asam komentáře u knih

Knížka plná humoru, vtipná, vystihující charakter Francouzů, a mnohé povahové rysy jsou charakteristické i pro nás.

Pohled na cizince, zvláště na komunitu Ukrajinců pracujících u nás. Jejich problémy, nejen s integrací do odlišné společnosti, ale i vzájemné vztahy mezi sebou samými, jejich zkušenosti s českými spoluobčany, jejich mírná nesnášenlivost vůči Vietnamcům, Mongolům a dalším, kteří jako oni sami hledají uplatnění na trhu práce, to vše se podařilo autorce přesně vystihnout a pravdivě popsat. Trochu mi vadilo literární zpracování, ne vždy byla věta srozumitelná. Čtu rychle a tak jsem se musela třeba vrátit na začátek věty, abych si srovnala o co vlastně jde. Ale to je můj problém. Obdivuji všechny ty, kteří k nám přišli za prací a doma nechali své nejbližší. U nás mnohdy pracují za podmínek, které by našinec určitě nepřijal.

6 01.01.2013

Velice moudrá kniha
Smrt se nedá pochopit, přesto patří k životu.Je potřeba umět se s ní vyrovnat a přijmout ji jako součást našeho bytí.
To se však moc lehce říká, ale skutečnost je velmi bolestivá.

3 19.12.2012

Dlouho jsem nečetla tak vtipnou knížku. Alan Karlsson - člověk který ovlivnil dějiny snad celého světa. To jsme se v dějepise neučili:)

30 16.12.2012

Kuchařky mám velice ráda a tato se opravdu autorce povedla.

1 15.12.2012

poutavý román čerpající ze skutečných faktů nalezených ve spisech gestapa. Pohled obyčejných prostých lidí, Němců na nacismus, Hitlera a dění v Německu. Jejich vytrvalý odpor nikomu nepřináší nic dobrého, ale oni věří, že přispívají k urychlení konce války a přitom sami kolem sebe utahují smyčku.

6 01.12.2012

Knížka pro zábavu i poučení. Vhodná pro děti od 4 let.

28.11.2012

Laciný humor, mnohdy vulgární. Ani jsem se moc nesmála, jen trapně kroutila hlavou. Nejprodávanější kniha roku 2011 v Británii????. Jejich humoru tedy nerozumím.

1 20.11.2012

Po přečtení knížek Paměti mojí babičce a Stanice Tajga se mi tato knížka nelíbila. Stále jsem se nemohla pořádně začíst. Ne všechno se vždycky vydaří.

1 15.11.2012

Neuvěřitelná síla, odvaha,vůle.Leah se svým malým synem, bez prostředků, bez rodiny odolává nástrahám genocidy v Rwandě. Knížka by se měla spíše jmenovat "Cesta peklem". Není to oddechové čtení, přesto doporučuji. Našinec si uvědomí, jak dobře se nám žije.

4 13.11.2012

Velmi působivé vyprávění o osudech Francouzů za druhé světové války, kteří prchají z Němci obsazované Paříže. Jejich chování, ve vypjatých situacích, zbabělost či hrdinství je popisováno bez příkras a velmi výstižně. Zajímavý je také pohled na Německé okupanty a na jejich chování k poraženým Francouzům.
Opět jiný pohled na dění druhé světové války.

2 03.11.2012

Rychlá a účinná sebedestrukce způsobená alkoholem. Upřímná zpověď autora, který propadl alkoholu i drogám.
Doufám, že dneska jsou protialkoholní léčebny už na jiné , lepší úrovni než je popisováno v knížce, ale přesto si dneska dvojku červeného raději odpustím.:)

2 12.10.2012

Bohužel, ať jsem se snažila sebevíc, nenadchlo mě to.

1 24.09.2012

Holokaust- osudy nevinných lidí nikdy nemůžou zanechat čtenáře lhostejného. Zde se jedná o dívku,která v Terezínské pevnosti nachází sama sebe,ve svých patnácti letech velmi rychle dozraje v dospělého člověka. Vlastně přeskočí bezstarostné mládí a dospívání. Za dva roky toho prožije víc než někdo za celý svůj život.
Ještě více než samotný deník z Terezína mě ovšem dojal osud celé knížky,Toto ukradené dílo bylo vydáno v českém jazyce poprvé po třiceti letech na doporučení Oty Pavla a díky synovi, který tím splnil matčino poslední přání. Holanďanka Miep Diekmannová nemá po stránce autorství s touto knihou nic společného. Vydavatelství Fragment vydává knihu v březnu 2012 po více než 50 letech od vzniku textu - na titulu je jméno jediné autorky - Dagmar Hilarové.

4 24.09.2012

Určitě doporučuji. Příběhy jsou vtipné, čarodějnice žije v moderním světě,létá na koštěti do samky nakupovat, vydá se i do Ameriky.

11.09.2012

Určitě klasika. Myslím si, že by neměla chybět v žádné rodině, kde jsou děti.

Skvělé, nemá chyb, zápletka neobvyklá, krásný jazyk, vtipná přirovnání. I překlad se povedl. Jen jsem se trochu ztrácela - kdo je kdo. Je to asi tím, že jsem toto četla jako první. Byť to je volné pokračování, přece jen seznámení s osobami bylo už v Lidožroutech z obchoďáku.

1 07.09.2012

Neodsuzujte knihu jen proto, že se zrovna vám nelíbila. Je to prostě česká klasika. Dnešní literatura je už někde jinde,ale to neznamená,že zavrhneme vše co bylo již dříve napsáno.To co bylo na svou dobu pokrokem. je dneska už přežitek, ale tak je to se vším, nejen s literaturou.

19 22.08.2012

Obyčejné ženy jakých jsou tisíce a přece něčím vyjímečné. Spisovatel umí ze zdánlivě banálních příběhů vyzvednout podstatu, charakter člověka. Příběhy všední a přece strhující. navíc velmi dobrý překlad.

3 22.08.2012

Skvělý jazyk, vtipné a poučné čtení. Opravdu se čte jako román.

2 05.08.2012