adevis komentáře u knih

Toto byla, vážení, velká paráda! Kniha je přenádherná, už na první pohled se do ni zamilujete. Najdete v ní několik úžasných ilustrací a prostě celkový design je víc než výborný. Ostatně stejně jako všechny knihy Petry Soukupové.

Marta v roce vetřelce je kniha, která je určena spíše pro děti. No, děti. Osmnáct plus řekla bych. Marta píše deník. Marta ráda čte. Marta nemá lehký život. Martě je devatenáct let, ale všechno se ji hroutí. Marta je sprostá. Marta pije alkohol. Ale strašně vás bude zajímat, jak to s Martou dopadne. Jak se s tím jedním rokem, který sledujeme vypořádá.

Chvílemi jsem měla Martu moc ráda, sympatizovala jsem s ní. V některých okamžicích mi byla podobná, ale nastaly i chvíle, kdy mi lezla krkem, kdy jsem měla chuť ji profackovat, aby se probrala.

Kniha je psaná deníkovou formou a díky ilustracím se čte opravdu rychle, jen já si ji šetřila a četla pomalu. Je to totiž má sedmá přečtená kniha od Petry Soukupové a už mi jich moc nezbývá, tak jsem si ji chtěla užít. A kdo neznáte autorčiny knihy a žádnou jste ještě nečetly, tak upozorňuji na styl psaní. Někdy vám bude připadat, že ve větě chybí slovo. Je prostě jedinečná.

7 27.11.2021

V létě roku 2019 jsem držela poprvé v rukou naprosto neznámou knihu Andělé smrti. Netušila jsem, že to bude láska. Asi jsem ani netušila, že čtu první díl série. Že budu následně s velkou nedočkavostí vyhlížet každý další díl. Jásala jsem, když jsem se po přečtení dozvěděla, že knih bude několik (tuším, že snad 10, ale nevím, zda mám přesnou informaci). A po přečtení této čtvrté jásám opět víc a víc. Nejvíc! Za tuhle sérii dám klidně ruku do ohně. Opravdu.
V tomto čtvrtém díle se opět setkáváme s komplikovanou (každá inspektorka ženského pohlaví je trošku komplikovaná, nezdá se vám?) Lottie Parkerovou a jejím týmem. Seznamujeme se s Grace, sestrou Lotiiana (nevím, zda jsem to správně vyskloňovala) detektivního parťáka, kamaráda a velkého přítele Boyda. Grace je součástí velkého zvratu, který jsem absolutně nečekala. Od první stránky jsem knihu hltala, i když jsem si první polovinu dost šetřila… protože bůhví, kdy vyjde další díl, že jo! Všechno mi vyráželo dech. Kupte si všechny čtyři knihy. Najednou! A čtěte je hned za sebou. Anebo ještě líp… Vydržte, až vyjdou další knihy, ať nemusíte čekat jako já. Věřte mi.
A ty obálky? Skvělost! Jsem zvědavá, jaký barvičky budou příště.

7 19.07.2021

Tato kniha od Petry Soukupové byla opět skvělá. Opět se mi potvrdilo, že jsem autorku právem označila za můj nejlepší letošní objev. Zprvu mi trvalo se do knihy začíst, zase tam nebyly uvozovky a tentokrát to bylo ještě těžší, ale po několika prvních kapitolách jsem se krásně začetla.
Příběh vypráví o jedné rodině, kde nic není úplně v pořádku. Matka Hana, která si myslí, že ví, co je pro všechny nejlepší a kvůli nedostatku času na svého syna Viktora ho "odstěhuje" k babičce. Živí se totiž jako herečka. Viktor je nevychovaný hajzlík, který mi dost často pil krev a doufala jsem, že u něj na konci příběhu dojde k nějakému progresu. Babička Eva byla ze všech asi nejnormálnější, oblíbila jsem si ji.
O tom, jak to všichni zvládli nebo nezvládli, jestli došlo ke zlepšení, progresu... to si musíte přečíst sami. Já knihu doporučuji, konec se mě hodně dotknul a byla jsem z toho dost vykolejená.
Knihy Petry Soukupové prostě umí potěšit, pohladit po duši a zároveň člověka totálně rozebrat. Jako mě.

