Andreya
komentáře u knih

Těšila jsem se na nějaké pořádné krimi, co budou vést ženy, ale vůbec mě to nebavilo. Dočetla jsem to, protože nemám ráda rozečtené knihy.
Příběh kamarádky, co píše knihu o nějakém sériovém vrahovi by mohl být vynechán. Následuje smrt holčičky, jenž mohla žít, kdyby neměla lhostejné rodiče. A nakonec se dostáváme k hlavnímu příběhu ohledně držení automatických zbraní, úpravy zákony, a proč lidé umírají s nápisy "Promluvíš, zemřeš". Už jsem si myslela, že to nabírá ten správný drive, ale bohužel.
Přišlo to mi jako nějaké young krimi, ze kterého se snažíte udělat big crime, když pojmenujete hlavního mexického bosa El Diablo.


(SPOILER) Krátká kniha na jeden večer. Tři ženy, tři různé pohledy. Každá má svůj důvod, proč nechat zabít svého manžela. U jedné rozhodně oprávněný, u zbylých dvou by stačil odchod si myslím :D Bavilo mě to, děj byl rychlý. Od poloviny jsem tak nějak tušila, že si asi navzájem pomůžou.


Uf. Tak tohle byla síla. Podle anotace jsem měla trochu strach, jestli mě bude bavit nějaký příběh v Africe, protože mám k tomu trochu skeptický pohled. Ale až tak o Afriku nešlo jako o to, jaký velmi těžký život Gerti měla.
Její dětství bylo doslova peklo. Divím se, že jako mladá dívenka tohle všechno vydržela. Dřela jako kůň bez špetky uznání. Naštěstí se usmálo štěstí a potkala muže svých snů. Jenže s penězi a moci se mění i lidé.
Je neuvěřitelné čím vším si prošla a co všechno dokázala. Je to velmi silná žena, která se dokázala prosadit a nenechala se strhnout těžkými ranami, které od života dostala.
Příběh mě neskutečně zajímal a trpěla jsem za ní. Byla jsem ráda, že to všechno zvládla a nakonec našla skutečné štěstí. Ke konci mě potěšilo, že její matka uznala, že se mohla k ní chovat lépe.


Příběh je to silný. Hned na prvních třech strankách to začalo doslova bombou a ztrátou života. Bohužel to nebyl jediný ztracený život. Rodina přijde o otce, kterého zavřou do pracovního tábora a Ahmed je nucen převzít roli živitele a postarat se o matku a mladší sourozence. Aby uživil rodinu a nevzdal se svého snu jít studovat na univerzitu, nepodvolí se nenávisti vůči Izraeli. Jeho životní cesta ovšem není lehká. Jeho matka není nadšená a vlastí bratr jej zavrne. Celá rodina i Ahmed čelí ranám osudu a nelehké životní situaci.
Tato kniha mi pomohla pochopit, co se děje i dnes na uzemí Izraele. Proč mezi sebou válčí izraelci a palestinci a proč se pořád v televizi mluví o pásmu Gazy. A jsem ráda, že žiji, kde žiji.


Líbí se mi, že je příběh vyprávěn z pohledu všech postav, i když některé pasáže se opakují. Jediný pohled, který mě moc nebavil byl od Marty. Chápu, že tam byl z důvodu jejího syna, ale asi bych se bez něj obešla.
Nedokážu si představit sebe v roli Nadji. Rozhodnout se být náhradní matkou za peníze. Být pro někoho jen inkubátor a pak zjistit, že dítě předáte jiné ženě, která je manipulativní, sebestředná a kariéra je u ní na prvním místě. Proč Gita tak strašně moc chtěla dítě?
Mělo to být něco, co si tzv. splní jako úkol v životě ženy? Těžko říct. I když jsem jí neměla ráda, dokázala jsem pochopit její chování a rozhodování.
Jenže dítě není něco, co můžete vrátit, když zjistíte, že mít dítě vám asi tak jako nevyhovuje.
Od poloviny knihy už jsem měla představu, jak by to mohlo dopadnout, když se Petr ozval Nadje. Někdy jsou milosrdné lži dobré a někdy je potřeba
říct čistou pravdu. Myslela jsem si, že to Nadja neunese, ale překvapila mě její reakce. Což znamená, že mé představy byly naplněny.
Vím, že je kniha zaměřená spíše na příběh náhradního matěrství Nadji, ale Gita ve mě teda zanechala silnější pocity k zamyšlení.


Super kniha. Parádní příběh. Jen vím, že příště nejdřív číst knihu a pak vidět filmové zpracování. :D Hned jsem totiž věděla, co bude na další stránce a kazilo mi to celkový dojem.


