Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532048/bmid_hotylek-65c9ddf76057f.png
4
5135
5135
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Z knihy jsem měla pocit, jako bych nasedla do expresu, a ten mě unášel až do své konečné stanice,dal zapomenout na vše nepodstatné, a spokojenou vrátil do reality.
Hotýlek jsem četla ze tří knih paní Mornštajnové jako poslední. Knížka mi přišla o trošičku slabší než Hana nebo Slepá mapa, ale i tak byla skvělá.
SPOILER: Překvapilo mě kdo zabil Marcelku, já jsem si myslela, že to byl Novotný. Taky mě trochu zasáhlo jak skončil Oldřich.
Jde vidět, že máme stále kvalitní české spisovatele. Moje první knížka od paní Mornštajnové a trefila se do mého vkusu. Příběh rodinného hotelu mne úplně pohltil. Trochu bych to přirovnala ke stylu Patrika Hartla. :-)
Tak tohle určitě ano, četla jsem všechny 3 její knížky a rozhodla se napsat komentář k Hotýlku, protože....chci zvýšit procenta hodnocení :-). Já si třeba Hotýlek užívala nejvíc, Hana jasně OK - není co víc psát, Slepá mapa - taky OK, i když trochu jiné OK a Hotýlek - ten mně prostě bavil a asi jsem se s jeho nocležníky sžila nejvíc. Není to tutovej bestseller jako Hana, ale je tak nějak od nás :-)
P.s. : to jsem ráda, že se nám zde "vyloupla" tato spisovatelská paní :-)
Jsem naprosto unešena knihami paní Mornštajnové. Hotýlek jsem četla jako třetí její knihu. Hana je TOP, ale ostatní dvě příliš nezaostávají. Krásně popsané životy několika generací propletené událostmi českých dějin. Každá kniha je jiná a přitom je snadné poznat, že napsáno stejnou autorkou. Doufám, že další budou brzy následovat.
Skvělé! Já se knih od paní Aleny Mornštajnové nemůžu nabažit. Všechny její tři doposud vydané knihy, mě chytly za srdce a myslím na ně ještě dlouho po přečtení. U těchto knih se mi nestává, že by mě nějaká postava nezajímala nebo přímo štvala. Všechny je beru jako podstatnou část příběhu a všechny postavy mi do knihy přesně pasují. Zároveň jsou příběhy Mornštajnové zasazené především do poválečného období, což je pro mě nejzajímavější doba v českých dějinách.
Hotýlek je možná lehce slabší než Slepá mapa a Hana, protože autorce jdou malinko lépe ženské postavy než ty mužské, ale i přesto je to úžasná kniha, která stojí za minimálně jedno přečtení.
Našla jsem další dobrou autorku českých osudů. Velmi dobré pojetí českých dějin současnosti zobrazené na příbězích hlavních hrdinů. Ač mám problém s množstvím postav, pokud se jich v knížce vyskytne více, tady mi společně tvořily jasný rámec zaštítěný hlavní postavou Václava. Dobrá obálka vše doplňuje. Díky!
Občas mi během čtení vadilo množství postav, skákání z jedné na druhou, ale všechny dohromady utvořily celek, který dával smysl a vše do sebe zapadlo. V každé době se najdou Václavové, kteří chtějí proplout životem bez kotrmelců a problémů. Ale i Leopoldů, Marcelek a Renat se najde všude plno. Autorka dokázala skvěle ukázat na množství a rozdílnost lidských povah.
Alena Mornštajnová se stala mojí oblíbenou spisovatelkou hned po Haně. Volně plynoucí vyprávění o životě, tolik různých osudů, tak čtivě vylíčených. Už se těším, až autorka napíše další knihu!
Opět super kniha. Zařadila bych ji svou kvalitou někam mezi Hanu a Slepou mapu, tedy na druhé místo. Musím přiznat, že v případě tohoto díla se mi zdálo, že styl autorčina vyprávění se poněkud lišil. Celkově mi příběhy postav přišly velmi tragikomické a to mě na tom asi také bavilo. Ovšem stejně jako v případě Slepé mapy bych zde trochu vytkla to, že se paní Mornštajnová zabývala hlouběji i osudy postav, které byly v příběhu trochu navíc. Celkově ale velmi zajímavý příběh. Trochu mě mrzelo, že životní příběh Jindry nebyl úplně dotažen do konce ale je zase hezké, že každý čtenář si může sám dokončit příběh a přemýšlet nad pocity Jindry po otevření modré obálky.
Líbí se mi, že lidé, kterými zabydluje svoje příběhy, nejsou černobílí, i hlavní hrdinové mají svoje chyby. Z těch tří knížek autorky se mi nejvíc líbila Hana a těším se na další její knížku.
Čtivá kniha rozhodně je.Trochu mě ale zklamal konec...Proto nedávám plný počet hvězdiček.
První kniha od AM, kterou jsem četla. Líbila se mi, příběh příjemně plynul. Trochu mi stylem připomíná knihy od Patrika Hartla. Vzhledem ke všem těm ovacím na spisovatelku jsem ale čekala "něco hlubšího". Na to, abych dala 5* a aby se mi kniha dostala hlouběji pod kůži, mi chyběla niternější vazba k postavám, víc jejich emocí, zkrátka takové citovější pojetí. I tak knihu hodnotím kladně a chystám se na Hanu a doufám, že ta bude již za 5*.
Krasny pribeh, krasne napsana kniha. Precteno zase jednim dechem, proste styl pani Aleny Morstajnove se mi moc libi a vzdy me mrzi, ze uz je konec...
Až na ten šok, že hlavní hrdina zemře hned na začátku, velice příjemné i trochu detektivní čtení. Čekala jsem větší hrůzy a propletence, ale nebylo to tak strašné. Tentokrát byl hlavním hrdinou muž Václav a jeho široká rodina, na jejímž životě se ukázalo, že překážky jsou od toho, aby se překonávaly a kdo si počká, ten se dočká, ale i náhoda je prevít a ani velká láska někdy hory nepřenese.
Opět krásný příběh jako její ostatní knihy, které jsem četla. Autorka umí skvěle vtáhnout do děje a přiblížit dobu, která jak vidno nebyla lehká. Jen škoda, že hlavnímu hrdinovi neudělala hezčí konec, ale asi takový je osud a má to tak být.
Moje druhé setkání s paní Mornštajnovou rozhodně nebylo (o moc) horší než to první. Autorka vypráví příběh hlavního hrdiny Václava a jeho rodiny a spolu s ním také osudy naší země. Děj byl vemi propracovaný, všechno souviselo se vším, slovy klasika "náhody jsou vyloučeny nebo se s nimi počítá". Lidé úmyslně či nechtěně ovlivňují osudy své i svých blízkých.
Občas jsem se ale ztrácela v záplavě jmen, která se vždy vynořila a pak zase zanořila, aby se vynořila opět třeba po 50 stranách, a já musela listovat zpět. A také nemám moc ráda, když se začíná od konce. Vždy když jsem dospěla k nějaké významné pasáži, nebyla jsem překvapená, ale řekla jsem si "aha, už je to tady".
Je to druhá kniha co jsem od autorky přečetla a opět jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Skvěle napsaná! Škoda, že tu není víc než 5 hvězdiček.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Jednožnačně 5 hvězdiček. Knížka mě bavila od začátku do konce. Bavilo mě číst o všech osudech, nikdo mi nepřišel nedůležitý. Už se těším na Slepou mapu.