AltaMari komentáře u knih
Nejlépe vystihuje mé pocity komentář Masoterian (20.5.2022).
Perfektní čtení, nelze přestat , bavil mě autorův černočerný humor. Literární upíři jsou mi obvykle protivní, Kulhánkovi upíři mají něco do sebe (a jejich kousnutí je skoro odměnou :o)). Že prvotina? Smekám.... Tedy, ke konci už bylo těch mrtvol až moc a konec přišel právě včas. Těším se na další dílka pana Kulhánka.
Odkládám po 100 stránkách.... Těšila jsem se, že se pomocí zajímavého příběhu ponořím do doby římských císařů, leč četba byla utrpením. Autorka má určitě sestudované reálie starověkého Říma a kulisy nebyly vůbec špatné, jenže styl byl takový kostrbatý (překlad?) a milostný příběh Vespasiana a Kainidy až moc připomínal červenou knihovnu. Škoda...
Ještě že jsem si nepřečetla anotaci předem... užila jsem si nejen Kunderův nezaměnitelný styl, ale i příběh-frašku a dějové linky. V průběhu tří dnů se zde proplétají osudy, pro některé blaze, pro některé neblaze. Typičtí kunderovští muži milující ženy (ano, plurál je na místě) a mnohoslovně filozofující, v kulisách československé totality. Velice doporučuji.
Poslouchala jsem jako uchoknihu, moc příjemný zážitek. Velmi pěkně vykreslený dystopický svět (kde byste žít nechtěli), děj má logiku a spád, o překvapení není nouze a až na pár srdceryvných míst jsem ani neměla pocit, že jsem trochu (dost) starší než cílová skupina.
Tak tohle byla láska od první stránky! Nalákal mě provokující titul - stejnou otázku Proč... si kladu docela často. Kniha se dívá na naše "depky", dnes tak rozšířené, z jiného pohledu než duševního; propojuje je s fungováním našeho mozku z pohledu evoluční biologie. Vše je velice čtivé a přehledné, autor představuje nové souvislosti a budí zvědavost. A na pocity "depky" nabízí velice jednoduchý recept... Doporučuji!
(SPOILER) Kniha se četla hodně pěkně, vtáhla mě do děje od samotného začátku a neztrácela grády, navíc je příjemně tenká a dokázala obsáhnout vše, od vykreslení postav až po zápletku, do které se ponoříte, ačkoliv silně tušíte, kam spěje.... konec není pohádkový. Nejvíc oceňuji myšlenku střetu nezkušeného a nadšeného mládí s reálným a leckdy krutým životem. Pár věcí mi však přišlo těžko uvěřitelných....
SPOILER: Pominu až přebujelé myšlenkové procesy a metafory Lou - nemám zkušenosti s geniálními teenagery. Avšak situace, kdy rodiče Lou souhlasí s tím, že se k nim No nastěhuje domů, a dokonce jí po pár týdnech svěří na týden celý byt, nebo vztah třídního rebela Lucase k Lou... (a konec knihy mě rozsekal totálně... trochu moc přeslazená limonáda... asi aby čtenářky a čtenáři nebyli na konci moc smutné a smutní).
Mimořádně silná kniha. Bylo i nebylo příjemné ji číst. Dotýká se na nejvíc citlivých místech - sobectví, naprogramování z dětství, návyků, přesvědčení, pohodlnosti ... Budete koukat!
"Chcete-li se doopravdy probudit, nejdřív ze všeho musíte pochopit, že ve skutečnosti se vlastně vůbec probudit nechcete."
Cože??? Jak tomu mám rozumět? Probuzení totiž znamená, že vám přestane záležet na svých nálepkách (jsem ředitel, jsem šampión, jsem to-a-to..), že vám přestane záležet na svém postavení ve společnosti, že se přestanete identifikovat se svých chováním ... že vám nezbyde vůbec nic, ale když budete trpěliví a chvíli to vydržíte, pochopíte... (pozn.: moje velice zjednodušená interpretace).
Autorka tu těch postav a možných zápletek ale nastřílela...až moc, škoda. Charaktery se mi zdály ne úplně promyšlené, se vším byly rychle hotové. Přespříliš emocí. Dávám 3 a půl * za čtivost a napětí, ale na další knížky autorky se nechystám.
Taková normální česká rodina.... Všechny situace v příběhu naprosto uvěřitelné, dovedu si představit prožívat totéž... až mi z toho jde mráz po zádech. Křehká rovnováha. Příběh graduje až do fáze, kdy jsem měla o hlavní hrdinku vážně strach.
