Akťavs
komentáře u knih

je to odpočinkové čtení, ze začátku trochu nadsazené, ale postupně jsem si hlavní hrdinku i její snahu být super dokonalou matkou oblíbila, všechny ty příšerné příhody a nehody , které ji potkaly, i to prozření nakonec, udělat i něco pro sebe a nesnažit být stále dokonalou. Několikrát jsem jsem i rozesmála, myslím, že to stojí za přečtení. Já si ji zvolila do Čtenářské výzvy jako knihu, která vystihuje moje pocity ( jako matka 3 trochu odrostlých dětí mám s hlavní hrdinkou pár názorů společných), chvíli jsem váhala, jestli kniha vystihuje moje pocity, ale nakonec ano, dám si ji do výzvy, dokonce jsem se dívala , že bych si od autorky přečetla i něco dalšího, ale píše převážně pro menší děti, to už u nás není aktuální, škoda, čte se to opravdu dobře a její postřehy jsou zajímavé


Myslím, že hlavním tématem knihy , je týrání žen vlastními manžely, je to vždy velmi smutné a těžko se hledá řešení. Asi nikdo to nemůže chápat líp, než ten, kdo byl v takové situaci. Za mě i kdyby bylo tisíc důvodů, proč to vydržet, pokud by se jednalo o mé děti, neměla bych o čem přemýšlet. Utéct je jediné řešení. Ale vím, že ne vždy je to tak jednoznačné. Knihu beru jako psychologickou pomoc pro ženy, které mají podobný problém. Ostatní témata-smrt první ženy a nevěra, jsou taká obtížná, ale ne životně důležitá. Kniha se četla dobře, happy end mě potěšil, ale jak sama autorka píše v závěru, v životě to tak jednoduché není. Dávám 3 hvězdy


Dobře napsaná kniha s občasným humorem, sebeironií a výbornými recepty. Myslím, že podobných knih už bylo napsáno hodně, ale i tato stojí za přečtení, já sama jsem začala číst na cyklistické dovolené, takže k pocitům autorky jsem měla blízko. Francouzskou kuchyni obdivuji ( a občas i vařím)už dlouho, určitě zase něco zkusím a pro začátek jsem začala s průzkumem tuzemských croissantů. Snad mé zklamání nebude velké a občas narazím alespoň na 7/10!!!


Knížka mě moc nenadchla, děj velmi pomalu plynul, znalost prostředí byla sice dobrá, ale vydržela jsem jen proto, že jsem ji měla na dovolené a neměla jsem nic jiného ke čtení.


Kniha má pozvolný rozjezd, žádná velká akce, ale o to silnější je na konci . Občas je k neuvěření, že to je psáno z pohledu 12- letého chlapce, ale když pomineme tento fakt, jde o zajímavý příběh, na který budu určitě vzpomínat. Někdo přirovnával román ke Knize o Baltimorských, snad jen stylem vyprávění, jinak je mnohem lepší, zajímavější, jak osud Michelovy rodiny a bratra, tak jeho "přátel" z Klubu. Je to příběh chlapce, co to v období svého dospívání nemá jednoduché, několik blízkých přátel ho opustí, rozpadne se mu rodina a on se dostává do šachového klubu, který tvoří uprchlíci z východního bloku vyrovnávající se se svými těžkými osudy, ale zachovávající si svůj optimismus a touhu žít.
Líbilo se mi, že je v knize popsán delší časový úsek, takže je možné sledovat vývoj postav. Na konci knihy má Michel 17 roků a jeho názory a myšlenky jsou více uvěřitelné. jsem ráda, že jsem si knihu díky Čtenářské výzvě přečetla.