U této knihy to bylo poprvé, co jsem si musela napsat hodnocení někam na papír a pak ho zveřejnit. Nevěděla jsem totiž, jak začít, kde začít a jak vlastně zpracovat pocity z příběhu.
První polovina knihy mě neskutečně vytáčela. Vulgární chování Jakuba mi absolutně nesedlo a říkala jsem si „Panebože, s kým to ta holka chodí? To jako vážně?“. Dokonce jsem si myslela, že tu knihu zavřu. Pak jsem si uvědomila, že mě vlastně zajímá, proč si vůbec Dagmar (na svůj věk) vybrala zrovna tohle individuum.
V přehozených kapitolám jsem se už začala orientovat, a dokonce mi i chvílemi přišlo Dagmar líto a pochopila jsem, proč potřebovala někoho jako Jakuba. ALE …!
V druhé polovině knihy už jsem pár řádků přeskakovala a vypadalo to asi takhle: „Cože? Proč? Uvědomuje si, že je jak submisivní děvka? To se jí jako líbí? Proč vůbec něco tomu Markovi vyčítá? Dobře, super. To by šlo.“
A závěr knihy? „Aha, hm, to jsem nečekala. Ale vlastně si za to může sama.“
Pokud se autorčin styl psaní odráží i v jiných knihách než v „Kde jsi, když nejsi“ nejsem si jistá, jestli si budu chtít přečíst i nějaké její další knihy. Obávám se, že tato byla první a poslední.


(SPOILER) Ke knize jsem se dostala díky knižní štafetě. Čekala jsem od knihy trochu něco jiného. Nějaké velké drama, nějaký humor a špetka ironie. Ale je to spíše takový průměrný příběh ženy (zpověď), která se rozvádí. Holt se změnila, manžel to nepobral a tak šli od sebe.


(SPOILER) No tak tohle mě hodně bavilo. Byla jsem vzrušená a vyděšená zároveň. Opřeno o skutečné události, že se lidé v tom pohoří opravdu ztrácí. Ale zda je to opravdu tak, jak popisuje Igor těžko říct. Já tyto věci kolem nadpřirozena miluji, dimenzionální brány, paralelní světy, časoprostor. Připomnělo mi to film Tajemství jezera Caddo.


Díky vysokého hodnocení jsem čekala od toho hodně, ale kromě děsivého příběhu, který se reálně i děje, tak mě kniha spíše zklamala.
Všechny postavy byly takové nějaké nudně normální. Vůbec jsem si ani k jedné nevytvořila nějaký vztah. Jediné, co mě bavilo byla konverzace mezi Holly a Jeffem. A co jsem projevila nějakou emocí, tak byl dopis na konci knihy, co Holly napsala.


Asi jsem si našla novou lásku! Colleen! Ach bože, to bylo tak silný a čtivý. Moc se mi to líbilo a rozhodně si přečtu další díly a další knihy. A vidět film!


Pěkný příběh, hezký zpracované, ale není to náhodou tak trochu YA? Jak tady píšou jiné slečny, asi bych to taky ocenila tak možná v době, kdy jsem byla na střední. Tohle pro mě bylo, jako číst dětskou knížku.


Hodně propracovaná kniha, jak pracovat se svým měsíčním cyklem. Údajně to funguje i na ženy, které mají problémy, ale nevím. Podle mě to nejde jen tak aplikovat a měnit, jak je libo. To by žena opravdu musela do hloubky cítit své tělo, aby poznala, že zrovna u ní se jinak střídají fáze nebo dokonce je třeba nějaká vynechaná. I já měla trochu problém se vyznat v tom, jak se cítím. Nicméně jsem se s ní sžila a už vím, co a jak.


Tak tohle mě hodně bavilo. Konec jsem vůbec nečekala. Ani náznak ničeho podezřelého. Asi se podívám i na seriál.


Kniha se mi velmi líbila. Nina je neřízená střela a Daniel je konzervativní typ. Až do konce příběhu jsem netušila, kdo by za tím mohl být. Kapitoly i děj svižný, měla jsem knihu přečtenou za 2 dny. Velmi doporučuji.


(SPOILER) Jednohubka na jeden večer. Svižné, krátké kapitoly, milostná zápletka a viníci potrestáni.
Postavy jsou opravdu kreténi, už díky tomu, co udělali a jak se pak zachovali. Není divu, že někdo musel vzít věci do vlastních rukou. Na každého jednou dojde.


Četla jsem první knihu od této autorky a bohužel mi nesedl styl psaní a jména postav už vůbec ne :D taky mě mrzí, že není popsán svět, ve kterém se děj odehrává. Zápletka fajn, ale kniha mě začala bavit až za půlku, kdy se konečně začalo něco dít.


Nevěřila jsem, že by mě bohaté paničky bavily, ale joo :D bavily. Spíše než thriller to byla pro mě komedie. Smála jsem se u toho, a i když každá měla něco, Olivii jsem nesnášela nejvíc. Změnila jsem na ní názor až ve chvíli, kdy začala hrát tvrdou hru, bránila manžela i přes hnusy, co dělal, když bylo jasné, že jí šlo jen o prachy. Co musím, ale vytknout je příliš krátký konec, který se vešel na pár stránek. Líbilo by se mi to víc roztáhnout a dát třeba i pohled Bryce a Deana.


Z knihy jsem byla nešťastná. Asi jsem myslela, že to bude něco ve stylu filmu "Austrálie". Místní život, nemoci, politika atd. bylo to hezky popsané, a pro milovníky Afriky určitě. Ale nejvíce mě iritovaly postavy a jejich činy, rozhovory, rozhodnutí. Eva tam o sobě tvrdí jaká není vzdělaná žena, ale když zjistí, že by mohla být těhotná, tak chce jít dobrovolně pomáhat do polní nemocnice léčit choleru? Jak to asi mohlo dopadnout že .. :) A takových nesmyslných věcí je tam více. Dočetla jsem jen proto, že nesnáším nedočtené knihy. A nakonec jsem si řekla "Dobře vám tak!" :)
