Atanone
komentáře u knih
Nečekej slitování
Linda S. Howington
Předvídatelná romanťárna. Četlo se to ovšem dobře a poměr romantiky k ostatním událostem byl kupodivu vyvážený. Nadchlo mě to k přidání hvězdičky.
Démoni pralesa
Alec Palmer (p)
Ráda hvězdičkami pomůžu, je to dobrodružný příběh,je tam napětí, dobrá zápletka,momenty překvapení a trochu té lásky. Jen mě trochu rušily poměrně dlouhé retrospektivy . Bez nich by byl sice příběh kratší,ale u některých jsem se musela nutit,abych nepřeskakovala.
Deníky
Leonardo Da Vinci
Knihu jsem zakoupila v záchvatu pochopitelné zvědavosti,no páni,kdo by nechtěl vědět,co se honilo hlavou takovému géniovi,jakým bezesporu Da Vinci byl? Paradoxně jediné,co mě snad na knize obohatilo,bylo pár prvních stránek,které se zabývají Leonardovým stručným životopisem. Zbytek knihy bych spíš nazvala Příručkou mladého technika,nebo výtvarníka.
Přečetla jsem,pošlu dál :)
Lazarova vendeta
Robert Ludlum
U Ludluma je nutné přijmout jeho podmínky. Potom většinou nabídne solidní akční jízdu. U téhle jsem se bavila dobře a místy jsem i dumala,nakolik je podobný scénář v dnešní době i děsivě možný. Třeba ne v takové míře,ale v míře pro lidstvo tuze bolavé.
Zraju jako víno
Virginia Ironside
Musela jsem se smát hned jak jsem knihu otevřela. Pobavil mě původní název „Ne! nepotřebuji brýle na čtení“. Tak já tedy evidentně ano! Moooooc malý písmenka..Jak se mi stýskalo po čtečce,kde bych si text mohla zvětšit!
No ale jinak samá radost. Jak jsem se začala křenit na začátku, nepustilo mě to skoro až do konce. Pokud jsem se vyloženě neřehnila,tak jsem se usmívala nad tím nadhledem,sebeironií a noblesou,se kterými hrdinka této knihy míří do dalších let svého života. Se všemi ztrátami a nálezy. No a mezi tím byly pasáže,u kterých jsem brečela jak želva,protože podobné zkušenosti už mám bohužel taky za sebou a vím,jak zatraceně bolí.A nepřebolí,protože jsou definitivní.
Hodlám tuto knihu zakoupit ještě několikrát,protože jsem přesvědčená,že pár mým kamarádkám akutně schází v knihovně.
A vám ostatním doporučuji.
Z trůnu na popraviště : tragický konec korunovaných hlav
Helga Thoma
Zajímavé počtení o tom,co předcházelo ztrátám korunovaných hlav.
Osud Marie Stuartovny, Ludvíka XVI a Marie Antoinetty,nebo Mikuláše II. a jeho rodiny,jsou vcelku známé,takže jsem si spíš početla o Karlovi I. a Maximiliánovi Mexickém.
Několik pravopisných chyb mi dojem nekazí,uvítala jsem fotografie ☺
Králíček Sameťáček
Margery Williams
Nemyslím,že bych tuto knihu pochopila jinak než jako krátkou a milou pohádku,kdyby se mi dostala do rukou,když jsem byla malá. Takže chápu,proč se mi šťastnou "nenáhodou" dostala do ruky až teď. Prostě jsem potřebovala vědět,co se stalo s mými milovanými hračkami,abych měla klid v duši,že jsou na dobrém místě a že láska,kterou jsem jim jako dítě dala,se neztratila. Naopak - že díky ní jsou SKUTEČNÉ ♥
Bestie je zvíře
Peternelle van Arsdale
Zase jednou příběh,který se mi dostal hodně hluboko pod kůži. Smutný. Děsivý .A zároveň plný naděje.
