Alizon Alizon komentáře u knih

Vladař na scéně Vladař na scéně Robert Merle

Dědictví otců - tahle série jen posílila moji lásku k francouzské historii a historickým románům obecně. Vládař na scéně je jejím čtvrtým dílem a oplývá vším tím, co jsem na této sérii vždy milovala. Lehkým perem načrtnutý příběh s nevtíravým humorem a archaickým jazykem. Je tu opět plejáda postav a postaviček, které Petra příběhem provází, a jejich výrazné charakterové vlastnosti. Zajímavá sonda do dvorského života tehdejší doby. Petr putuje i do Anglie a spanilá čtenářka ráda přimhouří oči nad jeho eskapádami.

07.01.2022 5 z 5


Osamělý střelec Osamělý střelec John Grisham

Fajn oddychove pocteni. Kniha je rozdelena do nekolika useku/zdanlive samostatnych pripadu, ktere Sebastian Rudd resi - ktere ale maji i neco spolecneho a na konci se vice ci mene propoji. Nektere veci byly az trochu pres caru, ale realnost neresim. Dobre jsem se u knihy pobavila.

05.01.2022 4 z 5


Čtvrtá opice Čtvrtá opice Jonathan Dylan Barker

Tak to tedy byla jizda! Jak prohlasil Jeffery Deaver "nadherne zvracene".
Rychle stridani kapitol (denik Opiciho vraha/vysetrovani) nedava ctenari vydechnout, tezko jsem se od knihy odtrhavala. Nedavno jsem u knihy "Do posledniho dechu" od Bryndzy napsala, ze ackoliv se mi libila, tema mi prislo neprilis originalni a neco podobneho ("nejaky blazen unasi zeny - policie se snazi tu posledni zachranit - povede se nebo ne?") uz tu mnohokrat bylo. No a tady mame zakladni linii podobnou - ovsem neco podobneho nenapisu. Proc? Protoze je tu navic to, co v mych ocich odlisi 5 hvezdickovou detektivku od te 4 hvezdickove (zminovany Bryndza). Velmi slusne vybudovana atmosfera, vrah si s vysetrovateli pekne hraje, sympaticka parta vysetrovatelu - kde je uprostred vseho napeti misto i pro humor, no a denik Opiciho vraha …. opravdu uchylne zvracene …. nic pro slabsi povahy. Uz se tesim na dalsi dil a vypada to na poradnou a pekne dlouhou jizdu (pry ma druhy dil znacne otevreny konec).

05.06.2019 5 z 5


Kniha smíchu a zapomnění Kniha smíchu a zapomnění Milan Kundera

Knihu jsem cetla v ramci ctenarske vyzvy. Uplne "dobrovolne" bych si ji nevybrala. Pocity behem cteni i po dokonceni cteni byly opravdu rozporuplne. Nektere casti me lehce pobavily, vedly k zamysleni. Jine me urcitym zpusobem az odpuzovaly. Kniha je popsana jako roman ve forme variaci... ty pro me ovsem byly misty tak abstraktni, ze jsem se na jednotlivych usecich cesty ztracela. V okamziku kdy jsem prestala hledat propojeni mezi jednotlivymi castmi knihy (a zacala je brat jako samostatne povidky) se mi ulevilo. Kdysi jsem od autora cetla roman Zert, ten se mi i v 17 letech celkem libil, u teto knihy jsem jeji precteni zvladla hlavne kvuli tomu, ze je pomerne kratka. Podobne jako jinou ctenarku me az dojala snaha Taminy udrzet si vzpominku na manzela. A stejne jako ona jsem ponekdu nepochopila cast Maminka.

19.01.2023 3 z 5


Carrie Carrie Stephen King

Vlastne docela jednoduchá kostra příběhu, který je na jednu stranu poměrně stručný (King ovšem i bez zabihani do detailu dokáže postihnout mnohé a jeho psychologie postav je vyborna) a na straně druhé nabízí bohatost díky citacím z fiktivních knih, článků, vzpomínek a protokolů. Samotný námět mě tolik nedostal (a také bych nemluvila přímo o "hororu"), líbila se mi ovšem autorova práce s textem a všechny ty vsuvky, ohlédnutí se a "fiktivní vědecké rozbory případu".

