Hotýlek
Alena Mornštajnová
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Jako první knihu jsem četla Slepá mapa. Hotýlek se mi četl daleko lépe. Mohu doporučit.
HOTÝLEK... Jsem stále ještě součástí hotýlku z dob socialismu, ležím v jednom z pokojů a vžívám se do příběhu. Kniha je v pořadí druhou čtenou od této autorky a už se nemohu dočkat Hany. Vřele doporučuji, autorka mě nadchla.
Opäť skvelý príbeh z pera autorky. Tento raz nie sú hlavnými postavami výrazné ženy ale na prvý pohľad skôr muži. Na druhej strane, v celej knihe nájdeme veľké množstvo charakterov ženských či mužských, každý si vyberie :-). Stane sa im znovu skoro všetko na pozadí veľkých historických vecí v malom štáte. V rámci niekoľkých rodín si prežijeme veľa udalostí, radostí i tragédií, ale aj obyčajných potešení či malých strastí.
Úvod bol výborný, donútil ma počas knihy sa aj vrátiť, aby mi docvaklo :-D
Štýl autorky mi veľmi sedí, občas mi prišli veci až príliš prešpekulované, ale dobre vieme, že sa také stáva aj v skutočnom živote. Najviac mi sedeli Leopold a Majka.
"Možná to bylo i tím, že porozumění mezi Leopoldem a Majkou se změnilo v přátelství, a i když to ani jeden z nich nikdy nevyslovil, celý život mezi nimi vládla láska, jakou by jim mohla jiná manželství závidět. Naučili se vážit si kladů toho druhého a odpouštět si drobné slabosti a zlozvyky."
Musím povedať, že dúfam, že Mornštajnová čoskoro napíše niečo nové, lebo Hotýlek som od nej čítala ako tretí a tým pádom posledný :-)
Velmi nápaditým způsobem napsaný příběh na pozadí celého století. Skvěle propojené kapitoly a hlavně ten obsah... a jeho korespondování s jednotlivými kapitolami. Zkrátka pohlazení po duši.
Knihu doporucuju. Na autorku jsem narazila nahodou a jsem za to moc rada. Uz dlouho se mi nestalo, abych nejakou knizku precetla jednim dechem. Dobre napsany pribeh, jen konec mi prisel trochu osekany.
Kniha je "nejslabší" ze všech třech autorčiných knih. Určitě ale čtivá a dobře napsaná. Trošku mi přišla přehnaná postava Lucie, ale nic hrozného. Doufala jsem, že se z toho dostane.
Nenechte se mýlit názvem, který navozuje dojem lechtivého čtení. Není tomu tak. Čtenář sleduje osud Václava, jeho rodiny, přátel a i nepřátel, o kterých ani neví, že je má. Jako vždy vás autorka vtáhne do děje tak, že máte pocit, že vedle hrdinů sedíte. Děj zasazený převážně do období komunismu dává nahlédnout, jak to tehdy chodilo.
S hodnocením jsem otálela. Doufala jsem, že časem lépe naleznu ta správná slova! Hotýlek, moje třetí kniha od paní Morštajnové a já jsem stále uchvácena a pohlcena osudy lidí žijících v mé době, v mé přítomnosti, v mé hlavě! Bravo! Musím opět přidělit pět hvězdiček, i když ze tří vydaných knih je pro mě v hodnocení "až třetí". Doporučuji!!!
Líbí se mi na knihách této autorky, že vždy zahrnují celá desetiletí - důležité české dějiny. Čtenář tak na pozadí děje může i sám zavzpomínat, co zrovna v té době zažíval on nebo jeho rodina.
Kniha vypráví příběh jedné rodiny během dvou generací. Kniha se mě líbila i když to není můj vkus, ale spisovatelka zaujme a sama se vrátím do doby minulé
Nahlédla jsem do Hotýlku a hned po první stránce jsem byla ztracená. Odložila jsem právě čtený světový bestseller, který zdaleka nedosahuje kvality knih paní Mornštajnové - skvělé vyprávěčky s úžasným slohem. Souhlasím s HoneyBunny, paní autorka by měla jen psát a psát - a my budeme číst a číst :-)).
Osudy jedné rodiny spjaté s provozováním hotelu, který mimo jiné slouží i jako hodinový hotýlek. Paní Mornštajnová píše podle mě skvěle. Možná bych ubrala pár postav a o těch zbylých bych se více rozepsala, ale opět moc hezky napsaná kniha.
Paní Mornštajnová je pro mě neskutečný objev, klenot všech spisovatelů. Hotýlek je druhá knížka, kterou jsem od ní četla a opět jsem nadšená. Propletený příběh, který líčí osudy lidí bez příkras, věcně, v době kterou popisuje prostě takovou, jaká tehdy byla, jak to hold leželo a běželo. Jsem hrozně ráda, že jsem tyto knihy objevila a teď už se těším na Slepou mapu.
Autorka si moji pozornost získala hned od prvních řádků. Bylo jasné, že dítě narozené jako pohrobek 10.června 1942 nemůže mít obyčejný život. Zaujal mě propletenec vzájemných vztahů mezi nevlastními sourozenci, milenci, sousedy i rodiči.
Hodnocení knihy Hotýlek ovlivněno předchozí četbou knihy Hana, která mi více „sedla“ zejména námětem. Ale jinak fajn knížka, nenudí.
Další generační román a poválečná historie naší země, zobrazená v osudech mnoha vzájemně propojených postav. A právě to množství postav, jejich propletenost a další odbočky k dalším rodinám, to je to, co někdo ocení - a někdo ne. Je to obraz doby, lidé nejsou a nebyli jen dobří nebo jen špatní a stát se může v životě ledasco (natož pak v románu). Mám ráda, když se ve mnou čtené knize objeví postava, se kterou aspoň trochu souzním, a to se mi tady nestalo. A hlubší emoce, ty mi tu také chyběly. Když si u čtení od poloviny přeji, aby byl už konec, nemůžu dát víc než 3* (Zajímavé bylo, jak autorka nazvala kapitoly - je to básnička, kterou jsem kdysi ve škole recitovala).
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Po skvělé Slepé mapě, přišel na řadu Hotýlek.
A byl také skvělý.
Bylo zajímavé vrátit se v čase a připomenout si tu dobu, jak se žilo a nežilo.
Určitě doporučuji.
Paní Mornštajnová je opravdu výborná spisovatelka a doufám, že bude psát a psát, protože teď už mi zbývá pouze Hana, kterou jsem si nechala jako poslední v pořadí.
Ale co potom....... ?