Aaron Lewis komentáře u knih

Nápad to byl zajímavý, ale podle mě si autor vybral přesně to, co se mu hodilo, popřípadě to, co bylo zajímavé, i když mi přišlo, že to nemá s nulou už nic společného. Toť můj subjektivní názor laika:). Btw, tak kniha má pár stránek, ale přesto se autor zmíní, že nemá místo, aby se zmínil o nějakém důkazu? Wtf? To mě taky zaskočilo, myslím si, že pár stránek navíc by nikdo nepoznal...

1 27.06.2016

Na mě to bylo moc odtažité a chladné. Především při dialozích jsem si připadala jako za nějakou clonou, jak mi to přišlo neosobní (a to si docela protiřečí, protože to byly dialogy s Bournem a Marií) a strohé (nic okolo, prostě vyřčená věta, bum, další, žádný popis, nic). Jinak by to bylo fajn. Úžasný nápad i promyšlení. Jen mi nesedlo, jakým způsobem to bylo vyprávěno. A taky Carlos mi přišel jako větší sympoš, Bourne byl takový nemastný neslaný. Zlatý Damon. A samozřejmě, všichni jsou odborníci na všechno. Místy jsem si připadal jako největší debil na světě:P.

23.06.2016

Dobrý nápad, ale špatně napsaný. Moc jednoduché a povrchní. Taková pohádka pro dospělé. Postavy mi byly ukradnuté a víceméně i jak to skončí. Ale četlo se to rychle:).

12.06.2016

Proč je nejtěžší být sám sebou? Hmm? Teď zase neusnu. Ale nehodnotím celou knihu. Ta čtvrtá hvězda je za předpředposlední dvě stránky. Ty si budu pamatovat.

1 08.06.2016

Ta třetí třetina se mi četla líp, ale i tak to bylo jen takové celkem dobré. To téma není špatné, ani charaktery, jen jsou nevýrazný. Nevím, proč se měnil pohled vyprávění postav, když byl stejně k ničemu, nic jsme se o nich zajímavého nedozvěděli a zapadli do šedě pozadí. Malin byla jednoznačně v popředí, takže zbytečné. A taky mi moc nesedl styl psaní. Nemusím jednoduché a krátké věty. A tady byla převážná vět jednoduchá. Njn. Není to můj šálek kávy.

2 07.06.2016

Vůbec jsem netušila, že se jedná o fantasy:). Hodně zvláštní dílo. Začátek byl úplně bombastický, prostě něco úplně jiného, ale s revolucí se moje nadšení snižovalo. Od půlky jsem to četla tím způsobem, že jsem jenom četla a sem tam mě něco zaujalo, až zase poslední stránky mě chytly. Mohla za to celá generace stejných jmen, kdy jsem nevěděla, kdo je kdo a jak je s kým příbuzný. Navíc se charaktery začali rychleji přibývat a střídat, takže jsem k nim ani moc nepřilnula a to je u mě špatně. Jakmile mě nezajímá charakter, víceméně mě nezajímá ani kniha. Každopádně je příjemně zvláštní a zanechala ve mě ozvěnu, takže dobrý:).

2 01.06.2016

Za mě teda nic moc a to ještě nekomentuji nálepku "psychologický." Nezaujala mě zápletka, postavy, styl vyprávění... bylo to jako sen, takové nereálné a nijaké. Po přečtení zaklapnu knihu a skoro nic konkrétního si nevybavím.

3 24.05.2016

Tak to byl tedy zamotanec. Když jsem četla, pořád jsem se ptala: o co vůbec beží? V čem má být konec?. Ani po konci si nejsem úplně jistá, možná proto pouze ty čtyři hvězdy (a Versilov mě nakonec trošku zklamal). Každopádně, co se týče charakterů, tak ty se Dostojevskému povedly. Asi nejzajímavější ze všech jeho děl a tím myslím snad všechny, co se v knize objevily. Především hlavní hrdina, tomu podobného není:).

1 14.05.2016

Za mě teda nic moc. Čte se to sice frnk frnk, ale ono to je docela krátké a odstavec není delší jak 6 řádků (vyjma těch úryvků). Těšila jsem se na nějakou srandu a super akci a .. ono nic. Bylo to takové ploché a nevýrazné. Postavy mě nezaujaly, nebylo na tom nic spešl. Ten Cade i Zach byli celkem fajn, ale nestačilo to. Nebylo to takové úplné, možná mi i vadil zase ten USA prezident, co s nim všichni mají. Takže další díly určitě ne. Odstavec. Nápad to nebyl špatný, ale to zpracování, autor prostě neumí zajímavě psát...

