aneta3874
komentáře u knih
Zatmění
Jo Nesbø
Nelíbilo se mi to. Ostatně už jako asi třetí Harry po sobě. Nesbo jede v případě své nejznámější postavy těžce na kvantitu než na kvalitu a v Zatmění je to opět poznat. Změť všeho možného s hlavním vyšetřovatelem, který trhá rekordy z mrtvých vstání, ačkoli už ho život už poslední dva díly nebaví. Děj je předvídatelný v uvozovkách plný "wau okamžiků" a nemá žádnou přidanou hodnotu. Byla jsem opravdovým fanouškem Jo Nesba, ale poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se s Harrym nedokáže rozloučit, je on sám.
A odkud bych asi tak byl?: Rusko očima zahraničního reportéra
Miroslav Karas
Když jsem knihu začínala číst, žádný konflikt na Ukrajině ještě Rusko nevyvolalo. Když jsem knihu dočítala, konflikt na Ukrajině zuřil každou minutu. Nejvíc se mi na knize líbilo, že jsem se konečně dozvěděla, jak to pan Karas názorově má. Kniha sice nebyla příliš chronologická, ovšem jednotlivé zážitky a postřehy byly velmi kvalitně zpracované. Při pasáži týkající se okupace Krymu, jsem měla celou dobu husí kůži. Celkově to byl asi osud, že jsem si knihu koupila a četla v době, v jaké jsem ji četla. Pomohlo mi to spoustu věcí pochopit. Už nyní můžu říct, že je mi obyčejných Rusů upřímně líto.
Meč Přísahy
Brandon Sanderson
Uff, už je toho moc! Je to dlouhé a komplikované. Nicméně na druhou stranu neuvěřitelně promyšlené, třeba Stínomar - to je ráj pro představivost čtenáře. Rošár je úžasné místo, nad kterým autor strávil velké množství času a je to znát. Bohužel některé pasáže v této knize se neskutečně vlečou a možná autorova touha mít vše dokonalé, nakonec vede k tomu, že čtenáři místy uniká pozornost. Platí ovšem, že tento svět byl, je a bude jedním z nejlepších, který jsem navštívila, díky za něj.
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
Bavíte se tím, jak Vám něco nejde? Chcete se vidět v příběhu někoho jiného? Mark Manson prostě umí jednoduše vyprávět situace, kde se pozná každý. Nakonec si můžete říct: "Přece to do prdele není až tak špatné."
Černá píseň
Anthony Ryan
Kdo taky čekal, že se dozví podrobnosti ohledně temných sil Spojence a jejich původu? No dobře, já jsem to čekala, protože v minulé trilogii mi přišlo, že se autor sám do problematiky tak zamotal, že ji raději na třiceti posledních stránkách utnul. Bohužel stejný pocit jsem měla i v navazujících dvou dílech. Plusové body dávám za vývoj Vélinovi postavy, který pro mě byl více než uvěřitelný. Naopak, jak už je u autora smutným zvykem: tam, kde mohl být monumentální konec, není.... ano, správně NIC! Je mi to líto, jelikož stále doporučuji autora začínajícím čtenářům fantasy a nikdy nepřestanu věřit, že se ty pomyslné konce nakonec psát naučí.
Dvě místa na slunci
Becky Chambers (p)
Povídání jedné umělé inteligence o novém smyslu života v kombinaci s dojemným příběhem ženy, která byla stvořena pro strojovou práci. Přesto se obě svým primárním účelům vzepřely a našly v sobě odvahu "žít". Krásné.
Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu
Becky Chambers (p)
Kdo by to řekl, že se nedokážete odtrhnout od knihy, která prakticky nesměřuje k žádnému konkrétnímu cíli. Pouze popisuje život pár postav na jedné vesmírné lodi. Ale víte co? Ono to stačí! Možná je kniha dobrá díku tomu, že se na jednom místě setkává více mimozemských druhů, z nichž každý má svůj životní příběh, který je velmi poutavě popsaný. Nebo možná je to spíš tím, že autorka se zaměřuje na pozitivní vlastnosti každé postavy. Faktem ale zůstává, že se jedná o originální příběh, na který budete dlouho vzpomínat. No prostě, mám všechny postavy pořád v hlavě!