Napadá mě otázka,jestli se lidé ve své podstatě změnili s tím,jak do jejich života přišly znalosti,pokrok a technologie..Ale myslím,že ne. Že pořád jsou lidé,kteří mají strach,že jim něco „sežere duši“, a tak zůstávají ve svých bezpečných příbytcích za hradbami předsudků a strachu z toho,co nedokážou pochopit. A pak stačí jeden,který zakřičí „Ukamenuj !“ nebo „Ukřižuj !“ a z následovníků Dobrých Pastýřů se stává sběř. Schválně nepíšu zvěř,protože zvěř se takhle nechová.
Dnes neupalujeme čarodějnice. Alespoň ne u nás. Momentálně. Ale přiznejme si jak snadné je k malým fámám přidat pár vlastních slov,nafouknout to,co jsme viděli,nebo slyšeli a poslat to dál jako sněhovou kouli,která se pak valí dolů z kopce a může rozpoutat lavinu.
Co je Bestie? Je to snad ZLO,kterého se nevědomí bojí? Je to TMA,která stojí proti SVĚTLU? Myslím,že je to všechno,po čem toužíme.Šeptá,že světlo a tma obsahují jedno v druhém. Že všechno souvisí se vším. A že život je daleko větší,než si vůbec dovedeme představit. Dumala jsem nad tím,jak si já představuji Bestii. Pro mě je to jako pocit,když za měsíční noci vyjdu ven a zakloním hlavu ke hvězdám. Je to jako propast do které můžu skočit. Nebo do ní můžu vzlétnout. Je to na mně. Vždy bylo.
Magie není čarování
Eva Ulmer-Janes
Zajímavá a inspirativní kniha o energii,jejím hledání,vnímání a využití.Mohla by se hodit i těm,kteří při slově „magie“ zvednou oči ke stropu.
Autorka nevnucuje žádnou cestu. Sama říká,že pro každého člověka fungují věci jinak.
Všichni „čarujeme“ každý den. Už jen to,že obejmeme své milované a přejeme jim hodně štěstí,máme o ně starost,když někam odjíždějí a provázíme je svou láskou,vaříme jim něco dobrého,nebo pleteme svetr a představujeme si,jak je bude v zimě hřát. A nebo když vynášíme soudy o někom,kdo si podle nás zaslouží lekci. Nejde o to,jak tomu říkáme,ale jak to funguje a k čemu to používáme.
Souhlasím s jedním čarodějem,který se stal světoznámým,ač nikdy neexistoval,že nějaké „pošetilé mávání hůlkou“ vůbec není třeba. Pokud totiž najdeme cestu ve své hlavě,otevře se před námi i v reálném světě. Jen nezapomínejme na srdce.
Svatá holčička
František Kožík
Dojemný krásný příběh. Připomíná mi,jak jsem se vždy,když jsem s rodiči byla na hřbitově,zamýšlela nad malými neoznačenými hrobečky a přemýšlela,kdo je tam pochovaný a proč. Když jsem četla tento příběh,musela jsem se usmát. Už vím. Jsou to hrobečky svatých dětí.
Jepice
James Hazel
Četlo se samo. Nejsem odborník na II.světovou,takže nemůžu posoudit autenticitu údajů a v tomto případě se mi googlovat nechce. Brala jsem prostě knihu jako fikci a musím říct,že mě velmi bavila. Šikovně dávkované informace,svižný děj,originální zápletka a sympatický hlavní hrdina. Překombinovaný konec sice připomínal bondovky,ale procentuálně v mých očích kvalitu knihy zase až tak neohrozil
Každopádně si pohlídám další autorovu tvorbu
Fantomas
Pierre Souvestre
Fantomas..aneb setkání po letech. Nutno říct,že ten časový rozdíl je hodně znát. Knihu jsem poprvé četla ,když mi bylo nějakých 16..nebo 17?. Pamatuji si,že mi připadala hrozně napínavá a bavila mě (na rozdíl od filmů o Fantomasovi,které fakt nemusím) Na druhé čtení s odstupem mi už sice nepřišla tak napínavá,ale bavila jsem se opět. Hvězdičky nechávám tak,jak jsou a děkuji 85098211,která mi knihu k mé veliké radosti věnovala .
