Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532048/bmid_hotylek-65c9ddf76057f.png
4
5135
5135
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Kniha je vynikající. Přečetl jsem za pár dní a je mi opravdu líto, že od této autorky mi schází pouze Slepá mapa.
Líbilo se mi dobové zasazení a osudy celé rodiny Mánesových. Jedna z nejlepších knih co jsem přečetl.
Já mám prostě ráda, jak autorka popisuje ty malý osobní příběhy a postupně se to všechno skládá dohromady a začíná dávat smysl...Hotýlek byl nádhernej, perfektně reflektoval tu danou dobu a myslím, že každý v jednotlivých postavách najde někoho, koho zná (a nebo možná i sám sebe...).
Moc doporučuju!
Takový blábol! Proboha, paní Mordštajnová, copak takhle se vyšetřovala vražda? A obžalovaný se odstíhá na základě pouhého svědectví druhého podezřelého, který ho asi viděl poblíže místa činu, avšak na takovou dálku, že nebyl schopen rozeznat, je-li to jeho vlastní nevlastní bratr??? Tohle jim prokurátor vzal a nehodil to rovnou kriminálce na hlavu, ať si to řádně došetří, protože mu tohle obhájce rozcupuje hned první den líčení (a ne že bud přemlouvat mandanta, aby se přiznal)??? Máte vůbec ponětí o práci kriminalistů? Viděla jste aspoň nějaký film či díl seriálu na základě skutečných případů? Prostě - od okamžiku té vraždy je váš román naprosto nevěrohodná fraška!
Rodinná sága, v níž jsou osudy hrdinů vážné a přitom se točí trochu lehkovážně kolem "podnikání" v hodinovém hotýlku. Narozdíl od mnoha hrdinů hotýlek přežil válku, komunistický režim i dobu polistopadovou. Byl místem, kde se zapomínalo na politické funkce, manželské stavy i postavení ve společnosti. A byl veden ve vší vážnosti a v rámci možností i počestnosti dědou Leopoldem, jeho vnukem i jeho potomky. Hotýlek mě opravdu bavil. Byl tak trochu netradičním pohledem na dějiny a osudy lidí, jichž se dotýkaly.
Kniha se mi velmi líbila. Překvapilo mě, že se vlastně vůbec nepodobala Haně. Zajímavá tématem.
Já sem nějak v rozpacích, po dlouhé době kniha kterou sem nedocetla, Slepá mapa i Hana se mi moc líbili, tohle mě vůbec neoslovilo, ještě že jsem to nečetla jako první, protože nevím jestli bych si další knihy koupila.
Knižka se mi dobře četla, i když se nejedná o můj šálek kávy. Děj rychle utíká a přeskakováním z jedné postavy na druhou autorka udržuje dynamiku. Rozhodně bych knihu doporučila k oddechovému čtení pro čtenáře jako jsem já, který si musí čas od času odpočinout od trillerů a detektivek.
Opět nádherně napsaná kniha,škoda že mně čeká už jen Slepá mapa,musím ale říct že Hana se my líbila o trochu víc.
Jelikož se mi Hana líbila, rozhodla jsem se přečíst i další knihy od této autorky. A Hotýlek byl skvělý.
Skvěle napsaný a čtivý generační román, kde můžeme pozorovat, jak mladí vždy vystřídají starší a co všechno se může odehrávat v jednom rodinném hotýlku za městem. A také co všechno se musí podstoupit, aby rodinný zůstal.
Každá postava dostala tak akorát prostoru, kdy vám nepřišlo, že o někom se mluví příliš a o někom málo. A také díky tomu se pak težko vyzvářelo s postavami spojení. Jedinou výjimku tvoří Václav, má nejvíce prostoru, ale podle mě to byl takový naivní ňouma (v dobrém slova smyslu), co si neuměl moc stát za svým a moc se s ním (nebo aspoň podle mě) nedá ztotožnit.
Opět krásná knížka bravurně napsaný, vlastně taková rodinná sága, k žádné postavě jsem neměla bližší vztah, jelikož to byla od spisovatelky poslední knížka co jsem přečetla, bohužel pro mě asi nejslabší. Hana a Slepá mapa jsou top!!! Ale doporučuji přečíst!!
První dojem
...život hlavního hrdiny ukončí na první straně knihy slimák... cože?
Brilantně odvyprávěný, zhruba stoletý, příběh rodiny Mánesových a jejich rodinného podnikání. V knize je mnoho postav, ale každá je něčím jiná... prostě přesně jako v životě. To, že je Václav obyčejný... no a? Nemusí být přece hlavní postava vždy "superhero". Však kdo z nás je? Mně se postavy líbily. V knize je popsáno dost tragédií, ale čtenáře "nevyždímají" občas trochu vyšokují, ale jedeme dál, ta kniha má rychlý spád a v ničem se nenimrá. Postava se těší ze života a na posledním řádku na téže straně už je to troska nebo klidně zemře... pro někoho příliš povrchní, ale na druhou stranu tím pádem vůbec nenastane nutkání něco přeskočit. Prostě mně se to moc líbilo. Občas se čtenář v další kapitole vrátí zase o pár let zpět, ale z pohledu jiné postavy a dozví se nějaký důležitý životní moment a hezky to do sebe všechno zapadne a doplní pohled na věc, nic mi v knížce nepřebývalo ani mě nenudilo.
