Adris komentáře u knih

Kdo miluje knihy paní Mornštajnové, tak si prostě nemůže nechat ujít ani U severní zdi. Dvakrát jsem u toho brečela. Rozhodně je to jedna z těch knih, které se musí číst. Zvěrstva v komunismu jsou u nás neřešená, tabuizovaná. Je dobře, že tato témata románově autoři zpracovávají pro širší veřejnost. A ještě víc cením, že je autorka zároveň i novinářka a čerpala z opravdových historických dopisů, článků a výpovědí pamětníků.

Knihu bych nedoporučila ženám v očekávání nebo s novorozeňaty. V tomto případě se ke knize vraťte za pár let...

20 04.08.2024

Mně se tento díl velice líbil a myslím si, že jej autorka napsala správně. Dítě, které má odmala všechno a žije v blahobytu, se nemůže chovat jako skromná America. Myslím právě, že Selekce Eadlyn otevře oči a ona se začne měnit. O tom bude tato další trilogie.

17 25.06.2016

Tato kniha mě zvláštně, hluboce zasáhla. Je to letos teprve druhá kniha, u níž jsem plakala. Upřímě jsem soucítila ne se Stelou, ale s Jess a jejím těžkým začátkem. Velice jsem fandila tajné a zakázané lásce, která z mnoha důvodů neměla šanci uspět, ale přece stále vzkvétala. V této knize ale nejde jen o lásku a jakýsi letní románek. Po celou knihu sledujeme život Stely, který je opravdu strašný. Přitom její sny a naděje, byly všechny o tom, co my všichni máme. Chudoba způsobená válkou a přídělovými lístky, mi byla úplně cizí. Zde je vidět, jak daleko už je moje generace od takových pamětí. Žít v takové bídě a ještě nedostat něco tak obyčejného, jako je pravá láska a domov, to mi přišlo strašně, ale strašně nefér.
Moc jsem o knize přemýšlela a nakonec se mi o ní i zdálo. Přála bych si, aby byl epilog delší, aby snad i skončila jinak, ale vím a chápu, že to má být přesně takhle.

15 11.09.2017

V předchozích dvou dílech se autorka zaměřila na partnery, lásky hlavní hrdinky. Nyní se konečně podíváme do její minulosti, na její dětství plné zneužívání. K Jo se vrací minulost a překvapivě, díky rozuzlení, i nová, vzrušující budoucnost. Tam mě rozuzlení napadlo již v předchozích dílech, ale i tak jsem si to ráda poslechla:). Opět mi oči ušetřila paní Hybnerová, která tento díl skvěle namluvila! Moc doporučuju.

14 04.01.2024

Úžasná a nádherná kniha plná energie, krásných citátů, obklopená uměním a krásou lásky. Příběh neměl hluchá místa, krásně ubíhal a na konci už jsem nechtěla, aby konec byl...

(recenze na mém blogu)

14 13.02.2016

Těžké téma - únos dítěte. A to navíc matce v podstatě přímo před očima.
Příběh byl hodně uvěřitelný, hlavně vzhledem k použití reálných faktů, které známe z krimi příběhů (charakteristika únosce). Co mě štvalo, byla matka dítěte, Amy, která si mohla dát dvě a dvě dohromady velice rychle, ale radši si "libovala" v hysterii.
Líbilo se mi, že se našel i prostor pro osobní život Jojo, který byl v tomto dílu zase napínavý.
Knihu mohu doporučit.

12 10.01.2024

Kniha se mi líbila ještě více, než předchozí. Bylo to ovlivněno hlavně tématem, které je mi bližší a umem pana Hecla vyprávět i pro laiky jednoduše a poutavě. Dozvěděla jsem se hodně nového o fungování letadel a o životě pilotů. Určitě nemusí mít z knihy obavy "fobici" z létání - informace v ní jsou právě dost optimistické, je zde vysvětleno, co všechno by se muselo "podělat", aby došlo ke katastrofě. Naopak to může být svým způsobem terapeutická četba:).

12 12.01.2023

Jaké by to bylo, kdyby nenastala Sametová revoluce?

Nová kniha od paní Mornštajnové přichází s až dystopickým scénářem - pracuje s teorií, jaké by to bylo, kdyby neproběhla listopadová revoluce a nadále vzkvétal socialismus. Příběh sledujeme skrze dvě hlavní hrdinky - Marii, která je kvůli účasti na demostraci zavřená do vězení, a Magdu, chovankyni ústavu pro "odložené" děti, z nichž se stát snaží vychovat "správné" socialisty.

