adriane9 komentáře u knih

Nemůžu říct, že by to nebylo skvělé, to bylo. Jenže tady si prostě nenajdu to svoje srdce, to něco co mě drží celou tu knihu při naději, zvědavosti a tak. Je tu hodně lidských osudů, ale k žádnému jsem cestu nenašla a tohle mi prostě v knize vždy chybí. Rozhodně je však napsaná čtivě a natolik zajímavě, že mě to donutilo hledat v knihách a všude na netu více informací a moc se těším na jaro až kostel navštívím osobně, protože to bude místo bezpochyby úžasné, plné vzpomínek co na vás dýchají. Další díly si samozřejmě přečtu také.

9 08.02.2021

"Je to, jako by každý okolo tebe dostal jeden výtisk scénáře k životu, ale tobě ho nikdo nedal, takže jdeš naslepo a doufáš, že nějak propluješ. A většinou se ti to nedaří."
Když jsem četla první knihu od Graves s názvem Na ostrově, bylo mi jasný, že její styl psaní je moje krevní skupina. Ovšem Holka je naprostá bomba, tohle mě bavilo tak, že jsem knihu sjela na dva zátahy. Bez debat odpouštím děsnou sladkou obálku knihy, protože to naprosto vyvážil úžasnej příběh o tak trochu jiný holce a čistý lásce.

9 19.07.2020

Mě to tak hrozně mrzí.. Podbrdské ženy byly naprosto úžasné, a hotel Continental je sám o sobě krásný, obraz Eugenie tajemný a vznešený, tak jsem čekala další ránu do čtenářské duše a... A ono nic.. Eugenie byla vskutku obyčejná žena, nešťastná ve své nešťastnosti, odtažitá k manželovi (což chápu), ale i k vlastním dětem (což odsuzuji a nepochopím nikdy). Celý její příběh mě zaujal v novinách, ne však v románu. Tak třeba někdy jindy a v jiné době se k tobě vrátím Eugenie..

9 04.12.2019

"Přeju ti..dostatek.."
Tak tohle byla čistá rána do duše. Dojemný příběh se spoustou vzpomínek. Byla jsem absolutně pohlcená Dorisinou bolestí ve stáří, strašně se toho bojím, vím přesně jaké to je, když vás něco upoutá na lůžko, ta bezmoc beznaděj, i když u mě to bylo dočasné. Tohle se mě z knihy dotklo nejvíc, to stáří se samotou. Celý nešťastně šťastný příběh to jen dokreslil a mě došly slova..

9 14.02.2019

"Pokud si někdo myslí, že nás mrtví nenavštěvují, pak musí trpět slepotou duše. Jsem vědec, a přesto věřím na anděly."
Kniha mne velice zasáhla už pro umělecké cítění autorky, konkrétně malířské schopnosti hlavní hrdinky a propojení tohoto druhu umění do vztahu i celého života. Velice krásný a dojemný příběh, troufám si říci, že z poloviny založen na skutečných událostech mi nedá spát. U knih nepláču, ale zde ve spojení s mým milovaným uměním a emocemi hlavního hrdiny mě dojal poslední dopis Josefa pro Lenku.
"Já jsem svého milého a můj milý je můj." Píseň písní 6,3

9 14.12.2016

"Pravda je a není. Pokaždé když vejdu do soudní síně a nesu si svou pravdu v ruce, nepřestane mě udivovat, že druhý právník dělá to samé. Kdo z nás má pravdu? Jsem vděčná, že nemusím být soudce."
Pro mě naprosto unikátní a propracovaná kniha. Autorka si dala obrovskou práci s informovaností o daném tématu a to války, vše o chodu pekařství, imigrace a také lásky v různým časových liniích. Jsem potěšena touto knihou, která se mi vepsala do duše jako neobyčejná už tím, že je psána z pohledu Němky v době nacismu, která postupem pochopila, že nic není černobílé a každý může mít tu svou pravdu. Rozhodně doporučuji a nenechte se zmást, není to žádný sladký romatický příběh, ale syrové drama plné zvratů.

9 04.12.2016

Hodně temná sbírka poezie, na kterou mě přivedly shodou náhod satanské publikace (ne nejsem satanistka ani jí být nehodlám). Možná to má určité propojení, možná nenávist i láska která současně nemá fungovat a přesto funguje. Jsem k tomu blíž, tak nějak v koutku duše Baudelaira chápu. Kdo ještě nečetl věřím, že postačí tento verš pro představu:
Já v stálých výpadech se plazím za tebou
tak jako k mrtvole se plazí červi tmou,
a vzývám i ten chlad, ty stvůrná ukrutnice,
pro který líbíš se mi, krásná ještě více !

9 17.01.2016

Mě celkem stačí vědět, že knihu napsal psycholog. Ale teda, že to bude takhle čtivé a i přes tolik postav se do děje nezamotám, jsem ani nečekala. Rozhodně to není oddechovka a dost to bolí, o to víc knihu doporučuji k přečtení.

8 01.09.2024

Pro mě první zklamání u Jodi. Nebojím se říct, že její knihy miluju a že mě umí slovy skvěle duševně sejmout jak málokdo. Bohužel tady jsem si nenašla k Dawn cestu a vlastně k celému tomu příběhu právě pro tu egyptologii. K mé smůle mě toto téma minulo, nikdy nebavilo a proto jsem knihu četla strašně dlouho, vracela se zpět, abych to přece jen zkusila a ne nic. Nebavilo mě to.

