Anie94 komentáře u knih

Knížka mě zaujala svou obálkou i formátem - uvnitř knížky se schovávají ústřižky z novin či lékařské zprávy a celý děj tak příjemně ozvláštňují. Knížka má určitě zajímavý námět, dobrý, ale bohužel ne moc dobře využitý potenciál. Uvnitř knížky je nedostatečně vystavěná říše Nibelungů a i celkově celý svět. Hodně věcí je v knížce pouze nastíněno, aniž by to autorka nějak podrobněji vysvětlila - asi si to má čtenář domyslet sám. Nelíbili se mi ani postavy, které byli málo rozpracované. Romantická linka, která se do děje vůbec nehodí a ještě ke všemu je dost špatně vystavena. Konec knížky byl zbytečně moc rychle utnutý a nic se tam nevysvětlilo, jen zanechalo ještě více otázek.

2 11.10.2020

Knížka se mi hodně líbila i přesto, že nejsem žádný velký fanoušek umění, poezie, či prostě čehokoliv co s tímto odvětvím souvisí. Rozhodně si musíte přečíst předmluvu, i rozhovor s finským "objevitelem" google poezie na konci, bez toho totiž není knížečka úplná.

Na knížce se mi hodně líbila její grafická úprava a hlavně jednoduchá a minimalistická úprava, která se k tématu hodí jako zadek na hrnec, jak se tak říká.

"Básničky" jsou občas vtipné, občas jen kroutíte hlavou, občas se jen tak pousmějete, občas se v tom najdete a občas vám zůstává rozum stát. V některých "básních" se vám dokonce i podaří najít hloubku, v jiných zase ne. Ale to je prostě normální, takže se nemusíte bát, že jste nějak divní. Co se mi asi nejvíce líbilo bylo to, že ke každé básni byl přidán rozhodně trefný a hlavně vtipný název, který básničku vystihl a vhodně dokreslil. Chápu, že je to dost alternativní kniha, která rozhodně nemusí sednout každému, ale i přesto, že já nejsem žádný velký fanda tohoto žánru a možná nebýt spolupráce s nakladatelstvím, tak se ke mě tato knížka ani nedostane. Na závěr svého hodnocení bych chtěla ještě říct, že tuto knížku lze vnímat jako takovou sondu do naší společnosti, co lidé nejčastěji vyhledávají, co je trápí, či s čím si neví rady. Za mě tedy jedno velké a obrovské doporučení.

5 11.10.2020

Knížka se mi hodně líbila. Kdysi jsem četla, a i mám doma celou sérii o Bílé Masajce a naprosto mě ten příběh nadchnul, takže jsem si musela samozřejmě přečíst i knížku Dívka se žirafím krkem, kterou mám i jako součást čtenářské výzvy, kterou pořádá Databáze knih. Pokud máte rádi Bílou Masajku, nebo jste jí ještě nečetli, tak rozhodně tuto knihu doporučuju. Autorka zde milým a čtivým způsobem popisuje své dětství a dospívání v 70. a 80. letech ve Švýcarsku. Vtipně a s nostalgií popisuje své příhody a snaží se tak vysvětlit celoživotní formování své osobnosti, která jí zavedla až do Afriky, k Masajskému manželovi, se kterým má dceru Napirai.

2 26.07.2020

Tak tohle opravdu nemělo chybu. Doufám, že se mi ten děj podařilo napsat dobře, abych vám, milí čtenáři, z té knížky moc neprozradila. Každopádně jsem v knížce hltala každé slovo a byla hrozně zvědavá jak to dopadne. Jak se Veronika propadala do čím dál většího marastu, já jsem toužila číst dál, abych se dozvěděla jak to dopadne. A když jsem nedejbože musela knížku odložit pořád jsem na ní musela myslet a těšila se, jak bude pokračovat. Rozum mi zůstával stát nad tou krutostí, které jsou někteří lidé schopni. Bylo mi až někdy místama špatně z toho, jak se dokáže chovat váš úplně nejbližší člověk, ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujete. Zpočátku mi román připomínal romány Lenky Lanczové, které jsem četla v dospívání, ale tohle všechny "sladké" dívčí románky dalece předčilo. Kniha zpracovává velice otevřeně závažné téma znásilnění a pocity mladé dívky, které po tomto hrůzném činu musela prožívat. Kniha byla napsaná tak, že jsem i místama zapomněla na to, že to napsala žena, a ne ta sotva osmnáctiletá dívka, o které příběh vypráví. Veronika si sáhla na samé dno, ze kterého cesta nahoru bude pěkně dlouhá. O to těžší, když má Veronika pocit, že je na všechno sama, a nikde nemá zastání. Je to dost silný příběh a myslím, že na něj ještě dlouho budu vzpomínat, myslet a přemýšlet o něm.