13.08.2021 4 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Puvodne jsem cekala neco jineho - setkani Marie-Laure a Wernera uz o neco driv a vetsi propojenost jejich pribehu na jednom miste. Nakonec mi ale to, ze se fakticky setkavaji az skoro na konci knihy, nevadilo. Pribeh je i tak kouzelny. Mozna maji pravdu ti, kteri tu pisou,
ze pribehu psanych "na preskacku" je v posledni dobe az moc a jedna se o urcitou modni vlnu a i ja jsem si ze zacatku rikala, ze vypravet pribeh chronologicky by uplne stacilo, nakonec jsem to ale autorovi "odpustila". Dostal me poetickym jazykem, vnimanim sveta slepe Marie-Laure, popisem nelitostne masinerie, ktera znicila nejeden lidsky osud. Kniha je to rozhodne krasna.

20.04.2017 5 z 5


Amerikána Amerikána Chimamanda Ngozi Adichie

Cteno v ramci ctenarske vyzvy - Kniha od africkeho autora. A jelikoz knih od africkych autoru jsem moc necetla, naubranila jsem se srovnani s jinou knihou, ktera se take odehrava v Nigerii (Zustan se mnou) a kterou jsem cetla loni. A musim rict, ze se mi Amerikana libila rozhodne vic (i kdyz obema jsem dala 4 hvezdicky). Vlastne me prijemne prekvapila tim jak je vsestranna, jde do hloubky a dotyka se nekolika zajimavych temat. Take me vice oslovila diky sve vetsi realnosti. I kdyz nekdy bylo jednani hrdinu opet nepochopitelne a zvlast Ifemelu me dokazala "pekne rozcilit", celkove to fungovalo dobre. Pribyl mi dalsi stripek do mozaiky o Nigerii, mohla jsem se alespon castecne ztotoznit s imigrantskou linkou pribehu, nektere rasove a spolecenske otazky byly podany pomerne zajimave a realne diky ruznym detailum a osobnim pribehum hrdinu. Diky kulturni odlisnosti byly opet nektere veci pro stredoevropskeho ctenare neobvykle. Ale i me stejne jako ctenarku ladyku kniha zaujala, cetla se mi dobre a beru ji jako takove rozsirovani obzoru. Takze jsem opet rada za ctenarskou vyzvu a za obev teto autorky. Vypada to, ze ma jeste nekolik dalsich zajimavych knizek.

04.07.2022 4 z 5


Chlapec, který rozdával sny Chlapec, který rozdával sny Luca Di Fulvio

Roman o chlapci, ktery sel za svym americkym snem. Jeho fantazie mu pomohla prekonat nelehke detstvi v chudinske ctvrti New Yorku. A s fantazii pracoval i dal, touzil po tom prosadit se v zabavnim prumyslu a jen tak neceho se nezalekl. Ctiva kniha se slusne vykreslenou atmosferou, a s mnoha vrstvami (milostny pribeh, gangsteri, zabavni prumysl). Zacatek me bavil hodne, ke konci kniha na pritazlivosti trochu ztratila (skoda).

27.12.2021 4 z 5


Hlava světa Hlava světa Rebecca Gablé

Naprostá spokojenost. Hned od prvních stránek poutavé čtení, které nemá žádná hluchá místa. Autorka umně spojuje historii s fabulací a čtenáři předkládá plejádu zajímavých postav. Jako milovnici anglosaskych kronik od Bernarda Cornvella mě potěšilo setkání s vnučkami Alfréda velikého a Egvina (i když zrovna její osud a možná i samotná existence jsou dílem autorciny fantazie) se stala jednou z mych oblíbených vedlejších postav. Další díl si určitě brzy přečtu. Opět můžu poděkovat databázi knih a několika mým oblíbeným uživatelům, kteří mě svými komentáři k přečtení knihy nalákali, jinak bych o ní vůbec nevěděla.

28.07.2021 5 z 5


Chladnokrevně Chladnokrevně Robert Bryndza

Opet velmi ctivy pribeh s Erikou Fosterovou. Vubec mi nevadilo, ze pachatele pomerne brzy zname. Cele je to svizne, napinave, knihu jsem i pres znalost pachatele tezko odkladala. A zhoubny Ninin vztah, jeho vyvoj a nasledky byl pekne brutalni.

