Akana | Komentáře u knih | Databáze knih

Akana Akana komentáře u knih

Královi psi Královi psi Martin Jensen

Celkem obyčejná historická detektivka. Nabízí sice pro mě lákavé prostředí raně středověké Anglie, ale zdá se mi, že do něho Jensen roubuje klasické detektivní pátrání trochu křečovitě. Způsob vyprávění občas docela vtipný a svěží, jindy spíš kostrbatý, celkově nic strhujícího. K přečtení dalších příběhů série mě to nezlákalo.

23.02.2019 3 z 5


Jacob se odhodlá milovat Jacob se odhodlá milovat Catalin Dorian Florescu

Drsná doba a drsné kraje rodí drsné, sukovité charaktery. Ale řečeno s Načevou: "Každej si hledá svý, kam sebe vrazit" a urvat si svůj kousek štěstí.
Líbilo se mi střídání časových rovin, které dělalo obrázek lotrinské komunity komplexnější. A kromě toho nám Florescu názorně ukazuje, že migrace, dobrovolná nebo násilná, je jev, který tu s námi byl odjakživa.

25.01.2019 4 z 5


Dobyvatel světa: Válečná anabáze Alexandra Velikého Dobyvatel světa: Válečná anabáze Alexandra Velikého Karel Richter

Obecně mi nejde moc po srsti sklon některých autorů literatury faktu domýšlet si v zájmu větší dramatičnosti různé neověřitelné detaily jako jsou duševní pochody osob, fiktivní dialogy nebo poetická vykreslení počasí v konkrétní významný den. Richterova biografie Alexandra Velikého je informačně bohatá, čtivá, podložená historickými prameny (ačkoliv možná právě z nich pocházejí některé dobové legendy vydávané zde za fakta), postavu velkého vojevůdce se snaží vykreslit se všemi jeho klady i zápory, ale nejednou se uchyluje právě k takovým lacině beletrizujícím efektům. Budiž, ve většině případů se dá na tu hru přistoupit. Jsou tu ale minimálně dvě místa (popisy svatebních nocí Filippa a Olympie a především pak Alexandra a Roxany), kdy emotivnost a barvitost líčení působí vyloženě směšně. Samozřejmě nic proti erotice a nepochybuju, že si to oba páry tenkrát skutečně pořádně užily. Jenže zasazením těchto lechtivých vsuvek do jinak seriózního textu se tu autor nevědomky staví do pozice vilného staříka, který chtěl při náročné práci občas nějak ukonejšit svoje libido. Škoda těchto úletů, jinak se kniha četla moc dobře.

21.01.2019 3 z 5


Paprika Paprika Jasutaka Cucui

Fanda do manga komiksů bude ve výhodě. Paprika je totiž sci-fi přesně v jejich duchu. Technologie i mytologie, intriky, sex, snová monstra, dráždivá směs bizarnosti, humoru, hororového děsu a erotického napětí, včetně seriózního podtextu na téma sen versus realita. Je pravda, že knihu jsem docenil až díky doslovu, který tyhle souvislosti osvětluje a který mě teprve přivedl k poznání: „Aha, a já, co mi to pořád připomínalo.“ Jasně, japonský komiks v románové verzi, v tomto případě i s následným filmovým zpracováním. Všemožné ujetosti mi nejsou cizí, takže jsem si Papriku docela užil, i když je fakt, že ten podivně neohrabaný styl vyprávění (předpokládám, že jde o záměr) mi trochu vadil.

17.07.2018 4 z 5


Bible osamělého člověka Bible osamělého člověka Gao Xíngjiàn (p)

Není to kniha o Čínské kulturní revoluci, na to je autorovo vzpomínání příliš útržkovité a osobní, navíc ještě rozostřené střídáním druhé a třetí osoby. Je spíš o tom, jaké rány ta doba způsobovala na duši a jaké k nim pak přidala vykořeněnost emigrace. O svobodě, vykoupené trvalou ztrátou domova, o hledání jeho náhražky v náručích žen, o dialogu a neporozumění mezi dnešním a tehdejším já. Vyprávění je to trpké ale ne ukřivděné ani ufňukané. Ne přímo strhující ale při určité míře usebranosti čtenářsky vydatné.

