adelact
komentáře u knih
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
(SPOILER) Musím uznat, že se rozhodně jednalo o čtivou knížku, přečetla jsem ji za 2 dny, byla jsem zvědavá jak dopadne. Bohužel asi nejsem úplně cílová skupina.
Nejlepší na celém příběhu byli samozřejmě draci. Sice se tu našlo pár šokujících zvratů (na posledních 30 stránkách), logika celého světa se ale rozpadne jakmile se nad tím člověk zamyslí víc než na 2 minuty.
Ano, jsme ve válce už víc než 400 let, ale jen tak pro zábavu tady zabijeme 75% bojeschopných mladých lidí, i když bychom je mohli převelet k pěchotě (která mimochodem nic nedělá, jen tam prostě je). Vlastně všechny ostatní kvadranty existují jen jako podpora pro jezdce. Pěchota se jen tak válí. Léčitelé křísí zraněné jezdce. Písaři zapisují bitvy jezdců a učí o nich budoucí jezdce.
Taky je docela výhodné, že na postižení/nemoc hlavní hrdinky zapomeneme hned jak není potřeba ukázat, že je tady outsider. Ani není pořádně vysvětleno, co s ní vlastně je. Rozhodně se nejedná prostě jen o slabost někoho, kdo není v kondici, protože v první polovině nezapomenou několikrát za kapitolu zmínit, že Violet si před nástupem k jezdcům každou chvíli něco zlomila a klouby jí samy vyskakovali. Samozřejmě ve chvíli, kdy dojde na nábytek drtící sex s nebezpečným, černovlasým, stíny ovládajícím Xadenem, který má čelist tak ostrou, že by vás mohl podříznout, Violet a její slabé kosti jsou zázrakem vyléčené.
Romance mezi Violet a Xadenem je jedním z hlavních taháků knížky. A já se omlouvám, ale já tam prostě neviděla to spalující sexuální napětí. Ta sex-scéna byl fakt sexy, to uznávám. A samozřejmě, že hned po prvním sexu byla Violet zamilovaná. A rozhodně se nejednalo o enemies to lovers. Nepřátelé byli možná tak minutu. Violet hned od začátku dokáže myslet jen na to, jak je Xaden sexy, a jak nám Xaden sám později prozradí, do Violet se zamiloval pomalu na první pohled.
Kromě Liama a Daina žádná z vedlejších postav nenabídla nic zapamatovatelného. Taky protože jakmile se Violet a Xaden dají dohromady, všichni ostatní jdou stranou.
Styl psaní, i když čtivý, byl místy krkolomný, to samé dialogy postav. Hned na začátku na čtenáře hlavní hrdinka vychrlí historii a geografii Kontinentu, což je později důležité, ale v tuhle chvíli to šlo jedním uchem dovnitř a druhým ven. Proč tu na akademii nebyla hodina dějepisu, kde bychom se to dozvěděli? Protože hodiny na akademii nedávaly vůbec žádný smysl. A co má magie společného s plnícími pery? To je ta nejvíc zbytečná magická schopnost.
A přestože se na akademii pořád něco dělo, místo mi přišlo, že se vlastně neděje nic a jakmile jsme se dostali k nějaké akci (kromě finálního boje), po 2 stránkách byl konec. Rozhodně by nevadilo knížku o takových 100 stránek zkrátit.
Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
(SPOILER) No, tohle byl celkem bordel. Knížka v klidu mohla mít 300 stránek a ničemu by to neuškodilo. Všechno se neskutečně táhne, všechno se musí několikrát zopakovat a hlavní postavy spolu vedou naprosto zbytečné dialogy.
Žádná z postav mi nepřišla sympatická. Celá Poppyina charakteristika spočívá v tom, že nechce být Pannou a je nadržená pokaždé když se objeví Hawke.
Velký zvrat jsem viděla přicházet už pomalu od začátku, autorka se s ničím nemaže a každou důležitou informaci čtenářům omlátí o hlavu, aby to náhodou nepřehlédli.
Dát si panáka pokaždé když se objeví slovo "fascinující" nebo trojtečka... jsem mrtvá.
Pláňata
Petra Dvořáková
"Na místě plané třešně se objevil výhonek. Prorazil cestu mezi křovinami, vystavil první lístky slunci. Z kvetoucích trnek se vznáší bělostný sníh. Tichounce padá do krajiny, usedá do trávy, sype tu zem. Košilky rudé, třešeň tu není, v kořenech proudí planá krev. Za sněhem sníh, z života smrt, ze smrti cesta a na ní každý sám."
Knížka se mi líbila, ale nemohla jsem se ubránit srovnání s Vránami, které jsem četla před měsícem. Příběh je v podstatě stejný, jen tady je více rozpracovaný. Líbilo se mi, že tady sestry drží spolu místo aby byli štvány proti sobě.
Hlava plná lásky
Ali Hazelwood
Překvapivě se mi kniha moc líbila, dokonce odpustím i všechna ta nedorozumění, která normálně nemusím.
Království těla a ohně
Jennifer L. Armentrout
Nedočteno.
I přes všechny moje výhrady k prvnímu dílu, mě zajímala celková zápletka série a říkala jsem si, že další díly by mohly být alespoň o něco lepší. Jenže nemám dostatek trpělivosti hledat zrníčka zápletky v 600 stránkách omáčky.
