Aaron Lewis komentáře u knih
Konečně jsem to dočetla. Už jsem myslela, že to snad nedám. Taková nuda! Mišmaš všeho možného, takový blázinec, bordel a chaos a k tomu všechny charaktery stály za (víte co). Bohové? K pláči! Stín? Brr.. Už nikdy víc. Jediný, co bylo zajímavého, byl kufr.
To jsem teda byla zklamaná! Už jak jsem četla ty první stránky, tak jsem měla pocit, že tohle nebude ono a měla jsem bohužel pravdu. Po dvaceti letech čtení mi došlo, že psaní není jen tak. Musíte to umět a když to opravdu umíte, tak je víceméně jedno, o čem píšete. Takže tu autor nic moc. Námět sice fajn, ale zbytek hrůza, děs a bída. Ok, nebylo to zase tak strašné, ale nebylo to poutavé, vůbec. Suché a nezajímavé. Začátek se mi číst nechtěl vůbec a až od těch Vikingů to začalo být trochu lepší, ale i tak. Vallon prostě nic moc, a ostatní jakbysmet, takže mě vůbec nezajímalo, co se s kým stane. Možná ještě tak s Waylandem a se psem, ale i tak. Mám doma Cisařský oheň a teď mám teda dilema - číst, nečíst...
Moc se mi do ní nechtělo, protože jsem si říkala, že nebude tak dobrá jako Limit a i když se budu snažit nemít očekávání (což podle mě nejde) budu zklamaná. Prdlajs. Kniha byla super. Čtivá, hutná, zajímavá, zase nebylo slabého odstavce (je pravda, že poslední stránky s akcí mi úplně nesedly, já bych se raději jenom vybavovala a navazovala kontakt, ale to je naprosto minoritní a na konečný dojem z knihy nemělo vliv, koneckonců, nějak to skončit musí). Klidně bych se dozvěděla víc o Olivieraové, Bohrmannovi, Peakovi a Croweové. Líbí se mi, jak autor píše. Chci vždycky vědět víc. Všechny potvory jsem si googlila i kontinentální šelfy a proudy oceánů, které mě ve škole vůbec nebavily a přišli mi jako naprostá ztráta času a paměti se o nich učit. 900 stránek je málo.
Škoda, že to není podle skutečné události, docela bych nám yrr přála.
Já viděla první film, tady asi bohužel, protože jsem věděla. Škoda, knihu bych si jinak víc užila, je přesně podle mého gusta.
Václava můžu pořád. Ten se snad nikdy neomrzí. Ať to bylo, jak to bylo, myslím si, že je dobře, že ho máme a zrovna takového, jakého ho máme.
Šachy bych si klidně odpustila a toho profesora taky, byl mi totiž krajně nesympatický, na druhou stranu, tím dialogem se některé věci lépe vysvětlují. Každopádně autor má u mě obrovský respekt, takhle všechno dopodrobna hezky osobně zkoumat, dojít, podívat se, projít vlastní rukou...
Vůbec nevím, jak jsem k té knize přišla. Film jsem neviděla a útlé knihy nejsou můj šálek kávy. Navíc jsem po přečtení nějakých zdejších komentářů byla celkem vyděšená, že z knihy budu brečet po nocích (to nemyslím ironicky) a jaké bylo mé překvapení, když jsem začala číst a žádné depresivní a tíživé stavy se nedostavily. Naopak, nemůžu si pomoci, ale příběh na mě působil křehce a něžně. A za to může samozřejmě vztah otce a syna, zde tak krásně a jemně napsaný, který přebil všechny hrůzy okolního světa. Nevnímala jsem tu tmu, zimu a strach, to všechno bylo vedlejší, cítila jsem jenom lásku otce k synovi. Možná tomu nakonec pomohla ona forma psaní, která mi na začátku moc nesedla. Oddělené odstavce, jednoslovné věty, žádné uvozovky, žádná vata okolo.