3 17.05.2020

Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst, ale nebylo to rozhodně proto, že by to byla špatná kniha. Asi jsem jí prostě četla jen ve špatném období. Petra Stehlíková nás zavede do unikátního temného světa. Jeho svět je do detailu promyšlený. Už asi i vím proč je ta knížka tolik opěvovaná. Svět uvnitř knihy je velice promyšlený, příběh ve vás postupně zanechává všechny emoce co na světě existují. S hlavní hrdinkou se sžijete velmi rychle a budete se těšit na další dobrodružství, které jí čekají. I všechny ostatní postavy jsou dobře propracované a uvěřitelné. Jediné, co mě trošku zklamalo byl konec, ale chápu, že když je to série, že takový konec se nabízí.

Je to prostě úžasná kniha, kterou k přečtení rozhodně doporučuji a už se moc těším na další díl.

5 01.05.2020

Knížka mě bohužel neoslovila, či nenadchla tak jak by měla. Podle mého názoru se okolo této knížky dělá, nebo dělal zbytečný humbuk. Ne, že bych chtěla shazovat nějak příběh, či emoce, které dokáže knížka vyvolat, ale bohužel mě příběh tolik nezasáhl jak by měl a do prožívaného utrpení hlavní hrdinky Báry jsem se nedokázala vcítit. Členové její rodiny mi nebyli vůbec sympatičtí, a i další postavy nebyly vůbec dobré. Příběh má velký potenciál, ale v tomto případě nebyl využit. Co ale knížce upřít nemůžu je její čtivost. Nechci ale díky jedné pro mě nepovedené knížce na autorku zanevřít, takže si určitě příležitostně přečtu i její další knížky.

6 01.05.2020

U této knížky bylo hodnocení více méně jasné už od začátku. Autorka ač není vůbec známá odvádí skvělou práci, a je opravdu škoda, že o téhle knížce moc lidí neví. Její svět, postavy, děj i romantická linka jsou poněkud jednodušší, ale jak se říká, že v jednoduchosti je krása. A tohle krása byla. Klaudii i Tempease jsem si zamilovala hned od první stránky. Kniha mě vtáhla do děje již od první stránky a do té poslední mě nepustila. Její svět je velice zajímavý, ač krutý, a to, že je zasazený do našeho hlavního města, ještě více zatraktivňuje děj. Jen ten konec? Já jen doufám, že bude nějaký druhý díl, nebo prostě nějaké pokračování. Nutně ho totiž potřebuju! Takže pokud jste nečetli, neznáte, tak šup šup honem si tuto knížku přečtěte. Nebudete litovat času, který nad ní strávíte.

3 27.04.2020

Knížku jsem měla přečtenou opravdu za chviličku. Děj je jednoduchý, předvídatelný, ale i tak je strašně krásný a romantický. I přesto, že je to děj jednoduchý, i tak se autorce podařilo tam zakomponovat několik momentů, kteří byli prostě "wow" a na chviličku vás donutili zapochybovat, zda doopravdy víte, jak to skončí. Pro mě je to taková ta typická oddechovka mezi náročnějšími tituly, typická feel good kniha, která vám v době karantény vykouzlí úsměv na tváři, pohladí vás na duši a zase vaším obličejovým svalům ukáže, jak se mají smát. A to i přesto, že já už dávno nepatřím do cílové skupiny, i tak mám tuhle knížku hrozně ráda. :)

