Aneleh komentáře u knih

Eva Benett je mi sympatická svým smyslem pro humor a v některých kapitolách jsem se opravdu srdečně zasmála. Nebere se vážně ani v situacích, ve kterých jí do smíchu opravdu není a to, že jí život přisoudil nemít stálého partnera ani děti nebere jako žádnou katastrofu, i když jí blízkost často hodně schází. Život si užívá, jak jen to jde, je chytrá a dokázala opravdu mnoho. Ne se vším jsem však tak úplně souhlasila, třeba co se týká kompromisů ve vztazích. Řekla bych spíše, že je to o tom vybrat si způsob svého života. Spokojené soužití dvou lidí nespadne samo do klína, musí se pro to něco udělat a z něčeho také slevit. Autorka měla mnoho příležitostí, kdy mohla zvolit život ve dvou. Ale každý muž měl nějaké strašné a neodpustitelné chyby, až mi přišlo, že se jí ani moc nechce hledat na potenciálních partnerech nějaké kladné a pozitivní vlastnosti.

1 18.04.2021

Mám ráda příběhy o strašidelných domech, tento však nebyl tak úplně podle mých představ. Spíš než abych se bála, mi to zvláště ke konci přišlo trochu úsměvné. Jako milovnice koček jsem však ocenila úlohu velkého šedého kocoura - s ním mi to přece jen alespoň trochu bavilo.

6 10.04.2021

Oceňuji zvláštní nápad v této knize. Autorka se pouští do fantazie, která přitahuje každého z nás: jaký by byl náš život, kdyby v určité situaci pokračoval jinak než ve skutečnosti? Vždy jde o určitý bod zlomu, kdy se mohl stát pravý opak toho, co se doopravdy stalo. Kdo by o tom někdy nepřemýšlel, komu by se nehonilo hlavou, jak by na tom byl nyní, jak by vypadal potom jeho život? Také se nám přece stává, když se probudíme ze živého snu, že nějakou dobu nevíme, zda to vlastně nebyla skutečnost a často se ani nechceme vrátit zpět do reality nebo naopak si přejeme, abychom už se probudili. Může nám to pomoci překonat mnohé smutné či nevyřešené události, s kterými se naše psychika nechce smířit. Opravdu působivě napsaný příběh patří k těm, na které se určitě nezapomíná.

3 04.04.2021

Přestože tahle kniha nedostala mockrát pět hvězdiček, z mého pohledu si je zaslouží. Dokázala mě dokonale vtáhnout do děje svojí zvláštní tajuplností a ještě od třetí části jsem byla přesvědčená, že konec bude úplně opačný. Pro mě docela příjemné překvapení. Mohu doporučit všem, kteří hledají hezký a dojemný milostný příběh.

10 23.03.2021

Děsivý příběh, ve kterém vás ze začátku vůbec nenapadne, co se všechno může dít okolo nevinných mořských koníčků a ztráty paměti. Nemůžu vytknout nic zásadního, přesto mě kniha neoslovila, jak bych si přála. Možná menší čtivost a nějak jsem se úplně nedokázala sžít s jednotlivými postavami. Nebo mi prostě jen tento druh thrillerů příliš nesedí.

1 13.03.2021

Psychothriller, který je přímo mrazivý. Nemohla jsem se však rozhodnout, zda tu holčičku odsoudit nebo jí spíše politovat. Přišlo mi to jako pojednání o těžce psychicky nemocném dítěti, které z toho důvodu je vlastně hororem. A jeho matka si to rozhodně nezasloužila. Otevřený konec vyzněl jako že téhle dívence nepomůže vůbec nic, protože je svojí nenávistí k matce přímo posedlá. Proto bych pokračování raději ani nechtěla.

6 20.02.2021

Moje nejoblíbenější spisovatelka mě nikdy nezklame. To, co očekávám, vždy dostanu. Napětí, čtivost, humor, zajímavá zápletka. Je to její zvláštní způsob, kterým vypráví, schopnost dokonale vylíčit všechny postavy, že je máte úplně před sebou. Vidíme jak jednají i co si myslí, dokážeme se do nich vžít. Pro to vše jí tak ráda čtu a každou její knihu si neobyčejně vychutnám.

