Anynator
komentáře u knih
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Měsíc strávený s touto trilogií, cítím se trochu prázdně. A možná trochu naštvaně, protože paní Lednická nasadila laťku tak vysoko, že se mi teď těžko budou hledat další díla ke čtení.
Možná bych byla ještě raději, kdyby se třetí díl rozdělil na dvě poloviny. Postav a jmen už byla taková spousta, že jsme nejdřív četli podrobně o jejich osudu, a zničehonic z knihy zmizeli, a objevili se už jenom jako doplňující informace. Ale chápu, že to byl záměr, protože jinak by 3. díl měl tisíce stran.
Ze strany 629 mám husí kůži ještě teď.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Musím se přiznat, že o Šikmém kostele jsem až do prosince roku 2024 neměla ani tušení. První díl jsem si koupila v knihkupectví v zoufalství z toho, že nemám co číst. Samozřejmě jsem netušila, o čem bude druhý díl (nebo že nějaký vůbec existuje). Válečnou literaturu nemám ráda, nedělá mi dobře, a nechci jí číst. Jenže co máte dělat, když Julka a Ženka jsou vám povahově tak podobné, že je berete jako rodinu? Prostě jsem osudy této rodiny potřebovala znát.
Ve jménech jsem se vyznala a neměla jsem s nimi vůbec problém. Asi je třeba číst všechny tři díly hned za sebou, a neodkládat knihu moc často.
Millennials
Kateřina Pokorná
Když jsem viděla video z Talentu, kde zazněla titulní báseň z knihy, dojalo mě to. Je to samozřejmě hra na emoce, s podkresovou hudbou, správným střihem, a emotivním přednesem. Ostatní instagramové básně ve mně taky rezonují. Kateřina je v mém věku, v jejích slovech jsem se často našla. Bohužel, pouze psané texty pro mě nějak postrádají ten přesah, který vidím hlavně v autorčině vlastním přednesu.
Šikmý kostel
Karin Lednická
(SPOILER) Přečteno za jediný den, tak moc mě příběh vtáhl. Autorka odvedla úžasnou práci.
Všechna chvála už tu byla napsána, a já se trošku musím vypsat z toho, jak ohromně mi vadila postava Barbory. Chápu, že ta doba byla jiná, ale z pohledu dnešního člověka se to čte velmi těžko. Nedokážu si představit, dívat se do očí svému mrtvému dítěti, je jasné, že se člověk změní. Ale vyhnat svým chováním vlastní dceru, a do konce života jí to vyčítat, ani na vteřinu nepřipustit, že by ta chyba mohla být ve mně... Četlo se mi to těžko. Je to zpracováno opravdu realisticky.
Po přečtení komentářů ve mně také rezonuje to, jestli se lidé v té době opravdu měli rádi více. Podle mě by se to nemělo srovnávat, oni na sobě byli závislí, a bylo těžké bez sebe přežít. Jeden komentář tu dobu dokonce vyzdvihuje. Že je škoda, že jsme se toho nedožili. Jak to vůbec někdo může napsat? Ta doba byla těžká, příšerně těžká, a my můžeme jenom děkovat našim předkům, že díky jejich síle a odhodlání, tu můžeme být i my.
Vše, čeho lituji
Mikki Brammer
Jednodušší příběh na dva večery, který ale není plný klišé.
Clover je charakterem i životním příběhem realistická postava, které nejde nefandit. Za nějaké věci se schovává, stejně jako my všichni, ale zároveň je vlastně jenom plná lásky. K tomu se v pozadí odehrává dějová linka s Claudií, kde je popsáno spousty krásných a nenásilných životních ponaučení.
Co mi na knize vadilo, byl ten rychlý slet událostí. Ano, v životě se také vše může změnit během dvou měsíců... ale holka, která v sobě 36 let nosí skrytá traumata, během dvou měsíců najednou narazí na osoby, které jakoby byly vyrobeny na míru pro ni. Najednou dokáže komunikovat a vidět věci jinak...ráda bych, aby proměna byla popsána v trochu delším časovém úseku, aby příběh neztrácel na reálnosti.
