Aladinka89 komentáře u knih

Silný a dojemný příběh, po jehož přečtení chybí slova. Zůstane jen ticho. A možná pár slz stékajících po tváři. A prázdnota, která nutí k zamyšlení.
Nelze než doporučit. Všem povinně.

16 05.02.2019

Přečetla jsem ji jedním dechem. Sice jsem u ní neuronila slzu, jako v případě autorčiny knihy Hana, ale to nic neubírá na kvalitě této knihy. Autorka poletuje nad životy lidí třech generací, občas přiletí blíž, jindy na ně nahlédne z vyšší perspektivy - z perspektivy života, který je nezastavitelný. Každému vyměří čas, a pak už si jen běží svým tempem, nedbá útrap, které se v mezičase dějí. Jde si neoblomně za svým cílem. Jediné, co lze ovlivnit, je ten mezičas, za který každá z hrdinek poctivě bojuje. Navzdory době i osudu.

5 27.02.2019

Komu nevadí se prokousávat souhrnem různých výzkumů, tomu knihu určitě doporučuji. A pro ty, které výzkumná data ruší při čtení mám dobrou zprávu - jde to různě přeskakovat, aniž by vám unikla hlavní myšlenka knihy.
Jsem ráda, že se takovému tématu věnuje celosvětově uznávaný psycholog. Kdyby tuto knihu napsal nějaký Neználek (nebo v horším případě Neználkyně), kniha by měla větší obtíž probojovat se na světlo světa, a to hlavně proto, že tato tématika (tedy krize mužů) je ve společnosti zmiňována spíše v okruhu starých panen, nežli v kruzích odborné veřejnosti.

Určitě téma k zamyšlení!

Ženské sebevědomí - téma, které by si zasloužilo více pozornosti. Kniha není jen pro ženy, které se s tímto problémem potýkají. Myslím, že tam jde objevit mnoho běžných vzorců chování žen, vzorců, na které ženy pak často doplácí.
Na základě tét knihy se určitě podívám po dalších knihách autorky (snad i proto, že tematika ženství je mi blízká. Chápu, že muže tato kniha asi moc neosloví).

5 05.07.2017

Psychoanalýza není zrovna mým nejoblíbeněším směrem, ale tato kniha určitě stojí za přečtení. Je fajn číst o tom, že úzkost je normální pocit, který nám má něco sdělit... že pociťovat úzkost neznamená být nemocný, ale znamená to být člověkem. Obzvlášť v dnešní době, kdy se jakékoli nepříjemné pocity potlačují, jsou takovéto knihy o to důležitější. Je to připomínka toho, že "American dream" je iluzí. Chceme-li žít autentický žívt, je třeba dát prostor a naslouchat i nepříjemným pocitům v nás, třeba právě úzkosti.

Na téma anorexie jsem přečetla už více knih, tahle se od nich ale liší v mnoha ohledech. V první řadě jde o anorexii, kterou trpí zralá žena, ne náctiletá dívka. A dalším zjevným rozdílem jsou důvody vzniku tohoto onemocnění, které nezůstávají na povrchu (touha po dokonalém těle), ale věnují se hlubším tématům (touha po vnitřním naplnění, problematika ženství jako takového).

3 08.07.2017

Moje první kniha od Pavla Kohouta a zároveň milé překvapení. Určitě si od něj na základě této knihy přečtu i knihy další.
Zajímavý úhel pohledu - kniha líčí příběh Němců žijících na našem území v době války. Podle mě to může být i přínosná četba do hodin dějepisu. Jednoduchý příběh ukazuje, že dějiny nejsou černobílé - nejsou jen dvě kategorie - zlí Němci, dobří Češi, ale těch barev ve hře je nepřeberné spektrum.

3 05.07.2017

V knize jsou cenné poznatky o psychosomatice a kniha určitě stojí za přečtení, ale já bych ji zařadilo do náročnější literatury. Na mě byly nějaké pasáže až příliš vědecké a jiné se, z mého úhlu pohledu, až zbytečně odkláněly od ústředního tématu. Ale autorka chtěla podle mě ukázat, že vše se vším souvisí. V čemž má nepochybně pravdu, jen pro čtenáře to pak může působit jako trochu nesourodé dílo.
Přesto si této publikace vážím, stejně jako si vážím jiných publikací tohoto zaměření, které napíší vystudovaní lékaři. Je příjemné vědět, že takových lékařů přibývá. Ale ve své podstatě, jak kniha praví, zodpovědnost za naše zdraví je jen naše, přehazovat ji na lékaře je zbabělost. Začněme u sebe.

3 04.08.2016

Pro mě zatím nejslabší kniha od autorky. Přečetla jsem jich celkem dost a všechny spojovala čtivost, o téhle knížce se to ale říct bohužel nedá. Děj pokulhává, autorka se v knize často opakuje, celkově je to takové roztahané a o ničem. Dějová linka dost průhledná a, na rozdíl od ostatních knih autorky, trochu mimo realitu.

2 15.10.2022

Dojemné a působivé. Po přečtení mi chybí slova... Zařadila bych tuhle knihu ihned do povinné četby.