Znovu - všechno se neskutečně táhne. Skončila jsem po 150 stránkách, za tu dobu se tu udály možná 3 scény. Jedna scéna vážně nepotřebuje trvat 30+ stránek, zvlášť když se v ní neděje nic dějově důležitého.
Poppy každou kapitolu prochází tím stejným myšlenkovým procesem. Dialogy mezi Poppy a Casteelem se točí v kruhu - každou kapitolu mu Poppy vyhrožuje, že ho bodne/zabije, Casteel jí na to řekne, že ho takhle vzrušuje a Poppy mu zase odpoví, že je prasák.
Pořád. Dokola.
Kruté požehnání
Emily Thiede
Krásná obálka i zajímavá zápletka (aspoň teoreticky). Prvních cca 100 stran dobrých, jenže pak mi přišlo, že se příběh nikam neubírá a nic se neděje. Ani jsem si neoblíbila žádnou z postav.
Rapsodie
Laura Thalassa
Překvapivě jsem si knížku užila. I když mě nalákal hlavně fantasy aspekt, kterého tu nakonec až tolik nebylo.
Výzva sluneční královny
Nisha J. Tuli
(SPOILER) Bohužel mi bylo jasné kam celý příběh směřuje cca od strany 180. Je to jako byste hodili Selekci, Skleněný trůn a Dvory do mixéru a tohle vám vyleze.
V medailonku autorky se dočteme, že je fanynkou právě Dvorů a na příběhu je to vidět.
Máme tady víly/fae, hrdinku, která se tváří, že je obyčejný člověk, ale pokud by vám to nebylo jasné ze všech náznaků, kterými nás autorka vyloženě mlátí o hlavu, v budoucích knihách se ukáže, že je dlouho ztracená dědička mocného království (tohle spíš sedí na Skleněnný trůn), dokonce má tahle série i svého vlastního Tamlina a mám takový pocit, že tu budou i spřízněné duše...
Začátek ve vězení se mi líbil asi nejvíc, je škoda, že všechna charakteristika hlavní hrdinky, která tady byla představena, letěla z okna jakmile se probudila v Afelionu. Na začátku je to drsná frajerka, která nikomu nevěří, protože celý život strávila ve vězení. V Afelionu věří komukoli, kdo je k ní jen trochu milý.
Výzvy mi nepřišly nijak napínavé, je jasné, že Lor je všechny přežije, a s žádnou jinou soutěžící si nebyla tak blízká, aby mi její smrt či vyřazení bylo líto.
Atlas je od začátku slizký a podezřelý, a když konečně odhalí svého vnitřního "Tamlina", Lor nám samozřejmě sdělí, že na něm celou dobu bylo něco divného, kvůli čemu mu úplně nevěřila... Což není pravda. Lor je z něj od začátku celá pryč, stačí, aby si před ní sundal košili a zapomene na celý svět, žárlí, když se Atlas zmíní, že se stýká i s dalšími soutěžícími.
Přestože tady má kniha štítek "Pro děti a mláděž", rozhodně není, ale možná by měla být. Vnitřní monolog hlavní hrdinky mi zněl víc jako hrdinka z YA. Jenže očividně všechny knihy, které zobrazují nějakou verze víl (v tomhle případě "fae"), také musí obsahovat nejméně 10 různých slov pro "penis".
Anatomie: Příběh lásky
Dana Schwartz
Úžasná obálka, ale děj byl na můj vkus moc předvídatelný. I tak je to ale příjemné čtení na podzimní večery.
V zajetí zimy
Naomi Novik
Moc pěkný příběh. Líbí se mi autorčin styl psaní a zpracování slovanského folkloru. Jen mi v některých momentech přišlo střídání postav moc chaotické. Bylo hezké vidět Irinu očima někoho, kdo ji má rád, ale Magru bych s chutí vyměnila za krále Staryků. Celkově o nich bych se ráda dozvěděla něco víc.
4 hvězdičky, protože porovnávám s Ve stínu hvozdu, který se mi líbil o něco víc.
Muž, který zemřel dvakrát
Richard Osman
První díl jsem četla anglicky, druhý česky. Proč je proboha přeložené příjmení Elizabeth? Chápu, že to k tomu svádí, ale pokaždé když se to objevilo, mě to úplně vytrhlo ze čtení.
Knihkupectví & kostní prach
Travis Baldree
Všechny postavy jsem si moc oblíbila, první polovina knihy byla skvělá jenže pak už jsem se musela do čtení nutit. Podle mě by neškodilo, kdyby byla o nějakou tu stránku kratší.
Temná harmonie
Laura Thalassa
První polovina se hrozně vlekla, ale i tak jsem si knihu docela užila a jako závěr celé série se mi to líbilo.
Pod šeptajícími dveřmi
TJ Klune (p)
Překvapivě pozitivní kniha o těžkém tématu. Jenom začátek mi přišel moc zdlouhavý.
Láska a jiná slova
Christina Lauren
Pěkná oddechovka. Linka z minulosti se mi líbila mnohem víc než ta přítomná, u které se mi místy zdálo, že se dlouho nic neděje.
Půl války
Joe Abercrombie
Slabší než předchozí díly série, hlavně protože mě moc neoslovili postavy, skrze které sledujeme příběh.