7 03.02.2021

Jsem přesvědčená, že kniha si zaslouží všech pět hvězdiček, už jen proto, že autorka zcela otevřeně a upřímně odkrývá svoje nejhlubší pocity a nestydí se přiznat i svoje horší vlastnosti a ne vždy správné chování ke svému partnerovi. Potkala ji však ta nejhorší věc, jaká se vůbec může v životě přihodit a navíc v době, kdy se musela starat o kojence. Já sama jsem ji pouze nechápala na konci knihy, kdy se vzdala založení nové rodiny. Velké štěstí měla také v tom, že okolo ní byla tak široká rodina a mnoho přátel a kamarádů, kteří se o ni starali a vždy jí podrželi. Je mnoho lidí, kteří se se stejnou bolestnou ztrátou musí vyrovnávat úplně sami, protože už nikoho jiného nemají, a pro ty to jistě musí být o mnoho těžší. Proto si myslím, že se Carolina zase tolik - chvílemi až přehnaně - litovat nemusela.

5 22.01.2021

Příběh napsaný s velkým citem, mně osobně se velmi líbil a vzal mě za srdce. Hrdinka poznává, co je skutečná láska a to, jak se k tomuto poznání propracuje, je vylíčeno laskavě a nenásilně. Není zde nic povrchního, naopak charakter všech postav se nám rýsuje bez příkras, stejně tak vážná choroba Nancy je brána úsměvně, přitom ale není nikterak znevažována. Je to příběh, na který dlouho nezapomenu. Číst by jej měl každý, kdo hledá pochopení, porozumění, laskavý humor a klid v duši. V této knize se skutečně skrývá zapomenutý klíč ke štěstí a každý, kdo chce, ho tam najde.

12.01.2021

Již při čtení jsem měla trochu rozporuplné pocity. Sci-fi není můj oblíbený žánr, tak jsem nejspíš sáhla vedle. Ale nakonec se mi děj docela líbil i dva životy, které Olivie vede, ale byla to prostě taková pohádka pro dospělé, při které pořád tak nějak čekáte, že to povede k něčemu většímu než ke katastrofickým vizím. Téměř celou knihu vypráví samotná Olivie a najednou ke konci se ujme slova její přítel, což mi přišlo trochu zvláštní. Ale bylo to čtivé, takže na odpočinkové čtení dobré.

2 02.01.2021

Za mě hodně poučná kniha o tom, jak se vypořádat s obrovským smutkem a žalem, když vás opustí ten nejbližší. Myslím, že nemusí být nutně jen pro ovdovělé, ale že mnoho zajímavých postřehů a myšlenek přinese všem třeba proto, aby si vážili více každého dne se svým protějškem a prosté skutečnosti, že je s nimi. Navíc kniha je vlastně autobiografická, autorka jí napsala, když jí samotné zemřel manžel a tím větší má přínos.

1 28.12.2020

Od autorky jsem přečetla téměř vše, tato její další kniha je o něco slabší než ostatní. Ke konci se to již trochu vleklo, zdálo se mi to pořád to samé dokola. Prolínání minulosti s přítomností mě ale bavilo i setkání s duchy a čarodějnicemi. Je to příjemná změna. Knize bohužel musím vytknout časté překlepy a chyby v textu - chybí písmenka ve slovech, někdy i celá slova. To na přitažlivosti příliš nepřidá.

1 20.12.2020

Tento psychologický román je dost drsný na téma často se v knihách opakující: Přítelkyně, která naruší celkem poklidný život manželské dvojice. Navíc psychiatrička, která se sama potýká s drastickou zkušeností ve své minulosti a partnerskými problémy. Kam až to všechno může dojít? A co se stane, když mozek odmítá připustit si krutou pravdu? Trochu mi vše přišlo přehnané, ale četlo se to dobře a je jen na nás, čemu budeme ochotni uvěřit.

3 28.11.2020

Krásná a pravdivá kniha o smíření se se smrtí a tragédií, hluboce lidská a napsaná s velkým citem. Navíc ten konec - i když to k němu nenápadně směřovalo a doufali jsme v něj - zázrak se přesto stal, a to v tom, že celá rodina se opět semkla a sblížila, i přesto, že život jednoho z nich navždy uhasl. Vše navíc proloženo nádhernými citáty a vše dohromady nutí k hlubokému zamyšlení.

9 03.11.2020

Andílek by mohl být klidně i psychologický román pro ženy, protože to, co se stalo dvěma hlavním představitelkám, se stane spousta ženám na celém světě. Ale tyhle dvě se se svými traumaty nebyly schopny normálně vypořádat, a tak se z románu stává thriller. Způsob, jakým Willow přišla do rodiny Heidi, mi přišel trochu nereálný, ale jinak docela dobře vymyšleno, i když mě to nebavilo tak, jak bych si představovala.

