witiko přečtené 680

Dharmoví tuláci 2002, Jack Kerouac

Hodnocení této knihy je obzvlášť těžký oříšek, protože je to knížka vskutku iniciační. Pokud vás dovede tam, kam chce, budete ji muset opustit. Na jednu stranu na mě v rané dospělosti silně zapůsobila, dovedla mě k zenu, japonské estetice a hlavně ke Garymu Snyderovi a odtud k antropologii. Takže přesně souhlasím s předchozím komentářem, že jde o knihu s potenciálem měnit lidské životy. Na druhou stranu mi právě odtud, kam mě dovedla, začala připadat jako dost naivní, neautentická, povrchní a tak trochu na efekt. Jenže o tom ta kniha je. O rozdílu mezi beatniky a Gary Snyderem, který k nim měl generačně a přátelsky blízko, ale nikdy se za beatnika nepovažoval. Kniha přesně vystihuje rozdíl mezi mladickým nadšením pro všechno, co je jiné, tedy nezralým hledání svobody za každou cenu, a opravdovým zaujetím, které už ví, co chce a jde si disciplinovaně za svým. Sám Snyder to vystihl slovy (nevím už, jestli je to v knize, nebo jsem to slyšel na jeho přednášce): "Jacku, ten tvůj buddhismus je jako šlehačka na narozeninovém dortu." Děkuji tedy Kerouacovi, že mě seznámil se svým přítelem, a současně se mu omlouvám, že jsem ho právě kvůli němu opustil a vydal se jinou cestou. A pro všechny ty, kterým se stalo něco podobného, doporučuji po přečtení Dharmovým tuláků Snyderovu knihu "Zemědům", která na ně vlastně navazuje, ale jde fyzicky i mentálně mnohem dál – tam, kam už Kerouac dojít nemohl.... celý text

O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce 2017, Lenka Ovčáčková

Ano, jde o soubor příspěvků, které se všelijak protínají a potkávají, ale nijak se výsledně neskládají do ucelené teorie. To je dáno už samotným ústředním pojmem kultury, který lze nahlížet ze spousty různých stran. Podle mě jde o mimořádně podnětnou a zajímavou knihu, která (i když nesystematicky) záslužně shrnuje a podává zatím to nejaktuálnější, co se v tématu přemýšlení o lidské kultuře do počátku 21. století objevilo. Se slovníkem na rozdíl od předchozího komentáře potíže nemám – jistě, některé příspěvky jsou napsané lépe, jiné hůře, u některých stačí mít základní povědomí, u jiných už určité znalosti. Ale jde o odbornou, nikoli populárně naučnou literaturu. Ať už ale ke knize přistupuje kdokoli s určitou trpělivostí a snahou porozumět, řadu velice zajímavých podnětů i poznatků vždycky pochytí. Poněkud mi vrtá hlavou, čím to, že je v knize tak málo příspěvků ze současné kulturní antropologie. Není to tím, že se z ní (alespoň v našem prostředí) stala poněkud nudná sociální disciplína studující konkrétní kauzy, která obecnější teoretické principy a otázky typu "proč" ztratila ke své škodě ze zřetele?... celý text

Panečnice (a jiné pražské obrázky) 1938, Zikmund Winter

Protože kniha tu byla původně zadána pod neúplným názvem, předchozí komentátoři hodnotí jen titulní povídku, kterou četli v jiném, samostatném vydání, a nikoli vlastní knihu. To je škoda, protože tento soubor obsahuje dalších osmnáct příběhů! Titulní novela je jedna z nejlepších, kterou jsem od Wintera četl. Hluboce lidský a strhující příběh, u kterého se svírá srdce obavou o hlavního hrdinu. O to šťastnější jsem byl, že oproti jiným Winterovým příběhům tento (poněkud netypicky) nekončí tragicky...... celý text

Příběhy síly 1996, Carlos Castaneda

Castaneda mi hodně ovlivnil a změnil život, přitom jsem četl jen "Cestu do Ixtlanu" a na ni navazující tuto knihu. Úplně bohatě to podle mě stačí, pokud chcete projít iniciačním rituálem a přitom zůstat nohama na zemi. Mám představu, že v dalších dílech bych se jen víc a víc odpoutával od reality. To nemusí být špatně (a možná ani pravda), ale tudy už jsem se rozhodl nejít.... celý text

O dívce Hanako a nejkrásnějším draku 2000, František Zborník

Nádherná, vesměs nepovšimnutá knížka, kterou stojí za to si sám pro sebe objevit. Jeden z nejkrásnějších, nejniternějších příběhů o vztahu otce a dcery. Ohromně silná, ale přitom nesentimentální, spíše pohádkově lehká. Ale ty slzy, které vám na ni možná ukápnou, jsou opravdové...... celý text

Slyšel jsem sovu zavolat své jméno 2006, Margaret Craven

Uf, chtěl jsem komentovat, ale po přečtení mnoha předchozích, mimořádně výstižných komentářů je to zbytečné... Snad jen, že je to kniha, která jde do srdce. Howgh.... celý text

Fikce / Alef 2009, Jorge Luis Borges

Borgese miluju, ale přitom mě zneklidňuje a štve. Myslím si, že opravdu poctivý čtenář s ním musí chtě nechtě zápasit, protože nikdy neprohlédne všechny vrstvy a na okraj všech významů. V jeho textech je i zvláštní napětí mezi suchopárnou, akademickou papírovostí a živelnou, odpoutanou imaginací. Jsou to texty na celý život, k opakovanému vracení se. Nikdy, právě tak jako obraz v zrcadle, nejsou a nebudou stejné.... celý text