Kniha předkládá znepokojivý obraz nejen toho, co by mohlo být, ale i toho, co se jinde děje. Jen vzpomeňme třeba na Čínu a Severní Koreu. Vidina rovnosti se přetavila v neúprosnou diktaturu a honbu za mocí. Vznikl svět, kde si ani rodinní příslušníci nemohou důvěřovat. Lidé beze stop mizí. Rodinám jsou násilně odebírány děti. Každý čeká na příležitost se skrze vaši chybu proplazit nahoru. Úsvit komunismu.
Ano, krutý svět diktatury, kde jsou lidé jen ovce, hlídané produkty státu, fantazie je zahálkou, za své názory mohou být na spoustu let uvězněni, zastřeleni nebo nadobro zmizet.

Autorka knihu napsala na popud svého dojmu, že si možná někteří lidé dostatečně neváží naší demokracie, čemuž opravdu fandím. Vnímám to stejně a občas by některým lidem "budíček" nezaškodil.

Příběh skončil tak, jak jsem předpokládala a s otázkami, které si čtenář musí zodpovědět sám. Dílo se mi moc líbilo a autorka odvážným tématem nešlápla vedle. Citím, že Listopád bude jednou z nejoblíbenějších "Mornštajnovek" .

12 18.04.2021

Kniha mi připomněla mou oblíbenou Paní Parrishová, takže mě napadly teorie, jak by to celé mohlo být. Zkušené čtenáře a hlavně poslouchatele krimi podcastů rozuzlení jistě nepřekvapí. I přesto jsem celý příběh vyslechla s napětím a samozřejmě jsem netušila, jak to celé dopadne. Epilog byl super. Těším se i na druhý díl. Mám tato "rodinná" či "sousedská" dramata ráda. Sedí mi Lapena, B. A. Paris, apod., a řekla bych, že McFadden je na stejné notě.

11 29.08.2024

Anotaci jsem nikdy nečetla a do knihy se pustila s jistotou, že se mi bude líbit tak, jako všechny autorčiny knihy. Les v domě tentokrát přináší úplně nové téma - již nic o životech lidí na pozadí války nebo socialismu, ale čistě příběh dívky, která prožívá velké trauma. A z pohledu dítěte vše vyznívá opravdu strašidelně.

Tím, jak se mě kniha dotkla, mi připomněla hned dvě knihy, které jsem četla. A to Vrány od paní Dvořákové a Děti jsou taky lidi od paní Staňkové. Spojuje je mnohé a podtrhují závažnost tématu, které kniha předkládá.

Příběh je velice čtivý a úderný. I přes bolavé téma řeknu, že se mi kniha velice líbila a přečíst ji, stejně jako Vrány, je podle mě skoro povinnost. Velké příběhy plné emocí nepotřebují tisíce stránek...

11 22.04.2023

Příběh je pojat jako "sousedský thriller", v němž se hlavní hrdinka, sama plná tajemství, snaží zjistit více o záhadné vraždě, která se odehrála nedávno v jejím novém domě. Vypadá to, že všichni sousedé mají co skrývat, jde snad nakonec o hromadné spiknutí?

Thriller se mi moc líbil, mám ráda tento typ thrillerů, jako je například Fáma nebo Sedmilhářky atp. Myslím si, že chybu s koupí Terapie neuděláte.

11 13.03.2022

Jsem smutná a zklamaná.

Pan Hartl kdysi uměl pobavit, v rámci hořkosladkých románů, jejichž čtenáři jsou především ženy.
Nicméně bohužel spatřuje hodnotu ženy pouze ve škále krásná/atraktivní - rodinná - submisivní. Zkrátka stereotypně, hlavně aby byla krásná, pokorná nebo nedobytná, ale jen tak akorát, hlavně, aby se muž pobavil. A tento román mě v názoru utvrdil jako žádný z předchozích.

