ajasin komentáře u knih
Stylem mi to připomínalo knihy Jonase Jonassona. Netušila jsem, že má tento typ knih ve Skandinávii tradici. Líbí se mi celá ta směska absurdit, ironie, trochy sarkasmu a hlavně inteligentního, černého humoru.
Zkrátka, komu se líbí „ Stoletý stařík „ bude se mu nejspíš líbit i příběh Oivy Juntunena.
Román o vzniku státu Izrael. Moje třetí kniha s tímto tématem. Každá je trochu jiná, každá je dobrá, ale Exodus je nejobsáhlejší. Na několika postavách je zdokumentován osud ( nejen ) židů, jejich život v různých částech světa a jejich pohnutky k odchodu do Palestiny. Pokud chcete do výzvy knihu o holocaustu a nejen o něm je Exodus skvělá volba.
Ucházející odpočinková četba na vyčištění hlavy a oproštění se od běžných starostí. Genealogie jako obor asi každého neuchvátí. Mne ale ano. Pátrání v zaprášených archivech, hledání na internetu a zkompletování všech informací v jeden vypovídající celek mě fascinuje. A i když samozřejmě vím, že v reálu to rozhodně není tak „dobrodružné“ jako v těchto knihách, stejně si je ráda přečtu.
Klasická odpočinková detektivka. Nebo spíš pohádka pro dospělé se záhadou. Hlavní hrdince se v nedávné době podstatně změnil život a souhrou náhod se dostává k přešetření 40 let staré vraždy. Asi 80 % četby jsem se příjemně bavila. Konec vše zkazil natolik, že příznivý dojem z knihy, který jsem celou dobu měla, byl rázem rozdupán na prach.
Dostalo mě to. Nádherný příběh o statečnosti obyčejných lidí v nejhorším období novodobé historie. Úžasné, krásné, dojemné.
Téhle knížce bych dala bez rozmýšlení přívlastek milá. Milé, na sebe navazující jednotlivé příběhy s životním poselstvím. Některé i mně, téměř výhradně pragmatické a duchovnem se nijak zvlášť zabývající osobě, pomohli si ujasnit životní priority.
Jako skalní nadšenec jsem měla velké obavy a celkem zbytečně. Pro mě osobně velká nostalgie. Že budu číst divadelní scénář jsem věděla. Na obálce knihy je to jasně definováno a nakonec mi to ani nijak nevadilo. Spíš naopak. Bylo to takové zpestření. Příběh byl fajn. Za mě spokojenost
Této knize snad nic lidského nebylo cizí. Je tu vše. Skoro každá lidská vlastnost, jak dobrá tak špatná, smrt, narození, i vše ostatní. Sám o sobě krásný příběh, trochu taková polévka pro duši.
Bohužel části s podobenstvím z pohádkového světa mne osobně nijak neoslovili.
Čtivá – jistě. Děsivá – stoprocentně. Na druhé straně mi to celé přišlo povrchní, prvoplánovité, v některých ohledech těžko uvěřitelné. Prostě mám pocit, že vážné téma, kterým se kniha zabývá, by si zasloužilo podstatně lepší zpracování.
Básním neholduji. V naprosté většině případů jdou mimo mě. Texty Karla Kryla jsem měla vždy ráda. V této knížce jsem si připomněla ty notoricky ohrané a našla spoustu jiných, pro mne neznámých. Některé mě nechali chladnou a některé ( např. „ Pochod Gustapa, Hlas“ ) mě fascinovali.
Tohle byla paráda. Tedy, nic pro útlocitné slečinky a afektované paničky a nevím, jak by vyzněla při četbě, ale audiokniha načtená panem Brouskem je naprostá bomba. Pan Osbourne nám líčí svůj život celkem otevřeně, a dalo by se říct, že i se slušnou dávkou sebereflexe. Řekla bych, že si toho pro sebe moc nenechal. A to co si nechal, bychom už nejspíš ani nechtěli vědět.
Nadprůměrný a celkem originální thriller. Pro mě velice příjemné překvapení.
Popsaný kousek života jedné mladé ženy, která nějak neví co chce. Neví co se sebou, ani se svým životem. Mě příběh bavil. Různých životních eskapád, nad kterými člověk kroutí hlavou, jsem už zažila, vyposlechla i sledovala dost na to, aby mi kniha přišla celkem věrohodná.
Vesnice na kanadském venkově, nalezená mrtvola učitelky na penzi, zvláštní obraz, který namalovala a podivné chování, které vykazovala jako hostitelka. To jsou kulisy, které vás do příběhu vtáhnou. Tahle knížka pro mě byla něco jako zjevení, pohlazení po duši. Závan minulosti, kdy jsem prožívala podobné emoce jako při čtení detektivek Agathy Christie. A že je to už drahně let, co jsem je četla poprvé.
Právě jsem dočetla jednu z nejlepších knih ve svém životě a přemýšlím jaký komentář napsat, aby mi nepřišel plytký, směšně trapný a nedostatečný. Nic mě nenapadá.
Nejvíc mi příběh přišel o lidskosti.
Vtipně, zajímavě a i poučně podané dějiny země České, od praotce Čecha až po dobu temna.
Vždy, při psaní komentářů, se snažím jen uvést žánr a velmi obecně nastínit děj. Nakonec zhodnotit jak se mi kniha líbila. Zde udělám výjimku, takže pozor „OBSAHUJE MOŽNÝ SPOILER„.
Z „ převratného programu“ vyplývá že: Pokud s přibývajícím věkem začnete zmenšovat porce jídla, omezíte pečivo a sladké a naopak zvýšíte konzumaci zeleniny, budete se alespoň 4x týdně věnovat nějakému pohybu, k tomu všemu spát alespoň 7 hodin denně a nebudete se stresovat - pak máte velkou šanci že: Budete štíhlejší, zdravější a možná i vypadat mladší. No, to mi teda spadla brada.
Ale nechci být jen pichlavá. I když jsem se nic převratného nedozvěděla (panebože, co jsem si jako myslela, že se dozvím), alespoň jsem se pokusila zhodnotit, kde mám v uvedené oblasti ještě rezervy. Dávám 50 %.
Audiokniha a asi i můj první historický román. A moc se mi líbil. Krásný příběh obohatí jednoho o další vědomosti a nutí ho hledat si další historické souvislosti. Za mě palec nahoru.
Pokud se rádi bavíte nad alternativní historií, zajímají vás (alespoň trošku) různé konspirační teorie a občas sníte o možnosti cestovat v čase, pak se rozhodně pusťte do čtení. Nebudete zklamaní. Nádavkem dostanete skvělý příběh, napsaný skutečným mistrem svého oboru.
Klasické odpočinkové čtení na jaké jsme u autora zvyklí. Kdo si jeho knihy oblíbil bude opět spokojen.