Hotýlek
Alena Mornštajnová
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Moje druhá knížka od této autorky a po Haně jsem měla asi moc velká očekávání, protože z Hotýlku jsem byla trochu zklamaná. Příběh mě nijak zvlášť nezasáhl a ani jsem si vysloveně neoblíbila žádnou postavu. Václav byl na mě moc velký poseroutka, Jindra trubka, Oldřich až moc vzpurný rebel, Marcelka děsně vypočítavá, Lucie příliš tragická no a tak bych mohla pokračovat. Jediný do koho jsem se dokázala vžít byl děda Leopold s jeho láskou k rodinnému hotýlku a touhou zajistit ho pro další generace. Autorky styl vyprávění je takový svůj - nikde nic nepřikrášluje sálodlouhým popisem emocí a pocitů a čtenáři vše naservíruje prostě tak jak to je, způsobem ber nebo nech být. Každopádně tři hvězdičky si určitě zaslouží a na autorku nezanevřu. V knihovně na mě čekají další její knížky.
Milé a hezké vyprávění o osudech jedné velké a rozvětvené rodiny. Najdete tam lásku, napětí, zločin, utrpení, štěstí, prostě směsici všech aspektů života. Je to vyprávěno s neskutečnou lehkostí a přirozeností, jako kdybyste byli přímo součástí rodiny. Autorka opravdu umí pracovat s jazykem a je mistryně vyprávění. Na plný počet v hodnocení mi tomu ale něco chybělo.
Ještě se mi snad nestalo, že bych četla knihu dvakrát...nicméně - kamarádka mi půjčila Hotýlek, že to je krásná knížka. Obsah, postavy - nic mi to neříkalo, tak jsem začala číst. Po 3 stránkách jsem věděla, že už to znám. Sice jsem zapomněla, jak to dopadne, ale znám. U žádné knihy, která ve mně něco zanechala, se mi to nestalo. Takže tak...přečetla jsem ji, ale nezanechalo to ve mně vůbec žádný dojem, jen vím, že číst ji znovu nechci.
Alena Mornštajnová mě opět přesvědčila v tom, že má opravdu talent. Abych byla upřímná, do této knihy jsem se vůbec nechtěla pouštět. Obálka se mi moc nelíbila a anotace mi nepřišla zajímavá. Jelikož jsem od autorky četla všechny knihy tak jsem se nakonec rozhodla, že dám knížce šanci. A teď si říkám 'Proč jsem si ji nepřečetla už dřív?'. Tahle kniha je opravdu skvělá. Příběh je nesmírně čtivý a zajímavý. Jenom jsem otáčela stránky a četla jsem furt dál a dál. Příběh je krásně psanej. A velké plus je, že jsem se vůbec neztrácela v postavách (Kdo četl slepou mapu tak pochopí). Zkrátka a jednoduše je to skvělá kniha a já Vám jí moc doporučuji!
Hezká rodinná sága, takový průřez 20. stoletím, ale nevtáhlo mě to. Jako bych vše sledovala z povzdálí, nic zásadního jsem s knihou neprožívala. Na rozdíl od hltání jiných knih autorky.
Příjemné čtení, odehrávající se v dlouhém časovém období napříč generacemi rodu Mánesů. Hotýlek, který rodina vlastní, je jedinou jistotou v dobách dobrých i těch zlých.
Autorka opět nezklamala. Byť se mi jiné její knihy líbily o trošku víc, i tato stojí za přečtení, samé zajímavé osobnosti, i když Václava jsem nemohla vystát. Protože už mám od autorky přečteno vše, doufám, že zas brzy přibude další kniha.
Moc hezky se to poslouchalo, sága plná života v trudných časech v domově, alias Hotýlek.
Doba od první republiky po současnost v Hotýlku, který svou jistou pohostinností zprostředkovává radosti i nezdary v osudech svým rodilým, stálým i náhodným příznivcům.
Osudy pestré, s touhou po lásce, po porozumění, po lidském štěstí, po pomstě, po naplnění poslání života.
Další zdařilé dílo, 1*.
Audiokniha skvělá.
Děkuji moc za tuto knihu. Až v průběhu čtení jsem zjistila, že názvy jednotlivých kapitol dají dohromady moji oblíbenou básničku, kterou jsem přednášela ve škole... Těším se na další knihu od této autorky...
Nejprve jsem četla Hanu a ta mě opravdu zasáhla, úplně se mi vryla pod kůži. Hotýlek se zabývá lehčím tématem, nicméně styl psaní paní Mornštajnové mi opravdu vyhovuje. Baví mě vývoj postav od narození až do konce života, prolínání časových rovin, různé pohledy lidí na tutéž situaci. Od knížky jsem se vůbec nemohla odtrhnout, moc mě bavila. Dávám opět plný počet hvězdiček a už se těším na Slepou mapu a Tiché roky :-)
Kniha se mi od autorky líbila nejméně ze všech. Děj mi neubíhal, postavy mi nebyly sympatické, do čtení jsem se trochu nutila. Jinak má autorka skvělé knihy, ale tahle u mě nezabodovala..
První knihu co jsem četl od Aleny Mornštajnové byla Hana. Ta kniha mě opravdu zasáhla a tak jsem se rozhodl přečíst od ní další knihu Hotýlek. Přestože autorka je brilantní vypravěčka tak tato kniha mě až tak u srdce nechytla.
Kniha vyprávý poutavý příběh hotýlku na kraji města. Děj dokáže vtáhnout čtenáře a dobře se čte. Některé životní situace jsou však až příliš překombinované a méně uvěřitelné. Kniha patří mezi ty lepší. Ale kniha Hana se mi od spisovatelky líbila mnohem víc.
Tragi-komické. Asi tak.
V každé rodině by se našlo pár podobných osudů - podnikavec, záletník, koketky, obětavé mamky, rváči a ochmelkové, smutné osudy, děti s nenaplněnými plány.
Jako bych si prohlížela album.
Na čtení Hotýlku jsem se těšila a užívala si ho, patří určitě k těch lepším knihám paní Mornštajnové. Klidné odpočinkové čtení.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Ze všech knížek co jsem od pani M. četla se mi líbila asi nejmíň, ale i tak nemůžu říct, že se nečetla dobře, opět kvalitní dílo.