Napsat, že to bylo pěkné čtení , není úplně na místě, protože číst o krutostech a nebezpečích, které prožívali Židé v koncentračních táborech je smutné, hodně smutné, těžko si to jen představit a jako to prožívali děti, to už je zcela mimo představu. Ale aby přežili, museli se naučit v tom žít, být místy necitelní, "kdo brečí, zemře", někdy pomáhali ostatním, někdy jen sobě, a možná těžší bylo žít se vzpomínkami po osvobození, s výčitkami, které nelze napravit. Závěr knihy, kdy autor přiznává , že lágru paradoxně vděčí za to, že si umí vážit života, je dojemný, ale zároveň z něho mrazí. Na hlavního hrdinu jsem si chvilku zvykala, ale potom mě děj knihy pohltil a musela jsem si dávat přestávky, abych některé kapitoly vstřebala. Bylo to silné.


Četla jsem více knih od autorky, tato je méně podařená, příliš mnoho slov , nic objevného


Chvíli mi trvalo, než jsem si oblíbila hlavní hrdinky, nadšené recenze mě přesvědčily vytrvat , a nakonec jsem ráda, byl to opravdu krásný příběh, vycházel ze skutečných událostí, což se mi líbilo a byl smutný a krutý, jako válka....ale naděje a láska je jediná šance pro všechny v každé době


Moje druhá kniha od Steinbecka, poté, co jsem si oblíbila hlavní hrdiny, jsem měla obavu o jejich osud , protože jejci život byl těžký a cesta za prací nejistá. Přes celkově depresívní atmosféru pořád hleděli do budoucna s nadějí a také neurčitý konec dával naději v lepší budoucnost. Četla jsem hodnocení knihy, že se jedná o sociální román, souhlasím, myslím, že v době prvního vydání(1939) to muselo být hodně přelomové dílo


Další z knih mého oblíbeného autora, spousta úžasných postřehů a zkušeností, chce to mít jen odvahu a vyjít, 5 hvězdiček


Kniha se mi líbila tak, že jsem si ji rozhodla zakoupit, četla jsem ji zatím pouze jako e-knihu, jsou v ní krásné myšlenky, obdiv k Římu současnému a historickému a ještě příběh spisovatele, který se stal hned dvojnásobným rodičem, převrátil se mu život naruby a on se přesto chytil své šance strávit s rodinou rok v Římě a zjistit, že rodičovství je dar nade vše. Rok v Římě se mi asi nepodaří strávit, ale určitě se tam co nejdřív chci podívat a zažít tu atmosféru. Za mě max hvězdiček


krásná kniha, při čtení jsem si ji trochu šetřila, abych mohla jednotlivé myšlenky více vstřebat, je o životě, smíření, odpuštění, smrti, o štěstí, pokud je člověku dopřáno rozloučit se se svými blízkými, krásné myšlenky


trvalo mi delší dobu , než jsem se začetla, pořád se nic moc nedělo, ale jsem ráda , že jsem vytrvala, je to krásný příběh o rodinných a sourozeneckých vztazích a o hledání sama sebe v dospívání, i když sama jsem v jiné věkové kategorii, stojí za přečtení

kniha mě moc nezaujala, snad jen tím , že život se někdy zvrtne špatným směrem , i když je v tom člověk nevinně, četla se sice dobře, ale příliš výrazná nebyla


kniha je trochu rozpačitá, dost dlouho trvá, než se člověk začte, líbily se mi pasáže , v nichž jsou popisovány Mahlerovy skladby-symfonie a opery, i když život s ním nebyl vůbec jednoduchý

Knížka se mi líbila, první půlka více, obsahuje několik dobrých myšlenek o tom, kam se člověk žene a co je schopné dát životu smysl, každý to má samozřejmě jinak, ale dřív nebo později chce každý zjistit , co je smyslem života, kromě toho je v ní pár dobrých informací o užitečnosti kozího mléka

pěkný příběh, není sice tak strhující, jak je napsáno na obálce knihy, ale čtivý se zajímavými informacemi o počátcích výroby delftské keramiky. Až pojedu do Holandska, určitě si nějakou koupím.


knize dávám jednu hvězdu snad za to, se pokusila vysvětlit, že v době války se našli i Němci smýšlející proti fašismu. Zápletka je jednoduchá, konec neoriginální , hodně zbytečného textu, aspoň že hlavní hrdinka byla sympatická, za mě je to trochu ztráta času