Volání vlka
Anthony Ryan
Sakra, jako asi jsem si fakt měla přečíst celou Píseň krve znova!
Ze začátku jsem byla neuvěřitelně zmatená, snažila jsem se čehokoli chytit. Myslím, že kořen všeho byl v naprosto nezvládnutém konci předchozí trilogie. Jediné, co jsem si z toho pamatovala bylo: že to vůbec nedávalo smysl. Takže děkuji Ryanovi, že sdílí můj názor a rozhodl se sérii, a hlavně konec, rozvést. Musím podotknout, že na příběh Velina navázal velmi elegantně, skvělými novými postavami a jak už to u něj bývá zvykem, ne moc komplikovaným, ovšem velmi poutavým příběhem.
Autor je jednoznazně synonymum pro to nejlepší, co světová fantasy momentálně nabízí. Jeho příběhy patří mezi ty jednodušší, tudíž se hodí i pro začínající čtenáře.
Království
Jo Nesbø
Tak trochu jiný Nesbo. Máte-li od tohoto autora přečtené všechny knihy, tato Vás svým pojetím překvapí. Zvláštně pojaté vyprávění osudu dvou bratrů, které dokresluje fenomén dnešní doby: tedy jak nás utváří to, co zažijeme v dětsví.
Zrcadlový muž
Lars Kepler
Tak mám za sebou dalšího Joonu. Na úvod musím říct: nebylo to špatné.
Autoři evidentně dlouhou dobu sledují trendy a upravili tomu styl psaní i příběhy. Děj má spád, využívají se krátké věty a množství přímé řeči. Proto se kniha hodí i méně zkušeným čtenářům.
Příběhy jsou poslední tři knihy velmi naddimenzované, téměř neuvěřitlné a postavy oplývají snad všemi možnými i nemožnými schopnostmi. Na druhou stranu se tato kniha věnuje tématu násilí na ženách, což je velmi aktuální a autoři samotní dokládají důvody "neuvěřitelnosti" knihy na jejim samém konci. To velmi vítám a chybělo mi to tam v předchozích dvou. Příběh je poutavý a čtenář samotný se každou stránkou snaží přijít na rozuzlení, které ovšem stejně překvapí. Nicméně je kniha skvělým doplňkem do domácí karantény a jsem si jistá, že Vás natolik vtáhne, že na chvíli zapomenete na vlastní problémy.
Rozhodně si ji přečtěte.
Říše popela
Anthony Ryan
Nová série od Rayna byla hodnocená daleko hůře, než předchozí Stín krkavce. Moc tomu upřímně nerozumím. Jak je již u autora zvykem, svět byl velmi detailně prokreslený, postavy uvěřitelné a celý děj měl spád. První dvě knihy mě ani vteřinu nenudili, ovšem ta třetí ano. Přitom je velmi zvláštní, že má zdaleka nejvyšší hodnocení. Autor samotný má bohužel mínus v tom, že se mu vůbec nedaří napsat nějaký epický konec. V této knize popisuje velmi věcně střety mezi armádou bělokožce a zbylými přeživšími. Nicméně konečná bitva je popsána ani ne na 20 stranách, velmi mdle a bez předchozího zapálení. Pravdou ovšem zůstává, že je to momentálně jeden z nejkvalitnějších autorů fantasy na světě, ještě jsem od něj nepromeškala jedinou knihu.
Pilíře země
Ken Follett
No já nevím... Je to prostě strašně dlouhé. Příběh je zajímavý zejména z důvodu faktických historických dat a jistě poučný nejen pro milovníky architektury. Postavy jsou velmi dynamické, dobře prokreslené, ale příběh je zdlouhavý, mnohdy má kniha bohužel nudné pasáže. Souhlasím ovšem s tím, že i tak je to veledílo, kterému Follet věnoval největší úsilí. Pro fanoušky historických románů a čtenáře, kterým nevadí dlouhé knihy, je to ideální volba.