A přidávám perličku:
„Sakra,vona zhebla. Hrome. Todle mi nikdá neudělala. Kam teď s ní?“
Iveta Bartošová - Tichá píseň
Miroslav Graclík
Knihu jsem koupila svému příteli,který svého času Ivetiným příběhem docela žil. Zajásal nad ní a odložil,aniž by ji kdy četl. Od té doby se na ni prášilo,tak jsem se nad ní smilovala. Ne že bych se vyhýbala biografiím,ale Iveta Bartošová mě jako zpěvačka hlasově ani stylově nikdy moc nezaujala a co se týče jejích osobních dramat,vyhýbala jsem se tomu,jak to šlo,protože jsem se svou případnou zvědavostí nechtěla účastnit té štvanice,ve kterou to celé nakonec vyústilo.Do ČV jsem si tuto knihu vybrala,protože bych po ní jinak nesáhla.
Pro mě je Iveta další z mnoha létavic,které,které v atmosféře,do které se dostaly,spálily samy sebe,aby mohly zazářit. I po přečtení knihy zůstává ve mně pocit,že jsem četla příběh několika naprosto odlišných lidí,zavřených v jednom těle.
Mám ale soudit knihu,ne její objekt. Dávám vyšší hodnocení,přestože mi trochu vadilo občasné přeskakování a vracení se k různým událostem,což pro někoho,kdo opravdu nečte bulvár,bylo trochu obtížné. Přesto mám pocit,že se autoři snažili být objektivní a paradoxně jsem se dozvěděla hodně zajímavých věcí o lidech,kteří mě zajímají daleko víc,než I.B.
Co jsem tedy ale nedala,byl podrobný seznam diskografie. Pardón.
Nadějné vyhlídky
Charles Dickens
Četla jsem knihu několikrát a pokaždé jsem v ní našla něco jiného. Nejdřív dobrodružný příběh,pak romantický příběh,pak moudrý příběh..Pro mě nejoblíbenější kniha od Dickense
Poselství od protinožců
Marlo Morgan
Nejde mi momentálně o to,jestli je kniha reálná,nebo není. Jde o to,co říká a na co upozorňuje. Ať už opomeneme osud Aboriginů (a to opomenutí je asi tak stejná ostuda jako to,že se jim teprve v poslední době dostává jakýchsi takýchsi oficiálních omluv) pořád je tu náš vztah k Zemi.
A jako starý tramp vím,že za pár dní v lese začnete vnímat věci úplně jinak.
Příroda bez nás přežije. My bez ní ne.
Kmotr
Mario Puzo
Četla jsem několikrát vždy s odstupem několika let..a podle toho se i mění můj názor na jednotlivé postavy,vidím je z jiného úhlu,víc nebo míň je chápu.
Na knihu jako takovou se můj názor nemění. Dala bych i 6
Tajemný Etrusk
Mika Waltari
Pomalá kniha pro ty,co nespěchají.
Kdo vytrvá až do konce,bude spasen .
Ramses Prokletý
Anne Rice (p)
Myslela jsem si,že po Hodině čarodějnic mě čeká další úžasná kniha,ale musím říct,že jsem byla docela zklamaná. Než mumie ožila,bylo to docela fajn. Pak už se to bohužel jen vezlo dolů. Jediná postava,které jsem v knize jakž takž věřila byl Elliott Savarell. Kdyby tato kniha měla pokračování,zvědavost jak to s ním bylo dál by asi byl úplně jediný důvod,proč bych ji vzala do ruky.
Jedna hvězdička za Elliota,druhá za padoucha Henryho a třetí..protože mám Riceovou ráda.
Paměti Kleopatry
Margaret George
Poutavě napsaný příběh s živoucími postavami,které se vám hned dostanou pod kůži