5 20.04.2020

Na knížku jsem narazila v knihovně a na autorku jsem slyšela samou chválu, tak jsem neváhala a knížku si půjčila a dobře jsem udělala. Knížka sice zachycuje velice kontroverzní téma. Autorka zde bravurně z pohledu několika osob - Kate, Anny, Briana, Sary, Jesseho a Alexandera - zkoumá reakce a rozhodnutí lidí v těžkých životních situacích. Při čtení této knížky vás napadá spousta otázek, ale hlavně ta nejdůležitější, na kterou jsem nenašla odpověď ani po přečtení knížky, a to jak byste se zachovali vy, kdybyste byli v situaci rodiny Fitzgeraldových. To asi nikdo nedokáže říct, dokud se do této ožehavé situace doopravdy nedostane. Autorka brilantně vykreslila postavy i jejich složité povahy. Knížka ke svému konci vezme opravdu nečekaný spád a konec vám opravdu vezme dech. Několikrát jsem viděla i film inspirovaný touto knížkou, ale bohužel je zcela odlišný od knížky. Nedokážu říct, jestli je film lepší nebo horší, ale každopádně je rozhodně jiný. Knížka je nicméně brilantně napsaná! Za mě teda rozhodně velké doporučení, pokud jste ještě nečetli.

4 15.04.2020

S knihou Já, Simon jsem asi udělala tu chybu, že jsem si nejdřív pustila film, a až potom jsem četla knížku. Ale možná, že to bylo dokonce dobře. Kdyby totiž nebylo filmu, asi bych si knížku neužila tolik. Do čtení jsem se pouštěla s nadšením, které se bohužel podle mého moc nenaplnilo. Knížka byla čtivá, sladká a sympatická, ale bohužel mě neoslovila tolik, jak by měla. Nicméně je to milá oddechovka na pár odpolední, když zrovna nemáte, tak jako já, chuť číst něco náročnějšího. Dostává tedy ode mě krásné 3 ⭐.

2 26.03.2020

Okolo knížky jsem chodila hodně dlouho, protože jsem si tím prošla, a věděla jsem, že to nebude hezké čtení. Věděla jsem také, jak to skončí, a to mě od čtení odrazovalo ještě víc. Ale pak jsem se v rámci projektu #ctemesyoli odhodlala po knížce sáhnout. A myslím, že jsem udělala dobře.

Knížka je bezesporu velmi silná. Rakovina je celou knížkou úplně nasátá, ale i přesto je v ní tak citlivě schovaná, že vy se spíš soustředíte na děj, postavy a smysl celého příběhu, že vám ani nedojde jak tragická nemoc se za celým tímto příběhem skrývá. Knížka je napsaná dost humorně, což vzhledem k hlavnímu tématu knížky je opravdu úctyhodný výkon.

Tento titul vás donutí prožívat všechno s hlavními hrdiny, budete se usmívat s nimi a brečet s nimi nebo možná kvůli nim. Dá vám jasně najevo, že život dokáže být krutý a je mu s prominutím u zadku, kolik je vám let. Za mě určitě brilantní knížka, která bude mít čestné místo u mě v poličce.

3 21.03.2020

Musím říct, že zpočátku jsem byla hodně skeptická a na knížku jsem pohlížela s nějakou tou nedůvěrou. Říkala jsem si, že to bude taková ta typická blogerská knížka, která nemá žádnou přidanou hodnotu. Ale to jsem se šeredně mýlila.
Na začátku mi slečna Denisa byla hodně nesympatická (pardon, omlouvám se). Hlavně se svým perfekcionismem, honbou za úspěchem, penězi a touhou dokázat všechno na světě. Ale později, když se projevila její nemoc se to srovnalo, a já hltala každé její slovo. Obdivuji slečnu za její výdrž, statečnost a touhu se se vším tím poprat, bojovat a jít dál, vyléčit se z nemoci. Život se s ní tedy opravdu nemazlil a o to víc jí obdivuji, že se s tím vším dokázala poprat. Vlastně obdivuji všechny onkologické pacienty, kteří se dokážou zase postavit na své vlastní nohy, vrátit se k tomu co milují, nebo si najít nové zájmy a plnohodnotně tak naplnit svůj život. Aspoň tedy ten čas, který jim zbývá.

Na knížce se mi hodně líbilo grafické zpracování. Příběh byl vhodně doplněn fotkami, jednotlivé kapitoly byli proloženy citáty, které krásně korespondovali s dějem. Příběh byl hodně čtivý, stránky ubíhaly pod rukama a já se nemohla dočkat až zjistím, jak to bylo dál.