08.09.2019 4 z 5


Tajemství Chimneys Tajemství Chimneys Agatha Christie

Proste Poirot ani slecna Marplova to neni. Za me jedna ze slabsich knih od Agathy Christie. Jakmile jsou do toho zapojeny politika/ruzne organizace uz to proste neni ono. Radeji mam od A. Christie jeji klasictejsi detektivky.

09.02.2022 3 z 5


Nesmírný Nesmírný Jussi Adler-Olsen

Tenhle díl mě bavil. Mnohé je v knize naznačené, ale přesně kdo, jak a proč se tentokrát dozvídá čtenář až na konci knihy. Někteří čtenáři tu píšou, že byla kniha roztahaná. Osobně mi to nepřišlo. Části s oddělením Q byly svižné jako vždy, i když vlastní pátrání možná trochu zdlouhavé, prostě mravenčí práce. Kapitoly z pohledu Pirjo a ze života sekty mě osobně také bavily a dávaly knize zajímavý rozměr.

07.11.2021 5 z 5


Cizí královna Cizí královna Rebecca Gablé

Na rozdíl od prvního dílů mi tentokrát trvalo trochu déle než jsem se začetla. Hlavní hrdinové (kromě krále Oty) jsou totiž úplně jiní a čtenář tak potřebuje nějaký čas na to, aby si zvykl na ty nové. Ale postupně všechno zapadlo na své místo a asi 50 stran před koncem jsem si říkala, že nechci, aby kniha skončila. Tak se mi s hrdiny nechtělo loučit. Autorka umně propletá historii s fikcí a skutečné historické postavy vytváří s těmi fiktivními ten správný mix. Hrdina z Moravy mě potěšil;) Mám prostě dalšího oblíbeného spisovatele.

25.09.2021 5 z 5


Dešťová hůl Dešťová hůl Jiří Hájíček

Vlastne takova jednohubka, ale jeji precteni mi trvalo docela dlouho. Ne ze by byla kniha spatne napsana (i kdyz Rybi krev se mi libila vic), ale pribeh si tak jaksi poklidne plyne a na cteni jsem vzdycky potrebovala tu spravnou naladu. Hlavni hrdina se v tom pekne placa, bojuje s nespavosti (kdo ji nekdy trpel, tak jako ja..., ma tu dalsi rozmer navic) a "vraci" se do doby sveho mladi. Pri cteni komentaru jsem si ted vsimla jednoho, kde se uvadi, ze ctenare stvalo, jak hrdina o nespavosti stale mluvi a neni vlastne vysvetlena. No a pro me se to "vysvetleni" tahlo celou knihou. A mluvi....ano....protoze poradne nekolik dni nespat Vas uplne odrovna, fungujete jako automat, ovlivni to uplne vsechno ve Vasem zivote. (Zajimalo by me jestli ma autor osobni zkusenost - rekla bych ze ano.) Zpet k tomu "vysvetleni". On neni vzdycky jeden uplne racionalni duvod. To by bylo moc jednoduche. Ale to vysvetleni tam celou dobu bylo: krize stredniho veku, pocit marnosti toho co delam/co jsem vystudoval, kym jsem se stal. Nevyrizene resty shlizejici z police v kancelari. Skoro plna mailova schranka. Krize ve vztahu...nedobrovolna bezdetnost. Touha zmizet v divocine, odjet na Spicberky. Ztrata neceho co bylo a zmizelo - mladi....idealu....nevinnosti. Pocit, ze zivot proteka mezi prsty a na neco si hrajeme. Ze se snazime zakorenit nekde kam nepatrime. A okoli, ktere Vam muze tvrdit, jak se mate skvele a vy to tak necitite. Celkove pekna depka. Tuhke "atmosferu" vystihl autor skvele. Presto dam "jen" 4 hvezdicky. Rozjezd byl mozna az prilis pomaly a konec zase naopak zrychleny. Nektera temata/postavy sly mozna vice rozvest.