Nesmrtelnost 1999, Jorge Luis Borges

Soubor zahrnuje povídky vydané dříve v souboru s názvem "Zrcadlo a maska" a samostatně vydané "Obecné dějiny hanebnosti". Obě knihy jsem už komentoval. Tento výbor jsem nakonec prodal a zůstal u původně samostatných vydání, protože mi vadila mizerná tisková kvalita i to, že výbor vlastně nemá moc koncepci a náladu, protože dává dohromady minimálně dvě úplně odlišná díla. Mám raději, když má každá kniha svoji vlastní náladu, chuť a vůni, souborná vydání jsou vždycky trochu chladná.... celý text

Fantastická zoologie 1999, Jorge Luis Borges

Nádherná knížka, ve které se akademická serióznost a intelektuální khihomolství volně mísí s lehkou ironií a nespoutanou fantazií. Dnes se především zásluhou J. K. Rowlingowé strhla lavina zájmu o fantastická zvířata, ale moc bych přál dnešním dětem, aby nakonec dospěly i k téhle klasice. Můj syn naopak od ní začal, když ji náhodou našel v knihovně... To jen dokazuje, jak moc je podmanivá.... celý text

Obecné dějiny hanebnosti 1990, Jorge Luis Borges

Skutečně vytříbená a přitom zábavně odlehčená analýza jedné ze stránek lidské povahy, lidské přirozenosti. A skvělý nápad učinit tématem povídkové knihy právě lidskou špatnost. Přitom vůbec nejde o depresivní četbu, spíš naopak. Sám název knihy, přesněji řečeno jeho český překlad, je půvabně výstižný.... celý text

Zrcadlo a maska 1989, Jorge Luis Borges

Borgese miluju, ale přitom mě zneklidňuje a štve. Myslím si, že opravdu poctivý čtenář s ním musí chtě nechtě zápasit, protože nikdy neprohlédne všechny vrstvy a na okraj všech významů. V jeho textech je i zvláštní napětí mezi suchopárnou, akademickou papírovostí a živelnou, odpoutanou imaginací. Jsou to texty na celý život, k opakovanému vracení se. Nikdy, právě tak jako obraz v zrcadle, nejsou a nebudou stejné. Kdy už je to opravdová tvář a kdy jen další maska? A je možné to odlišit? Název tohoto klasického souboru přesně vyjadřuje to zvláštní napětí, které asi nikdy nepoleví.... celý text

Příběhy, na které svítilo slunce 1967, Eduard Petiška

Kniha, která stojí zcela nezaslouženě ve stínu Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí. I zde jsou základy evropské civilizace a také tady umí Petiška vyprávět dětem, aniž by staré příběhy hrubě zjednodušoval nebo dezinterpretoval. Naopak umí z dávného mýtu či báje vytáhnout do podstatné a stále živé, evokovat prostředí, přesně vystihnout základní rozpor či téma, které se v příběhu řeší, vdechnout postavám srozumitelné motivace a cíle, a to všechno podat krásným, poetickým, ale přitom svěžím a čtivým jazykem. Zvlášť bych ocenil ilustrace Jindry Čapka pro novější vydání, které přesně vystihují polohu mezi detailní precizností a fantazijní poetičností.... celý text

Zemědům 2000, Gary Snyder

Ze všech knih Garyho Snydera mám právě tuto nejraději v její multižánrovosti. Cestopisné črty a zápisky se tu mísí s eseji, úvahami a básněmi. Je to nejen skvělý mentální portrét doby 60. let, ale i literární šperk, který je dodnes nesmírně inspirativní. Podle mě je to skvělý úvod jak do Snyderovy poezie, tak k jeho esejům.... celý text

Tahle báseň je pro medvěda 1997, Gary Snyder

První básnická sbírka Garyho Snydera, která se mi dostala do rukou. Působila na mě uhrančivě, jako zjevení a některé části jsem si v duchu opakoval jako zaklínadla nebo mantry. Například když jsem si na vysoké škole přivydělával v jakési obrovské fabrice za Prahou jako brigádník u pásu na výrobu PC. Na ten kontrast průmyslové, strojově bezduché výroby a básní divočiny opakovaných v mysli, abych se nezbláznil, nikdy nezapomenu.... celý text

Staré cesty 1995, Gary Snyder

Tahle sbírka esejů bylo vůbec moje první setkání s Gary Snyderem poté, co jsem si přečetl Kerouacovy Dharmové tuláky. Od té doby jsem už přes dvacet let chodcem a tulákem po starých cestách a ještě jsem nedošel na konec. Je to knížka, která mi dala směr.... celý text

Praxe divočiny 2005, Gary Snyder

Mimořádně široký rozhled spolu s vnímavostí pro detaily, schopnost skloubit teorii s praxí (studium s životní zkušeností) a k tomu samozřejmě literární švih, kterým tu a tam probleskne čirý mystický průhled do podstaty skutečnosti. To je v kostce to, čím jsou Snyderovy eseje tak inspirativní a nesmrtelné.... celý text

Místo v prostoru 2002, Gary Snyder

Mimořádně široký rozhled spolu s vnímavostí pro detaily, schopnost skloubit teorii s praxí (studium s životní zkušeností) a k tomu samozřejmě literární švih, kterým tu a tam probleskne čirý mystický průhled do podstaty skutečnosti. To je v kostce to, čím jsou Snyderovy eseje tak inspirativní a nesmrtelné.... celý text

Jednadevadesátníci - Skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu 2018, Jan Ciglbauer

Vánoce – Putování do Betléma 2011, Josef Krček

Příběhy dvanácti měsíců 2015, Renáta Fučíková