alca-212
komentáře u knih

Žánr romantického thrilleru...
Romantiku nečtu vůbec, thrillery občas a většinou s výhradami.
Noc v Central Parku mě ale bavila, plno zvratů, které mě nijak neurážely, a nebýt toho úplného konce, nejspíš bych dala plný počet...


Jak tak koukám, dočetla jsem od pana spisovatele poslední z u nás vydaných knih. Mrzí mě, že na další si budu muset počkat...
Komunita byla stejně jako jeho ostatní knihy trochu jiná, trochu zvláštní, ale bavila mě moc. Duchařina vůbec nevadila, žádná krev a násilí...
Za mě plný počet:-).


Tušila jsem, že tato kniha bude skvělá. Byla. Tak, jak mě dostal Zuzanin dech, dostali mě i Němci. Jednoduše napsané, občas jako by jen mimochodem zmiňované události, úryvky životů, osudy lidí... Krásné čtení.


Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu... Zařazení knihy jako "horory, sci-fi" ale slibovalo dobrou četbu a musím poctivě napsat, že za mě to byla pecka. Od první stránky jsem se chytla, bylo to zajímavé, což je ale asi slabé slovo :-). Žasla jsem, co pan spisovatel všechno nevymyslí :-).
Jak jsem pochopila tady z komentářů, jde o poměrně učesanou autorovu knihu a mě docela láká zjistit, jaké jsou ty neučesané. Tak třeba časem... :-)


A mě čtení bavilo. Taková klidná detektivka je pro mě daleko lepší než plno krve a jedna brutální vražda za druhou. Já jsem spokojená.
Uvidíme, co přinesou další díly...


Moje třetí kniha od autorky a já přemýšlím, proč jsem s ní tentokrát tak úplně nesouzněla. Asi to bylo tím tématem, příběhem, kterému jsem úplně nevěřila...
Přesto byly v knize momenty, které mě dostaly, krásné myšlenky, které rozhodně za přečtení stály.


Moje druhá kniha od pana spisovatele a i tato se mi moc líbila.
Šlo o horor a já musím poctivě přiznat, že hlavně ze začátku byly okamžiky, kdy jsem se o hlavního hrdinu fakt bála. Bála jsem se, jak to, chudák, celé zvládne...
I přes tento můj strach jsem ale u knihy strávila pěkné chvilky, autor píše velice čtivě a za mě i uvěřitelně :-).


Knihu jsem četla dlouho...
I když popisované strádání bylo odlehčeno vyprávěním dětského hrdiny, tak zhruba těch 10, někdy 20 stránek denně mi opravdu stačilo. Víc jsem nedala. A bylo mi smutno. Smutno z té bídy, hladu, otřesných podmínek. No a otec - kapitola sama
pro sebe. Za toho mi bylo stydno...
Frankie ale do vyprávění vnesl humor, takže i přes to jejich trápení jsem se kolikrát musela smát. Kniha je vyprávěná s lehkostí, necítila jsem tam žádnou zatrpklost nebo stěžování si na osud.
Při čtení celé té mizérie mi také pomáhalo vědomí, že jde o autobiografii, že autorem je sám Frankie a že když mohl tuto knihu napsat, pravděpodobně to s ním nedopadlo úplně zle.
Ráda si o jeho dalším osudu přečtu v druhém dílu.


No krásné to bylo... Zajímavé, poetické, milé... Šikovné statečné malé štěně... Mokré tlapky, mokré prázdné bříško... Měla jsem o Šedivého strach.


Z minulého dílu (První padlí) jsem nadšená nebyla a tak se mi do dalšího moc nechtělo. A mile překvapil :-). Ráda se vracím k nejvyššímu hodnocení.
Doufám, že to letos klapne a ještě nějaký ten díl dám... :-)


Tak, jak jsem se ze začátku nemohla začíst, tak jsem knihu ke konci nemohla odložit.
Pro tentokrát je mi jedno, jak moc je příběh uvěřitelný, jak skoro červené a sladké linky v knize jsou...
Za mě spokojenost.


Thrillery nevyhledávám, většinou mi přijdou takové přestřelené, málo uvěřitelné. U této knihy se to ale nestalo. Bylo to chytré, smutné, přitom čtivé, napínavé, nemám co vytknout.
Parádní čtení :-).


Takové to úplné bezvýhradné nadšení jako u jiných knih pana Heteši se u mě tentokrát nekonalo, i když ta druhá půlka k tomu měla hodně blízko :-). Ale bavila jsem se a určitě si s chutí přečtu i jiná autorova díla. Ježíšek mi naložil Tanec na sopce, tak ten bude další. Snad brzy :-).


Jak už jsem psala u jiných dílů, sérii s Malin mám moc ráda. Vždycky, když začnu číst další, připadá mi, že jsem se vrátila mezi dobré známé. Až na výjimky nemám problém se začíst a Lovci ohně rozhodně takovou výjimkou nebyli. Od začátku to pěkně odsýpalo a i když byl příběh smutný, krásné se mi to četlo. Jsem spokojená.
Ode mne pět hvězd, jak jinak... :-)


Moje poslední letošní kniha a nemohla jsem vybrat líp.
Jeden den vždy po roce, pár postav, rozjímání, útržky událostí, mně velice blízký styl psaní...
Krásné... krásné to bylo...


Na tuto sérii jsem měla zálusk už dlouho. Vysoké hodnocení, pro mě málo známé prostředí amišů... těšila jsem se.
Začalo to skvěle, bylo to napínavé, čtivé. Brutalita mi nevadila, přišlo mi, že to k příběhu patřilo.
Pak se to ale nějak zvrtlo, říkala jsem si, že těch pár stránek ke konci knihy si autorka klidně mohla odpustit. A četla jsem thriller, takže ten úplný konec se asi dal čekat, i když mne osobně trochu rozladil...
Výhrady tedy mám, ale byl to první díl... Ráda se nechám překvapit, co přinesou ty další :-).


V tomto dílu působí Kate více uvěřitelně, žádná neohrožená superžena, z toho jsem měla radost :-).
Co mi ale vadilo bylo podle mě dost násilné zařazení různých odborných pasáží, kterými se to ze začátku jen hemžilo...
Celkově jsem ale spokojená a rozhodně si další díl přečtu.


Říkala jsem si, že vyzkouším nové půlhvězdičkové hodnocení, ale musím počkat na jinou knihu. Tato si zaslouží plný počet.
Pro mě neznámý autor napsal krásný (až se mi chce napsat "uvěřitelný") příběh, který jsem si moc ráda přečetla.
Nezbývá než se poohlédnout po dalších knihách pana spisovatele :-).


Druhý díl... a za mě lepší než ten první. Tak jestli to tak půjde dál, mám se na co těšit :-). Pohodová historická detektivka, občas lehce naivní, ale tak proč ne...


Taková úsporná mozaika poskládaná z úryvků životů lidí v horách, poetická, nádherně napsaná. Zdánlivě téměř bez děje, žádné velké zvraty, dýchá z ní pohoda a klid...
Krásné čtení.