Možná mám pokřivené vnímání reality, budiž. Kniha na mě takhle působila. A konec? Ten to jen vše zdůraznil, potvrdil a podtrhl a dokonce mě přinutil k zamyšlení, že co se mi jeví jako slabost, nakonec možná bude opravdu síla… jsem ráda, že to autor zakončil zrovna takhle. Zasloužil si to.
Kdybych věděla, čím je to inspirované, tak to nečtu. Zachránil to konec. Jinak... uááá.
Lepší než jednička. Na svět plný luxinu už jsem si zvykla:). Osudy Gavina nepřestávají překvapovat a v tomhle díle mě překvapil i osud původního Gavina. To bych nečekala:). Kipa (wtf Lamač?) jsem si už pořádně oblíbila, ale Liv mě pořád nebaví. Měl autor psát z pohledu Barevného prince, to by bylo zajímavější, i když mě taky trošku zklamal, mohl to být pořádný záporák, ale uvidíme, co se stane ve třetím díle. Zymun taky potěšil:). Na Androsse jsem teda zvědavá, ale přeju tomu hnusnýmu starýmu pavoukovi to nejhorší:). A Dělostřelec? No, nechám se překvapit.
Tak jsem trochu na rozpacích a to kvůli konci, který se mi víceméně líbil a kdy už jsem se konečně do knihy začetla, i když mi to všechno přišlo jenom jako prolog a úvod a pořád jsem si říkala a kdy už to přijde, to něco, tak zápletka a tak a ono nic a kniha skončila:P. Alespoň tak mi to přišlo, každopádně si kvůli tomu přečtu další díl. Protože kniha se mi ze začátku moc nelíbila. Luxin mi nesedl. Vůbec. Nezajímá mě, unavuje mě si ho představovat a prostě tak:). Pro mě je to víc jak sci-fi a tu já nevyhledávám. Taky jsem zjistila, že to není překladatelem, ale autor knihy má divný dialogy. Nejen, že postavy reagují víceméně všichni stejně a mají stejný smysl pro humor a když si odpovídají, přijde mi to kolikrát úplně mimo mísu a já se vracím o několik řádků, jestli mi něco uniklo, protože mi to nedává smysl, ale kde nic, tu nic. Jako kdyby bylo spousta věcí vynechaných. Tady ale ke škodě. A taky divně reagují. A jejich záměry a pohnutky? No někdy úplné wtf! Tu Liv vůbec nechápu a proto mě ani nebaví, autor ji chtěl mít na druhý straně stůj, co stůj... Král nevýrazný, ten barevnej princ tam byl krátce, ale budiž, snad z něho bude pořádný záporák. Kip je někdy fajn, někdy na zabití a ty jeho myšlenkové pochody a potom, co řekne, mi někdy připadá, jak z jiného vesmíru. Karris víceméně to samé, zatím nemastná neslaná. Železňák neměl tolik prostoru. Takže akorát generál a Gavin za něco stály. Celkově povahově Gavin a Dazen za jedničku. Tam to bude ještě zajímavé.
Takže to vypadalo jako kniha, kterou sice dočtu, ale na ostatní díly už prdím. No, jenže 180 stránka mě mile překvapila a od té 360 už jsem to četla s chutí. Takže mě zajímá, jak to bude pokračovat a hlavně ten nápad s Gavinem a Dazenem! Ten byl super. A taky mě potěšilo, že tu válku falešného Arcimága autor odkrývá po troškách. Ale víc hvězd tomu nedám:P. Doufám, že to bude jako Noční anděl, tedy od dílu lepší a lepší:).
Celaeně prospělo jiné ovzduší. Naprosto. Jsem ráda, že jsem u série vydržela a těším se na další díl. Už je to úplně jiná fantasy, konečně pořádná nálož s obrovským světem a se spousty zajímavých postav. Jen tak dál:).
