Aladinka89 komentáře u knih
Pro mě zatím nejslabší kniha od autorky. Přečetla jsem jich celkem dost a všechny spojovala čtivost, o téhle knížce se to ale říct bohužel nedá. Děj pokulhává, autorka se v knize často opakuje, celkově je to takové roztahané a o ničem. Dějová linka dost průhledná a, na rozdíl od ostatních knih autorky, trochu mimo realitu.
Po knize To prší moře jsem se na další knihu autorky moc těšila. Ale tahle kniha mi dala celkem zabrat. Hodně zmatečné, často přeplácané nesourodými mentálními obrazy... Chaos v hlavě jak má být. Nutila jsem se do čtení,ale pak jsem si tak nějak zvykla, je konci už mi to nepřišlo tak zlé. Celkové hodnocení spíše "nenadchne, neurazí." Šlo to,ale pokud bych od autorky nějakou knihu doporučit měla, tahle by to určitě nebyla. Zvolila Bach raději už zmiňovanou To prší moře.
Doporučuji především studentům psychologie či těm, kteří by rádi absolvovali nějaký psychoterapeuticý výcvik, ale ještě nejsou rozhodnuti ohledně psychoterap. směru, který by jim nejvíce vyhovoval.
Čtivé, srozumitelné, nenáročné. Doporučuji především pro manažery nějakého týmu.
Psychoanalýza není zrovna mým nejoblíbeněším směrem, ale tato kniha určitě stojí za přečtení. Je fajn číst o tom, že úzkost je normální pocit, který nám má něco sdělit... že pociťovat úzkost neznamená být nemocný, ale znamená to být člověkem. Obzvlášť v dnešní době, kdy se jakékoli nepříjemné pocity potlačují, jsou takovéto knihy o to důležitější. Je to připomínka toho, že "American dream" je iluzí. Chceme-li žít autentický žívt, je třeba dát prostor a naslouchat i nepříjemným pocitům v nás, třeba právě úzkosti.
Doporučuji pro ty, které zajímá psychologie a jsou na samém počátku zkoumání tohoto oboru. Kniha je takovým výběrem těch nejznámějších psychologických experimentů. Beletristicky zpracováno, trošku zjednodušeně, snad aby to bylo běžným čtenářem zkousnutelné. Nedoporučuji pro ty, kteří o psychologii projevují hlubší zájem, neboť ta zjednodušení by pro ně mohla působit rušivě.
Nenadchne, neurazí. Je to taková oddechovka, ale chybí mi tam něco hlubšího. A konec mě tedy zklamal velmi.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Sice jsem u ní neuronila slzu, jako v případě autorčiny knihy Hana, ale to nic neubírá na kvalitě této knihy. Autorka poletuje nad životy lidí třech generací, občas přiletí blíž, jindy na ně nahlédne z vyšší perspektivy - z perspektivy života, který je nezastavitelný. Každému vyměří čas, a pak už si jen běží svým tempem, nedbá útrap, které se v mezičase dějí. Jde si neoblomně za svým cílem. Jediné, co lze ovlivnit, je ten mezičas, za který každá z hrdinek poctivě bojuje. Navzdory době i osudu.
Silný a dojemný příběh, po jehož přečtení chybí slova. Zůstane jen ticho. A možná pár slz stékajících po tváři. A prázdnota, která nutí k zamyšlení.
Nelze než doporučit. Všem povinně.
Srozumitelně a čtivě zpracované téma pěti elementů. Vhodné jak pro ty, kteří pod pokličku čínské medicíny ještě nenakoukli, tak i pro ty, kteří už nějaké znalosoti o pěti elementech mají.
Komu nevadí se prokousávat souhrnem různých výzkumů, tomu knihu určitě doporučuji. A pro ty, které výzkumná data ruší při čtení mám dobrou zprávu - jde to různě přeskakovat, aniž by vám unikla hlavní myšlenka knihy.
Jsem ráda, že se takovému tématu věnuje celosvětově uznávaný psycholog. Kdyby tuto knihu napsal nějaký Neználek (nebo v horším případě Neználkyně), kniha by měla větší obtíž probojovat se na světlo světa, a to hlavně proto, že tato tématika (tedy krize mužů) je ve společnosti zmiňována spíše v okruhu starých panen, nežli v kruzích odborné veřejnosti.
