asam komentáře u knih
Kniha mě velmi zaujala. Pravdivá diagnóza autistů s Aspergerovým.syndromem, projevy lidí s tímto syndromem a jejich chování vše zasazené zasazená do detektivního příběhu. Napínavé až do konce, i když tušíte jak se bude děj vyvíjet přesto čtete se zaujetím a neodložíte knihu až na poslední stránce. Je to pohled do jiného světa a s autistickými dětmi se můžeme setkat často. Je třeba o jejich chování vědět co nejvíce, abychom je dovedli pochopit. A myslím, že tato kniha nás v ledasčem poučí. I když je příběh smyšlený, projevy jsou popsány odborně.
Izraelská vesnice Tel Ilan žije poklidným životem, nic se zde neděj, ani místní drbny nemají o čem povídat a musí si vymýšlet. Ale to je jenom zdání. Odehrávají se zde rodinné tragédie, rozvíjí se příběhy o kterých se nemluví, postupně se odkrývá minulost obyčejných obyvatel. A to vše v klidu, nesnesitelném horku a v tichosti domovů a zahrad.
Napsat dobré povídky je umění, povídka musí mít děj, musí gradovat a končit pointou. To vše na několika stránkách. Amos Oz je mistr povídek. Ovšem tyto jeho povídky nekončí. Jako když utne a rozuzlení žádné. O to více vás napíná jak to bude dál. A dopátráme se vůbec konce???
Velice zajímavá kniha.
Ústředním motivem Hráčky go je střetávání - střetávání mužského a ženského světa, staré a nové doby, hovoru a ticha, Číny a Japonska.
Dojemný jakoby tichý příběh nenaplněné lásky.
Sama jsem nikdy nic nenapsala, tak mi nepřísluší komentovat literární díla jiných autorů.Přesto - můj názor.
Příběhy z počátků budování izraelské vesnice jsou zajímavé, sledovat osudy jedné rodiny je zajímavé, vzpomínky na dětství prožité s trochu potrhlou babičkou jsou vtipné i dojemné. Autor umí pracovat se slovy.. Ale to, jak se prolínají osudy rodiny s osudem vysavače se mi zdálo trochu chaotické. Možná to byl autorův záměr, napínat čtenáře až do konce, ale mě to trochu unavilo. Stačilo by to na dvě povídky - Moje rodina v Izraeli a Babiččin vysavač.
Přečtěte si a posuďte sami. Třeba se mýlím.
Severské prostředí, drsná příroda a do tohoto prostředí zasazen detektivní příběh, začínající jako nevinně vyhlížející náhoda. Celý příběh se rozbíhá pomalu, ale kousek po kousku do sebe zapadá a nakonec se vše rozeběhne na plné obrátky. Pěkné čtení, napětí, láska, zápletka a dobrý konec, tak jak to má být.
Určitě doporučuji.
Zprvu jsem se ztrácela v množství jmen, netušila kdo je čí syn či bratr. posléze jsem se začetla a neodložila knížku až na jejím konci. Velice barvitě vylíčený příběh prostých lidí, kteří přišli zúrodňovat bažiny, vybudovat svou vesnici, ženit se a vdávat. Vše samozřejmě pod dohledem a se souhlasem výboru. Meir Šalev je obdařen darem vtipně popisovat události a vylíčit povahové rysy svých postav, že si je zamilujete a s napětím sledujete jak se jejich osud bude dále vyvíjet.
Vraťte se do svého dětství - Určitě si pamatujete na panenky a oblečky vystříhané z tvrdého papíru, které na panenkách držely- no spíše měly držet- díky zahnutým proužkům. Barvy nevýrazné, výběr oblečků nic moc. Tady tyto oblékačky jsou fakt pokrok, holčičkám se moc líbí, baví je to a stráví s nimi , alespoň ze začátku, dost volného času.
Napínavá, čtivě napsaná knížka. Konečně něco přínosného pro mládež, kde neteče krev.
Neustále nás překvapují nové a nové příběhy související s židovskou otázkou, s nacistickým Německem. Tentokrát je to příběh viděný očima turecké ženy, muslimky. Velice poutavě napsaná knížka, Stojí za přečtení - odpustíte i některé překladatelské nedostatky .Základy příběhu jsou podle skutečné události. pokud chcete být podrobněji informováni o osudu lodi přidávám odkaz na adresu
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/101301-potopeni-lodi-se-767-zidy-muze-osvetlit-nalez-sovetske-ponorky/?mobileRedirect=off
Kniha o silné vůli být zase člověkem i když je proti mě nemoc, která se jen těžko zvládá. Ne každý má tolik síly bojovat jako autorka. Blahopřeji jí a přeji úspěch na této dlouhé cestě.
Je až neuvěřitelné, že se něco podobného může stát v naší době a dokonce u našich sousedů ve vyspělém " západním světě".
Válečná vřava v přímém přenosu. Chvílemi jsem knížku odkládala s pocitem, že už dál nic takového nechci číst. Obdivuji reportéra, že se dokázal i po mnoha zraněních a ztrátách svých kamarádů opět vrátit do pekla bojů. Nevím, zda mám knížku někomu doporučovat, to je jako přát vám strašidelné sny.
Nic nového pod sluncem,ale koho to zajímá tak ať si knížku přečte.
Čtení tak na hodinku při kávě. Kdo má rád psi, tak je to pro něho milé čtení.Jinak nic velkolepého.
Spisovatel nezklamal. četla jsem jako první jeho knížku Zlodějka knih - je to úžasná knížka. Posel byla jeho prvotina. Tudíž jsem byla zvědavá, jak zvládl počátky své literární tvorby.Velice neotřelý zajímavý příběh, velké téma, náročné na zpracování, žádné mentorování, žádná silná slova a přece působivé. Navíc velice humorné dialogy / i s kocourem Portýrem/. Pochvala patří i překladu - na vtipu nic neubral. Určitě doporučuji přečíst.
Smutný příběh,snad až neuvěřitelně krutý. Autorka se v této oblasti vyzná a její knihy upoutají hned první stránkou.
Pozoruhodná kniha. V příběhu Liesel je snad všechno, Němci, Židé, holocaust, láska, kamarádství, vztah k rodičům, ale hlavně plno bolesti a utrpení. I Smrt, která to vypráví je dojata..
Knížka na kterou budu dlouho vzpomínat.
Křehká, útlá knížečka a právě tak křehký příběh, který vede čtenáře k zamyšlení. Jako prvotina autorky velmi zdařilé. Nic vám nevnucuje, nic nepředstírá. Krásný jazyk. Doporučuji