Alena_S komentáře u knih

Přiznám se, trvalo mi se začíst. Odměnou mi ale byl nádherný svět originální magie, který se tu otevírá doširoka a funguje "zkrunděně" dobře. Jakmile se vám v něm zalíbí, už nebudete chtít ven.
Jen mi to časem začalo připadat už hodně upovídané. Jako by postavy, bytosti ani stroje nechtěly, aby to skončilo, zatímco čtenář už se dávno těší, jak to dopadne. :-) Další odměnou je ale zábavný konec a navnazení do pokračování.

5 22.02.2021

Síla to byla. Jedna z těch knih, u kterých mi v hodnocení brání dilema - jak hodnotit něco, co se mi líbilo po umělecké stránce, ale fyzicky bolelo číst?
(Můžu si za to sama; mám ráda, když je mi při čtení hezky, a stejně jdu a sáhnu po něčem, co se musí dávkovat...)
Takže se přikloním ke komentářům ostatních, snad s výjimkou Díry - smysl mi dává, je to jako u té Běžkyně. Paní chodí dokola kolem díry, která jí slibuje klid, co nikde jinde nemá; myslím, že se jí není co divit.

Teď nevím, co bych radši - jestli aby byla kniha ještě kratší, bez dlouhých vysvětlování všeho, nebo naopak dlouhá na pokračování, abychom si toho světa užili víc. Skvělý námět, atmosféra, prostředí. Nevadí mi, že hrdinové upustili od vyšetřování epizodických případů, naopak se na to vždycky velmi těším. Chybí mi víc dalších informací o hlavních postavách, většina je tam jen tak naznačená, a víc napětí. Aby se o ně člověk trochu strachoval, ne jen počítal stránky a chvílemi ocenil hezký nápad... Ale ráda si od autorky přečtu něco dalšího.

5 10.07.2020

Hlava mi to nebere, ale zřejmě je to skutečně pro mladší čtenáře. Teda, až na ty drasťárny tam. Celé mi to trochu připomínalo české Urban games, které ale myslím nebyly tak překombinované. Tady jsem měla na konci chuť napsat hlavním špatňákům onu hlášku z Pelíšků: Co to muselo dát práce, a přitom taková blbost...

Milé, krátké, hebké. Moje oblíbené části:
Štěstí je zadarmo – Když o tom místě čtete, chcete tam být. A vrnět.
Kocour školníkem – zfilmovat ihned, prosím!
Bubamara – totéž, a s obsazením jako v Románu pro ženy
Dům hrůzy – „Tadá, oranžovej kocour!“ Rozesmál mě nahlas :D

5 27.01.2020

Reportáž má zajímavou zápletku, dobré zpracování, a mohla by být opravdu poutavá, jen kdyby, jak píše Palivo, zkrátili všechnu tu Poštu pro tebe. (Nevyznělo by to pak, jako když se z komára na holandské klinice dělá velbloud.)

Až moc věcí se opakovalo. Vydržela jsem všechno to psycho - čí je tahle atmosféra šálek čaje, je to horor přesně pro Vás. Odpustila bych autorovi snad i hrdinovu (no..) neschopnost aspoň zkusit (!) se zorientovat v té jedné malé místnosti (kterou už předtím viděl a sám do ní své věci vybalil!!) - nakonec zřejmě mělo jít hlavně o beznaděj, a to se mu podařilo. Ale když si to po sobě pak nepřečte (aby viděl, kdy už stejnou myšlenku už použil jen jednu stránku zpátky), je dobrý záměr bohužel zmařen. :(
Navíc to bylo čím dál přehnanější, že ke konci už mi to připadalo jako parodie na horor.
Ale děkuji knize za to, že mě pobavila, když jsem se na konci přistihla, že si v duchu zpívám "severní vítr je krutý" :D

5 05.08.2019

Krásná a uklidňující kniha o nehrocení a vůbec přístupu ke světu, životu a k druhým, navíc s rozkošnými obrázky. Po jejím přečtení už možná další literaturu tohoto směru nebudete potřebovat, prostě se jen zeptáte - co by udělal můj pes? - A máte jasno.
Jen na mě coby cynického kočkaře je paní fakt až moc zasněná, ale na to už jsem byla připravená z Moudrosti vlků :-)

Jak píše petaSk, berte pouze jako inspiraci. A vyzbrojte se trojitou dávkou nadhledu: Chystáte se totiž číst autora, který žije sám jen se svým iPhonem a nic (a nikoho) dalšího nepotřebuje, a Vy taky ne.
Líbí se mi části, co jsou spíš o hlavě, např. jak se vám uleví, když se nesrovnáváte s druhými a nejste zahlcení bordelem. Jak nakupovat věci, které vydrží a/nebo mají víc využití.
Jinak příště raději sáhnu po příběhu někoho, komu minimalismus a pořádek funguje v domácnosti s více lidmi. Mám dojem, že řídit se všichni podle pana autora, lidstvo by vymřelo. Ale spokojené. :-)

Začátek skvělý. Autor se odpovědně noří do ožehavého a dosud podceňovaného tématu EMP a ukazuje, že civilizace je i dnes velmi křehká věc. Většinou je i uvěřitelný, a je dobře, že takové knihy jsou. Teda až na přehnanou koncentraci uvědomělých vojáků, géniů a dalších superlidí, ale asi to tak pro příběh muselo být. Jinak se snaží být spíš realistou než mistrem napětí, ccož je dobře. Dramat nevyhnutelných je tam i tak víc než dost. A prý nás ještě šetřil. Ve třetině jsem se šla podívat na konec druhého dílu, jestli jim ten proud zprovozní, až tak jsem z toho byla na nervy.
To je první varování, je to o nervy - druhé patří lidem, co nemají rádi, když se nějaká dráze omílá v knize stokrát. Vážně, brzy zjistíte, která to je. Viděli jste Posla budoucnosti? Tak to si ještě třikrát vynásobte. :-)
Ke konci už mi tam ale drhne jedna věc: To kouzelné slovo vážně stačí, aby si všichni (!?) na povel sedli a s dovolením tak zůstali, dokud neumřou hlady, děkuji? Asi jiná kultura...

