Aqua-bella komentáře u knih
Velmi dobrá kniha. Děj plyne pomalu, ačkoliv se tam chvílemi "skoro nic neděje", hodně popisů i dialogů se opakuje, přesto příběh krásně plyne a čtení nenudí. Ke konci jsem tápala, co je vlastně ještě realita a co ne. Čekala jsem, že v knize bude více vysvětlen záhadný muž bez tváře a že děj se bude více točit kolem něj, ale bohužel jsem se nedočkala. Je to velmi dobrá kniha, které rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.
Bohužel mě tato kniha zklamala. Hodně jsem se na ni těšila a čekala jsem čtenářský zážitek, ale ten se bohužel nekonal. Četla jsem ji dlouho, do dočtení jsem se musela nutit, pořád jsem čekala, kdy už to bude ono, kdy přijdou ty anotované filozofické úvahy a dobrodružství manželů, tajemná a mystická středověká Anglie, ale byla to jen nuda. Toporné dialogy, nezajímavé zápletky, oslovování "princezno" mi přišlo divné. Kniha mě nedonutila k hlubšímu zamyšlení, snad jen s odstupem času nad tím, jak moc můžou život člověka ovlivňovat vzpomínky, ale nic víc.
Pro me asi nejmin zajimava kniha od tohoto autora. Namet pribehu je velmi dobry a nejspis by se v blizke budoucnosti mohlo neco podobneho stat, ale zpusob vypraveni mi prisel nedotazeny. Misty se pribeh vlekl, hlavne ve druhe polovine, a musela jsem se do cteni nutit. Tema skvele, zpracovani horsi.
(SPOILER) Na tuto knihu jsem se velmi tesila, ale po precteni jsem byla trochu zklamana. Nejzajimavejsi mi prisel pribeh tety Lydie, dejove linky dvou devcat mi prisly slabsi, predevsim pak pribeh Daisy. Prvni cast knihy mi prisla vyrazne lepsi, zaver mi prisel velmi uspechany a take velmi nepravdepodobny (predevsim to, jak slo vsechno hladce). Prala bych si, aby bylo mozne do dejin Gileadu nahlednout jeste z dalsi strany, a to z pohledu muzskych velitelu. Ackoliv vzhledem k tomu, co se v Gileadu delo, by to asi nebylo pekne cteni...
Kniha byla úplně jiná, než jsem čekala. Dle minirecenzí na obálce jsem soudila, že kniha bude spíše humorná. No... mně taková nepřipadala, což rozhodně nemyslím jako negativum. Příběh je napsán s lehkostí, sem tam se nějaký vtip objeví, první cca polovina (kdy je Jakub ve vesmíru) má spád a bavila mě. Bohužel od doby, kdy se Jakub vrací na Zem mi přišlo, že příběh ztrácel na lehkosti a spádu, místy jsem se do čtení musela nutit.
Rozhodně hodnotím pozitivně námět knihy, potom i prolínání minulosti a současnosti. Právě náhledy do minulosti dělají z knihy trochu vážnější čtení a nutí čtenáře se nad spoustou věcí zamyslet. Postava Hanuše byla skvělá. Ale celkově se jedná o lepší průměr.
Skvělá kniha. Měla jsem od ní poměrně velká očekávání a ta byla naplněna. Životní příběh několika mladých žen je vyprávěn citlivě, poklidně, ačkoliv rozhodně nezachycuje poklidné životní osudy a události. Příběh Hany mě zasáhl. Spoiler. Pořád jsem přemýšlela nad tím, kolik lidí mohlo být ušetřeno, kdyby Hana nebyla tak zamilovaná a kdyby její vyvolený měl dost kuráže říct jí, že jí už nechce.
Moc se mi líbila Hanina úvaha nad duší, že si ji vždy představovala jako homoli cukru, ze které vždy, když se člověku stane něco strašného, kousek odpadne. Myslím, že výstižněji to již popsat nejde.
Rozhodně doporučuji ke čtení.