Bravo!
Bylo to jako seriál "Vyprávěj!"
Hotýlek byla moje první knížka od AM. Další 2 už čekají na poličce a já netrpělivě čekám až budu mít čas je otevřít... dle hodnocení zde, by měly být ještě lepší!!!
Po několika posledních knížkách, které mě i přes velká očekávání zklamaly, jsem si už konečně chtěla přečíst něco, co si zaslouží 5 hvězdiček. A volba paní Morštajnové byla trefou do černého. Knihu jsem přečetla na dva zátahy a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Paní Mornštajnová je zkrátka brilantní vypravěčka a mně její styl psaní neskutečně sedí. Obdivuji její schopnost na 300 stranách převyprávět příběh tolika postav zahrnující skoro 100 let života několika generací. V knize neexistují hluchá místa, pádí zběsilým tempem, nenajdete zde žádné zdlouhavé popisy, naopak, každá stránka je napěchovaná příběhem až po okraj a Vám nedá vydechnout. A to i přes to, že hlavní postava Václava vlastně není z mého pohledu kladná, spíše bych si dovolila říci, že jde o postavu bezcharakterního slabocha a zbabělce. Hana byla lepší, zvlášť proto, že měla velmi silný tragický příběh, který se člověka přece jen dotýkal o trochu víc, a to zejména kvůli bezdůvodně trpícím kladným postavám, ale i tak si Hotýlek zaslouží plný počet. Tohle je opravdu kniha, která si zaslouží být čtena, což se o většině v současné době vycházejících knih nedá tvrdit.
Příběh jedné rodiny, která na sebe nabaluje další rodiny a další lidi. Taková malá česká sága. Nevyhnou se jí malá dramata, ale bohužel nejdou nijak do hloubky. Takže velké emoce jako v případě Hany se nekonají.
Kniha se čte výborně, ale jak už jsem psala, příběh nejde v žádné rovině do hloubky. Díky tomu nemá čtenář šanci udělat si k nějaké postavě hlubší vztah. A to ani v případě, že má postava odvyprávěné dětství, takže by člověk mohl pochopit její motivy chování. Stejně to úplně nefunguje, protože postava nedostane tolik prostoru, aby se do ní čtenář více ponořil.
Kniha se prostě dobře čte, ale třeba ve mně nezanechala žádné emoce. Neměla jsem při čtení takové ty pocity, kdy člověk na postavy a příběh myslí i v době, kdy nečte. A za dva týdny už si na ni asi nevzpomenu. Škoda.
Moc čtivý příběh, už od začátku mě kniha zatáhla do děje. Vlastně je to taková rodinná sága, ale ne takovým tím nudným způsobem, právě naopak! Nicméně postava Václava mě iritovala úměrně s tím, jak stárnul. Vlastně mu v životě téměř vše vycházelo a (téměř) všichni ho měli rádi, aniž by se vůbec snažil. Na konci mi svým chováním přišel už vyloženě nechutný. Ale kniha skvělá!
Dala bych 4,5*
Autorka prostě píše výtečně, opět mě přesvědčila, že umí. Hana se mi líbila o něco víc, něčím mě zkrátka dostala a na Slepou mapu se teprve chystám, tak uvidíme.
3,5*
Kniha se mi těžko hodnotí, k srdci mi příliš nepřirostla. Bylo to nejspíš tím, že mi přišla vyprávěna hodně z odstupu a žádnou postavu jsem si tady neoblíbila a nesžila se s ní. Jejich osudy byly vyprávěny nahodile, na koho zrovna přišla řeč, tomu se autorka více věnovala. Ač hlavní hrdina byl jen jeden a vše se kolem něj točilo, důležité tu byly všechny postavy a to není nic pro mě. Přesto byla knížka moc dobrá (ne tolik jako Hana) a výborně se četla. Hodně ji vylepšily pasáže, kdy do osudů hrdinů zasáhly děsy komunistického režimu. Ta nespravedlnost vždycky s člověkem hne a přinutí ho četbu více prožívat a nakonec knihu i lépe hodnotit :) Ale proč taky ne, když to autor (autorka) umí...
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Poslechla jsem na Českém rozhlasu namluvenou - a zřejmě zkrácenou - verzi. Alena Mornštajnová mě opět nezklamala a její příběh mě bude pronásledovat v hlavě ještě několik dnů. Krásný náhled do doby mé babičky a dědy a možná - zejména interpersonálně - ještě větší drama než v Haně.