To s tou Meave bylo super. Nakonec i ten konec v hradě nebyl špatný, přece jen ten král není úplnej blb. No, je mi jasné, jak to dopadne, i když možná budou nějaké ztráty na životech, těším se na čtení.
Jinak jsem asi divná, ale totálně fandím Manon s Abraxosem a s Asterin v závěsu. Celá třináctka super. Tam to bude taky ještě zajímavé, je mi jasné, že se královi síly trošku přesunou na jinou stranu:P.
No... první díl byl lepší, ale jít po tři hvězdy by nebylo fér. Autorka píše dobře. Jenže děj je slabší. Na můj vkus to nemá žádné zvraty (rozuměj wtf momenty, kdy mi spadne čelist, a místnost na košťata se nepočítá, to bylo jako science fiction) a je to divně násilně vykonstruované. Jako ten Archer a Nehemia... wtf? Archer a motivace? Nic se nedozvíme a to šílenství kolem Nehemie mi přišlo nesmylsné a moc umělé, zas až takový kámošky mi nepřišly (vždyť si pořád lhaly) a navíc jsem Nehemii nemusela, přišla mi taková nijaká. A navíc na to, že je našemu královskému šampionovi osmnáct a prošla tvrdým výcvikem a bůhví čím ještě, tak se chová jako rozmazlenej spratek. Ta dvojí podoba jí nesedí.
Romance budiž, pro mě za mě, ať je tam klidně milostnej trojúhelník (no ok, jen když to bude fakt dobře napsaný:P), lásky přece není nikdy dost, že, ale nemusí být tak otravně puberťácká.
Ale abych nebyla úplně negativní, tak plus je Mort, který byl jednoznačně nejlepší postavou. Chaol taky není k zahození a nakonec i ten Dorian má potenciál, jen škoda, že tam není víc o králi, je celkem zajímavý (ten druhý Gavin jakbysmet), jen doufám, že ho nezprzní jako nějakého úplného posedlého magora mocí, ale dají mu i nějakou motivaci. A ta holka na K, potěšilo mě, že se k ní autorka vrátila a ještě se asi i objeví. Další plus, že náš zabiják konečně někoho zabil:).
No, tak si aspoň procvičím angličtinu:).
Věděla jsem, že to bude asi pro holky takové to lehké čtení, ale ze začátku mi to přišlo dobré, že by to mohlo být něco víc, no, bohužel nebylo. Škoda, autorka píše dobře, ale druhá půlka nic moc. Zápletka hrůza, děs a bída a prostě... asasín.. hm, co se bojí každého ušustnutí a nechá s sebou manipulovat. Nedivím se, že Durzo Blint opovrhuje asasíny:P. Jojo, jsem nejslavnější ze všech zabijáků, přežila jsem nepřežitelné, ale nikoho jsem vlastně nezabila (alespoň v tomhle díle, pes nebo co to bylo, se nepočítá:)). Haha. A samozřejmě se jenom pusinkuju:). Já nevím, tohle mi přišlo taky mimo, hlavně tím, čím si měla projít. A ještě to jméno... mg, a to jsem se smála Durzovi a Loganovi, haha, ELENA znovu, už mě asi vážně omyjí a to její druhý? Elentiya? Za co mě trestáš? Hlavně, že tam jsou dvě i:P, to je tak in:D. A samozřejmě, všichni jsou tak mladí, no, ještě že jim není všem 17:D, to bych asi nedočetla.
Takže, hm, být mladší možná, ale takhle jsem zklamaná. Co je Dorian za prince? A Chaol? Poprvé zabil (wtf? poprvé?) a může se z toho zbláznit? (Btw, je mi jasný, že ty dva skončí spolu a nebo to bude takové to, já tě chci, ale nesmím tě mít:P). No nic, jsem přísná, ale to je tím, že ze začátku to vypadalo slibně.
