Atuin komentáře u knih

Ať se na to dívám jako člověk, čtenář či jako pojem, předmět ukrytý v jiném pojmu či předmětu, dívám z jakékoliv strany jde o mimořádně krásný text...5/5 ( jakkoliv ho ovlivnil překlad a posunul ho byť i jinam, je to prostě velmi poutavé a krásné)

8 02.08.2019

Věřila jsem tomu ( naivně), že se autor skrze své dvě rozsáhlé epopeje někam posunul. Neposunul. Ani se nehnul z místa. Zůstává zamotán ve svých málo ( velice málo) propracovaných postavách ( no spíš nepropracovaných) a schématech, která posouvá napříč jednotlivými tituly málem bez jakýchkoliv změn. Ty osoby vám v hlavě neuvíznou, brzy zapomenete na vše kolem nich a já dost silně pochybuju ( vlastně si to nemyslím vůbec), že by autor svou práci hodnotil jako vypínací. Prostředí nikde, vládne zde jakési bezčasí,které není vůbec dobře podáno. Postavy jsou suché a odříkávají v podstatě to samé, co jiné postavy v jiných autorovo knihách. Neměla bych být zklamaná, ale jsem, protože začínám pana Vondrušku podezírat že by to uměl daleko lépe. 2/5

11 25.07.2019

Mě se to dostalo pod kůži první kapitolou a u toho zůstalo i s tím, že jsem autorovi nějaké ty výmoly v běhu akce odpustila, protože je to napsáno chytře a poutavě. Ale ano půl hvězdičky ubírám za to, že ona chytrost a poutavost byla na konci schválně záměrně maskována něčím jiným, ačkoliv autor umí velice dobře pracovat se slovy i s prostředím. 4,5/5. Knihu mohu doporučit.

21 24.07.2019

Kdybych to měla popsat jedním slovem : arcidílo.
A tím bych to ukončila. Ta kniha s vámi zacloumá jako málo co. A pokud budete tak odvážní a dáte ji po přečtení znovu hned další šanci, rozlomí vás na více kusů a je už jedno ( úplně) jestli jste před tím o něco zájem projevovali nebo ne, nebo jestli vaše vědomí spalo. Prostě už spát nebude.
Arcidílo.

20 07.07.2019

Co pamiętam bardzo silne uczucia i wrażenia ❤️
Ovšem já četla pouze v originále a autorka mi ukradla srdce, stejně jako celá polská klasika...
Lahodné popisy, črtají hluboké lidské emoce a velmi znepokojivé mezilidské vztahy, které byli, jsou a budou těžké...

8 06.06.2019

Velice svěží a velice chytlavé čtení. Autorka se naštěstí nevrhla na literární epos o 600 stranách, takže se to nikde nezvrtlo. Komorní příběh se zajímavými postavami, uvěřitelnost, kde dialogy mají hlavu a patu.

14 24.05.2019

Musí vás to pokrýt, musí vás to vyždímat, ale, ale nesmí to být zřejmé. To je známka kvality, musí vás to odzbrojit, že po dočtení symbolicky přečtete první stránky na dočtení. Je v tom decentní vyzrálost, je v tom jistá známka suverenity a nechybí tomu čistota...příběh mornštajnovský..Jo i ne...Příběh poznatelný.
Konec dokonalý....

44 14.05.2019

Kniha kupodivu splnila moje očekávání, docela jsem se obávavla zda u nás tento kousek vůbec vyjde, ale Host nezklamal. Na mě to působí příjemně, příznivě, meditačně ( stejnou meditaci zažívám při četbě jistých dnes tzv.klasiků - např. Mann je v tomto jistota, Werfel, aj.). Nejde o meditaci ve smyslu prázdnoty a bezobsažnosti, naopak.
I zde zde je to zajímavý způsob sdělení mnohého.

Knihu tak úplně neodkládám, rozhodně pro mě není uzavřenou kapitolou...to je možná málokterá kniha. To by potom mělo jen malý smysl se s nimi seznamovat....