20.10.2020 4 z 5


Šesté dítě Šesté dítě Jonathan Dylan Barker

Varovani cislo 1: Nectete samostatne. Bez znalosti predchozich dilu budete uplne ztraceni. I kdyz ctete serii postupne a mezi jednotlivymi dily je casova prodleva (tak jako ja - cetla jsem jednotlive dily tak jak vychazely), chvili trva nez se zorientujete a nektere navaznosti tak nemusi hned zapadnout na to spravne misto.
Varovani cislo 2: Cela serie je navykova, silena, zvracena a tezko se prestava cist. Na konci druheho dilu jsem mela pocit, ze je autor psychopat, kteremu dela poteseni mucit ctenare a skoncit v nejlepsim. Nastesti treti dil nasledoval pomerne brzy a opet jsou tu deniky Opiciho vraha. Tentokrat ovsem ctenar uz vubec nevi - nebylo to celou dobu uplne jinak, kdo je tu vlastne obet, kdo je blazen? Konec uz je tak zamotany, ze knihu nejde odlozit do 2 hodin do rana .... A jako "bonus" je tu mozna nakaza SARS. Mel autor vesteckou kouli?

03.05.2020 5 z 5


Pilíře země Pilíře země Ken Follett

Jak je mozne, ze jsem k teto knize nenapsala komentar hned po precteni? Nejsem si jista jestli byla prvni nebo druhou knihou, kterou jsem od autora precetla (prvni byl myslim Pad titanu - prni dil jeho brilantni trilogie Stoleti - rozhodne take doporucuji!) - kazdopadne me bud presvedcila nebo potvrdila, ze toto bude muj oblibeny PAN spisovatel. Pilire zeme jsou jednim z mych oblibenych historickych romanu, kdy jsem tech cca 900 stran s hlavnimy hrdiny doslova prozila a vsechno se mi nadherne odvijelo pred odcima jako filmovy pasek (na zaklade knihy je natocena pomerne slusna serie, ale kniha je kniha). Jak pise Rihatama, nenajdeme tu zadna prehnane hluboka filozoficka nebo nabozenska temata - i kdyz se vse toci okolo stavby katedraly - ale kazdodenni zivot tech nejmensich i tech mocnych v cele jeho nahote a tize zivota ve 12. stoleti. Autor uzasne vystihl celkovou atmosferu a vytvoril postavy ktere bud milujete nebo nenavidite. Ac je kniha tak dlouha, ani chvili se nenudite (osobne mam tyto historicke bichle/pokud jsou tedy povedene/moc rada), klidne bych zvladla i par stran navic. Milovnikum historickych romanu rozhodne doporucuji.

17.10.2019 5 z 5


Anna Karenina Anna Karenina Lev Nikolajevič Tolstoj

(SPOILER) Tuhle klasiku jsem mela v seznamu "jednou si ji musim precist" snad uz od stredni skoly. Od cteni me stale odrazovala tloustka knihy i pote co uz mi lezela v knihovne. Az jedno z letosnich temat ctenarske vyzvy "kniha o zakazane lasce" me prinutilo ji vytahnout. A dala mi poradne zabrat. Kdybych cetla samotny pribeh Anny, asi by to slo rychleji a moje hodnoceni by bylo pozitivnejsi, ale bohuzel velkou cast knihy zabira pribeh dalsi z postav - Levina a ten me priznam se dokonale nudil. Kdyz pominu, ze mi Levin samotny byl pekne nesympaticky, sahodlouhe pasaze, kdy Levin premysli o hospodarstvi, uloze rolnictva, smyslu sveho zivota atd. jsem priznam se po case jen tak preletla nebo primo preskocila. Osudy ostatnich postav v knize (krome Anny take jejiho bratra a jeho zeny nebo jeho svagrove Kitty, ktera se provda za Levina) byly pro me osobne mnohem zajimavejsi, zivejsi. A vlastni pribeh Anny, jeji puvodni odmitani Vronskeho, ktere se postupne meni v lasku, ktera vyusti v tragicky vztah, jeji postupne propadani depresivnim stavum, neshody mezi milenci, reakce okolni spolecnosti, moralni dilemata, laska k synovi versus laska k milenci - to vse bylo propracovano mistrne. Takze za samotnou Annu by hvezdicek bylo vic. Jen me opravdu zklamal konec - SPOILER, SPOILER, SPOILER (ktery ovsem myslim kazdy zna) - pote co Anna skoci pod vlak uz se k jejimu pribehu autor vubec nevrati (krome letme zminky o tom co se stalo s jeji dcerou a cca jedne stranky o tom, ze Vronskij odjizdi do valky) - misto toho nekolik poslednich kapitol knihy opet venuje Levinovi a jeho pro me nepochopitelnym dilematum. Marne jsem cekala jiny zaver/navrat k Anne.