Vynikající:). Docela jsem se u toho nasmála. Mark byl prostě borec:). Specialista na přežití na Marsu:). Stejný pocit jako u filmu, prostě fajn. Krásné čtení.
Ou jé... tak tohle už bylo víc jako fantasy co mám ráda. Bitvy, zvraty a pořádná kouzla:). Autor to neměl špatně vymyšlené, naopak, ale nebudu tuhle sérii řadit k mým oblíbeným, i když jsem tomuhle dílu nakonec dala plný počet (ten je samozřejmě za Durza), protože to má daleko větší potenciál, ale je nevyužitý. Šup, šup a akce. Škoda. Je tam tolik linií, které mohly být propracovanější a těch postav! Vůbec nejsou špatně vymyšlené, naopak, ale nic moc se nedozvíme, jenom tak proletí a šup, je konec. Samotná velká trojka, Solon, Feir a Dorian, ok, teď jsem si o nich i na pár stránkách přečetli, ale pro mě to bylo žalostně málo, prostě to nestačilo. Měli na víc. Zasloužili si víc. Nebo Garuwaši a Ariel. Prostě to mohlo mít klidně o 300 stran více, vůbec bych se nezlobila, njn, ale i tak je to jednoznačně nejlepší díl série, minimálně o třídu lepší než oba dva předešlé díly dohromady.
Lepší než první díl. Teda druhá půlka knihy byla lepší než celý první díl. Tu první jsem přetrpěla. Chci kulervoucí fantasy s wtf momenty a epickými bitvami (nebo vraždami:P), kdy mi budou stát chlupy na rukou a ne číst o nefungujícím rádoby manželstvím, o fňukající holce a nejlepším zabijákovi všech dob, který z ní má stažený zadek! Bože, to byla nuda! Noc proti Elene nemám (ok, tak možná mám, nelíbí se mi její jméno a ani pánbíčkaření, protože mi to tam vůbec nesedí) a ať jsou spolu klidně šťastní až do smrti, ale buď až na konci celé série a nebo budiž hned, ale pak chci číst jen o Durzovi! Jinak bych si vybrala jinou literaturu, že... A btw Kylar má štěstí, že udělá nakonec něco, co už ani nedoufám, že by mohl udělat, takže dobrý:).
Jinak, hned jak se objevila Sestra, mi docvaklo, kde já jsem už o nějaké Díře četla:), njn, chápu, co mají autoři taky pořád vymýšlet:).
Hmm. Na to jaký to mělo hodnocení, tak jsem docela zklamaná. Pořád jsem měla pocit: tohle už jsem někde četla... Zas až tak originální to nebylo. Hlavní hrdina Kylar nic moc. Žádné charisma. Durza (co to je za jméno? Durza Blint?) a Máma K ano, i ten Jarl (haha, proč Jarl?), ale postavy se chovaly místy hodně debilně a nelogicky. Už jen nějaké ty jejich rozhovory... Nejsem si jistá, jestli to bylo překladem nebo fakt blbě napsaný. Prostě místy hodně chaotický a postavený na hlavu. A všechno moc černobílé. Spousta věcí mi přišla násilně daná. Potřebuju, aby se z Logana stal následník trůnu, tak udělám tohle a tohle, i když je to totální kravina a samo si to protiřečí. Ani mágové a maisteři mě moc nenadchli. Solon tam byl moc krátce, spolu s těma dvěma. Škoda, ty byli celkem zajímavý. No nevím, pochybuju, že je překlad tak blbej, že to zmrví celou knihu. Skusím druhej díl a uvidím.