Skvělá kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Hlavní hrdinka Frankie je neuvěřitelně realisticky vystižená. Ačkoliv se toho v knize příliš neděje, přesto jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Autorka perfektně vystihla období tzv. krize první čtvrtiny života. Frankie je už dospělá, měla by být schopná se o sebe bez problémů postarat, vědět, co chce, kam směřuje, mít cíl. Ona se ale utápí v každodenních pochybnostech o tom, kým vlastně je a co by v životě chtěla dokázat. Zjišťuje, že vlastně není ničím extra výjimečná, že je jednou z tisíce podobných dívek. Chce být dospělá a zároveň se toho bojí a trochu touží po tom být zas dítětem a "vrátit se domů". K tomu bojuje s depresí. Sama. Věří, že se z toho dokáže dostat. A je to skvěle vystiženo - pochybnosti o tom, jaký smysl má konání, které činí, vyčerpanost z běžných každodenních činností, pocity méněcennosti a zbytečnosti. Těžko danou problematiku vystihnout lépe.
Přesto mi přišlo, že ke konci příběh trošku ztrácel na síle a tempo zpomalilo, což mu ale vůbec nic neubírá na kvalitě. Překlad hodnotím jako perfektní a knihu rozhodně doporučuji k přečtení.
Velmi zajímavá a kvalitní kniha, která donutí člověka k zamyšlení. Autorka vykresluje svět, ve kterém jsou lidé (přišlo mi že dost striktně) rozděleni na dobré a špatné. V podstatě tam nelze najít nic mezi tím. Ačkoliv jsou myšlenky v knize zajímavé, přesto s autorkou v mnohém nesouhlasím. Její myšlenka, že každý se může vypracovat, pokud bude dostatečně tvrdě dřít a bude věrný svým morálním zásadám (resp. zásadám, které ona předkládá jako ty jediné správné) mi přijde nesmyslná. Nemyslím, že by to reálném světě a ve společnosti, která má dlouhodobě dobře fungovat, bylo možné. Nejtvrdší formu kapitalismu autorka ukazuje jako jedinou správnou - rovněž nesouhlasím. Myslím, že určitá forma redistribuce a sociální soudržnosti je ve společnosti nutná. Ale to by bylo na delší debatu a zamyšlení.
Kniha se četla obtížně, obzvláště v některých částech. Rozhodně to není četba pro každého. Cca první polovinu bych hodnotila jako skvělou a poměrně čtivou. Ovšem pouze do doby, než se ukáže, co se vlastně stalo se všemi úspěšnými osobnostmi. !SPOILER! Když se Dagny dostane do údolí, kam se všichni přesídlili, přišel mi příběh někdy až naivně směšný. Ano, všichni tam tvrdě pracovali, spravedlivě obchodovali, žili podle svých morálních zásad... ale nevěřím, že by to tam dlouhodobě fungovalo. Časem by se i v tomto báječném údolí vytvořila obdoba "běžné" společnosti s lidmi ziskuchtivými, nemorálními, bažícími po moci. Navíc v údolí se nevyskytovaly skoro žádné ženy - a skutečně si neumím představit společnost, která by dlouhodobě prosperovala a byla z většiny tvořena pouze muži.
Část hlavních postav mi byla dost nesympatická, např. Hank Rearden. U něj jsem měla velký problém s nevěrou a vztahem k jeho ženě. Chápu, že ji neměl rád, ale považovat za morální, že je nevěrný? Inu, každý máme jiné morální zásady. Pochopila jsem, jak to u něj autorka myslela, ale přesto s tím vnitřně nesouhlasím. Rovněž i postava Johna Galta mi přišla dost nesympatická, ze všech postav asi nejvíc.
Kniha mi přišla místy nevyvážená. Nekonečně dlouhé proslovy by si často zasloužily zkrátit, přiznávám, že projev Galta jsem přeskočila. Neměla jsem sílu ho přečíst. Kniha v druhé části poměrně dost ztrácí na čtivosti. Navíc se v celé knize stále dokola opakují ty samé výrazy - morální zásady byly zmíněny skoro v každém třetím odstavci, Dagny přibližně "milionkrát" nakloní hlavu na stranu ve znamení souhlasu apod.