26.03.2016

Tenhle díl mi přišel úplně stejný jako dva předešlé. Konec super, ale do té doby nic extra. Tím nemyslím, že to byla hrůza, děs a bída, nene, bylo to jen dobré. Jako nejmilejší postava mi byla kandra, a ten zbytek se tak nějak slil dohromady. Vin a Elend mi moc nesedli, takže pro mě za mě se jim mohlo stát cokoliv a mě to bylo fuk. Takže na konec jsem nebyla ani tak zvědavá, jak to dopadne, ale spíše jak to nakonec Sanderson vymyslel. A vymyslel to dobře:).

22.03.2016

To bylo kruté… velmi kruté. Nejdřív nic a nic a pak je všechny postříleli! Srašný, nesnáším knihy o válkách a o smrti. Děj se odehrává za první světový války, ale o tom vůbec není, pouze o finském povstání a jejich válce, takže teď mám trochu zmatek v tom, jak to s Finskem za první světový vůbec bylo.

SPOILERY!!!
Strašně mi bylo líto Akua a Aleksiho a Oskua. Kdyby zemřel i Akseli, tak by to byla ta nejhorší kniha, co jsem kdy četla, ale já věděla, že je ještě i třetí díl, takže to přežije, ale stejně. A jak je to napsaný… tak strašně zvláštně, neosobně a přeci vás ten děj úplně pohltí. Totálně lepší než než jednička, ale aspoň už je mi jasný proč furt mleli o tom socialismu… i když o tom to není:).

1 14.03.2016

Pro mě úplně stejné jako u prvního dílu. Bylo to celkem fajn, ale začetla jsem se až někde za půlkou. Prostě to nemá takové koule.

3 14.03.2016

Kniha mě dostala až tak od půlky. Ze začátku to docela dost skřípalo. Nebyl to totiž moc můj styl. Všechno bylo černobílé a takové jasně dané a postavy nic moc. Podobné jako Elantris. Od půlky se to začalo zvedat, trochu zamotávat a já začala být zvědavá, jak to dopadne. A konec to zachránil. Myslela jsem sice třikrát, že už je konec a ona byla pokaždé nová kapitola.. haha, ale konec dobrý, všechno dobrý. Nejvíc mě nakonec dostal ten Pán Vládce, to jsem nečekala, musím se přiznat, a jsem tomu ráda:).

05.03.2016

A to mám jako čekat jak dlouho na další díly??? To nemohl autor počkat a vydat je všechny najednou? Teď se asi tím čekáním zblázním...

Ne opravdu, nejsem nadšená, že není další díl. Jsem úplně zdrcena, ale snad to nějak zvládnu, koneckonců mám teď štěstí na opravdu dobré knihy... ale Archiv Bouřné záře... wow... kde lidi berou tu fantazii... Dokonalá kniha. Na to kolik to má stran, tak to nemá žádné výplně, hltala jsem každou stránku za stránkou a nemohla přestat. Nejlepší moment nebyl ten konec, i když jsem si znovu nebyla jistá, jak a kdo všechno to přežije, ale byl to ten s "tou" arénou (ale i to jsem tušila:), u toho jsem se úplně vrněla blahem, čůrala nektar a říkala si "jo, jo, to je ten epický moment, který má být v každé pořádné fantasy a důvod, proč tyhle knížky vlastně vůbec čtu. Nejvtipnější samozřejmě Filuta (i když Šalán s otázkou, jak je to s kakáním ve Střeplátech byla taky blízko): "Jednoho krásného letního dne si hrál ušáček s kuřátkem v trávě..." Tam jsem brečela smíchy:).

Jen se trochu bojím o Szeta-syn-syn-Vallano, Nepodstatného ze Šinovaru a mého nejmilejšího, co s ním zase provedou. Tolik mu přeju klid a mír... tak snad se dočká.

5 28.02.2016

Je mi jedno s jakým záměrem knihu Dostojevskij psal, co tím chtěl říci a na co při tom myslel... To, co ta kniha dala mě, za to opravdu děkuju. Dotkla se mě na tolika citlivých místech a po přečtení jsem zůstala celá rozjitřená a smutná. Spoustu věcí mi kniha potvrdila (a nemyslím si, že to byl autorův záměr:), ale není úžasné, jak si z každého vezme člověk to svoje?) a trošku jsem přišla i na něco nového.