Co se příběhu týče, setkáváme se zde s rádoby "romantikem" a jeho bratrem, ženatým "holkařem". Dle obálky a anotace by si člověk myslel, že budou ústředním motivem románu trampoty s výchovou dvojčat, nicméně místo toho se neustále dočítáme o nekončící sexuální frustraci hlavního hrdiny a nechutného chování jeho bratra. To, o čem spolu tito dva aktéři diskutují, se možná děje ve velmi podnapilém stavu někde v zapadlé hospodě, mezi "chlapákama" typu macho, ale do románu, od kterého čekám nějakou tu vyzrálost (i když vlastně teď nevím proč) se nehodí. Humor vůbec žádný. Ani sarkastický, ani běžný, prostě nula.

Dále mě postupně začalo iritovat, že autor dost zdůrazňuje odlišnosti. Například si neodpustí "homokamarády" a "šikmooké" děti.
S kombinací popisů vnad žen, což bylo z 90% to jediné, co jsme se o dotyčných dozvěděli, toho prostě i na mě bylo moc.

"Výchovu" dvojčat ani nebudu rozebírat. V podstatě je vychovávaly chůvy, (některými nepohrdne ani tatík), a aby měl otec klid, dopřával holkám cokoliv, co si na něj vymyslely. Upřímně si myslím, že obě měly psychické problémy. Kdyby se jednalo o realitu, jedna by nejspíš skončila závislá na sebehodnocení prostřednictvím mužů, které by si nejspíš vymáhala sexem, druhá by se nervově zhroutila, nedivila bych se podpoře v podobě drog. Ale nikoho to v tomto románu nezajímá. Tak co.

Dále tu máme pověstný fenomén - nehodíš se mi, zabiju tě. Zkrátka, pokud se autorovi některé postavy už nehodily, tak je nějak tragicky nebo pateticky zabije.

Když jsem své myšlenky zveřejnila, mnoho známých mi psalo, ať si pustím rozhovory pana Hartla v TV (u Krause, u Šípa), které je až šokovaly a podtrhly to, co si myslím.

Krom Okamžiků štěstí jsem přečetla všechny jeho knihy, ale nyní už je čas jít dál.

*************
Ukázky:

"Xxxx v tu chvíli doufal, že si snad nebude představovat, co její tělo dělalo s Xxxx. Bohužel na to ale začal myslet a nakonec ji zmrdal jako prašivou fenu."

(Moje poznámka: Když se věčný sukničkář cítí býti dotčen, že mu jeho žena také zahne, dokonce si dovolí se zamilovat. A ještě musela sekat dobrotu.)

*********
"Postupně se naučil odreagovávat vztek jinak. Během prvních tří týdnů na to padly čtyři nádherné vagíny, do kterých vystříkal své běsy. Jejich nic netušící majitelky pak bezohledně odkopl jako pytle odpadků."
******
(Nechce se mi přepisovat, ale jednou se tam rozhodnout, že je děsně sexy strčit do ženy Albi tužku - nápad dotyčné "sexuchtivé" rozvedené matky.)

11 30.12.2021

Za pár hodin po práci přečteno. Moc hezky, čtivě napsaný příběh Anny, Ukrajinky s českými kořeny, která se vrací do Čech hledat štěstí. Během života ji potkají běžné, "ženské" a mateřské starosti, později musí čelit komunistické politice. Přesto příběh vyznívá příjemně a nadějeplně.

11 12.01.2021

⭐️⭐️⭐️⭐️
Tedy, toto rodinné drama ve mně vyvolalo silné emoce. Ač to není thriller... vlastně, z určitého úhlu pohledu by mohlo jít o horor, příběh se mi moc líbil. Dokonce tak, že knihu si u B A Paris zařadím na své třetí oblíbené místo.

A jak stále opakuji, a zde se to jasně ukazuje, je třeba, aby mezi sebou lidé více komunikovali a řešili problémy společně.

Kdo rád knihy od Moriarty, myslím, že kniha je pro něj.

11 17.11.2020

Neskutečně čtivá kniha. Úžasně, a přitom jednoduše napsaná. Příběh mě dostal. Střídají se zde kapitoly otce a dcery, jež rozděluje nevyřčené tajemství z minulosti. Určitě se tento příběh bude líbit každému!

11 26.04.2019

Od Colleen jsem kdysi četla Ugly love. Bylo to dobré, ale ne až tak, abych jí propadla. To se asi změní díky této knize. Příběh rozvíjí morální dilema a stigma bývalého trestance ( - začlenění do společnosti), ale samozřejmě je to stále romantická kniha, takže si příjdeme na své :). Konec jsem ořvala. Fakt paráda, tak se pozná dobrý příběh - když vzbuzuje emoce.

