Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532048/bmid_hotylek-65c9ddf76057f.png
4
5135
5135
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Co považuju na knize za nejlepší, je naprostá nepředvídatelnost děje. Vytříbený jazyk Aleny Mornštajnové popisuje neblahá léta a těžkost bytí v nich. A taky, jak blízko má každý z nás k pokřivení povahy, pokud hledíme jen na své zájmy. Rozhodně stojí za přečtení.
Opět skvělá kniha od Aleny Mornštajnové, kterou nelze jinak než doporučit.
Autorka nejenže píše skvěle čtivým a strhujícím způsobem, ale vždy mají její knihy i historický, společenský a lidský přesah.
Určitě doporučuji! A to nejen Hotýlek, ale všechny autorčiny knihy.
Kniha se mi líbila, ale určitě není pro každého. Pokud hledáte v knize napětí a akci, vyberte si jinou knihu. Já mám naopak ráda takové poklidné vyprávění o životě rozvětvené rodiny. Líbí se mi střídání pohledů jednotlivých postav. Zatím jsem četla Hanu a tohle je druhá kniha od autorky, ale určitě ne poslední.
První slova, která mi po dočtení probíhají hlavou jsou "A kruh se uzavřel". Všechny rysy generačních kronik paní Mornštajnové mám velmi ráda a nepřestane mě okouzlovat, jak pomocí malých slov popisuje velké dějiny a zároveň je nechává ožít v jednotlivých postavách. V každé z jejích knih jsou lidé, které dokážete pochopit a mít k nim sympatie. A také lidé, kterým sice rozumíte, ale pochopení pro ně hledáte už trochu stěží. A proto, ačkoli mi Václav nebyl blízký, bych si přála, aby Jindra obálku dostala před jeho smrtí anebo vůbec, protože ona jediná měla svědomí čisté a zasloužila vysvětlení.
Trochu mi to připomínalo televizní seriál Vyprávěj . Tato kniha je vyprávěním o jedné rodině a Alena Mornštajnová je skvělý vypravěč.
Poslední kniha, která mi od Mornštajnové chyběla, je to čtivé, ale ve srovnání s ostatními takové "jednodušší".
Další čtivá a skvělá kniha. Dokonce bych řekl, že se mi líbila o kousek více než Hana.
PS.: Marcelce jsem fandil snad ze všech nejvíc.
Žádná kniha od této spisovatelky mě nezklamala...včetně této! :-) Doporučuji
Kniha se mi líbila, ale už jsem ji chtěla dočíst, je taková loudavá. Připomíná mi prózy pana spisovatele Hájíčka. Osudy lidí naší vlasti. Bolševický režim se podepisoval na lidech opravdu bravurně!
Moje první přečtená kniha loni od skvělé autorky, se kterou jsem měla možnost se potkat osobně , ale o tom až příště.. Tahle kniha se mi líbila. Příběh byl velmi dobrý- dobový z první republiky s tak výborně charakterizovanými postavami , že mi to každou chvíli připomínalo film První republika :))
Alena Mornštajnová prostě umí psát. Jakmile se začtete máte pocit, jako by se před vámi odvíjel příběh jako na filmovém plátně. Každá postava je propracovaná. Tohle byla moje poslední knížka od autorky a nemůžu se dočkat až napíše další.
Další knížka od p. Mornštajnové, která mě jen utvrdila v tom, že paní spisovatelka má opravdu zlaté české ručičky - její styl je opravdu mě velice příjemný a knížky se čtou úplně sami.
Nejdříve jsem se podle níže uvedených komentářů bála, že se budu strácet kvůli vysokému počtu postav, ale opak byl pravdou. Každá postava byla tak hezky popsaná a do příběhu uvedená, že jsem vždy přesně věděla o kom je zrovna “řeč”. Celý obsah knihy pro mě byl zajímavý a žádná část mě nenudila.
Takže za mě určitě oba palce nahoru.
Občas mi dělalo problém příliš mnoho postav a časový posuny. Ale kniha krásná. Taková o životě ????
Má poslední kniha od autorky. A zklamání se určitě nekonalo.
Byla to klasická Mornštajnovka, která byla možná o trochu oddechovější.
Docela chápu čtenáře, kteří se ve velkém počtu postav ztráceli. Taky jsem musela nasadit vyšší stupeň pozornosti, abych se v tom chumlu neztratila.
Trochu mě mrzí, že Hotýlek je první knihou od autorky u které jsem se nedokázala vcítit do postav a prožívat nějak více jejich osudy.
Ale opět to byla geniální Morštajnová od které bych četla snad i návod k použití hajzl papíru.
Zpočátku jsem měla pocit, že knize Hana se už nic nevyrovná. Hotýlek jí však vkusně šlape na paty. Za mně další velmi povedená kniha paní Mornštajnové a doufám, že zdaleka ne poslední. Rozhodně doporučuji všem, kteří hledají netypický styl psaní, bohatě rozkreslené postavy a rychle plynoucí děj.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Hotýlek jsem naštěstí četla až jako třetí autorčinu knížku po Haně a Tichých rocích. Naštěstí proto, že kdybych ji četla jako první, do dalších bych se nejspíš už asi nepustila a to by byla velká škoda. Knížka se sice čte lehce, ale prostě mě nenadchla a rozhodně nechytila za srdce. Za pár dní už vůbec nebudu vědět o čem to bylo.