babicka_amalka komentáře u knih
neurazí, nenadchne - vcelku dost průměrná detektivka, jež ničím zvlášť nevyniká;
víc se mi líbí detektivky paní Klevisové, odehrávající se jinde než v Čechách; proto se mi líbil Ostrov šedých mnichů i Zmizela v mlze; popis zajímavého prostředí je pro mě jakýmsi bonusem k jinak běžné oddechové detektivce; takže doufám, že si příště vybere zase nějakou zajímavou destinaci, kam svůj příběh i Bergmanem zasadí ;-)
ke konci už jsem dost přeskakovala; poměrně rozvleklé - to bych tomu ještě odpustila, protože popis meziválečného Berlína je dobrý, stejně jako popis psychiatrických metod v té hrozné době; ale jinak je to příliš velká fantasmagorie a nějak se mi příčily ty spekulace o dceři - trochu bulvární, byť se na toto téma spekulovalo již dávno;
hm, taková červená knihovna, byť z atraktivního prostředí ostrova Sylt (jen dnešní návštěvníci by byli městem Westerland notně zklamáni, protože s tehdejší idylou s pár domky už nemá opravdu nic společného); přečíst se to dalo, ale bylo to takové "ani ryba, ani rak"; zřejmě nepatřím k těm správným čtenářům románů pro ženy;
příjemné čtení; četla jsem už dávno, ale mám na knížku hezké vzpomínky;
tak - dočteno jedním dechem, opět skvělé; a teď kde je těch dalších šest dosud u nás nepřeložených? doufám, že nakladatel nepřestane ve třetině a skutečně se dočkám ;-)
zatím odkládám nedočtené, byť tomu možná ještě někdy dám šanci; ale až mě přejde vztek; vztek především na nakladatelství Baronet, že vůbec vypustilo do světa takový zmetek, vztek na překladatelku Ing. Lucii Královou (jak je uvedeno v tiráži i s titulem), že se nestydí něco takového vypustit "z pera"; ta paní buď v životě nepřečetla jinou knihu než technická skripta, nebo .... jak to napsat a nebýt neslušný?
příběh není špatný, i prostředí IT je mi blízké; ale překlad je tak příšerný a čeština tak neohrabaná, že se to opravdu nedá číst (koneckonců - obdobné hodnocení se objevilo i na Pranýři překladů na Okoun.cz);
četla jsem až jako druhou, přesto jsem z četby měla velké potěšení; díky google street view jsem si vesnici "prošla" na vlastní oči a spolu se skvělým popisem vesnice, jejích dějin a dalších informací (na stránkách http://www.british-history.ac.uk/vch/oxon/vol13/pp6-8) jsem si tu knížku užila hned několikrát; teď se chystám na třetí díl - Inkoustovou stopu, a doufám, že brzy někdo přeloží a vydá další díly; je to sice lehčí čtení, ale to mu nijak neubírá na zajímavosti a poutavosti; pro toho, kdo má rád kombinaci historie, detektivky a možná i trochy romantiky, je to ideální čtení;
při hledání v knihovně jsem narazila na tenhle útlý spisek; četla jsem ho před mnoha lety a ani teď jsem neodolala; a četla jsem ho znovu se stejným potěšením; styl je mi blízký, vždycky se při čtení Jeromových knížek v duchu bavím, navenek se usmívám, mnohdy dokonce směji nahlas (nedoporučuji do tramvaje - působíte potom jako tichý blázen ;-)) a vždycky je to takové milé pohlazení po duši, které potěší zvláště v dnešní uspěchané a často nevlídné době;
pro mě zatím nejlepší ze tří dosud přečtených - především zajímavý exkurz do britské historie a možnost dát si některé věci do nových souvislostí; skvělý byl i první díl, nejslabší mi přišel prostřední; a už se opravdu těším na Ztracenou vládkyni;
nemá to konec....a pokračování někde v nedohlednu;
sice oddechové čtení, ale dle anotace jsem přeci jen čekala od "historické detektivky" víc;
miluju Dickense, duchařské příběhy a zejména Viktoriánskou Anglii - takže byť je to lehčí čtení, velmi jsem si ho užívala; příjemná oddychová četba; v zimě za mlžných dní by se v teple domova, když už je venku tma a svítí jen staré plynové lampy (u nás dokonce opravdu jsou) četla ještě lépe ;-))
četlo se celkem dobře; ale chyběla mi nějaká předmluva se stručným přehledem situace v Irsku v 5. a 6. století a dalších souvislostí - tak, jak je to běžné u mnoha historických detektivek; přeci jen je to doba dnešku dosti vzdálená a třeba způsob uspořádání a fungování společnosti a vztahů mezi jednotlivými "společenskými vrstvami" je dost odlišný od dob jen o málo pozdějších;
Banální příběh (budiž, číst se to dá), trochu nadbytečný pokus o začlenění nepříliš povedených filosoficko-teologických úvah ve snaze dodat zřejmě knize "vyšší úroveň". Ale nejvíc mi na knize vadila autorova čeština - zachází s ní jako se svým nepřítelem, namísto aby využil její krásy a bohatosti. Jinak by jeho text nemohl být plný "perel" typu: "šlo vidět", "šlo cítit", "ošil sebou", "diskutoval něco", "daly se vidět", "bydleli na dříve kraji Prahy", "vizitka na mne" a nespočtu jiných, neméně hrozných.
Škoda - netradiční spojení majora kriminálky a mnicha - z toho se dalo vytěžit mnohem víc.
něco tak hloupého už jsem dlouho nečetla! škoda papíru i času;
lepší než dvě předchozí z řady "Enzo" - pro mě tím spíš, že se příběh odehrával v místech, která celkem dobře znám; ať už Cahors, Coulliere či Cadaques a ostatní místa - po všech jsem se procházela ve vzpomínkách spolu s Enzem; a i když jsou mi Hebridské příběhy bližší, tohle bylo dobré a líbilo se mi;
jedině mi snad vadilo, že příběh se zcela neuzavřel - zůstalo nám utajeno nejen kdo byla vlastně Anna, ale kdo za tím vším vlastně stál....
no, Tom Egeland a jeho Bjørn Beltø jsou mnohem svižnější a jsou mi bližší, i když ani tohle nebylo úplně špatné; ale čekala jsem trochu víc a toho se mi bohužel nedostalo;