07.11.2023


Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta David Mitchell

Musim priznat, ze dle zavadejici anotace jsem cekala neco trochu jineho. Jakob se totiz osobne nevydava hledat Orito, celou dobu zustava na Dedzime. Stejne tak desiva namorni bitva neni v knize ani jedna. Takze celkove je kniha spise o atmosfere nez o nejake ceste za zachranou. Uz to tu zminovalo vice ctenaru, nejzajimavejsi a nejnapinavejsi byly kapitoly s Orito v klastere a musim rict, ze me velmi zklamalo, kdyz se nakonec dej stocil nekam jinam. Vic nechci prozrazovat at tu neni spoiler. Ale jako obraz Japonska te doby to bylo prijemne pocteni. Dalsim plusem bylo par velmi zajimavych postav.

29.06.2022 4 z 5


Schindlerův seznam Schindlerův seznam Thomas Michael Keneally

Kdysi davno jsem videla film, ktery me velmi zaujal. Knihu jsem mela dlouho na seznamu tech, ktere jsem si chtela precist a s letosni ctenarskou vyzvou jsem se k ni konecne dostala. Nebudu hodnotit pribeh samotny, tam by hvezdicky nestacily. Pokud jde o zpracovani, jsem urcite rada, ze jsem si knihu konecne precetla a musim rict, ze byla napsana s citem pro detail. Jen me trosicku prekvapil jeji styl, cekala jsem "klasicky roman" a pritom je kniha hodne popisna, s tim, ze jsou v ni vlozeny i uvahy autora. Autor knihu zpracoval mimo jine i na zaklade rozhovoru s prezivsimi pametniky - a mnohdy takrka dokumentarnim stylem popisuje, jak na urcitou udalost vzpominal ten ci onen … a pridava napr. informaci, proc mohl jeden z mnoha, co Oskara v urcite souvislosti ocernil, toto ucinit z osobni zasti atd. Vzhledem k tomu, ze byl Oskar Schindler rozporuplnou osobnosti, toto dodava knize na autenticnosti a dokumentarni hodnote. Kniha je v podstate vyborne napsanou biografii, z literarniho hlediska (pokud budu hodnotit zanr "roman"), jsem ale cekala trochu vic. I kdyz urcite vyborne zpracovane momenty se nasly, to nepopiram. EDIT: "biografii" ne "autobiografii".

28.10.2019 4 z 5


Velké maličkosti Velké maličkosti Jodi Picoult

Velmi dobre napsana kniha, jak uz jsem psala u "Vypravecky", autorka je vyborna "vypravecka". Celou dobu se neco deje, kniha ma spad, umi vyvolat emoce a otazky. Nebudu srazet hodnoceni, za nektere ciny nebo myslenky postav - i kdyz se nemusim uplne ztotoznit s tim, co je ctenari prezentovano jako to nejvic "spravne". Napsane je to dobre a mozna je prave to znamkou kvality knihy, ze dokaze vyprovokovat nejruznejsi reakce. Myslim, ze se s tematem Jodi Picoult celkove popasovala slusne. Jelikoz ve meste, kde spolu ziji nejruznejsi rasy, sama ziji, mam i nekolik praktickych zkusenosti a Jodi v knize mimochodem vystihla i to, jaci rasisti dokazou byt cernosi sami mezi sebou (kdyz pominu chovani extremisty Turka, ktery se ovsem rasismem nijak netaji, byly v knize na Ruth nejosklivejsi "cernejsi" kamaradky jeji "cernejsi" sestry, jen proto, ze ona sama byla "vic svetla" a dovolila si kamaradit se s bilymi). Epilog Jodi odpustim, ale ten si opravdu mohla odpustit.

24.10.2019 5 z 5