9 10.05.2019

Velice příjemné čtení. Autorka oslovila na první dobrou a ačkoliv jsem ji naposledy četla před dvaceti lety, obnovené setkání mě nezklamalo. Mileráda se do jejího doupěte vrátím, má to svůj půvab, jehož zákonitosti platí asi hlavně proto že jsem ji četla co by náctiletá....
Komorní ráz vyprávění na domácí půdě mi vyloženě sedl....je to decentní a přesto tomu nechybí kouzlo....

Anotace zavádí poněkud jiným směrem. Způsob vyprávění je typický a Ulická je v tom rozpoznatelná od prvních stránek. Ono se těžko právě se dá namířit slovem strhující, ale kdo se v tomto typu vyprávění orientuje porozumí, že strhnout to dovede mistrovský..4/5

Mě zafascinovalo právě zpracování. Je to takové decentní, jemné, takové skutečné echo minulosti. I kniha samotná ukazuje lidské prvky na jednu stránku věčně, ale možná chvilkami i mdle, ale právě v tom je obrovská síla vyobrazení a převedení některých věcí na papír.
S Předčítačem bych to nesrovnávala, ačkoliv k tomu Odeon hned na obálce i v anotaci svádí. Kniha má vlastní hloubku, má vlastní pravidla. Opět to co vidíte na té obálce, ten dojem, který to vyvolává ( což se Odeonu dost povedlo, kdyby tam nebyla ta nálepka), tak přesně to je uvnitř. Téma 5* zpracování 5* celkový dojem ( to zda kniha něco vnese, nějak zůstává uvnitř) 5*.- subjektivní názor.

Velice jsem se na knihu těšila :-)

18 25.03.2019

Výborná kniha. Doporučuji všemi deseti. Konec. 5/5

Kniha mě překvapila, nečekala jsem až takovou výraznost co se formy týká a až takovou normálnost ( jako nebulvárnost) co se týká obsahu. Autor se toho chopil natolik dobře že ho já osobně mohu přirovnat k Tonni Morrison ( která má samozřejmě své osobní a neodmyslitelné prvky).
Koho toto téma zajímá nemusí mít strach že by byl zklamán. Postavy jsou uvěřitelné a v tomto ohledu to působí stejně efektně jako třeba Aliace Grace, ačkoliv obě obsahové látky se od sebe liší, velikost vyprávění je dost podobná ( subjektivní dojem)
Možnost spoileru
Jediná pro mě až zajímavost je vykreslení železnice, protože to je čistá autorova fíkce. Ne že by ten vlak a celá ta představa podzemního světa nebyla lákavá už jen kvůli té síle, která z toho rezonuje. Je dobré si ale uvědomit, že to tehdy fungovalo spíš jako cesta, kterou se " dalo dopravit" z bodu A do bodu B, která pravděpodobně fungovala na podobném systému.co se osob kolem týká. Ovšem vůbec to nevadí. 5/5 ( už hlavně za to že je to zpracováno způsobem jak si toto téma s všemi možnými ohledy zaslouží)

16 23.03.2019

Toto setkání mnohé nepřekvapí. Je tady vidět počáteční rozvážnost a zároveň odvaha a vyjádření se jakou cestou se autor vždy ( a jedině - a jediněčně - ) bude ubírat. Je to jako by vás zasáhlo matoucí kouzlo. Svědomitý zásah strohým slohem do složitých složek lidské duše a podoby, která může být jakkoliv daleko a jakkoliv dlouho, ale má v sobě ten prvek že v sobě uchová vzpomínky i kdyby jen jako obrysy Vybledlé krajiny s kopci.
Už zde je KI čistý a věrný svým proporcím, už zde je dobrým přítelem a příkladem pro ostatní.4,5/5

Kniha nese ženské prvky, takový soft tok a ovzduší plné dobrých, ačkoliv smutných vjemů. Ovšem i zde je ten smutek čímsi ojíněný, nese se nad vším velmi intenzivně ovšem neusiluje o to aby na sebe ztrhl pozornost.
KI je přesně člověk a jenom člověk a podle tohoto předpokladu se i vyjadřuje. Jeho smýšlení není obráceno tím nebo oním směrem, ačkoliv si vybírá konkrétní témata, on sám je v nich možná stejným poutníkem jako čtenář. Umí se zarazit dřív než vyzradí víc než je bezpodmínečně nutné, nebo se zde nabízí představa že i jemu se to vše jeví jako šum z povzdálí či něco podobného.

