Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532048/bmid_hotylek-65c9ddf76057f.png
4
5135
5135
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Prvotina Aleny Mornštajnové o něco slabší než další knihy, přesto si autorka drží vysoký standard i ve své první próze. Její hlavní přednosti jsou jasné i v této knize, je to báječná vypravěčka, která se dovede soustředit na více postav najednou a utkát zamotaný příběh s jasným rozuzlením. Moc se mi líbilo!
Tato spisovatelka má neuvěřitelné kouzlo. Každá její kniha je čtivá, dokáže vtáhnout do děje. Hotýlek se mi líbil snad víc než Hana
Asi mám hodně podobné pocity jako LimonadovyJoe. Ze začátku jsem byla nadšená, na konci lehce rozpačitá.
Ale v každém případě je to velmi čtivé.
Skvelé ako každá jedna kniha, ktorú som doteraz od autorky čítala. Na jej štýle písania mám veľmi rada to ako ľudsky, skutočne a zároveň aj obyčajne opisuje svoje postavy. Zároveň sa mi páči, ako sa príbehy jej hrdinov odohrávajú na pozadí historicko-spoločenských udalostí.
Super zjištění, že není o nic horší než Hana a že zřejmě všechny knihy Aleny Mornštajnové mají velmi vysokou úroveň.
Čtivé, smutné, trefné, ze života, bez přikrášlování a líbivých slovíček. Kniha má spád, posloupnost, nemohla jsem se odtrhnout. Opravdu stojí za přečtení.
Tři a půl hvězdy si kniha zaslouží. Další sága autorky, ale oproti Haně spíše vlažná, hezky čtená, o tom žádná, ale rozhodně to není něco co by vám bránilo usnout. Zejména v druhé části knihy po smrti Leopolda jsem četla už jen aby se neřeklo. A čím dál jsem v knize byla, tím více mi vadila postava Václava. Je to milé, ale žádné wow se zde nekoná a počítám že za pár dní nebudu ani pořádně vědět o co tam šlo.
Popisný příběh ubíhá mílovými kroky a po postavách jen klouže. A snad každá postava je něčím tragická. Rozpačitý pocit jsem měla z vět ve stylu formálního sdělení. Přesto věřím, že mezi knihami paní Morštajnové najdu znovu takovou perlu, jakou je Hana.
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Děkuji paní Aleně Mornštajnové za tak skvělou a od prvních vět velmi chytlavou knihu a perfektní hru s češtinou a jdu hned na Slepou mapu, Hanu, i Strašidýlko Strášu.
Nemůžu jinak, než plný počet. Vykreslené osudy lidí protkané mezi sebou v dobách nelehkých mě od Aleny Mornštajnové neskutečně baví. Neřestný Hotýlek si vás podmaní. :))
Byla jsem až sama překvapená, jak dobře se kniha četla. Moc krásně napsané a skvěle popsané postavy i jejich příběhy. Rozhodně budu dál doporučovat :)
Hotýlek mě bavil mnohem víc, než Hana. Četl se sám a o hrdinech jsem ještě dlouho po přečtení přemýšlela. Skvělá kniha.
Mně se Hotýlek moc dobře četl. Paní Mornštajnová píše takovým příjemným lehce humorným vypravěčským stylem, že opravdu máte pocit, jako když vám vypráví babička. Velmi pěkně umí navodit dobovou atmosféru, vykreslit všechny postavy a přisoudit jim lecjaké osudy, které do sebe pěkně zapadají. Opět moc povedené.
Hotýlek mne nebavil tolik jako Slepá mapa. Na mne zde již bylo příliš mnoho postav, které dělaly neuvážená rozhodnutí :) Občas jsem musela listovat a připomínat si kdo je kdo a o zažil.
Pro mě o ždibet slabší než Hana, přesto čtivé. Paní Mornštajnová bravurně zvládá chrakteristiky postav - každý je jiný, svým způsobem svůj a jak už to v životě bývá, dohromady se tato různorodost vždycky zajímavě prolíná, na čemž staví své příběhy. Opravdu pěkně vás se všemi seznámí, z jejího vyprávění mám vždy ucelenou představu o lidech a nikdy se v nich neztrácím - to je velké plus. Oddechové čtení, které krásně plyne..
Kniha na mě působila, jako by ji vyprávěla babička...a to myslím v tom nejlepším slova smyslu! Dalo by se říct, že tak přirozeně, jak plynul život a osudy postav v knize, probíhalo i její čtení. Příjemná, vzdušná, malinko předvídatelná, přímočará, zkrátka taková, jaký je samotný život. Ovšem na druhou stranu ničím speciální ani výjimečná...snad jen tím, že začátek je vlastně konec, což ale není můj oblíbený koncept. :)
Až když jsem přečetla třetí knihu od autorky, jsem si uvědomila, že na jejich příbězích je nejlepší, že vykládá životy hrdinů od začátku až do konce. A tím jsou uvěřitelné. I tady jsem si představovala, jak hotýlek vypadá a jednotlivé osoby.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Hotýlek jsem si přečetl až po Haně a tedy řeknu vám, že jsem byl nadšený, já to přečetl na jeden zátah a bylo to super. Kniha plná překvapení :-)