Jediné co bych vytkla byl místama hovorovější jazyk, ale chápu, že to má být autentický příběh ze života a asi by působilo divně, kdyby autorka najednou mluvila stoprocentně spisovně. Co mě tedy trošku rozčilovalo byli smajlíci (:-D) mezi textem. Ale to na mém nadšení z knížky nic nemění.

Na konci najdeme pár receptů na zdravé recepty, které jsou doplněné opravdu moc krásnými fotkami. Už se nemůžu dočkat, až některé vyzkouším.

Za mě tedy rozhodně jedno velké doporučení a klobouk dolů před autorkou, že se dokázala s nepřízní osudu takto popasovat.

1 21.03.2020

Po dočtení knihy jsem si upřímně oddechla. Ke čtení jsem se už potom musela nutit. Nelíbila se mi hlavní hrdinka a její pesimističnost a neúcta ke knihám. A koneckonců všechny ostatní postavy mi nebyli sympatické. Celkově se mi příběh nelíbil, měl nevyužitý potenciál. Byl to příběh dost zmatený a často mi unikaly souvislosti. Jediný plus příběhu byl neotřelý námět, který mohl být líp rozvinutý a čtivost knihy. Jediné, co to omlouvá je věk spisovatelky v době, kdy knihu psala. Bohužel.

2 17.03.2020

Knížka byla souborem "hororových" povídek. U některých se bojíte více, u některých méně. Ale jedno mají tyto povídky společné - postrádají nějaký hlubší příběh. Kniha se četla poměrně dobře, autor píše hezkým jazykem, ale to bohužel knihu nezachránilo. Konec první a také nejdelší povídky z celé knížky byl zcela nedostatečný. Z povídek se mi líbili pouze 3 - Já, legenda, Oběť a Kdo je na drátě. Je to velmi nevyvážená kniha s nevyužitým potenciálem. Ke konci už jsem se musela hodně přemáhat, abych knihu dočetla.

1 15.02.2020

Naprosto parádní young adult kniha. Autor si dal skutečně neskutečnou práci s propracováním postav a tohoto světa. Také rozhodně oceňuji originalitu a neotřelost celého námětu. Kniha je rozdělena do dvou dějových linek z pohledu obou hlavních hrdinů, ale přesto se děje nepřekrývají, spíš tak nějak plynou vedle sebe dál. Hrozně se mi líbili deníkové zápisky smrtek, které celý děj výborně dokreslovali. Bylo úplně super, že hlavní hrdinové si nebyli v ničem podobní. Citra je tvrdohlavá a cílevědomá, s chutí a odhodláním dokázat všechno na světě. Rowan je silný, odvážný a ochotný se bez váhání obětovat pro druhé. Což vytváří úplně super prostředí a výborné zápletky, které vás prostě nutí číst dál. I když některé pasáže byli nudnější, zdlouhavější, tak to rozhodně na kouzle knížce neubralo.

3 12.02.2020

Srdcerváči jsou šestou a sedmou přečtenou knihou tohoto roku. Někdo by možná mohl namítnout, že to je komiks, a to se mezi knihy nepočítá. Já to ale počítám a to je nejdůležitější. Ale teď už něco ke knížce. Poslední dobou se tady rozběhl "srdcerváčský" boom a všichni je četli a chválili, chválili a četli. Já se k nim asi neřadim. Nebo né, že by se mi knížka nelíbila. Po grafické stránce je to moc hezká knížka, ale jinak asi nepatřim do cílové věkové skupiny, protože mě ten příběh přišel jako takové kliše, přeslazená a málo pravděpodobná pohádka pro dospívající. Při prvním dílu jsem si myslela, že dám komiksu šanci - je krásně graficky zpracovaný, postavy jsou milé a sympatické, ale když se ve druhém díle Nick "vybarvil" a jeho maminka na to reagovala tak jak reagovala, tak to mě dostalo úplně. V současné době jsou takový rodiče, kteří orientaci svého dítěte přijmou se stoickým klidem, ale stále se bohužel setkáváme s lidmi, kterým taková "odlišná" orientace přijde zahanbující a pohoršující celou rodinu, že je pro ně přijatelnější dostat svou vnučku do blázince, když se díky nepochopení své rodiny pokusila o sebevraždu. A to není výmysl, který jsem četla někde na internetu, to se poblíž mé rodiny opravdu stalo! Jinak je to krásný komiks, krásně nakreslený, zpracovaný a sympatický, ale trošku hodně zidealizovaný.