8 21.02.2023

Zvláštní, smutné, bolavé... Přečetla jsem to ztěžka, a i když mám spisovatelku moc ráda, tohle bylo hrozně zničující. Víc než ostatní její knihy. Každopádně píše stále skvěle, jen prosím příště šetřit moje srdce :-) .

8 03.02.2023

Já umřu. Jestli mi tenhle příběh neseždíme duši, tak už nikdy nic. Je mi jedno kdo má nebo nemá Jaye rád, je mi jedno, co byla je nebo ještě bude fikce, mě prostě sejmulo to, jak on dokáže cítit jak přemejšlí, jak miluje a jak prostě je a nebo někdy není. Svět umění, naděje a barevný lásky a taky svět smutku, bolesti i temnýho ublížení věrně znám. Nepsal to pro mě, ale psal to podobným existencím jako my a proto chápu, že to mnoha lidem nesedí. A je to tak správně.

8 05.04.2020

Málo stránek, ale hodně silný příběh. Nevěřila jsem, soucítila a fandila zároveň. Skvělá prvotina spisovatelky a těším se na další!

8 11.02.2020

Naprostá bomba a tím nemyslím jen obálku, nádherný ilustrace v knize a kompletní australskou květomluvu.... ale ten příběh neobyčejný a tak bolavý. Četla jsem to doslova se zlomeným srdcem a do poslední stránky si to prožila s hlavní hrdinkou. Nečetlo se to lehce, ale prostě jsou knihy, který si člověk musí nechat v knihovně i kdyby je už nikdy nezvládl číst znovu..

8 10.01.2020

"Posvítíme-li jen na svoje chyby, to nejlepší v nás zůstane ve stínu."
Tohle bylo tak srdcervoucí čtení, že jsem ho obrečela jak blázen. Vždycky po přečtení si knihu v sobě hodnotím a můžu jít dál.. Tady ne, tady si třídím myšlenky, spojuju Cooleenin příběh s tím mým životním a nechápu jak se může spisovatel trefit tak hluboko do duše v pocitech, v lásce k muži. A jak čtu komentáře pod sebou nejsem a nebudu jediná. Tohle je autorčina dle mého nejlepší kniha.

8 27.10.2019

Číst knihu jsem nechtěla, ale proč nedat šanci že.. Jsem skalní fanoušek vily Tugendhat, mám téměř veškeré knižní publikace o ní, vícekrát jsem vilu navštívila, stejně tak znám TV dokumenty nazpaměť. Natolik si vážím rodiny Tugendhatových, natolik jsem prožila dokumentově jejich soukromý příběh, že jsem nemohla číst dál než dvacet stran. Jsem proti tomu psát o něčem kde je půlka pravdy. Vždyť stačí přečíst pár komentářů čtenářů, kteří vilu znají jen okrajově a díky tomuhle mají smyšlené údaje. Greta pro mě byla silný element té doby stejně tak magičnost toho místa a veškerý smyšlený příběh tu sílu láme.. Kniha mě osobně velice zklamala.

8 07.08.2019

Milionkrát zatracená a občas pochválená Radka pro mě napsala knížku, která mi sedla jak... No prostě sedla a i když je to moje první kniha od ní, hodně mě překvapila. Veselí asi bude úplně jiné než to co psala doposud, je v tom kus ní samotné a proto jsem do toho šla. Byl to fajn zážitek číst, smát se, otáčet stránky a vědět, že někdo má ten svět taky tak podivnej. A i když jsem z Moravy severní, držím s knihou basu :) ..

8 08.02.2019

Sedím tady a poslouchám Asleep a ten Charlie je prostě fakt divnej. Uvažovat odborněji, řeknu, že tam je kus aspergera, kus těžké podivnosti a kus traumatu co v sobě nesl. Ale ono to je vlastně úplně jedno, celý ten jeho příběh jsem dala téměr na jeden zátah, smála se a smutnila s ním. Kniha není pro všechny, spíš doporučuji těm, co mají fantazii, přemýšlí víc a někdy vůbec.. A myslím si, jo fakt si to myslím, že bejt divnej je lepší než bejt obyčejně normální./ Filmové zpracování je proti knize nuda.

8 23.09.2018

Nádherný historický skvost, kde mi vůbec nevadila i ta část v přítomnosti. Je to zkrátka kniha o lásce, o té, na kterou se dnes už moc nevěří. Byl to zážitek tohle číst a kniha zaujala čestné místo u mě v knihovně.

8 24.01.2018

Forrest je legenda, přesně to jsem si říkala po zhlédnutí filmu. Jenže teď je pro mě legenda i ten knižní. Bohužel srovnávání s filmem už si nejde odepřít, všechny slavné hlášky jsou pouze a jen filmové (některé přímo od Hankse) a vlastně to, čemu jsem se smála u knihy prozměnu nebylo natočené. Proto si po přečtení dovolím mít svou teorii, že knižní Forrest je vlastně dvojče toho filmového, nejsou totožní, ale mají dost společného, především neobyčejně obyčejné srdce. Gramatika v knize mi nevadila, chápala jsem ji jako pokus o přiblížení Forrestova myšlení. Co mě ale velmi mrzí je přístup Forrestové mámy, to ta filmová byla moje milovaná, a také to neustálé opakování slova idiot. Vždyť jak nakonec řekla Jenny - Možná jsme právě idioti my všichni a ne on.

8 08.08.2016

Bukowski je pro mě a promiňte že to takto napíšu " Prasáckej král v literatuře". Znám od něj všechny knihy a tuhle sbírku mám nejraději, protože jo - Láska je pes a někdy se prostě musíš vychcat do umyvadla :).

8 08.01.2016