Doporučuju! Vtipné, snad každý se v tom aspoň občas pozná a ty kresby jsou místy ve své jednoduchosti geniální - jako bych viděla svůj vnitřní hlas na obrázku :)
Ani nevím, jaké situace tam mám radši, jestli ty, kde jsem na tom úplně stejně, nebo ty, kde zahřeje u srdíčka vědomí, že je na tom někdo ještě hůř :D

5 14.03.2019

Smutno, smutno mi z toho je. Obě postavy, i když se žádná nezdá vyloženě neschopná, váhají, jestli vzít život do vlastních rukou, nebo ještě vyčkat, jestli to někdo udělá za ně. A když i sama autorka řekne: Od toho tu nejsem, milánkové... Co pak zbývá.

5 17.02.2019

To byla taková nádhera - Bára asi nesedne každému, ale moje "krevní skupina" byla do té míry, že se ona i babička staly jedním z vzácných případů, kdy si aktivně přeju, aby to s hlavní postavou dobře dopadlo :-)
A těšilo mě, že to vydržela bez přílišného skluzu do četně-vztahových bahenních hlubin, v jakých se mnohé české literární hrdinky rády v krizi ocitají (a na o mnoho víc stránek), asi tušíte...
Děkuji autorce za její napsání.

5 10.01.2019

Trochu moc - od všeho ! Moc žánrů, zápletek, moc vlasů. A ničeho dost na to, aby se v tom člověk vyznal... Naštěstí jsem na to přišla zkraje: Tady pozor, musíš mít tu správnou náladu na tenhle druh příběhu, do té doby nech tu knížku v copu, rozpleteš ji pak. A pokud vás při čtení budou šimrat vlasy, je to zřejmě normální, jsou jen zvědavé ;-)

5 22.10.2018

Kniha je poučná, vyvrací některé omyly a přináší nové pohledy na úžasnou šelmu i na s ní spřátelené druhy, slovem i obrazem. Jen se mi stanovisko autorky chvílemi zdá moc idealistické (Tedy vůči vlkům. Lidem vzkazuje "Prostě se s tím smiřte a ty ovce si líp hlídejte.") Což ovšem z jiných kapitol činí skutečně krásné sugestivní čtení. (Ale u mě osobně stále vedou Vlci u dveří :-).)

5 27.06.2018

Skeptické představy o tomto druhu společností se mi v této knize naplnily. Autora chválím za počáteční kuráž, s níž se do toho světa vypravil, a za humor, s jakým se s tím coby vyčnívající hřebík pral - opět počáteční. Ten ho přešel. Ale proč to nechal dojít tak daleko, už nechápu. Ano, zaopatřoval celé rodině pojistku, tomu rozumím, a byla tu vidina akcií. Ale když se už v té neúnosné fázi několikrát (!) ptal, jestli by se neměl začít (!) poohlížet po jiné práci, měla jsem chuť na knihu zařvat "Tys ještě nezačal?? Tak co tady řešíme!"

5 04.04.2018

Zábavné i k zamyšlení, čtivost 50/50 - psané dobře, ale nedovolí vám "rychločtení", styl vyžaduje soustředění, ale stojí to určitě za to. Akorát to na mě vyznělo krapet smutně..

5 09.02.2016

Humor tady mi většinou spíš než černý přišel už prostě morbidní, ale hlavní hrdince nelze nefandit a zápletky jsou, no jak už tu bylo řečeno, sympaticky severské. K autorovi se určitě ještě vrátím.

Na to, co to je za šílený příběh, a že postavy jsou, slovy Tří sester, soubor kreténů, nakonec knížka překvapivě potěší oko, to vyprávění se prostě musí zažít. Ale chce to pak pár dní na vzpamatování. ;-)
Jen mám obavu, že už vždycky budu brečet smíchy, když uslyším slovo "pucování" - Kdo se na četbu teprve chystá, těšte se; scéna z díkůvzdání sice obsahuje jeden hodně k jídlu nevhodný popis, ale celkově nemá chybu :D

5 11.01.2016

Popis dětských her, líčení cestičky k rybníčku, klidné odpoledne na anglickém venkově, ze všeho čiší tajemství a nedá čtenáři spát!
Atmosférou, podáním a námětem mi velmi připomíná seriál Shin sekai yori - pokud jsou mezi čtenáři příznivci anime, tak doporučuji (také od autorů z Japonska, také tajemné a žánrově těžko zařaditelné a také nazvané podle hudební skladby, tam šlo o Dvořákovu Novosvětskou symfonii).
Jen mě mrzí, že na to, jak extremisticky podaná byla pointa knihy, jí autor nevěnoval zdaleka tolik pozornosti, kolik by zasloužila. Pravdou je, že opak by mohl zkazit atmosféru, proto za ustřižený konec neodebírám hvězdičku :)
Jinak se mi knížka moc líbila. Kromě Ruth. Kdo s ní má vydržet :)

5 27.05.2014