SPOILERY!!! :) Tak jsem docela mile překvapená. Na to, že mě to ze začátku moc nebavilo, jelikož se mi to zdálo neuvěřitelně černobílé, tak super. Příběhů tam je habaděj a nakonec jsem ráda, že všechno dopadlo tak pohádkově. Až na Edmonta, ale tam to ke konci bylo jasné, že se něco musí stát, ne že bych mu to přála, ne ne, úplně jsem se ke konci bála:), ale hrál si moc na Boha a to pak takhle dopadá... Je mi líto jeho manželky a i Mercedes, myslela jsem, že se nějak udobří a zůstanou spolu, škoda... já vím, že to je jen kniha, ale když si pomyslím, jaká malichernost ho uvedla v takové neštěstí! A i když potom byl snad chvíli šťastný... ne, život byl k Edmontu Dantesovi krutý. Ta jeho pomsta teda taky... hlavně ten Villefort to teda odnesl... Njn... tak hlavně, že ten zbytek byl šťastný. Chvíli jsem si teda myslela, že to možná nedopadne, že Wolfram tak debilně umře (což by bylo kruté, ale Edmont si s ním až příliš zahrával, opravdu si hrál na Boha) a Lotario s Terezou se tak debilně nepochopí. Samozřejmě Morell a Valentina, tam kdyby to nedopadlo, tak bych byla vyloženě nasraná! A můj asi nejoblíbenější Adalbert:). Sice mě Afrika nezajímá, ale jsem ráda, že dopadl dobře.
Jinak ta jeho msta mě docela překvapila, byl opravdu krutý, a vlastně od té chvíle, kdy to pochopil, že zašel moc daleko (jak se měl být s Adalbertem, který přece nemůže za to, že je synem svého otce), tak kniha přestala být černobílá. Ano, je to pohádkové a má to pohádkový konec, je to koneckonců romantismus, ale i tak... si myslím, že to dopadlo pro hraběte ještě dobře, i když je fakt, že se smrtí svého syna bude trápit do konce (koneckonců je to jeho vina...). Njn... "...ve štěstí dovede žít, jen kdo nejvíc přetrpěl." str. 562
Kdyby šlo dát šestou hvězdu, takovou jako úplně výjimečně bonusovou, tak u téhle publikace bych neváhala ani minutu. Jelikož jsem znala jen závěry ohledně RKZ (a to i mlhavě) a nic jsem pořádně o tom nečetla, tak tohle byla pro mě úplně úžasná jízda! Detektivka o "jednom z největších světových podvodů". Obrovská poklona autoru panu Miroslavu Ivanovi, že dal všechno dohromady, propátral, procestoval a sám zinscenoval poslední zkoušky a hlavně se na nich aktivně podílel. To ho asi opravdu nenapadlo na začátku psaní. Je to výborně napsané a seskupené. Škoda, že tam není více grafického materiálu, takhle jsem si to googlila, ale to není ono:).
Mám tu historii ráda. Něco se ve mě vždycky pohne. To tajemství a pomíjivost, že nikdy nevíme, jak to přesně bylo a už není ani šance se to dozvědět a hlavně, co měl kdo v hlavě. A když si uvědomíte ten hukot kolem RKZ, je to úplně neuvěřitelné a fascinující. A fakt, že celé generace byli rukopisy ovlivněny... tolik uměleckých děl. Nakonec na tom asi opravdu nezáleží. Jestli jsou nebo nejsou pravé. Jak poznamenal v závěru sám autor: RKZ mají nadčasovou hodnotu.
Btw, při zmínce (a snad to byly opravdu pouze dvě věty), jak dopadli dva aktéři konečných pokusů, mi přeběhl mráz po zádech. Asi jsem opravdu naivní, ale pro mě je pořád nepochopitelné, jak se něco takového mohlo dít ještě v tak nedávně době. A že ta jejich výsledná práce měla být nakonec zničena? Vím, že tenhle pohled na věc je povrchní, ale v tuhle chvíli se mi jeví celý metternichovský útlak a germanizace jako nic v porovnání s komunismem.
Přečetla jsem to na jeden zátah. Musela jsem vědět, jak to všechno spolu souvisí nebo bych neusla. A ty dva chlapci... to mě mrazilo, jak dopadli.