7 20.06.2021

Letos jsem objevila mezi českými současnými autorkami Petru Soukupovou. Po přečtení Věcí, na které nastal čas jsem věděla, že musím pořídit a samozřejmě i číst další její knihy. Když jsem dělala předobjednávku na Listopád, automaticky jsem přihodila ještě tuto nádheru. To jsem ale ještě netušila, že bude až takhle nádherná! Jakmile se mi kniha dostala do ruky věděla jsem, že to bude na pět hvězd. A taky že jo!
Kniha vypráví o kousku života čtyř dětí, kteří jsou tak trochu divný. Spíš teda podle mě prostě jen jiný, než ostatní děti. Mila se občas ztrácí ve svém světě, za to je velmi rozumná a chytrá. Petr se bojí tmy a věcí, které se v ní ukrývají, za to umí skvěle kreslit. Katce se všichni smějí, protože je tlustá, ale miluje čtení knih. A Franta je jiný, protože má nemocné nohy, ale za to má výborný smysl pro humor. Náhodné setkání všechny čtyři spojí dohromady a společně zažijí dobrodružství, na které nikdo z nich nikdy nezapomene. Teď mi došlo, že jsem vám sem přepsala jen anotaci, ale snad to tentokrát nebude ničemu vadit.
Autorčin styl psaní mi sedl již u první přečtené knihy, takže se mi kniha četla krásně a lehce. A ty ilustrace? Tak ty jsou naprosto boží! Dokonalost prostě!
Klub divných dětí je knižní skvost a potřebujete ho mít ve své knihovně. Takže doporučuji pěti hvězdami a vím, že si jednou za čas knihou moc ráda prolistuji.

7 28.04.2021

Kdo by to byl řekl, že se pustím do takové romantiky. Nakonec jsem přeci jen neodolala. Čekala jsem, až vyjdou všechny díly :)
Od první knihy jsem neměla žádná očekávání, ale po pár kapitolách (rozuměj po dvou) jsem zjistila, že se příběh čte lehce. Že se zachumláš do deky a nechceš přestat číst. Že je to sladký, romantický. Že je to příběh o lásce dvou mladých lidí, kteří se do sebe na první pohled zamilují. Že si každý z nich nese obří stíny z minulosti... a otázkou je, zda je minulost semele nebo ne. A že tohle jsem teď opravdu potřebovala.
Na pět hvězdiček to úplně není. Pět dávám knihám, ze kterých si sednu na zadek (letos především Vrány, Zuzanin dech). Uvidíme, jaký bude druhý díl. Těším se na něj, ale teď si dám pauzu od sladkostí :))

7 15.04.2021

Ok. Po Lady Fuckingham nemohlo přijít nic nechutnějšího. Nepřišlo. Lady je pro mě pořád ve vedení.
Tohle bylo, mmmmm, dobré. Jsem zvrhlá. Četla jsem to hlavně ze zvědavosti. Baví mě číst takový věci. Je to lepší než si pustit porno, haha. A koho to ani trošku nevzrušilo, tak kecá! :)))
Každopádně. Žádná literární bomba to fakt není. Žádná skvělost taky ne. Taková oddechovka mezi vážnou a novodobou literaturou ok. A další díl?... počkám, zda si ho kamarádka koupí :) Já budu radši investovat do literatury na jiný úrovni.

7 25.02.2021

(SPOILER) Opět krása, ke které se čas od času ráda vrátím a prolistuji si ji :))

NEJOBLÍBENĚJŠÍ:
“Někdo píše pro zábavu,
jiní píšou,
protože kdyby nepsali,
slova
by se rozbujela,
zhnisala
a protrhla
hráze jejich duše.
Některá slova
jsou bezpečnější
na papíře.”

7 15.09.2020

Tuto sérii mám od začátku moc ráda a jakmile jsem se dozvěděla o závěrečném dílu, musela jsem ho okamžitě mít. Čtení jsem si šetrila, ale posledních 100 stránek jsem zhltla jako malinu. Bylo to opět skvěle a čtivě napsané. Takové “příjemné” shledání všech postav. Wolf a Baxterová byli vždy mými oblíbenci. V tomto díle tomu nebylo jinak. Závěr byl moc hezký a epilog krásně pohladil po duši. Kdo nečetl, ať se do toho pustí! A kdo nečetl ani jednu předchozí knihu o dost přišel :)

7 30.03.2020

Jak autorce, tak nám všem musí být jasné, že budou obě její knihy skoro každým, kdo je přečetl porovnávány.
Já jen řeknu krátce... Kříďák mě trošku zklamal, ale Jáma to napravila a teď na 100 % vím, že si Kříďáka musím ještě jednou přečíst, někdy... až přečtu všechny knihy co mám v knihovně :D
Takže prostě a jednoduše, Jáma je mazec, je to skvělý, nechutný (hodně nechutný) a občas budete muset na chvíli přestat číst. Hlavní postava Joe mi nebyl až tak sympatický, měla jsem z něj chuť kouřit, hh.
Víc vám neřeknu, jen si ji přečtěte :)