Edit: po třech měsících si čtu svůj komentář a zjišťuji, že už knihu vůbec nemám v paměti. Kdybych si to teď po sobě nepřečetla, ani bych netušila jména hlavních postav. Příběh pro mě nejspíš neměl příliš velký přesah.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Ač jsem veliký milovník Backmanových knih, s Babičkou jsem měla problém. Dva a půl roku mi ležela nedočtena v knihovně. Dnes ráno jsem po ní sáhla, a během dopoledne jí dočetla. Backman je jediný autor, který mě po dočtení knihy donutí jenom sedět, a zírat do prázdna. A zatím pokaždé se slzami v očích. Příběh je náročnější zejména na začtení se. Abych se do toho dokázala ponořit, musela jsem přeskakovat pohádkové pasáže. Celou dobu jsem měla v hlavě, že tentokrát plný počet hvězdiček nemůžu dát...ale ano, můžu...:-)
Nejhezčí dny našich životů
Claire Lombardo
Příběh až děsivě ze života. O rodičovství, o tom, že i když se sebevíc snažíte rozdávat lásku, na každého to má jiný vliv. O tom, že i zdánlivě dokonalý život je plný smutku, těžkostí a obrovské práce - na sobě, a na vztazích.
Wendy jsem si vyloženě zamilovala, ale nesouhlasím s jedním komentářem - že kromě ní se ostatním nic nedělo. Každý máme v sobě boje, se kterými bojujeme, a nemusí to nutně být smrt našich blízkých. Nevidím důvod, proč problémy ostatních snižovat. Nejenom v knihách.
Skoky v čase mě hodně bavily. Za prvé jsem se díky tomu nedokázala od knihy odtrhnout, za druhé to pomaličku rozplétalo všechny příběhy.
Další plus musím dát za charaktery postav, které byly vykresleny podrobně, včetně jejich křehkosti.
Příběh je podle mě celkem uvěřitelný. Žádný přibarvený románek o dokonalých lidech.
Chata ve Švýcarsku
Julie Caplin
V předchozích knihách jsem od autorky dostala to, co jsem čekala. Jednoduchý příběh s jednoduchou zápletkou, ideální oddechové čtení.
Ale tohle bylo naprosté utrpení. Zápletku to nemělo, postavy měly jen černobílé charaktery. Hlavní postavy byly dokonalé, včetně vzhledu a chování. A muži trousili z úst takové filosofické kecy, že jsem jim to nevěřila ani vteřinu.
Autorka dokáže člověka vtáhnout do atmosféry konkrétního místa. Ale takto vysoké hodnocení knihy opravdu nechápu.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Po chvíli čtení jsem pochopila, že každá postava v bytě představuje nějakou emoci, kterou si všichni nosíme v sobě. Zara je typická úzkost, a asi proto jsem jí měla nejraději. Ten krásný příklad toho, jak se deset let bojíme udělat rozhodnutí, protože by nás mohlo zničit...a mezitím se ničíme tím strachem. Protože když tu obálku otevřeme, teprve pak se můžeme v životě posunout dál.
Každá kniha od Backmana mě zatím dostala, a každá úplně jinak.
Stínadla se bouří
Jaroslav Foglar
Dočetla jsem k Bublinovi, a tím končím. Jsem velmi ráda, že jsem to nečetla jako dítě.
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Láďa mi už pěkných pár let mění pohled na život. Díky za to.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Asi nejsem cílová skupina. Kniha pro mě bylo utrpení plné klišé a předvídatelného děje. U intimní scény mi bylo trapně za vypravěčku.
Dvě hvězdy jsou za postavu Evy a její filosofické myšlenky. Líbilo se mi poukazování na to, že se často za postavením ve společnosti ženeme zbytečně.
