Autorka má hezké vyjadřování, které mi sedí a tím pádem se nikde dlouho nezaseknu. Tempo knihy začíná rozhodně pomaleji než u předchozího dílu, zato má rozhodně rychlejší závěr, který příběh odpálil úplně na jinou úroveň a tím hodně vylepšil celkové mínění z knihy. Tahounem příběhu pro mě tentokrát byli hlavně vedlejší postavy. Od sourozenecké dvojice, která byla rozdílná jak dvě strany jedné mince a přesto krásně uvěřitelné jejich pohnutky, přes prince – bratrance a jeho pohled na svět s mrštným jazykem, až po ostatní příbuzné obou hlavních hrdinů, kdy jedna strana má v rodině až vtipně upřímnou stařenku a druhá milou matku s kostlivcem ve skříni. Takže oproti nim hlavní dvojice působí příšerně. Hlavní hrdina je sympaťák, ne že ne, ale hodně naivní. Největší výhrady mám ale k hlavní hrdince. Jak byla úžasná v předchozím díle, tak zde se z ní stala nerozhodná husička, která neumí zapojit víc jak jednu mozkovou buňku. Dlouho jsem jí omlouvala změnou prostředí, přeci jen, po té době ve vězení je asi těžké se rozkoukat v reálném světě. Na druhou stranu si pak ale člověk říká, že by díky životě ve vězení měla očekávat, že každý má něco temného v sobě a věřit jen těm, které známe, nebo jsme si s nimi něco prožili. Její kritérium pro dobrý a špatný se opíralo o dost irelevantní argument, který si uvědomila až příliš pozdě. Třetí díl budu rozhodně netrpělivě vyhlížet, protože závěrečný zvrat člověka nenechá na pochybách, že se chystá velké finále, které sice nabízí pár řešení, ale jedno je snad náročnější, než druhé. A také zůstalo mnoho nezodpovězených otázek.... celý text

Jeden rok 2021, Eleanor Corvin (p)

Za mě obrovské překvapení. Samotná anotace slibovala hodně, ale ve výsledku jsem dostala ještě víc. Hrdinové mi byli bez výjimky všichni sympatičtí. A hlavně dobře uchopitelní a působili opravdově. Sarkasmus hlavní hrdinky byl příjemný a hezky oživoval děj. Líbil se mi vsunutý retelling na červenou Karkulku, který byl originální. Stejně jako jsem ocenila fakt, že i smrtky jdou s dobou, i když ne vždy se jim to líbí. A další plus vidím v poukázání různých psychických obtíží s tím, že je opravdu třeba s ostatními lidmi mluvit. I přes občasné chyby v textu jsem si příběh opravdu užila a celý svět jsem si zamilovala. Autorka má velmi dobré vyjadřování, které se čte skoro samo a já se těším, až se do Ruin znova vrátím a budu si moct užít chemii mezi hlavními hrdiny.... celý text

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

Stále si myslím, že HG je prostě dost nadčasový příběh, který má i po víc jak deseti letech co nabídnout. Pro mě to byl "rereading" po letech ve formě poslechu audioknihy a nemůžu tvrdit, že by to byl menší zážitek, než napoprvé. Naopak mám dojem, že jsem začala vnímat věci jinak a třeba hlavní hrdinka mi nepřipadala tak otravná jako tenkrát a hlavní hrdina je mi taky o chlup sympatičtejší. Asi víc vnímám jejich důvody k tomu, jak se chovají a jak se snaží vyrovnat se se svým osudem. Celý příběh je vlastně dost drsný a surový a oproti klasickým YA knihám je ojedinělý v tom, že romantická linka tu je opravdu jen jako nutné zlo vzhledem k ději a k tomu, jak přežít hladové hry.... celý text