7 24.10.2019

Ne, nemohla jsem zůstat pozadu a knihu nepřečíst, proto jsem ji zhltla za 3 dny.
Shari Lapenu znám a její předchozí knihy mám doma a moc se mi líbily. Takže jsem věděla, do čeho jdu. Tentokrát to nebyl thriller jako knihy předchozí, ale detektivka, příběh inspirovaný Agathou Christie. Agathu znám, černoušky mám doma, ale ještě jsem je nečetla. Anotace Nevítaného hosta mi silně připomínala mrazivý thriller Není úniku, což mě trošku zamrzelo.
Po přečtení pár recenzí jsem zjistila, že je v knize spousta postav, proto mi hodně pomohlo napsat si, kdo je kdo, kdo ke komu patří a základní rysy, vlastnosti každé postavy.
Četlo se to skvěle přesně jako předchozí knihy. Děj byl promyšlený a zajímavý. Měla jsem tři typy na vraha a jakmile jeden z mých typů zemřel, hádání jsem vzdala. Odhalení vraha mě hodně překvapilo a musím říct, že mě absolutně během čtení nenapadlo, že by to mohl být právě tento člověk.
Jediné, co mi na knize chybělo bylo postupné odkrývání vraha. Například sem tam kapitola o myšlenkách vraha, popisující co cítí, samozřejmě anonymně jako třeba "osoba", "host", "vrah". Jak tu bylo již zmíněno, autorka nám čtenářům nedala ani jeden náznak toho, kdo je vrah. To je škoda, jelikož ten konec byl takový šup šup, hotovo.
Je to maličkost, ale proto dávám 4,5 hvězdiček.

7 01.10.2019

Tato čtvrtá kniha od pana Bryndzy se mi opět líbila. Nejsem z toho teda bůhví jak unesená, ale spokojená ano. Skryté nebezpečí na sociálních sítích je aktuální a cením, že si autor vybral právě toto téma. Už se těším na zbývající dvě knížky :)

7 11.09.2019

Dlouho se mi nestalo, že by se mi kniha vpletla do snu, až jsem se z toho snu vzbudila celá spocená a rozhozená.
Málokdy dávám 5/5, ale tohle se opravdu povedlo!! Knihu jsem si pořídila po přečtení hlášky “nutné pro fanoušky Liane Moriarty”. Jelikož je Liane má TOP, neváhala jsem. A nedostavilo se žádné zklamání.
Četlo se mi to hezky, svižně. Některé části jsem hltala a zapomínala u nich na okolní svět.
Maggie i Lara byly úžasné, svým způsobem byli vlastně “úžasní” všichni... doporučuji!!

7 17.02.2019

Nemít tříměsíční miminko, tak knihu přečtu za den, takhle mi to trvalo tři dny. Právě jsem ji dočetla a uff teda. Byly chvíle, kdy jsem se smála, někdy i nahlas - části s pavoukem a skoro pořád detektivce Baxterové. Ježišmarja, já tu její osobnost miluju! Kolega Rouche nezklamal, byl to frajer!! Přibližně od strany 180 se mi chtělo v jednu chvíli zavřít knihu a jít zvracet...ale zvědavost opět vyhrála. Kniha byla ohromná, strhující, napínavá... do úplného konce jsem byla na nervy. Doufám, že bude další kniha! 5/5

7 20.06.2018

Kniha, která se zprvu zdála předvídatelnou, ale pak se začaly dít věci! Když jsem si myslela, že vím, jak vše bude, najednou přišlo takový to BUM a vše bylo jinak!! Neuvěřitelně rychle jsem ji s nadšením zhltla. Byla skvělá!

7 01.07.2017

Tuto knihu jsem vysílala do štafety a jsem moc ráda, že se mi v pořádku vrátila domů a já si čtení užila se vší parádou a hlavně s vtipnými poznámkami od holek.

Název knihy i samotná anotace nám napoví, že se bude jednat o klasické, humorem a chtíčem nabité klišé. A taky že jo. Ale tenhle Chlap snů Vás bude bavit stejně jako hlavní hrdinka Penelope, která polovinu knihy řeší podpálené psí hovno v papírovém sáčku. Když konečně přestane řešit hořící hovno, přijde na řadu chuť na kuřecí křidélka a na samotného Chlapa snů, kterého byste si ve finále chtěly také ochutnat.

