Ann58 komentáře u knih
Ještě že mě ne úplně nadšené komentáře neodradily. Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne, je to napínavý příběh, styl psaní mi vyloženě sedl. Tím pádem nemám námitky a doporučuju k přečtení. Možná jedinou výtku bych měla - Harry Hope mi pořád podvědomě splýval s Harrym Hollem z Nesboových knih, takže jsem se musela pořád přesvědčovat, že je to jiná postava:-)
Bylo to takové zvláštní... Děj dobrý, občas jsem se ztrácela a nechápala myšlenky hlavní hrdinky a některá místa mi nedávala smysl. Mrazivý thriller si představuji jinak, ale dočetla jsem až do konce:-)
Z celé trilogie jsem nadšená, četla jsem příběh této rodiny s nadšením a upřímným obdivem nad autorkou. Dobrým ukončením byly i skutečné životopisy postav a fotografická příloha na konci. Kdyby se jednou objevil další díl, budu určitě mezi prvními čtenáři.
První díl série jsem nečetla, tak je nemůžu porovnat. V prvních asi 200 stranách jsem myslela, že čtení vzdám, děj se táhl, bylo to takové nic moc. Nicméně pak se rozjel perfektní příběh, zajímavý, s různými zvraty a jsem ráda, že jsem knihu neodložila a dokázala dočíst. Nakonec to byl pěkný detektivní příběh
Kniha se mi nelíbila, zvláštní styl psaní mi asi úplně nesedl. Od autorky to byla první kniha a další nevyhledám
I přes vlažné komentáře, které tady o knize čtu, musím napsat, že mě kniha uchvátila. Samozřejmě historie v ní není zrovna nejpřesnější, ale tolik lidskosti a lásky, v ní obsažené, tyto nedostatky vyváží. Osobně jsem nadšená a doporučuju k přečtení
Ze začátku mě děj moc nenadchnul, ale postupně přidával na tempu a dočetla jsem jedním dechem. Přečtení určitě stálo za to, i kvůli zajímavému rozuzlení
Knihu jsem přečetla za pár hodin. Autorka vybrala těžké téma. Dívka, která ve svém životě prakticky nezažije kousek štěstí a lásky, pouze trápení, nepochopení a nepřijetí. Navíc to, že vlastně jedinkrát nepadlo Cácořino jméno, ještě jakoby zveličovalo její smutný osud, je to taková nešťastná bezejmenná holčička. Alena Mornštajnová má opravdu talent na psaní dokonalých knih, i když z jejich obsahu někdy mrazí.
Čtivě popsané utrpení malé holčičky, která svým utrpením prakticky zničí dvě rodiny. V podstatě děsivý, velice uvěřitelně napsaný příběh. Škoda jen otevřeného konce. Za mě tahle kniha potřebovala jasný a zřetelný závěr.
Děj byl zajímavý, textu se nedá nic vytknout. Ale špatné dělení odstavců velice ubíralo na spádu vyprávění, které se tím občas stávalo zmatečné...
Deprese na 170 stranách, ale přečtena velice rychle:-). Nicméně děj byl hodně ponurý a místy jsem ho nechápala. Včetně konce, který jsem nějak nepochopila vůbec...
Přečteno za dva dny, kniha je čtivá, ale neurazí, nenadchne...
K této knize jsem se dostala úplným omylem a to jen kvůli čtenářské výzvě. Ze zásady a nikdy nečtu nic romantického, ale musím uznat, že tohle mělo něco do sebe. Byl mi blízký humor hlavních hrdinů a díky Willově postižení byla tahle slaďárna přece jen něčím malinko jiná. Několikrát jsem se upřímně zasmála i poplakala. Další díl vyhledávat nebudu, filmové zpracování také ne, ale přečtení nelituju
V životě jsem nečetla něco tak surového, šíleného a zlého. Je strašné, že si člověk při čtení uvědomí, že to není tak dlouho, co se tyhle hrůzné věci opravdu děly a lidi se nechali takovou zrůdností strhnout a zmanipulovat.
Autor dokázal popsat zlo v jeho největší formě tak dokonale, až z toho mrazí.
Citlivějším povahám doporučuji vůbec nečíst a odolnějším nečíst před spaním, protože jsem několikrát nemohla hrůzou z přečteného ani usnout.
Každopádně Karika je dokonalý vypravěč, děj jde na dřeň, psychika postav je (slovo nádherně se sem opravdu nehodí) dobře vykreslená, jejich charaktery propracované do nejmenších detailů a příběh navazuje a intenzivně graduje celou dobu a nemá jediné slabé místo. V podstatě čtete a nečekáte, jak to celé dopadne, protože s vámi zmítá hrůza od první až do poslední strany...
Čtivé, napínavé. Do Lauřina "přiznání" měl děj živější spád a potom jako kdyby rychlost a napětí příběhu trochu opadla. Ale i tak jsem knihu přečetla během dvou dnů a ráda si přečtu i ostatní autorčina díla.
Čtenářská jednohubka na pár hodin. Nicméně jsem ji opravdu přečetla doslova jedním dechem. Zajímavé téma, zajímavé osudy i místa děje. Vše uvěřitelné a opravdové. Nemám, co bych knize vytkla a vzhledem k počínajícímu vztahu matky a dcery bych si ráda přečetla i pokračování...
Styl psaní ani téma mi nesedlo, vlastně mě to celé jaksi vůbec nebavilo. Donutila jsem se knihu dočíst, ale není na ní nic, co by mě zaujalo nebo donutilo ji otevřít znovu
Evelina Merová popisuje útrapy života mladé židovské dívky velmi poutavě, a ač by mohla, i bez přílišných výčitek a vypočítávání křivd. Z pravdivosti knihy mrazí, zvláště z první části. Ale i přes prožité trápení si dokázala najít své místo v životě a z celého příběhu vyplývá, že dokázala být šťastná. Obdivuhodná žena...