08.03.2018 4 z 5


Bratři Sesterové Bratři Sesterové Patrick DeWitt

Vzletná dobrozdání novinových gigantů nebo kolegů spisovatelů, publikovaná s oblibou na zadních deskách knih (takové to "Jedinečné, ohromující dílo" - Springfield Shopper), většinou nejsou k ničemu. Tentokrát je ale přirovnání ke Cormacu McCarthymu, pokud by tento oplýval smyslem pro humor, velmi trefné. Nakonec i zdejší komentáře tohle jméno často a právem zmiňují. Jen dodávám, že by McCarthy navíc musel být i optimista, protože jeho hrdinové většinou končí podstatně hůř než DeWittovi bratři Sesterové. Jinak se ztotožňuji s těmi komentáři, které tento moderní western chválí, ale nepřekypují nadšením.

18.08.2017 4 z 5


Podzim 1152 Podzim 1152 David Petersen

Od dětských let, kdy jsem hltal "ábíčkovské" komiksy, jsem tomuhle žánru moc nedal, mám ale rostoucí chuť to napravovat. Tak jsem si řekl, že umořování deficitu začnu něčím nenáročnějším, aniž bych se uchyloval k superhrdinským ságám. Recenze v časopise Full Moon mě nasměrovala k Myší hlídce a i když určitě nelituju, přeci jen jsem asi čekal něco méně dětského (což je samozřejmě hlavně chyba očekávajícího). Výtvarná stránka je nádherná, o tom žádná, hlavně barevně je to pastva pro oči. Příběh mohl být originálnější, ale na druhou stranu je vedle jiných komplikovaných fantasy propletenců taková přímočarost osvěžující. Celkově rozhodně palec nahoru, jen jsem asi měl knihu otevírat s méně předpojatou hlavou.

05.08.2017 4 z 5


Tajný deník Laury Palmerové Tajný deník Laury Palmerové Jennifer Lynch

Příliš často příliš zmatené. Deníková forma samozřejmě určitý stupeň chaotičnosti předpokládá a pokud by tenhle můj dojem byl úmyslem autorky, bylo by to v pořádku. Ale mám pocit, že za těmi častými nejasnostmi a krkolomnostmi ve vyjadřování nestojí psychické martýrium nebohé Laury, ale spíš sama autorka nebo možná ještě spíš překladatel. Po téhle stránce bývala takhle krátce po revoluci úroveň všelijaká, zvlášť u podobných počinů reagujících co nejrychleji na momentální poptávku, v tomto případě kult Twin Peaks. A nakonec ani Jennifer Lynchová mě svým tehdejším filmovým debutem Helena v krabici o svých vypravěčských schopnostech nepřesvědčila.

Přesto má možnost nakouknout do Lauřina vnitřního světa, který je v seriálu představovaný jen v náznacích (ale právě proto je tak přitažlivý), něco do sebe. Lynchová si pečlivě hlídá, aby vztahy Laury k jednotlivým postavám aspoň naťukla, na druhou stranu s dějem filmového prequelu z roku 1992 často příliš nekoresponduje. Ale to se dá pochopit, když kniha vznikla o dva roky dřív. Jako fanoušek Twin Peaks si tudíž můžu dovolit aspoň tři hvězdy, ovšem myslím si, že někoho, kdo je tímto fenoménem netknutý, tahle jednohubka těžko může zaujmout

22.04.2017 3 z 5


Sluneční bouře Sluneční bouře Åsa Larsson

Asi jsem se moc namlsal autorčiným jmenovcem Stiegem, ale tohle je jen obstojný průměr. Postavy bez života, děj řídký a občas i předvídatelný, žádné nečekané rozuzlení, natož nějaký obecnější přesah (a že by se při tématu náboženského fanatismu nabízel). Atmosféra zmrzlého laponského městečka je nahozená slušně, ale i ta mohla být hustší. Oddychovka, která nezanechá hlubší stopu.

03.04.2016 3 z 5


Velkolepý plán Velkolepý plán Stephen William Hawking

V porovnání s jinými, podobně zaměřenými knihami, s nimiž jsem se zatím setkal (v čele s Elegantním vesmírem), je tohle tak trochu "letem světem". Relativně řídce sázený text a množství atraktivních ilustrací určitě nevyděsí váhající a přitom zvědavé laiky a lépe přitáhne jejich pozornost, což je záslužný záměr. Ti zkušenější se ale z Velkolepého plánu dozvědí jen málo nového. Na druhou stranu tyhle věci rozhodně stojí za to si čas od času osvěžit, takže ani pro jeden druh čtenářů to není ztráta času.

