Bája89
komentáře u knih
Co mě naučil tučňák
Tom Michell
Co mě naučil tučňák? Rozhodně to, že je dobré mít doma velkou zásobu různých jarů na nádobí a dalších podobných mydlících prostředků šetrných k životnímu prostředí a tučňáčímu peří. Že tomu nerozumíte? Nevadí! Tahle knížka vám dá docela brzy odpověď.
Jednoznačně oddychový čtení, na jehož konci ti slabší a citlivější otřou nostalgickou slzu. Nebo budou řvát jako malý holky, ale upřímně? Od začátku tušíte, že to tak dopadne. Vrchol světové beletrie se sice nekoná, ale rozhodně vás dojme.
Kromě vtipných příhod s tučňákem a studenty internátní školy v Buenos Aires se dozvíte taky něco o tučňácích nebo tehdejší politické situaci. Tučňák je zkrátka lehce naučná beletrie, která vás protáhne světem a životem ptáků, kteří nelítají ve vzduchu, ale pod vodou. Zároveň je výpovědí o životě v Argentině.
Přesto se čte opravdu dobře. Je vtipná, chytrá a někdy až moc dojemná. Neřeší jen příběh Toma a Juana Salvada, ale i studentů a zaměstnanců internátu. Jen občas narazíte na nějaké to hluché místo, kterým se musíte prokousat. Zkrátka cpát tam politiku nebylo úplně ideální, ale pro autora to mělo nějaký zásadní význam, tak mu to odpustíme a hluchá místa buď přetrpíme nebo je jednoduše přeskočíme.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Ač čtenář, tak povinná četba pro mě byla nutné zlo a nikdy jsem nic nečetla v době, kdy jsem musela. Když jsem jednoho dne v Levných knihách narazila na Petra a Lucii, řekla jsem si, že teď je vhodná chvíle. No, nebyla. Víte, čekala jsem něco víc, ale realita byla dost krutá. Ke konci knihy narazíte na část, která tam tak úplně nesedí a říkáte si, jestli to Romain psal na kšeft a potřeboval nahnat stránky. Nejsmutnější je, že jediné, co je na knize zajímavé je ten konec. Ale kvůli několika odstavcům to snad ani nemělo cenu číst. Přesně tohle je důvod, proč je na tom povinná četba tak zle. A nestačí ani skutečnost, že knížka je útlá. To je i Dáma s kaméliemi a ta vás přitom rozpláče. Petr a Lucie asi poputují do nejbližší knihobudky.
Letní záhady
Agatha Christie
Odposlechnuto jako audiokniha. Většinu povídek jsem už znala, a tak pro mě byly Letní záhady spíš jen příjemným relaxem.
Ztracenné
Michaela Losekoot
Zajímavá kniha. Myslím si, že se v ní najde každá žena v určité etapě svého života.
Planeta opic
Pierre Boulle
Jako dítě jsem vyrůstala na filmech jako jsou Krotitelé duchů, Číslo 5 žije nebo Planeta opic. Když jsem zjistila, že se jedná o příběh, který vyšel knižně, tak jsem byla natěšená...pak jsem narazila na audioknihu, kterou navíc četl David Novotný...za mě značka ideál. Natěšená nemohlo být větší a k tomu přišlo úměrně velké zklamání. Po dlouhé době se jednalo o poslech, kdy jsem se hodně přemáhala, abych se nepustila do něčeho jiného. Zkrátka to už nefunguje.
Egon Schiele
Reinhard Steiner
Co se týče textu, tak jsem z něho nějak zvlášť nadšená nebyla. O Schielem se tam člověk nedozví nic, co už není všeobecně známo. Musím však vyzdvyhnout obrazy, které jsou v knize zobrazeny. Jedná se totiž o velmi povedenou galerii Egonových děl. Jen škoda, že to povídání je tak těžkopádené. Chtělo by to lehčí pero.
