Adele02
komentáře u knih
Srdcerváči. Kniha 2
Alice Oseman
O cukrovku, tohle. :D Snad nejde se u toho čtení permanentně neculit.
Šťastně až navěky?
F. T. Lukens
Praštěná komedie o tom, co vlastně dělají ti slavní dospívající vyvolení poté, co se jim povede zabít zlosyna. Nalákala mě inspirace artušovskými legendami, ale to je tady snad jen milostnou linkou mezi králem s jménem na A a mágem s jménem na M. :'D Je to takové klišoidní a předvídatelné, byť je pravda, že na tom to cíleně stojí, a některá klišé to poměrně vtipně převrací. Ideální oddechovka jak vyšitá.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Nečekaně milé překvapení. Ke Griše jsem se dostala s desetiletým zpožděním, takže jsem měla obavy, aby to trochu nepokroutilo můj dojem, ale k tomu vůbec nedošlo. Ano, zpočátku jsem si říkala, že je to takové jednoduché, Alina je klasická hlavní postava YA, co v té době vycházelo, všechno jede nějak prapodivně rychle... a přesto se přiznám, že ten zvrat za půlkou jsem nečekala. Na zadek z toho nesednu, ale bavilo mě to a na pokračování jsem zvědavá.
Cizinec hledá byt
Egon Hostovský
Do tří hodin přečteno. Za mě doposud nejstravitelnější Hostovského dílo.
Mera: Proti proudu
Danielle Paige
Z recenzí známých jsem neměla kdovíjaká očekávání a asi to bylo dobře. Mám aquamaní svět ráda, ale tohle je prostě jen výcuc, který ke všemu počítá s tím, že se už v podmořském světě trochu vyznáte (ale je to očividně cílené na mladší čtenáře, takže to asi není úplně dobře). Arthur i Mera tu jsou puberťáci, takže se tomu jejich charakter dost podřídil, je to insta-love jak něco a příběh to valí docela divným tempem, hlavně jak dojde na tu akci u konce, to jsem trochu nepobrala. Na jedno přečtení dobré, nemyslím si, že budu mít potřebu se k tomu někdy vracet. Ale kresba je naprosto boží, ta hra s barvami naprosto dokonalá, takže aspoň na tu se dalo dívat.
Praskliny
Klára Vlasáková
Čekala jsem od toho asi něco trochu jiného, ale nebylo to úplně špatné. Na mě až moc neosobní a suché. Hledání mezi řádky mě každopádně bavilo i přesto, že se to od čtenáře čeká prakticky po celou dobu.
Klapzubova jedenáctka
Eduard Bass (p)
Strašná nuda. I když jsem se to snažila brát jako pohádku, bylo to strašně přitažené za vlasy a děj se neskutečně táhl.
Eliza a její nestvůry
Francesca Zappia
Všichni jsme občas Eliza Mirk. K téhle knížce se asi budu moc ráda vracet.
Na kraj světa
Theo Addair (p)
Celou knihu jsem čekala, kdy se konečně něco stane. Strašně jsem se nudila a nezachránil to ani konec, který byl možná trošičku přehnaně dramatický a na který by postavy přišly samy, kdyby nebyly tak neskutečně hloupé. Čekám, že se to ve druhém dílu ještě trochu zašmodrchá, ale stejně.
Vzhůru za slávou
Soman Chainani
...cože?! Ten konec byl jako co?
Nebudu lhát, většinu věcí, která měla zamíchat kartami, jsem odhadla předem. Jak pronesla Sofie: „Nerada vám tu kazím vztahový drama, ale asi brzo umřeme," to by shrnulo většinu děje. I tak mě to bavilo, je to klasická Škola dobra a zla, jelo to neuvěřitelným tempem a uronila jsem i slzu. A do prčic potřebuju další díl :D
Jeden z nás lže
Karen M. McManus
Páni. Prostě jen páni. Většinou se mi povede odhadnout vraha už od začátku, ale tady jsem si nebyla jistá až do samotného konce, nad kterým jsem jen vykulila oči - a přitom to tak dávalo smysl! Jeden z nás lže je příjemné překvapení.
Krysař
Viktor Dyk
Zezačátku mě Dykův styl a jazyk ohromoval, ale pak mě to začalo štvát. Má to spoustu krásných myšlenek, ale občas to bylo prostě tak suché...
Fantastická zvířata a kde je najít
Mlok Scamander (p)
Tak je to jasný, lidi, jdu na magizoologa...
Miluju tu její fantazii ^^
Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
Tak jo, nečekala jsem, že budu brečet tak moc...
Spíš 4,5*.
Divotání
A.G. Howard (p)
Slabší než jednička; čekala jsem tolik akce a ono nic... a to se mi Šepotání docela zamlouvalo. Alyssa je tak neskutečně pitomá, až to bolí. A ostatní postavy taky. Jen Morfeus stojí za to. Do dalšího dílu jdu jen kvůli jeho šťastnému konci, protože fakt doufám, že si to Alyssa trochu urovná v hlavě a shodí Zacha ze srázu.
Sezóna v pekle / Iluminace / Dopisy vidoucího
Arthur Rimbaud
Přesně proto ho miluju, metafora vedle metafory...
Byl jsem proklet duhou.