14.02.2016 4 z 5


Zaslepení Zaslepení Elias Canetti

Přiznám se, že mi teprve doslov plně objasnil, co chtěl Canetti svým groteskním panoptikem vyjádřit. Tak by to být samozřejmě nemělo, ale autorova myšlenková konstrukce je podle mě natolik rafinovaná, že se snad nemám za co stydět. Ale i když jsem při čtení tak úplně neviděl les, i stromy samotné byly hodně zajímavé. Trochu zdlouhavá, intelektuálně náročná, ale zdaleka ne nudná a hlavně naprosto originální kniha.

17.10.2015 4 z 5


Zmrzlinář Zmrzlinář Katri Lipson

Finská autorka píšící o českých reáliích, taková kombinace mi bohatě stačí ke zbystření pozornosti. Nakonec nedošlo ani k nadšení či okouzlení, ale ani ke zklamání. Vzájemně související příběhy jsou zajímavým způsobem zřetězené, je v nich stejně zamlčeného jako odhaleného, čtenář si musí hodně domýšlet. Přitom styl psaní není nijak náročný, množství přímé řeči mu dodává spád, záludnosti se skrývají spíš v dešifrování vzájemné provázanosti příběhů. Většinou se dá s trochou představivosti odhalit, ale přiznám se že v posledních dvou kapitolách jsem se už jaksi ztratil. A to nejen v ději, ale především ve smyslu zprávy, kterou mi Katri Lipson předložila.

23.05.2014 4 z 5


Divocí detektivové Divocí detektivové Roberto Bolaño

Bolaňo si se čtenářem pohrává opravdu záludně. Čert vem nelineárnost vyprávění, to už dávno není nic výstředního. Ale především střední, nejobsáhlejší část vyprávěná útržkovitě množstvím osob různé důležitosti, mate a znejišťuje na každém kroku. Jednotlivé příběhy se ústřední dvojice básníků, z nichž jeden je autobiografickou projekcí samotného Bolaňa, dotýkají jen částečně a každou chvíli sklouzávají k vyloženě podružným skutečnostem ze životů jejich vypravěčů, které s ústřední linií (zdánlivě?) nemají souvislost. Nehledě na to, že i způsob jejich vyprávění se liší.
Nebudu zastírat, že jsem se stránkami Divokých detektivů musel často prokousávat s pocitem, že nemám tušení, kam mě autor vede, jestli vůbec někam. Jindy ale zase jako bych chytil vítr a chvíli jsem na vlnách těch rafinovaných odboček klouzal se zaujetím. A nakonec, po otočení poslední strany, jsem měl navzdory střípkovitosti a nepřehlednosti celého románu pocit jakési těžko definovatelné úplnosti. O čem jsou Divocí detektivové, to si vážně netroufám ani načrtnout. Lehké počtení to rozhodně nebylo. Ale mají v sobě něco, co mi brání považovat čas s nimi strávený za promarněný. Originální skrz naskrz.

26.01.2014 4 z 5


Puklina Puklina Doris Lessing

Má to být asi pronikavá sonda do podstaty vztahů žen a mužů. Mě ale ten vrt moc hluboký nepřipadá. Nemám pocit, že bych se po přečtení Pukliny dozvěděl nebo si uvědomil něco nového. Ale možná jsem to tam jenom nenašel.

04.04.2012 3 z 5


Lorenz, zrady Lorenz, zrady Anna Zonová

Anatomie diktátora a jeho vzestupu k moci. Nadsázkou a způsobem vyjadřování je vyprávění posunuté lehce mimo realitu, zároveň si ale za fiktivní osoby můžeme lehce dosadit nějaké ty skutečné, což má svou přitažlivost. Na druhou stranu nemám dojem, že by mi autorka o mechanismech totalitního režimu a myšlenkových pochodech jeho představitelů sdělila něco zcela netušeného. Zajímavý experiment, nic víc a nic míň.