5 23.10.2020

Málokdy dávám tak málo hvězdiček, ale bohužel tato kniha mě nijak zvlášť nezaujala a nic mi nedala. Měla jsem co dělat, abych dočetla, snad jen proto, že jsem čekala alespoň nějaký zajímavý závěr. Stalo se ale jen to jediné snadno předvídatelné. Saru jsem nechápala, jak kvůli sousedům si tak mohla zcela zničit svůj vlastní život, do té doby celkem spokojený. Knihu doporučit nemůžu, i když je čtivě napsaná, vlastně je o ničem.

3 28.09.2020

Kniha s velmi silným tématem, jak začnete, nemůžete přestat číst, protože tohle se vážně může týkat úplně každé z nás. Klaním se před Klárou, která dokázala tak těžkou a dlouhodobou léčbu zvládnout s odvahou a obrovskou vnitřní silou. Myslím si však, že příběh mohl být mnohem přitažlivější, kdyby neprobíhal ve třetí osobě, ale vyprávěla jej přímo Klára. Také opakování odborných zpráv, zkratek a čísel z vyšetření obyčejnému člověku bez lékařského vzdělání příliš nedá, pokud nejsou laicky vysvětlena. I když je to vše popsáno zcela určitě pravdivě, celkově to působí trochu stroze, ne jako román, ale spíše jako popis nebo výpověď. Také mě trochu rušilo, že přímá řeč je matoucí: není používána jak má být, tedy pouze při řeči, ale i při Klářiných myšlenkách, takže často nelze hned rozpoznat, zda to Klára někomu sděluje nebo si to říká jen sama pro sebe.

1 12.09.2020

Ráda si čtu o starých domech a jejich tajemstvích, tohle byla ale jen taková oddychovka, čekala jsem větší zápletku a lepší tajemství. Na odpočinek, když potřebujete jen lehké čtení, to stačí. Příběh však nepatří k těm, který mě nějak oslovil, asi ho brzy zapomenu.

4 31.08.2020

(SPOILER) Je to určitě krásně psaná kniha, která osloví zvláště každého, kdo žil v této době a ví, co obnášela. Pokud však jde o hlavní postavu, jsem z ní trochu rozhozená. Nevím, je-li to v tomto příběhu záměr, ale není zcela jasné, zda Bohdana je či není němá. V některých pasážích vypráví tak, jako kdyby normálně komunikovala, jen že je zamlklá. Až téměř na konci knihy se pak dočteme, že je vlastně němá a píše vzkazy na lístečky, předtím jsem si myslela, že nemluví jen s otcem? Moc si nedovedu představit, jak němá dívka zařizuje tolik věcí se svým manželem, pracuje a domlouvá se se všemi jen gesty, neboť učit se znakovou řeč odmítla... Možná to není na závadu, ve mně to však nejprve perfektní pocit z knihy trochu narušilo. Navíc jsem si všimla jedné nepřesnosti, kterou nevím jestli někdo jiný ještě zaznamenal: Bohdana se narodila v roce 1980, po 25-ti letech manželství, což je řečeno hned v první kapitole. Ovšem o kus dál, přesně na str. 74 nahoře se dočítáme, že svatba jejích rodičů, se konala v roce 1959. Tudíž by se přece Bohdana musela narodit v roce 1984 nebo svatba by, dle toho, co bylo řečeno na začátku, musela být roku 1955. Je to banalita, přesto ale tyto dvě nesrovnalosti trochu pokazily můj celkový dojem z knihy, která má jinak velmi zajímavý příběh, vyprávěný s hloubkou a citlivostí.

14 22.08.2020

Je to dobré téma, o kterém se musí přemýšlet. Jenže v této knize se zdá vše jaksi nedořešené. Pořád mě to celkem bavilo, ale naštval mě ten konec. Vůbec žádné vysvětlení, hlavní hrdinka jako kdyby se úplně pomátla. Snad se to má brát tak, že zdědila určité vlohy po svojí matce? Eliška se mi docela zprotivila tím, jak údajně s malým dítětem měla přemíru volného času na lelkování. Dokonce se tak nudila, že začala vařit složitá luxusní jídla. Údajně sama spisovatelka má tři děti, takže tohle nechápu. Celkově trochu zklamání hlavně proto, že se vůbec nedozvíme konkrétní důvod, proč ten hrůzný čin její matka spáchala, ač se o tom celou dobu v knize polemizuje.

4 07.08.2020