2 22.07.2017

Pro mě byla kniha zklamáním. Rok kohouta jsem přečetla jedním dechem, ale Život je nádherný jsem četla od půlky už jen skokově. Stále jsem čekala, že se něco začne dít, a ono nic.
Autorka čerpá ze svého životního příběhu, který je nepochybně silný a pro čtenáře poutavý. Jenže v této knize tomu příběhu nic nepřidává, přišlo mi to jako stálé opakování již řeeného (Rok kohouta), jako zabřednutí v bažině problémů všedního dne. Bez pohybu, bez akce, bez výsledku. Čekala jsem, že alespoň závěr se dotkne něčeho hlubšího, něčeho, co přesahuje všednost, ale opět nic.
Pro mě zklamání po všech stranách.

2 16.07.2017

Miluji knihy, které jako by jen vypráví příběh o jedné lásce, a přesto říkají mnohem víc. Popisují celý svět a život každého jedince z perspektivy, které se lidstvo bude muset asi ještě dlouho učit. Perspektivy, ve které láska není jen slovo a krása není jen symetrie.

2 26.07.2016

Po knize To prší moře jsem se na další knihu autorky moc těšila. Ale tahle kniha mi dala celkem zabrat. Hodně zmatečné, často přeplácané nesourodými mentálními obrazy... Chaos v hlavě jak má být. Nutila jsem se do čtení,ale pak jsem si tak nějak zvykla, je konci už mi to nepřišlo tak zlé. Celkové hodnocení spíše "nenadchne, neurazí." Šlo to,ale pokud bych od autorky nějakou knihu doporučit měla, tahle by to určitě nebyla. Zvolila Bach raději už zmiňovanou To prší moře.

1 04.10.2020

Kniha, která staví zrcadlo naší společnosti. Zrcadlo, ve kterém se ukazuje, že dnešní společnost stojí hlavou vzhůru a ostrakizuje ty, kteří stojí nohama na zemi.
Příjemné se alespoň na chvíli, tedy při četbě této knihy, vrátit do normálu, nohama na zem. Kéž bychom takových momentů zažívali víc.

Příjemné pohlazení po duši.

1 05.07.2017

Kniha určená zcela jistě pro ženy. Oddechová četba, literárně zcela nenáročná (takže určitě nedoporučuji pro fajnšmekry, kteří vyžadují jinotaje a hlubokomyslné myšlenky, nejlépe schované mezi řádky).
Kniha zachycuje každodenní, zcela běžné a banální situace vytížené ženy-matky-redaktorky-manželky. Vzhledem k běžnosti situací, v nichž se hlavní hrdinka ocitá, je jasné, že se v této knize většina žen najde.
Úspěchem této knihy je autorčina odměřenost, přímočarost a otevřenost k situacím, které jsou v životě ženy natolik běžné, že bychom ani nečekali jejich literární ztvárnění.

1 27.09.2016

Na trhu je v dnešní době o tomto tématu mnoho lépe zpracovaných, obsáhlejších a čtivějších knih. Mně tato kniha prakticky nic nedala. Ale možná pro ty, kterým je tato problematika absolutně neznámá, může mít kniha nějaký smysl.

1 09.08.2016

Kniha, kterou člověk může přečíst mnohokrát a stále v ní objeví něco nového.
Na rozdíl od jiných knih zabývajících se psychosomatikou se tato kniha neomezuje jen na výčet nemocí a jejich odůvodnění, ale snaží se čtenáři přiblížit způsob myšlení/náhledu na svět tak. Zabývá se mimo jiné problematikou polarity a jednoty, dobra a zla atd., což mohou být pro některé čtenáře hůř uchopitelné myšlenky.
Knihu určitě doporučuji, pro mě je to kniha, ke které se budu jistě ještě mnohokrát vracet.

1 26.07.2016

"Pod hvězdami, i když jsou sebekrásnější, jsme nakonec všichni bezmocní a sami."

Krásná kniha. Nezabývá se samotou, která s sebou nese melancholii či smutek, ale samotou jako uměleckým dílem, jako příležitostí k pochopení sebe sama, k nalezení toho, co nás všechny lidi spojuje v jedno.
Vřele doporučuji.

1 10.01.2016

Na knihu jsem se moc těšila, ale byla pro mě spíš zklamáním. Jazyk postrádal jakékoli prvky umělecké tvorby, takže z mého úhlu pohledu šlo o předání zprávy/poselství, ale forma zde byla již sekundární. Občas mi nějaké pasáže přišly trochu naivní, ale přesto všechno se v té knize dají objevit nějaké hodnotné myšlenky. Celkově mě kniha nenadchla, ale ani to nebyla úplná ztráta času. Jen asi potřebuji knihy, které jdou více do hloubky. Tady se mi zdá, že se autor snaží oslovit co největší publikum, zprostředkovat své "poselství" co největšímu počtu lidí. A z toho pro některé lidi vznikají trošku nudnější pasáže.
Všeobecně ale knihu doporučuji. Jen se mi v tomto případě potvrdilo, že není dobré mít velká očekávání.

1 03.01.2016

Doporučuji především studentům psychologie či těm, kteří by rádi absolvovali nějaký psychoterapeuticý výcvik, ale ještě nejsou rozhodnuti ohledně psychoterap. směru, který by jim nejvíce vyhovoval.

16.12.2019