Doporučuji všem, kteří si chtějí zkusit přečíst nějakou klasiku a přitom to není jejich styl. Běsi nejsou rozvláčné, utahané a ani nijak těžké čtení (především mám na mysli formu jazyka a uspořádání, co se týče myšlenky, záleží na každém, jak hluboko se dostane; já sama mám pocit, že jsem se dostala jen trochu pod povrch a že mi stejně něco zůstalo skryto, ale tak to chodí, až to budu číst po druhé, třeba to pro mě bude úplně nová kniha:)). Je tam akce nad akci a nepamatuju se, kdy jsem naposled u klasiky nechtěla knihu odložit, protože jsem byla zvědavá (nervózní a někdy se docela dost bála), jak to dopadne. Třetí díl jsem musela přečíst na jeden zátah, to se nedalo dát z ruky!

Z mého pohledu jsou Běsi z Dostojevského díla u mě tedy na špici, ale k ostatním se budu muset vrátit, přece jen, četla jsem je na střední. A taky bych si odpustila vypravěče, jak já je nesnáším:P.

5 25.02.2016

Byla to taková miloučká povídka. Takové jemné nakouknutí do života jedné nádherné bytosti. Aurino nahlížení na svět a věci bylo nádherné, hned se dívám na věci kolem mne zase trochu jinak:).

Četla bych další díl, kdyby byl? Popravdě, nevím...

3 19.02.2016

Nevím proč, ale z nějakého důvodu, jsem si myslela, že to bude díl závěrečný. Není. Díkybohu. Může být dalších dílů třeba třicet a já si myslím, že bude mít autor stále o čem psát (jestli se teda všichni nepovraždí) a že bude stát za to, je číst. Jelikož jsem měla od třetího dílu nějakou pauzu, byla jsem ze začátku totálně zmatená a všechny rodinné vazby v Ahmannově rodině jsem úplně zapomněla... a i nějaké postavy... Samozřejmě, že vysvětlivky na konci jsem objevila, až když jsem dočetla. Vím, že u takovýchto knih bývají a já na to stejně pokaždé zapomenu. Stejně to bylo ale jedno, do knihy jsem se začetla hned asi jako u těch ostatních. Je to prostě vynikající příběh a mě všechny zápletky všech postav baví. Vůbec mi nevadila nepřítomnost Ahmanna a Arlena, ostatní to táhly naprosto parádně a ten konec... hmm, to jsem nečekala, jako ostatně u všech dílů... zase:). Brett mě prostě nepřestává překvapovat a to já ráda. Vynikající pokračování, kvalita vůbec neklesá, spíše naopak stoupá. Sakryš, já už si oblíbila i tu Ineveru, a to je co říct!

2 16.02.2016

Asi jsem to neměla číst hned po Cestě králů, ale já čekám na druhý díl, a chtěla jsem zůstat naladěná. Elantris je to taková hezká pohádka (sem tam někde ponurostí lehce podobná Erbenově tvorbě), ale víceméně černobílá pohádka. Čtvrtou hvězdu jsem dala za to, že jsem byla zvědavá, jakým způsobem se uzdraví.

2 03.02.2016

Nemám slov... to bylo úplně dechberoucí. Nevěděla jsem, co od toho čekat, prostě jsem začal číst a nevěděla jsem nic o autorovi, ani moc o čem to asi tak bude. S hrůzou zjišťuju, že je jenom jeden další díl a ty ostatní se teprve snad napíšou... Ale tohle... Páni. MKP má konkurenta. Nemůžu se dočkat dalšího dílu... tohle jsem fakt nečekala. Naprosto strhující... a ten závěr od té čtvrté části, to byla vyloženě lahůdka.

1 31.01.2016

Nádherné pokračování. Na rozdílné vyprávění jsem si ze začátku musela trošku zvyknout, ale za chvíli jsem se cítila už jako u Písně krve. Každou postavu jsem si zamilovala a bavili mě všechny příběhy. Jen ten Vélin byl nějaký zaprdlý, snad ho ten konec trochu nakopnul a ve třetím to snad zase rozjede. V prvním díle s ním byla větší sranda. Přece jenom, když byl první díl jen o něm a člověk k němu přilnul, je škoda ho takto odsunout. Vždyť mu nebylo ani třicet ještě! (myslím, že to ten kronikář někde zmiňuje...) A chová se jak nějaký poustevník. A další rozdíl mezi prvním a druhým dílem je ten, že nemám potřebu si ihned kupovat třetí díl (v originále), ale počkám si na překlad a na knihu (asi jsem starší, tak i trpělivější:P). Ně že by mě nezajímalo, jak to dopadne, ale prostě si počkám a pak si zase vychutnám všechny tři díly najednou. Tuhle sérii si budu dávat asi každý rok:). Stojí za to.

1 27.01.2016