Ale i přes drobné výtky a nesouhlas s autorkou v některých věcech hodnotím knihu 4/5. Rozhodně stojí za přečtení a nabídne spoustu témat k zamyšlení.
Po úžasné, vtipné a dojemné knize Muž jménem Ove jsem plna očekávání koupila i Tady byla Britt-Marie. Nicméně přišlo velké zklamání a knihu jsem po chvíli odložila. Přijde mi napsaná dost těžkopádně a "na sílu". Z knihy čiší snaha být za každou cenu vtipný, což je dost na škodu. 1/5
Nedočteno, nudná kniha bez zajímavého děje. Autorův styl mi nesedl, přišel mi trochu jednoduchý a moc strojený.
Zajímavá kniha, která nabízí zcela jiný a neotřelý pohled na třetí říši, německou armádu a Hitlera samotného. Knihu beru s rezervou, přišlo mi, že autor si trošku ohýbal fakta, něco logicky nesedělo (např. v závěru, kdy měl Hitler ve svém berlínském bunkru absťák a doktor Morell nebyl schopen mu sehnat drogu, byly současně s tím do boje vysílány drogami nadopované děti...). Nicméně autor sám v knize tvrdí, že to není práce profesního historika a jde o jeho neotřelou interpretaci historických událostí, takže to tak být mohlo, ale i nemuselo. Rovněž si myslím, že by knize prospělo, kdyby byla trochu kratší. Rozhodně je to ale zajímavé čtení, které donutí čtenáře zamyslet se nad událostmi druhé světové války i z jiného úhlu.
Velmi pěkná kniha o životě oddaného komorníka, který obětoval svůj život službě svému pánu a vlastně si toho ani nevšiml. V touze po tom být nejlepším a hlavně důstojným komorníkem a dělat všechno nejlépe mu život v podstatě protekl mezi prsty. Propásl svoji osudovou lásku, nebyl u smrti svého otce, neuměl projevit obyčejnou lidskost a pochopení... zároveň si však snažil namlouvat, že jeho role je významná, že měl vliv na události světových dějin, ale je to spíš sebeklam.
Příběh plyne pomalu, má krásný jazyk, ovšem dělalo mi zpočátku trochu problém se do knihy pořádně začíst. Kniha má čtenáři určitě co dát, ať už poučení, že každý je strůjcem svého štěstí a nebo zjištění, že obětovat svůj život práci nemusí být vždy to nejlepší a nejšťastnější řešení.
Velmi pěkné čtení nabízející silný příběh o životě ve válečné Evropě, holokaustu, snech a ideálech mladé židovské dívky a jejích následných osudech včetně osudů její vnučky. Příběh se rozjíždí pomalu, ale postupně nabírá větší a větší spád, za nejlepší část bych hodnotila vyprávění Minky. Bohužel však knize ubírá jednu hvězdičku vyprávění Sage, především její milostná dobrodružství, která jsou na úrovni laciné červené knihovny. Pasáže, ve kterých se řeší její milostný život jako by do knihy nepatřily nebo je dokonce psal někdo jiný, jazykově jsou nepovedené a jaksi násilné. Jako nejzajímavější hodnotím vyprávění Minky o životě ve válečné Evropě a Osvětimi. Rovněž by se mi líbilo, kdyby byla víc rozvedena část o Josefovi a jeho myšlení. Nahlédnutí do mysli nacisty by bylo určitě zajímavé.
Knize také trošku ubírá na kvalitě resp. přehlednosti časté střídání vypravěčů, rovněž jsem zpočátku vůbec nechápala vyprávění o upírech, které mi přišlo naprosto mimo. Proč v knize je se vlastně dozvídáme až někde uprostřed příběhu.
Vypravěčka stojí za přečtení, rozhodně ji doporučuji. Pokud se čtenář prokouše částí s "úvodem do pekařské problematiky" a přivře oči nad milostnými dobrodružstvími Sage, bude určitě spokojen a příběh v něm zanechá hlubokou stopu a donutí ho se zamyslet nad tím, jak se nám dnes žije dobře a jak měli někteří lidé těžký život.