Faktomluva
Hans Rosling
Při pandemii a momentálním světovém dění je velmi podstatná jedna věc a tou je NADĚJE. Tato kniha svým pohledem na události, lidi a svět je přesně tím, co někteří z nás tak zoufale potřebují k tomu, aby si zase řekli: "Bude líp!" Protože ono bude líp. Vždycky se dá na světě najít něco, za co stojí žít, něco pozitivního a něco, co dělá budoucnost lepší a nadějnější. Navíc je kniha napsaná tak, že musí bavit i toho největšího odpůrce odborné literatury. Takže na co čekáte? Čtěte!
Poslední příliv
Sandrine Collette
Velmi zajímavý námět. Přírodní katastrofa, která obrátí svět vzhůru nohama. Buhužel o katastrofě jako takové, se v knize téměř nemluví. Celá kniha je atraktivně postavena na dvou úhlech pohledu a dvou dějových linkách. Autorka se zaměřuje na vnitřní pocity a pohnutky vybraných hrdinů a kolem a kolem je to opravdu zajímavé čtení. Osobně mi chyběl epilog. Navíc se musím přiznat, že Luie byl pro mě jednou z nejotravnějších postav vůbec, divím se zbylým sourozencům, že s ním měli tolik trpělivosti...
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Líbilo se mi, že Olsen se i v oddělení Q začal věnovat problémům, které jsou aktuální. Po první půlce knihy jsem si říkala, že je to skvělá příležitost celou sérii ukončit na vrcholu. Otázka je, zda tomu skutečně tak bude, protože pokud ne, bude mít autor nesnadnou roli vymyslet příběh, který by nebyl jeden velký kýč.
Trhlina
Jozef Karika
Normálně se ještě teď bojím! Co se knize musí nechat je jedinečná práce s atmosférou, která Vás naprosto strhne. Ovšem hlavní hrdina je bez okolků naprostý debil, který Vás v jednom kuse štve. Navíc pokud si oblíbíte nějakou postavu, do 50ti stránek se Vám zblázní, zatímco hlavní debil si stále kupodivu drží čistou mysl. Nevím, jestli je kniha pravda nebo fikce, ale vím určitě, že po tom pátrat nebudu a rozhodně si knihu nepřečtu znovu.
Tulák po hvězdách
Jack London
Jaký je smysl existence? Milovat - to je jasné. Tato kniha je důkazem toho, že i přes nepřízeň osudu, se dá život opravdu vychutnat, i když mluvíme třeba o tom minulém.
Hra o trůny 2
George R. R. Martin
Jednoznačně lepší, než první díl, co se obsahového spádu týká. Občasný nával nudy a totální zmatenosti zapřičiněný množstvím zbytečných pasáží a bezúčelných postav můžeme ovšem nalézt i na stránkách této knihy. Pro mě je Martin pouze průměrným spisovatelem, který se zejména díky HBO stal celebritou.
Hra o trůny 1
George R. R. Martin
Mainstream se stává synonymem Her o trůny! Upřímně moc nerozumím tomu, proč se Martinovy knihy drží na předních příčkách nejlepších knih všech dob. Příběh zajímavý, ALE - spousta postav (některé zbytečné), hluché pasáže (tlachání o ničem), nekonečný příběh (který neskončí nikdy, protože než jej autor dopíše, tak zemře)...
Dcera sněhu
Eowyn Ivey
Magická krajina dalekého severu. Místo obalené tajemnstvím. Hned po první kapitole pro mne byla kniha vyjímečná.
Nejedná se přitom jen o neuvěřitelně dojemný osud hlavních hrdinů, ale také o příběh o neskutečné touze, která se vyplní. Jak už tomu v dobrých knihách bývá, vše je nakonec úplně jinak, než jak očekává čtenář. Tajemná dívka se sice stává na čas součástí kultu rodiny, ovšem celkový zvrat v jejím osudu Vám pomůže pochopit jednu prostou věc, na kterou se nyní mnohdy zapomíná:"Lidé do našeho života přicházejí a odcházejí, ale jejich odkaz v našich srdcích zůstává." Stejně jako tato kniha v tom mém.