TMBOOK
TMBK (p)
Ano, pobavilo. Ale tak nějak si nejsem jistá, že si to zasloužilo knižní podobu. Jsou zkrátka věci, kterým sluší víc internet než papír. Nadšenci plesají a praktici litují promarněného papíru.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Tady mi zlomila můj čtenářský vaz skutečnost, že jsem si nepřečetla anotaci. Velká chyba neb jsem byla naladěná na prvorepublikový patos, avantýry a život tehdejší nejen filmové buržoazní smetánky. A co jsem dostala? Depresi, zmar, šeď, zvrácenost a krutost 50. let.
Toužila jsem po lesku s slávě salonu Podolská. V pravdě samotný název je poněkud zavádějící, ale na Rusovlásku u cesty rozhodně nemá.
Z postav si mě získala hlavně Milena, o kterou jsem se bála. Nějakou dobu jsem byla dost roztrpčená, že nevím, co se s ní vlastně stalo, ale pak...
A co mě neskutečně drásalo, byly ty poeticko-socialisticko-budovatelské vložky. Opět vyslechnuto jako audiokniha.
Můra noční, předvánoční
Tim Burton
Co k tomuhle napsat? Je to skvost. Naprostá dokonalost ve 46 stránkách. Tim Burton je prostě BŮH!
Boxer, brouk
Ned Beauman
Ještě na škole jsem chodila na seminář americké literatury a zaznamenala si pár autorů, které jsem si chtěla/potřebovala přečíst. No a Ned Beuaman je jedním z nich. Boxer, brouk je neuvěřitelná záležitost, ve které se snoubí zhnusení s komedií a ohromením. Během čtení jsem se docela dost nasmála. Obávám se, že na dost nevhodných místech. Autorův styl psaní i smysl pro humor mě bavil a dokonale sedl.
Falešná hodnota
Ben Aaronovitch
Tak moc jsem se na nové dobrodružství Petera Granta těšila a pak se jeho čtení trefilo do mé čtenářské krize a já ho louskala měsíc. Přitom ten příběh nebyl úplně špatný, ale Ben to umí i líp. Pořád nevím, jak to celé uchopit. Po dočtení se nedostavilo prakticky nic. Sakra, já tu sérii zbožňuju a základní premisa tohohle příběhu byla kulervoucí, tak proč mi to nesedlo?
Přiznám se, že ta čtvrtá hvězda ji ryze z nostalgie, které se nedokážu ubránit.
Skála
Peter May
K tomuhle příběhu jsem přistoupila velmi špatně. Čekala jsem echt detektivku a ono guano z tereje. Neříkám, že to bylo úplně špatné, ale je to spíš dobrodružný román. Hlavní hrdina je sympaťák, se kterým od začátku tak nějak souzníte a díky retrospektivním návratům ho máte stále raději. Přesto se obávám, že kdybych knihu četla a neposlouchala jako audioknihu v nepřekonatelném podání Jiřího Dvořáka, tak ji asi odložím nedočtenou. Je pravda, že nakonec mě autor velmi mile překvapil. Tak nějak jsem od začátku měla tušení, kdo je vrah, ale nedala jsem na instinkt, který mi během poslechu vyťukával v hlavě "to je on". Co mě ale hodně bavilo byly všechny ty zajímavosti kolem. Hned jsem sedla k internetu a googlila Vnější Hebridy, tereje a další. Myslím si, že když teď vím, do čeho jdu, tak si zbylé dva díly víc užiju.
Pán krkavců
Christopher Skaife
Tohle bylo něco neuvěřitelnýho. Nemůžu uvěřit tomu, že (bez urážky) dokáže bývalý voják a gardista tak krásně a poutavě psát. Autor je vtipný, umí vás rozesmát a zároveň dojmout. A navíc do vás velmi nenásilnou formou dostane přehršel informací o krkavcích, že pak máte pocit, že jste sami pomocníkem Pána krkavců. Jako milovník Londýna a všeho anglického jsem se v této knize doslova rochnila. Mimochodem díky rešerším během čtení knihy teď spolehlivě rozeznám krkavce od havrana.