Velmi zajímavá a dobře napsaná kniha. Příběh plyne pomalu, relativně poklidně, bez nějakých výrazných dramat. Přesto je čtenář v podstatě nucen číst dál a dál a zjistit, jak to nakonec celé dopadne. Líbilo se mi, že za hlavní hrdinku byla zvolena "průměrná" žena, která se smířila se svým osudem, přizpůsobila se okolnostem, nesnaží se celý systém nějakým způsobem porazit, nebo proti němu nějak zásadně bojovat, jako např. její kamarádka Moira (u knihy s podobným námětem bývají hlavní hrdinky/hrdinové povětšinou typu Moira).
Představa žití v tamějším světě je dost děsivá. Postavení žen, které nemají téměř žádná práva a byly degradovány na pouhé služebnice, jejichž jediným úkolem je rodit děti, případně sloužit jiným, ale zároveň i postavení některých mužů je otřesné. Pro hlavní hrdiny románu muselo být asi nejhorší to, že si pamatovali dobu předtím a museli se srovnat s totální změnou, s nově nastoleným světovým řádem, diktaturou. Jejich děti a děti jejich dětí již s těmito vzpomínkami bojovat nebudou a jejich život bude svým způsobem snazší.
Trochu mě zklamalo, že konec knihy zůstal relativně otevřený, nevíme, jak to dopadne s hlavní hrdinkou. Ostatně celý příběh by mohl být trochu podrobnější, s detailnějšími popisy fungování celého systému apod. Ačkoliv to už by pak nemohl být vyprávěn z pohledu služebnice. Konec je alespoň trochu dokreslen závěrečným doslovem, do jehož přečtení jsem se však musela nutit. Proto 4/5
Jedna z nejlepších věcí, co jsem za poslední dobu četla.
Kniha má svým obsahem přesah i do dnešní doby. Dotýká se problémů, které jsou stále aktuální - mezilidské vztahy, rasismus, manipulace, lži, ale i touha po spravedlnosti. Ukazuje společnost plnou předsudků, strachu a nenávisti, lidské malosti a zášti.
Rozdíl ve vnímání světa dětmi a dospělými zde byl až propastný. Děti, dosud v podstatě nezkažené předsudky, nemohly pochopit nespravedlnost soudního procesu, chování dospělých (což krásně ilustruje, jak člověka časem změní tlak společnosti, ve které se pohybuje a "musí" se jí přizpůsobit). Díky chování dospělých tak děti přichází o iluze o spravedlivém světě. Myslím, že mnohým dospělým by občas prospělo podívat se na svět dětskýma očima. Možná by to vyřešilo spoustu problémů (a to jak v knize, tak ve skutečném životě).
Příběh dokonale ilustruje, jak je možné manipulovat s veřejným míněním, jak je těžké změnit myšlení lidí. Ukazuje malost některých lidí ve své ryzí podobě, jejich neochotu se nad problémy objektivně zamyslet a přijmout pravdu, která není zcela v souladu s jejich vnímáním světa. Zároveň ale představuje hrdiny, kteří se díky sečtělosti a vzdělanosti nebojí postavit systému a bojovat za to, co je podle nich správné. Ačkoliv je to boj s větrnými mlýny. Každá doba ale takové hrdiny potřebuje. Hrdiny, kteří jsou schopni obětovat své pohodlí a klid pro dobro ostatních, kteří jsou schopni a ochotni postavit se zlu a nespravedlnosti. Takových lidí by si společnost měla vážit.
Knihu rozhodně doporučuji. Ačkoliv je to četba především zpočátku náročnější (cca první třetina knihy není moc záživná). Jakmile se ale rozjede soudní proces, kniha nabere spád. Myslím, že příběh zachycený v knize je nadčasový a bude mít čtenářovi co nabídnout i za dalších 50 let.
Kniha mě nalákala slibným příběhem lidí žijících v horách, lidí, kteří milují jejich krásu, strohost, čistotu a osamělost. První polovina knihy mě bavila víc, v půlce mě příběh trochu nudil, ale závěr příběh opět vylepšil.