Jo, víc k tomu asi nemám co napsat. Kniha mě bavila i přes klasické klišé, které může mnohým z vás lézt na nervy. Dost tomu pomohly již zmíněné poznámky od holek, u kterých jsem se nezapomenutelně pobavila a jsem moc ráda, že knihu mohu zařadit zpět do své knihovny. Na památku :))

Chlapa snů doporučuji, knihu označuji jako skvělou, humornou oddechovku a hodnotím 4/5*.

6 17.01.2024

V této knize nachází Lottie se svým týmem oběti ve svatebních šatech. Na první pohled se zdá, že se jedná o sebevraždy. Pojítko mezi obětmi je to, že jim chybí prameny vlasů. Když Lottie zjistí, že osmiletá dcera jedné z oběti je nezvěstná, začíná hra o čas

Tohle byla má první kniha od Patricie, kterou jsem nezhltla za 2 dny. Tentokrát jsem ji četla 14 dní, ale vím, že ten konec mě zase pohltil natolik, že jsem ji dočetla rychle. Styl psaní je výborný, každý díl je skvěle čtivý a já se už teď nemůžu dočkat toho osmého, který mám přeobjednaný. Jen bych si přála najít tolik času, abych si tuto sérii mohla přečíst celou od začátku.

Sedmý díl detektivní série s inspektorkou Lottie Parkerovou s názvem Zlomené duše mi nakonec zlomil spíš srdce, protože ten konec achjo!

6 29.10.2023

Emoční jízda. Silná. Totálně. Já se omlouvám, ale asi k této knize nedokážu víc říct. Tohle musíte číst. A i když to tu již několikrát zaznělo - přidávám se. Fakt povinně. Na střední, nejideálněji v povinný četbě. U některých pasáží jsem cítila mráz po zádech

Autorčinu knihu s názvem Prameny Vltavy mám v podvědomí od jejího vydání, ale ještě jsem se k ní nedostala. Po tomto zážitku s knihou U severní zdi vím, že to budu muset brzy napravit!

„Člověk prostě někdy musí v té úplné tmě všude kolem alespoň na chviličku zažehnout světlo. I docela malý plamínek, třeba jenom jednu zápalku. Aby viděl, že svět tam ještě pořád je, jen ho přes tu temnotu není vidět. Aby mohl v černé nicotě zase najít sám sebe. Zahnat strach, vše je jako kdysi dávno, nic se nezměnilo, jen přišla tma. A jak přišla, tak jednou zase odejde.“

Knihu doporučuji, povinně všem! A dávám 4*/5*.

6 19.10.2023

Roztomiloučký, miloučký. Hezké odreagování. Těším se na další díly :)

6 25.06.2023

Chtěla bych podotknout, že autorku znám a četla jsem její první čtyři knihy, které se mi moc líbily. A jak si vedly Samotářky?

Nějaký čas mi trvalo se začíst a chvílemi jsem chtěla knihu odložit. Autorčin styl psaní je takový průměrný, dle mého názoru ničím nezajímavý. Příběh byl vystaven na událostech jedné rodiny od roku 1952 do roku 2020, osudy postav se hezky proplétaly a odhalovaly stará tajemství. Ale covid v knihách už mě nebaví. Vím, že se to stalo a že spousta autorů použila toto téma do svých příběhů, ale už neee, prosím!
Knihu bych hodnotila jako slabší průměr. Předchozí autorčiny knihy se mi líbily mnohem víc.
Průšvih vždycky přijde odjinud, než člověk čeká. Člověk si může v hlavě přehrát desítky scénářů pohromy, ale ta skutečná na sebe vezme jinou podobu, než dokážeme předvídat.

Knihu hodnotím 2/5*, ale věřím, že si své nadšené čtenáře najde.

6 16.05.2023

Má sedmá čtená kniha od Colleen. Nevědomky se stala jednou z mých oblíbených autorek a jsem za to velmi ráda :)

Kniha Na obtíž je malinko jiná, než na co jsem u autorčiných příběhů zvyklá. Zabývá se tématem deprese a mile mě překvapila. Kniha se mi zdála chvílemi mega praštěná a bláznivá, ale nakonec to bylo zase tak miloučký, že jsem po dočtení poslední stránky byla spokojená, jako vždy.
Pusťte se do ní, je to fakt milý, i když praštěný. A ilustrace tomu dodávají správné kouzlo.

Mám tě dost rád na to, abych tě políbil. Věř mi. Jen bych si přál, aby ses ty měla ráda tak, jak mám rád já tebe.
Každá chyba si nezaslouží následek. Některé si zaslouží jen odpuštění.

Hodnotím 3,5/5*.

6 12.05.2023