Kaktus
Sarah Haywood
V první polovině jsem si říkala, že přesně pro tohle nečtu/neposlouchám ženské romány. Ale pak se něco zlomilo, a začalo mě to všechno dost bavit. Susane je skutečně taková kaktusovitá, pichlavá, usedlá a taky dost nesympatická, což je u hlavní postavy docela problém. O to víc mě bavila ta její proměna a rozkvět. Naprostý obrat ve všem. A k tomu se nám postupně odkrývá celý její životní příběh. Jako posluchač audioknihy jsem byla velmi mile překvapená.
Matka noc
Kurt Vonnegut Jr.
Matku noc jsem si poslechla jako rozhlasovou četbu na pokračování. Howard Campbell jr. se vám dostane pod kůži a vy ho musíte i proti své vůli litovat. Doteď, když zavřu oči, tak slyším jeho hlas. Příběh samotný nám nabízí nejedno nemalé překvapení. Rozhodně dva infarktové zvraty (aspoň pro mě, jsem velmi emotivní čtenář/posluchač). Na malém prostoru Vonnegut jr. rozehrál neskutečnou partii napříč nejkrutějšími dějinami moderního světa. A ten konec? Ten jsem rozhodně nečekala. Byla jsem fascinovaná, nadšená a naprosto unešená. A taky zoufalá. Ale ono to ani jinak skončit nemohlo. Matka noc byla druhou knihou v mém triptychu příběhů z druhé světové války.
Velká kniha čůrání
Jakub Plachý
Asi mě nikdy nepřestane překvapovat, jaké bizarnosti vycházejí. Už jenom skutečnost, že se našel někdo ochotný vydat tuto mikroencyklopedii moči mě ohromila, snad víc než skutečnost, že někoho napadlo to vůbec napsat. Ale ať nejsem škarohlíd, tak jsem se u některých míst i pobavila a zasmála. Obávám se, že "jdu vylejt kánoj" mi už zůstane. Škoda, že se autor nevydal cestou volného pokračování "A jak to mají ženy". Věřím, že se v této drobné žlutěžluté knize najde spousta lidí. Je unikátní, to rozhodně ano. Neotřelá a jedinečná.
Zahradnictví
Petr Jarchovský
Vyslechla jsem jako audioknihu a měla jsem z příběhu stejný pocit jako z filmů. Rodinný přítel hraje na city a nostalgickou strunu. Dezertér nás vláčí poválečným bahnem a ruinami životů, aby nám Nápadník dal novou naději.
Tajemný protivník
Agatha Christie
Moje první setkání s Tommym a Pentrličkou a hned si mě zaháčkovali. Tajemný protivník má skvělou zápletku, akční děj a ten závěr. Nečekala jsem ho. Vše navíc okořeněné romantikou. Po téhle knize jsem hladově hltala všechny příběhy této dvojice. Škoda, že jich A. nenapsala víc.
Nemesis
Agatha Christie
Nejlepší případ slečny Marplové. Tuším, že to bylo dokonce mé první setkání s touto postavou. Nemesis je napínavá a čtenář stále váha, kdo je vrah a co ten skleník. Navíc Agatha opět dokonale vykreslila své postavy.
Osvětimská ukolébavka
Mario Escobar
Krásný, smutný až srdceryvný příběh o matce, která odmítla opustit svých pět dětí, i když věděla, že ji čeká jistá smrt. Helen Hannemannová byla lidsky a hlavně charakterově nesmírně silnou ženou, která striktně odmítla vzdát se svých vlastních děti a navíc pomáhala v Osvětimi i dalším dětem. Nelze jinak než ji obdivovat. Osvětimskou ukolébavku jsem si dala jako audioknihu a upřímně? Musela jsem si ji dávkovat.