1alena1 komentáře u knih
Tak to, bohužel, v životě chodí, škoda, že se člověk většinou nepoučí dokud si to sám neprožije, byl by ušetřen spousty nepříjemností, kdyby vycouval při prvním náznaku něčeho varovného.
Velice čtivá, zajímavá knížka, ke které jsem se dostala omylem a byla jsem velmi příjemně překvapena. Díky této knize se podívám na další tituly této spisovatelky.
Čtivé, zajímavé, ale autorka má vzácný talent mít hlavní postavy nesympatické, zvláštní povahy, zřejmě takoví mladí dnes jsou ??? Přečetla jsem to s chutí, ale nemám ten správný pocit nadšení.
Červená knihovna 21.století, ale na léto k odpočinkovému čtení bezvadné. Bohužel tolik náhod a nezištných pomocníků nebohé dívky dnes opravdu nikde nenajdeme.
Nejjednodušší přiblížení se lidí věřících a nevěřících, přiznání, že i duchovní jsou jen lidé nedokonalí, každý má své chyby. Lidé jsou dobří a nedobří, ale nesouvisí to s vírou.
Po přečtení knížky Člověk Gabriel, která mě uchvátila a okouzlila vším, strašně moc jsem od pokračování čekala a pak přišlo trochu zklamání. Na mě moc postav a musela jsem se nutit k dočtení. Nevím jak hodnotit, Člověk Gabriel by ode mě dostal víc než 5 hvězdiček, kdyby to šlo, ale tady jsem dost rozpačitá.
Poslední dobou hodnotím knížky ne podle hloubky myšlenek a komplexní kvality, ale podle toho, jestli mě dokáže zaujmout tak, že ji přečtu na jeden či dva "zátahy" a pobaví (zasmála jsem se i nahlas v metru) a potěší. A to se mi přesně u tohoto titulu stalo. Miluji srazy bývalé třídy či bývalých kolegů z práce, protože osudy lidí jsou tak nevyzpytatelné, že mě to moc baví se všemi si prožívat jejich neuvěřitelnosti - osud není ani spravedlivý, ani milosrdný - musíme se snažit s ním nějak vyjít !!!
Zajímavé, čtivé, mám ráda zvláštní příběhy zvláštních lidí a to knížky Ivy Hlaváčkové splňují, baví mě.
Nechci posuzovat jaká je kvalita knížky, pro mě u této detektivky prostě hodnocení vyplynulo z toho, že jsem jí přečetla na jeden zátah. Nepřemýšlela jsem o stylu, ale knížka mi nedala odejít, tak je "asi" čtivá a to je základ úspěchu. Samozřejmě, když budu chtít pitvat hloubku myšlenek, vyberu si jinou knihu, ale člověk potřebuje někdy u čtení zapomenout na všechno a moc nepřemýšlet o ničem jiném, než aby už věděl jak to dopadne, a to bylo naprosto splněno.
Čtivé, oddychová knížka, ale tak trochu červená knihovna dnešní doby.
Na 100% bych se podepsala pod komentář Danago. Je to zajímavé, ale...... je mi strašně nepochopitelné, že toto skutečně napsal 13ti letý autista. V jeho soudech je porovnávání s jinými autisty, ale jak to ví, že ostatní to mají jinak? Vzhledem k tomu, že jsem již s několika autisty pracovala v kroužcích, tak bych se pod většinu toho, co je v knize popsáno, klidně podepsala, pravdivé to je, ale každý autista je trošičku jiný a to srovnání lze načíst od speciálních pedagogů, znám mnohé z praxe, ale netroufla bych si tuto složitost vydat knižně. Klobouk dolů před rodiči, kteří to zvládnou se ctí a klobouk dolů před pedagogy (znám takové), které tyto osůbky připraví do života tak, že to pak není až takový handicap. Děkuji za takovou literaturu a kéž si ji přečtou věční stěžovatelé na všechno. Zdraví je nejvíc!!!
Zvláštní a zajímavé si přečíst několik let života dvěma pohledy. Já jsem začala Veronikou a po přečtení jsem si v první chvíli řekla, že už všechno vím, tak proč číst totéž znovu, ale pak jsem to vyhodnotila jako zajímavé srovnání a povedlo se. Už jsem četla příběh očima ženy i muže (Past na duši od Jitky Prokšové a asi by se našla další dílka), takže to není nápad zcela originální, ale knížka se mi líbila a bavila mě. Všem, komu se zdá, že je tam mnoho náhod, které se nemohly přihodit, musím sdělit, že mají asi nudný život. Já těch zvláštních náhod prožívám hodně! A nééé, že by se mi to vždy líbilo, ale svět je opravdu malý.
Dá se říci, že je to zajímavá knížka, zajímavé téma. Od začátku mi bylo jasné rozuzlení, ale je to čtivé, spoustu přínosných myšlenek, (že člověk si má neustále hledat ze života to příjemné a chuť do života máme mít za každých okolností). Dnes se jen každý žene za hmotnými statky a to se mi líbilo, že tady se prachy neřeší.
Bezva čtení při cestě vlakem.
Zajímavé příběhy zajímavých lidí. Všichni jsou nám všem příkladem ve vůli, pracovitosti atd. Snažím se poučit a naučit se zatnout zuby a jít dál při nezdarech. Často lze aplikovat i v životě nesportovním. Stojí za přečtení.
Určitě to není na nobelovu cenu za literaturu, ale knížka mě chytla tak, že jsem jí četla s chutí, nedočkavostí a když jsem se dostala do půlky, tak už jsem jí musela dorazit na jeden zátah. Doporučuji k přečtení všem, kdo, mají rádi československou literaturu o našich lidech, našich povahách, našich problémech.
Hájíček se zařadil mezi spisovatele, které si nenechám ujít a vždy ráda přečtu. Je moc dobře, že se píše o době nedávno minulé, protože se strašně rychle zapomíná. Téma, do kterého se asi moc současným spisovatelům nechce, držím panu Hájíčkovi palce do dalšího tvoření.
Knížka se mi líbila nejvíc ze tří, které jsem od Hájíčka četla (líbily se mi všechny). Asi je to tím, že jsem z vesnice a přesně o takových rodinných historkách a udavačství v malé vesnici mi rodiče hodně vyprávěli, dodnes potomky těch rodů znám a jsem ráda, že jsem takové časy nezažila, ale nezapomínejme na to !!!!
Nevím proč, ale knížky od Magdy Váňové se mi čtou báječně. Přestože vždy jsou postavy až dost a někdy nečekaně propletené , není to čtení komplikované a složité, čte se to samo, ráda si u těchto knížek odpočinu. Kniha nedopadla tak, jak bych si přála, ale tak to mám i v životě, tak to prostě je.
Překvapil mě úplně jiný žánr, než jaký by člověk od Marie Poledňákové čekal, ale knížku jsem přečetla s chutí, bavila mě, myslím, že se to tak i mohlo přihodit. Bohužel.
Vzhledem k tomu, že mi život přinesl velké množství neuvěřitelných náhod, (velice často se špatným průběhem), ráda si přečtu i "neuvěřitelné" příběhy o někom jiném. Bavilo mě to, někdy mi to přišlo trošku takové "začátečnické", ale jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a bylo by škoda, kdyby se autor nechal odradit od dalšího psaní nějakými problémy s vydavatelem. Doporučuji k přečtení.