12 21.03.2019

Žádné veledílo to není, ale v rámci historické romance to vůbec není špatný. Jako oddychové čtení s kapkou dějin, velké kapky dobrodružství a ještě větší kapky různých vztahových záležitostí to funguje docela dobře. Asi stejně jako série Poldark či série Pilíře země. Je to psáno pánskou optikou, ale jelikož to není filozofický traktát, ale historický román na pokračování pomezí romance, své kouzlo a kvality to má jsem jen ráda že mám doma celou sérii, jakkoliv vím že se kvalita neudrží po všechny díly ( minimálně ne po všechny části těch dílů). 4/5...

Je to hodně čtivé a odpovídá to žánru a na pozadí daných historických událostí je to zajímavé.

5 08.03.2019

Téma knihy je velice smutné, velice důležité a opravdu zasáhne. Kniha by si však zasloužila lepší zpracování, zejména uvádí li autorku jako současnou literární celebritu. Místy je to opravdu dojemné a místy to upadne do špatně napsaného scénáře. Tohle není odpočinkové čtení, a proto by kniha o zármutku neměla svou formou občas vypadat tak nedotaženě, tak easy. Mělo by tam být nějaké vnitřní pnutí po celou dobu, ne jen tu a tam.
Začínám být přesvědčená že tvůrčí psaní apd, přivádí tvorbu do záhuby, odnímá tomu ten prvek osobitosti.
Téma 5*
Forma 2*
Konec 4,5*
Celkový dojem : kniha je velmi nevyrovnaná ..

4 07.03.2019

Nevím nakolik je to tím že neznám autorčino dílo Noc nic nezadrží ( které mě mimochodem stále velice zajímá) nebo tím že jsem jako první četla od Delphine Pouta (kde jak se mi zdá autorka graduje), ale v románu Podle skutečného příběhu jsme si spolu úplně nesedly a neudržela jsem plný zájem se stejně živým pocitem od začátku až do konce, což mě trochu mrzí. Kniha to není vyloženě nečitelná, to vůbec ne, jen tu z mé strany došlo k škobrtnutí.
Přitom v knize vše dává vcelku smysl, nic není vyloženě nepřehledné, jen mi to občas přišlo ( pardon) zbytečné.ačkoliv ten pocit mě neprovázel celou dobu, přesto ve mě na konci zůstal 3,5/5

8 05.03.2019

Přítel ženy by měl rezignovat na svůj název a měl by se jmenovat Nepřítel ženy nebo Kazatel či Soudce ženských srdcí.
Docela by mě zajímalo a je škoda že na to autorka nepomyslela, které dopisy prošly okem cenzury. Velice příjemné čtení na zotavení, možná nezocelí úplně ale rozhodně ( stejně jako kniha Slečna P začíná žít) těžké chvíle zpříjemní 4/5

8 03.03.2019

Ono by se tomu dalo i ledacos třeba i vytknout, kdyby to nebylo tak sympatické, nenápadné, milé až laškovně odzbrojující a napříč nejrůznějšími epizodami jediného dne dokonalé nenásilné. Své mají i lehké jako kouzlem vstupující ilustrace, které podtrhávají dobu i atmosféru.
Takhle si představuji to co bylo klasifikováno na nedávné knize ( Milá paní Birdová) jako okouzlující a vtípné.
V rámci subžánru 4,5/5

9 03.03.2019

Chvilku jsem váhala, čtení mělo jiné zabarvení, ačkoliv autorka i zde ukázala že umí. Nudná kniha není i když má nastavená zajímavě zrcadla. Jak kniha ubíhala zpět nabývala na síle a jistém druhu sympatičnosti, ačkoliv slovo sympatie se možná nehodí.4/5

5 01.03.2019

Takové na ránu a bez sebemenší pomoci z venku i zevnitř, hrdinové knížky jsou vydání na milost či spíš nemilost nekompromisnosti samotné autorky. Není jim umetána cestička, jsou něco jako prezentace či modelový úkaz. Ta která má nad nimi největší moc je opouští...ano opouští, jako by i jí děsilo větší sblížení.4/5

12 27.02.2019