1 30.01.2020

Srdcerváči jsou šestou a sedmou přečtenou knihou tohoto roku. Někdo by možná mohl namítnout, že to je komiks, a to se mezi knihy nepočítá. Já to ale počítám a to je nejdůležitější. Ale teď už něco ke knížce. Poslední dobou se tady rozběhl "srdcerváčský" boom a všichni je četli a chválili, chválili a četli. Já se k nim asi neřadim. Nebo né, že by se mi knížka nelíbila. Po grafické stránce je to moc hezká knížka, ale jinak asi nepatřim do cílové věkové skupiny, protože mě ten příběh přišel jako takové kliše, přeslazená a málo pravděpodobná pohádka pro dospívající. Při prvním dílu jsem si myslela, že dám komiksu šanci - je krásně graficky zpracovaný, postavy jsou milé a sympatické, ale když se ve druhém díle Nick "vybarvil" a jeho maminka na to reagovala tak jak reagovala, tak to mě dostalo úplně. V současné době jsou takový rodiče, kteří orientaci svého dítěte přijmou se stoickým klidem, ale stále se bohužel setkáváme s lidmi, kterým taková "odlišná" orientace přijde zahanbující a pohoršující celou rodinu, že je pro ně přijatelnější dostat svou vnučku do blázince, když se díky nepochopení své rodiny pokusila o sebevraždu. A to není výmysl, který jsem četla někde na internetu, to se poblíž mé rodiny opravdu stalo! Jinak je to krásný komiks, krásně nakreslený, zpracovaný a sympatický, ale trošku hodně zidealizovaný.

1 30.01.2020

Úterní ženy jsou příběhem plným odhodlání splnit si sen a dokázat svému okolí, že Kiki není tak neschopná, jak si o ní její okolí myslí a také plný čirého přátelství. Jediné, co mi na knížce vadilo, byli časté překlepy či chyby. Knížka má krátké kapitoly, které podporují celkovou čtivost knížky. Příběh plynul pomalu a mile, ale nebyl zbytečně rozvleklý a nudný. Ke konci knížky se objeví i celkem napínavá část a možná i překvapivé rozuzlení. Je to taková milá oddechovka, která nás nutí v tomto uspěchaném světě zpomalit a zamyslet se nad tím, co je ve skutečnosti v našem životě důležité. Místama je možná přátelství Úterních žen příliš zidealizované.

2 27.01.2020

Ač jsem se na knížku hodně těšila, tak mě opravdu hodně zklamala. Po grafické stránce byla přinejmenším zajímavá a neotřelá, ale obsahově se mi vůbec nelíbila. Sice jí přečtete opravdu za chviličku, třeba za pár hodin, ale není to příjemné čtení. Autorka je bezpochyby skvělou básnířkou a to i přesto, že mi moderní poezie nic moc neříká. Dokáže s pár slovama opravdu zázraky. Autorka nicméně v "básních" neustále vnucovala čtenářům názor, že všichni muži jsou zlí a nemyslí na nic jiného, než na to, jak ženy ponížit, zpacifikovat a ublížit jim a naopak všechny ženy jsou báječné, skvělé, odvážné, atd. Nic proti názorům ostatních, nic proti feministickému hnutí, ale svět (a hlavně ženy a muži) nejsou tak černobílí, jak je popisuje autorka. Ano, najdou se mezi nimi i hulváti (ano, pár jich znám), ale většina kluků, které jsem poznala byli a jsou slušňáci a neublížili by ani mouše. Takže za mě jasný propadák.

4 22.01.2020

Z této knížky jsem nadšená. Připomínala mi Bridget Jonesovou, či hrdinky z románů Alexandry Potter. Je to oddechovka, žádné vysoké čtení, ale i tak jsem z ní nadšená.

2 22.01.2020