10 10.06.2023

Příběh přátelství, jež se překlene v milostný trojuhelník na pozadí války a komunismu. Začátek příběhu byl tak krásně snový, obalený cukrem, živě jsem si to dokázala představit. Moc se mi líbil popis nevinnosti, který později kontrastoval s násilnostmi. Kniha je neuvěřitelně čtivá a podmanivá. U konce příběhu jsem ale zaváhala, zda to byla vhodná a pravděpodobná volba. To posuďte sami. Autorčin um mě ale přesvědčil ke koupi jedné z jejich předchozích knih: Němci.

10 12.06.2021

Hlásím návrat Moriarty. Konečně zase kniha, která nešla odložit a byla víc než průměr. Po knihách Alice, Hypnotizérka a Tři přání, které sice byly čtivé, a celkem dobré, ale dohromady o ničem, přišla taková (doslova) šílená thrillerová kniha. Místy byl příběh i komický, díky trefným hláškám postav či popisu samotné autorky.

O čem kniha je?
Několik lidí se sejde v lázních, kde jim odeberou moderní technologie, nařídí jim detox (takže cucají všeho všudy jen smoothie) a oni se všemu podrobí v domnění, že zhubnou, dosáhnou duševního pokoje , zrelaxují se, a tak dále. Jenže netuší, že bláznivá majitelka lázní si pro nové klienty připravila zcela inovativní léčebný styl, který má v její pokřivené mysli lidem trvale pomoct osvobodit se od svého nafouklého ega, a zažít prožitek nad úroveň pozemského života. Vždyť sama prožila takový osvícený prožitek při klinické smrti. A víte, jak vás tohle osvobodí?
Více si přečtete v knize:).
Jediné mínus může být v tom, že autorka prvních asi 230 stran rozebírá životy postav a jejich aktuální pobyt v lázních, který střídá s pohledem na jejich vzpomínky. To by nemuselo každého bavit. Nicméně ukončuje kapitoly zajímavě, a tak má čtenář chuť číst dál. Musím pochválit autorčinu fantazii, v jedné části ji musela využít hodně. Zvlášť se mi v této fázi líbil popis zážitku Frances a Carmel.
JO, A KNIHA BUDE ZŘEJMĚ ZFILMOVÁNA, podle toho, co jsem se dočetla v PODĚKOVÁNÍ.

10 26.01.2020

+Vědátorské, univerzitní prostředí, láska, humor. Od cca 150 strany se mi příběh opravdu líbil.

- Chování lidí okolo 30 odpovídalo chování pubescentů na střední a kontrastovalo s vážností jejich profese. Nezdálo se mi, že by celkově ten vztah byl vhodný a že by jej v realitě mohli takto ukazovat pod jednou střechou před kolegy. Zápletka s předstíráním a to, jak k tomu došlo, mi přišlo velice uhozené.

A opravdu jsem nemohla uvěřit, že je jedna osoba na jednu stranu vážená, přísná, ceněná, inteligentní... a na druhou stranu TAK poblázněná, že změní své chování a stane se lehce zmanipulovatelnou.

Dávám lepší průměr. Četlo se to pěkně, ale ... :).

9 15.02.2023

Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení
Kniha pana Moravce a Mareše, zasloužilého vyšetřovatele vražd, scénaristy Devadesátek a spoluscenáristy seriálu První oddělení. Jo, a taky ilustrátora knih Navzdory dětským čtenářům :).
Kniha se mi zpočátku četla trochu hůř, než kniha s panem Heclem, protože se zde používaly více výrazy, které běžně neslýchám, takže jsem se musela občas "zastavit", přečíst si věty pomale znovu a vizualizovat si, co a jak. Později jsem si už zvykla a kniha byla opravdu zajímavá. Život vyšetřovatele není lehký, a pro osobní život není moc prostoru. Navíc to ve vás zůstavá do konce života... Zpět ale ke knize. Dozvíte se spoustu informací o postupech při vyšetřování, jsou zde zmíněny historky o známých i "bezejmených" pachatelích, občas k smíchu, občas brutus. Dále si můžete přečíst o fungování vyšetřovatele a jeho kolegy nebo spory s advokáty. Nakonec je v knize rozebrána kariéra pana Maraše jakožto scénáristy a co se mu nelíbí na krimi seriálech. Zajímavá kniha, která stojí za přečtení!

9 08.01.2023