Jsem jedna ze závislých čtenářek thrillerů pana Cartera a tento díl byl opět dokonale čtivý... napětí, zvraty, jednoduchost, postavy důvěrně známé z předchozích dílů, psychologie, překvapivá zápletka... Co se brutality týče, ano, autor přitvrzuje... kam to zajde příště? Přesto .... honem honem, chci další dávku své drogy :o)))
Velmi těžké téma, velmi citlivě zpracované.
"A poprvé v životě jsem se svým Bohem šťastný a svobodný, takový, jaký jsem a potřebuju být. Nesoudí mě a nehodnotí, i když jsem poškozený. Jako je každá poškozená rostlina nebo zlomená větev v zahradě její součástí."
Bohužel, lidé to nevidí stejně jako Bůh... Netřeba říkat víc. Doporučuji k přečtení!
Ze začátku to vypadalo spíš na román pro ženy - Kat a její sexy kámoška, která jí zařídila profil na seznamce, a pak to holky na deseti stranách rozebírají - ale pak se děj skvěle rozjel a seznamka tam hrála klíčovou roli, tak jsem pochopila, proč kole ní bylo tolik "tanečků". O překvapení a zvraty nebyla nouze, i na úplném konci, kdy to vypadá na happy end... Fakt pěkné počteníčko.
Čtivý příběh, pozvolné dávkování napětí, podrobné vykreslování myšlenek a pocitů hlavních postav, zajímavé zvraty... Líbil se mi styl - střídání pohledů matky a policisty, proložené úryvky z dokumentů, emailů, záznamů ze sezení u psychoterapeutky.
SPOILER: Naopak mi vadilo, že spousta postav se chovala nadměrně emotivně až hystericky - dá se to zcela pochopit u matky ztraceného dítěte, ale např. u členů vyšetřovacího týmu? A dávat vše za vinu traumatům z dětství - ok, traumata jsou zde dost vážná, ale zdá se mi statisticky málo pravděpodobné, že by se náhodně sešlo tolik takových osob.
Velmi velmi aktuální, spousta trefných i vtipných postřehů, něco otevřené kritiky, hodně trpělivosti a lásky. Doporučuji k přečtení a popřemýšlení...
(Jen ta portrétní fotka na obalu mi zde připadá nepatřičná, byť je pan Vácha fešák. Hodila by se spíš k biografii autora.)
Pro mě fantazijní svět, jenž předčí i Harryho Pottera, po všech stránkách...
Mno... už anotace odhaluje až moc. Dokonalý pár.... všichni 30+ víme, že je to s ním jako s Ježíškem... neexistuje. Takže není překvapivé, že je tam něco špatně. Zápletka odhalena příliš brzo, mohlo to být daleko více rafinované. Chování postav dost neuvěřitelné, dobře to popsala Braenn. Knížka je i tak hodně čtivá a své čtenáře si najde :o).
Mě se tato knížka od autorky líbila více než Za zavřenými dveřmi. Bylo tam více napětí (hra "na kočku a myš", kdy do poslední chvíle nevíte, kdo je kočka) a byla více uvěřitelná. Konec byl velmi dobrý.
Byla jsem zvědavá, co je to za takhle oblíbenou fantasy knížku (několikrát mezi TOP 10 nejprodávanějšími a nejčtenějšími knihami). Námět je lákavý, zpracování přímočaré a čtivé, nicméně jak Nora začala střídat životy jak na běžícím pásu, začalo to být trochu stereotypní. Konec to o dost vylepšil.
Velmi povedená napínavá oddechovka, lehce strašidelná. Do poslední chvíle jsem zápletku nerozpletla a momenty překvapení vydržely až do konce. I styl psaní se mi líbil. Narážek na příběhy S.Kinga je zde opravdu hodně, rozpoznala jsem nejméně 5 kingovek... a možná přesně tohle mě, kingofila, přiměje, abych si knížku přečetla ještě jednou a hledala další.
Když se sejde moudrý odborník, vybavený nadhledem a břitkým humorem a nevybavený "politickou korektností", a perfektně připravená novinářka, vznikne takovýto skvostný dialog. Pan doktor Honzák se do nás strefuje s laskavou jízlivostí a na paškál si bere například touhu po moci, zákony "tlupy", zahánění problémů pilulkama či psychopatické rysy "celebrit". Doporučuji k zamyšlení i pobavení.