151 dní po evropských stezkách: Dobrodružství holky s bucket listem
Lucie Kutrová
Asi jsem čekala trošku něco jiného, i přesto, že inspirace pro traily v blízké vzdálenosti tam je. Konec knihy je takový...pochopitelný, ale myslím si, že s odstupem času by ho i sama Lucka chtěla smazat. Vím, že takhle přemýšlí každý po rozchodu, přesně takové myšlenky se kolikrát honily v hlavě i mně, a až mě vyděsilo, jak podobné pocity všichni prožíváme. Bohužel si myslím, že takto vypsané pocity patří spíše do deníku nebo do zpráv určeným kámošům, a ne do knihy, která je na hlavních stojanech v knihkupectví.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
V dospělosti už nemám tolik času na čtení, proto jsem poslední dobou došla k přesvědčení, že mě málokterá kniha dostane tak, abych se do ní dokázala ponořit a žít jejím příběhem několik dní. A pak mi do života přišel Backman.
Ove mě naprosto dostal, od poloviny knihy mi slzy tekly proudem, a po dočtení jsem jenom zírala do stropu a celý ten příběh si v hlavě přehrávala znovu a znovu. Moc děkuji za to, že jsem mohla poznat muže s příliš velkým srdcem
Z lásky k písmu aneb základy letteringu a moderní kaligrafie
kolektiv autorů
Ke knize se často vracím, škoda že se nedá objednat písanka zvlášť. Pro začátečníka ideální, holky mají velikou moc, zbláznit laika k lásce k písmu :-).
My proti vám
Fredrik Backman
Bolestivé čtení. Příběh každé postavy se mi vpil pod kůži, a dlouho nad ním budu přemýšlet. Ať se zachováte dobře nebo špatně, skoro vždy to má dobrý i špatný následek najednou. Vždy na vás budou jedni koukat dobře, a druzí špatně. Ať už jste to něco udělali pro sebe, pro rodinu, pro ty které milujete, z afektu, vzteku, zoufalství, závisti...
Trochu mi vadila autorova snaha odvést pozornost, a jeho náznaky něčeho, co se mělo stát a nestalo se. Kniha by byla skvělá i bez toho. Základní informace o postavách jsme již věděli z prvního dílu, proto byl nyní prostor na analýzu jejich emocí. Pevně doufám, že autor nenapíše žádný třetí díl. Obávám se, že by tyto dvě knihy ztratily svou jedinečnost.
Jeden z nás
Shari Lapena
Spíše než "strhující psychothriller" mi tato kniha připomínala nějaký román pro ženy. Někdo se vyspal s někým, někdo něco řekl na někoho, a u toho všeho jsou stále dopodrobna popisovány pocity. Možná proto, aby se zakryl fakt, že žádná postava nemá určený charakter, a všechny vlastně přemýšlejí stejně.
V dnešní době jsou podobnými náměty přeplněná knihkupectví, proto je náročné v tom množství najít knihu, která se vymyká. V této knize je matení čtenáře neuvěřitelně násilné a bez nápadu. Chybí mi tam ten wow moment, kdy se ukáže, že psychopat všechny vodil za nos a dokázal od sebe odvádět pozornost.
A ten poslední pokus o otevřený konec mě opravdu rozesmál. Kdyby autorka popsala co v mobilu vlastně bylo, a kdo ho odcizil, bylo by to podle mě mnohem zajímavější. Takto na mě kniha působí dojmem, že byla v rychlosti "spíchlá horkou jehlou ". Asi jsem prostě náročná.
Medvědín
Fredrik Backman
Kniha, na kterou jsem dlouhou dobu čekala. Přesně ta, u které strávíte celou neděli se zabořeným nosem. Charakter každé postavy je zde vypsán do nejmenšího detailu, žádná postava není černobílá, čistě hodná nebo čistě zlá, každá má pro své činy důvod. Stejně jako v životě.
Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
Caréne Ponte
Kniha byla na můj vkus moc předvídatelná. Čekala jsem složitější zápletky. Myslím si, že z tématu se dalo "vyždímat" mnohem více.