Knihu pochopí ti, co milují hory, kteří se do nich rádi vrací, kteří přemýšlí o tom, že by se v nich usadili, kteří jimi žijí. Autor krásně vykresluje ryzí přátelství, které nepotřebuje zbytečná slova a okázalá gesta, trvá navždy, je čisté a opravdové jako hory. A vůbec nezáleží na tom, že se dva přátelé roky nevidí. Je to příběh o hledání sebe sama, o smyslu života, o přátelství, životě v samotě. Vyprávění je stručné, bez zbytečných frází a zdlouhavých popisů čehokoliv. Knihu doporučuji především milovníkům hor.
Skvělá kniha, jak obsahem, tak grafickým zpracováním. To dodává knize v hodnocení hvězdičku navíc, protože ačkoliv se grafická forma knihy může zdát nepodstatná, zde celý příběh pozdvihuje a dotváří a dodává mu něžné vyznění.
Příběh krásně plyne, je takový milý, poklidný, určený ale převážně ženám (dle mého názoru). Nechává nás detailně nakouknout do podivínské mysli mladého samotářského pošťáka, který se baví četbou cizích dopisů, což se mu stane osudným, neboť se skrz tyto dopisy zamiluje do jedné dívky. Velmi se mi líbilo použití haiku v příběhu, až mě překvapilo, kolik se toho dá říct a vyjádřit pár verši.
Závěr knihy mi přišel překvapivý, očekávala jsem spíš jiné zakončení, ale proč ne. Rozhodně knihu doporučuji jako příjemnou oddechovku.
Na Zaklínače jsem četla samá skvělá hodnocení a recenze. S chutí jsem se tedy pustila do prvního dílu a bohužel přišlo poměrně velké zklamání (částečně asi způsobené velkými očekáváními). První díl jsou v podstatě samostatné povídky v nichž se seznamujeme se Zaklínačem, jsou spojeny relativně volně. Což by nevadilo, pokud by byly napsány trochu lepším jazykem. Způsob vyprávění mi absolutně nesedl, přišel mi velmi jednoduchý, místy až hloupý, a nebyla jsem schopná se do knihy pořádně začíst. Knihu jsem přečetla celou (ač jsem se občas musela do čtení nutit) a přišlo mi, že ke konci se způsob vyprávění zlepšoval a příběh se dostával na trochu vyšší úroveň. Další díl snad bude lepší.
Na knihu jsem se hodně těšila, viktoriánská Anglie, magie... všechno nasvědčovalo tomu, že příběh bude super. Bohužel přišlo obrovské zklamání. Příběh byl nudný, nezáživný, přišlo mi, že se v knize v podstatě nic neděje. Absence děje je v knize poměrně zásadní nedostatek (tedy alespoň pro mě). Zkrácení knihy o třetinu (nekonečné popisy a vykreslování atmosféry jsou skutečně ubíjející) a nějaké oživení by ji možná zachránilo. Seriál, který byl podle knihy natočen, mi připadal mnohem lepší a zajímavější.
Vydařená kniha, která mě velmi mile překvapila, neboť jsem čekala, že bude horší. Příběh nemá téměř žádná "hluchá" místa, má spád a nutí člověka číst dál a dál. Velmi vydařené se mi zdálo vyprávění z pohledu dvou hlavních postav, kde se krásně ukázalo, jak každý vnímá obdobné věci a události jinak. Eliase jsem si oblíbila už od prvních stránek, s Laiou jsem ze začátku trochu bojovala a ani později mi k srdci úplně nepřirostla. Nejvíc mi vadily postavy z odboje, které mi byly velmi nesympatické. Prostředí akademie se mi zdálo velmi zajímavé a dobře vymyšlené.
Přes všechna dosud napsaná pozitiva se mi ale autorčin styl psaní zdál trochu nevyvážený - na jedné straně krásně zvolené obraty a zajímavě vyprávěné pasáže, na druhé straně občas příběh sklouzával ke kýčovitosti a jednoduchosti červené knihovny (je ale nutné zohlednit, že je kniha určena spíše mládeži), což knize dle mého trochu škodí. Nicméně ji hodnotím kladně a jsem zvědavá na pokračování.