05.01.2021 4 z 5


Nikdykde (komiks) Nikdykde (komiks) Mike Carey

Neil Gaiman je pojem, se kterým jsem se musel dřív nebo později potkat. Zvolit pro první schůzku Nikdykde byl zřejmě dobrý tah, ale možná jsem měl dát přednost románové podobě. Ne, že by ta komiksová nestála za nic, ale přeci jen jsem čekal, že mě víc vtáhne. Nějak se jí nedaří vyvolat ve mně nějakou specifickou náladu a taky kresba mi sem tam přijde odbytá. Gaimanův Podlondýn je fascinující místo, kde je možné prakticky cokoliv a zároveň má svůj vlastní, těžko postižitelný řád a logiku. Autoři komiksu ho zjevně milují, ale jejich převod do grafické podoby pro mě není bez rezerv.

15.02.2019 4 z 5


Vítězové nad Kartágem Vítězové nad Kartágem Jiří Kovařík

Překlepů a formálních nepřesností je určitě škoda, ale ani tak nemohou pokazit zážitek z tradičně strhujícího vyprávění i faktické pečlivosti Jiřího Kováříka. A to jsem, prosím, „jen“ zájemce o historii jako takovou, fanoušek vojenských dějin, ten si musí teprve pomlaskávat. A jako vždy mi tu autor vedle záplavy informací, které se mi chtě nechtě a dříve či později nenávratně poztrácejí v paměťových přihrádkách, naservíroval i zajímavosti, o jakých jsem dosud neměl tušení, které mi ale v hlavě zaručeně uvíznou. Třeba ta o původu jména Barcelony.

19.08.2018 5 z 5


Holka v kapele Holka v kapele Kim Gordon

Po literární stránce žádná sláva, ale to zase tolik nevadí. Nečesaná muzika, nečesaný styl, aspoň je jasné, že do toho nestrkal svůj profesionální nos nějaký "ghost writer". Co mi chybí, je nějaký hlubší vhled do hudby Sonic Youth. Jak vznikala, jaké bylo pozadí jednotlivých skladeb a desek. Nějaké zmínky tu jsou, ale dost stručné a nesouvislé. Naopak docela podrobnou rekapitulaci rozchodu s Thurstonem Moorem v závěru knihy bych oželel. Chápu, že rány byly ještě čerstvé a Kim se z nich potřebovala vypsat, ale tohle prádlo by mělo zůstávat doma. Tím spíš, že se svým průběhem nevymyká tisícům podobných rozchodů. Celkově tedy dost rozpaky, ale fanouškem samozřejmě pořád jsem a zůstanu.

30.08.2017 3 z 5


27 aneb Smrt vás proslaví 27 aneb Smrt vás proslaví Alexandra Salmela

Model různých vypravěčů je tady skvěle využitý a moc mě bavil. Pokud je román aspoň zčásti autobiografický a Alexandra Salmela v něm vzpomíná na své vlastní období zrání, pak obdivuju její upřímnost. Sebestředná, ufňukaná "pseudoumělkyně" Angie je často opravdu na ránu, ale zároveň jí nechybí ozdravná sebeironie. Ona a její finští hostitelé - rodina snažící se žít v lesích přísně ekologickým stylem - jsou pak nasvěcováni ze tří dalších vypravěčských úhlů, jejichž kombinace je stejně pronikavá a relativizující, jako zábavná. Roztomilá vyprávění hračky Pana Prasátka zastupující pohled přes růžové brýle dětské naivity, reportážně nezúčastněná, a tím pádem pravý stav věcí odhalující hlášení automobilu Opel Astra, sarkasticky jedovaté poznámky kočky Kassandry. Úhel pohledu si můžete vybrat, ale úplně nejlepší je jejich součet. Při čtení i v životě.

06.04.2017 5 z 5


Down The Highway: Život Boba Dylana Down The Highway: Život Boba Dylana Howard Sounes

Vyčerpávající shrnutí Dylanova života zhruba do přelomu milénia. Přestože je postavené téměř výhradně na svědectvích "těch okolo" a vlastních autorových průzkumech, působí velice věrohodně. Další předností je přehlednost. Daltonova kniha Kdo je ten chlap? je rovněž skvělá, ale je mnohem víc hřištěm jeho literární imaginace, zatímco Sounes se drží víc při zemi a postupuje přísně chronologicky. To ale neznamená, že Down the Highway je suchým výčtem faktů. Je to rovněž velice čtivá biografie a lze ji doporučit jako vhodný úvod do Dylanova světa. Mimo jiné i díky skvělému a zasvěcenému překladu Michala Bystrova.

12.01.2016 5 z 5