Určitě téma k zamyšlení!
Dojemné a působivé. Po přečtení mi chybí slova... Zařadila bych tuhle knihu ihned do povinné četby.
Pro mě byla kniha zklamáním. Rok kohouta jsem přečetla jedním dechem, ale Život je nádherný jsem četla od půlky už jen skokově. Stále jsem čekala, že se něco začne dít, a ono nic.
Autorka čerpá ze svého životního příběhu, který je nepochybně silný a pro čtenáře poutavý. Jenže v této knize tomu příběhu nic nepřidává, přišlo mi to jako stálé opakování již řeeného (Rok kohouta), jako zabřednutí v bažině problémů všedního dne. Bez pohybu, bez akce, bez výsledku. Čekala jsem, že alespoň závěr se dotkne něčeho hlubšího, něčeho, co přesahuje všednost, ale opět nic.
Pro mě zklamání po všech stranách.
Na téma anorexie jsem přečetla už více knih, tahle se od nich ale liší v mnoha ohledech. V první řadě jde o anorexii, kterou trpí zralá žena, ne náctiletá dívka. A dalším zjevným rozdílem jsou důvody vzniku tohoto onemocnění, které nezůstávají na povrchu (touha po dokonalém těle), ale věnují se hlubším tématům (touha po vnitřním naplnění, problematika ženství jako takového).
Kniha na cestu do práce (přečtena za půl hodiny). Trošku depresivní, ale ne špatná kniha. Je pravda, že ke mně asi nepřišla v pravou chvíli. Ačkoli se téma nevyhnutelnosti smrti týká všech lidí bez výjimky, věřím, že jsou období, při kterých člověk s tímto tématem bude víc rezonovat. A pro taková období může být kniha přínosem ...
Ženské sebevědomí - téma, které by si zasloužilo více pozornosti. Kniha není jen pro ženy, které se s tímto problémem potýkají. Myslím, že tam jde objevit mnoho běžných vzorců chování žen, vzorců, na které ženy pak často doplácí.
Na základě tét knihy se určitě podívám po dalších knihách autorky (snad i proto, že tematika ženství je mi blízká. Chápu, že muže tato kniha asi moc neosloví).
Moje první kniha od Pavla Kohouta a zároveň milé překvapení. Určitě si od něj na základě této knihy přečtu i knihy další.
Zajímavý úhel pohledu - kniha líčí příběh Němců žijících na našem území v době války. Podle mě to může být i přínosná četba do hodin dějepisu. Jednoduchý příběh ukazuje, že dějiny nejsou černobílé - nejsou jen dvě kategorie - zlí Němci, dobří Češi, ale těch barev ve hře je nepřeberné spektrum.
Kniha, která staví zrcadlo naší společnosti. Zrcadlo, ve kterém se ukazuje, že dnešní společnost stojí hlavou vzhůru a ostrakizuje ty, kteří stojí nohama na zemi.
Příjemné se alespoň na chvíli, tedy při četbě této knihy, vrátit do normálu, nohama na zem. Kéž bychom takových momentů zažívali víc.
Příjemné pohlazení po duši.
Kniha určená zcela jistě pro ženy. Oddechová četba, literárně zcela nenáročná (takže určitě nedoporučuji pro fajnšmekry, kteří vyžadují jinotaje a hlubokomyslné myšlenky, nejlépe schované mezi řádky).
Kniha zachycuje každodenní, zcela běžné a banální situace vytížené ženy-matky-redaktorky-manželky. Vzhledem k běžnosti situací, v nichž se hlavní hrdinka ocitá, je jasné, že se v této knize většina žen najde.
Úspěchem této knihy je autorčina odměřenost, přímočarost a otevřenost k situacím, které jsou v životě ženy natolik běžné, že bychom ani nečekali jejich literární ztvárnění.
Pro mě poměrně náročné čtení, protože se v čínské medicíně nijak neorientuji. Ačkoli má kniha představovat základy čínského léčitelství, musím říct, že po pár stránkách už jsem se přestala orientovat. Chápu, že se jedná o komplexní tématiku, ale snad právě pro to je třeba dbát na jasné formy sdělení, příklady, zjednodušení apod. Z knihy jsem si bohužel prakticky nic nevzala. Takže pro naprosté laiky bych zcela jistě doporučila jinou knihu.