BáraLind.
komentáře u knih
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Tohle bylo silné.. Oceňuji, že Raymond, který sehrál v životě E. takovou roli nebyl žádný hezounek, že měl své chyby a vlastnosti, které se E. nelíbily, nebylo to takové prvoplánové a bylo příjemné, že jsme se podrobnosti z života Eleanor dovídali postupně. Vlastně tam nic nebylo prvoplánového nebo povrchního.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Pokoru a umění vděčnosti hlavní hrdinky bych chtěla mít. Vůbec by mi nevadilo, kdyby zrovna tato kniha byla dvakrát tak delší a některá období nebo situace byly více rozepsány. Na druhou stranu chápu, že pokud se to zakládá na skutečném příběhu, tak by to musela být o tom více fabulace. Více takových knih.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
To bylo takové krásné pohlazení na duši. Velmi propracované charaktery postav, těch reálných i těch pohádkových. Myslím, že to může dětem pomoci lépe pochopit některé pojmy (ctižádost, principy, moc, paměť atd.). Fantazie, jakou má paní Rowlingová, je opravdu bezbřehá.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Kniha svým rozsahem krátká, ale svou myšlenkou hluboká. Myslím, že mnozí z nás is nedovedeme představit chaos v hlavě člověka, který zapomíná. Místy možná až příliš patetická, ale na druhou stranu v některých pasážích krásně poetická. Ze začátku jsem při čtení měla v hlavě stejný chaos jako onen starý děda, chvíli mi totiž trvalo, než jsem se zorientovala v tom, o co přesně jde, kdo je kdo, co se odehrává v reálném světě a co v hlavě dědy.
Paví hody
Jan Štifter
Autor má úžasnou schopnost nechat příběhy nedovyprávěné bez toho hlavního vyvrcholení děje celého příběhu a potom o několik desítek stránek jen tak mimochodem prohodit, jak to vlastně celé dopadlo. Skrz to byla celá kniha napínavá. Někomu by to mohlo vadit, ta jemná neurčitost a nekonkrétnost, metaforický jazyk, který nedává úplně jasně vyniknout tomu, jak to všechno celé vlastně probíhalo, ale mě to moc bavilo. Ale vypravěčský budoucí čas mě trochu iritoval, něvěděla jsem často, jestli se to už stalo, nebo teprve má stát a jestli to tak zapadá do celého příběhu nebo pak bude věta typu: ale takhle se to nestalo.. Aspoň to ale bylo nevšední a zase něco jiného. Celkově nádhera, více takových knih.
Hora mezi námi
Charles Martin
Sice jako dost romantická slaďárna, v první polovině byly nahrávky do diktafonu (a tudíž odklon od děje) dost rušivé, ale všechno vlastně spělo k vyústění a bez toho by nebyl příběh celý. Děj napínavý, s happy endem. O tom, jak moc je taková situace reálná, nebo spíše jak moc je reálné přežít takovou situaci, asi nemusíme polemizovat, ale četlo se to moc dobře.
Vrány
Petra Dvořáková
Neskonale věrně vykreslená psychologie postav, autorka rozumí tomu, co píše, rozumí motivaci jednotlivých postav. Jen kdyby to nebyl takový tragický příběh.. a přitom takových je kolem nás..
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Zatim nejlepsi z knih, co jsem od ni cetla (Hana, Hotylek, Slepa mapa). Mornstajnova ma zvlastni typ hlavnich hrdinu - jsou to casto lide, kteri neciti vinu a neciti se byt nijak zodpovedni za sve ciny. Uplne se s tim neztotoznuji, ale je mi jasne, ze kazdy clovek to ma jinak. Trochu me mrzelo, ze ten konec nebyl vice rozepsany, ale beru to tak, ze je to na fantazii kazdeho ctenare, co se odehralo na konci.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
(SPOILER) Opět silné, hluboké, místy nudné (hlavně díly, ve kterých vystupoval Wojtek), ale chápu, proč to tak bylo všechno napsáno. Jsem autorce vděčná, že pro romantické duše jako jsem já tam pro Ženku připravila happy end. Velice oceňuji přílohu na konci, ve které jsou popsány opravdové osudy lidí, kteří sloužily jako předlohy pro postavy v příběhu. A moc se mi napříč celou trilogií líbila postava Ludvíka.
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Hm.. Lehké, svižné a zároveň hluboké a náročné čtení. Ne všechno je vyřčeno, ne všechno jsem úplně pochopila, ale myslím, že to možná ani nebyl záměr, každý si z toho mohl vybrat, co potřeboval. Motiv chtěného vytouženého dítěte jako tenká červená nit vinoucí se napříč příběhy. Silné.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Zajímavá sonda do života lidí, kteří se dobrovolně vydali napospas Šumavě. Někteří lidi magoři, někteří to měli v hlavě srovnané.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Dokonalé. Už dlouho jsem nebyla knížkou tak unesena. Bylo pro mě překvapením (příjemným), jak se dokázal Hájiček vcítit do prožívání a vnímání světa ženy, s veškerými detaily. Oceňuji i proměnu/nebo naopak zakonzervovanost některých postav. Vřele doporučuji.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Tak tady mi při konci skoro až slza ukápla.. Krásné, romantické, s dobrým koncem:-)
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Zatím nejslabší, co jsem od Hájíčka četla. Takové nijaké, nedopovězené, útržkovité, dialogy byly občas tak umělé, že se pomalu ani nedaly číst. A přitom to vypadalo na začátku slibně.. Za mě docela zklamání. Chyběla tomu hloubka a taková ta autorova citová angažovanost - kdy z těch jeho knih číší to, že je do tématu/prostředí/postav naprosto zažraný.
Malé ženy
Louisa May Alcott
Jak se píše v předloze - je to dost mravoučné a plné sentimentálních žvástů, ale kdyby to tam nebylo, tak už je to jiná knížka. Neskončilo to tak, jak jsem si od začátku myslela, což mě mile překvapilo. Postavy sice sympatické, ale těžko uvěřitelné, že je někdo tak moc ukázněný a dokáže držet na uzdě svoje neřesti a vášně, což vlastně všechny čtyři sestry dokázaly. Ale pobečela jsem si, moje romantická duše spokojená, moje čtenářská duše lehce skřípala zubama:-D
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Jednu hvězdu domů za ten odfláknutý konec.. Ty její knížky jsou tak krásné, napínavé, všechno frčí, jak má a když se člověk těší na to, že si vychutná konec, tak to celé proběhne na dvou stránkách, žádné velké drama, jako by k tomu celý ten příběh nesměroval.. Jinak nádherné a neobvyklé prostředí, i zápletka, moc mě to bavilo.
O myších a lidech
John Steinbeck
Zpočátku jsem si říkala, že nechápu, proč je takový "stupidní" demonstrativní příběh zařazeny mezi nejlepší knížky a doporučenou četbu. Pochopila jsem to až s posledími stránkami. Knížka o předurčenosti, které se někteří jen těžko vyhnou a o snech, které navždy zůstanou jen sny.
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
(SPOILER) Opět krásně oddechové čtení, i když příběh dědečka a jeho ženy mi přišel lehce odbytý, čekala jsem větší návrat do minulosti, ale na celkovém vyznění to nic moc nezměnilo. Happy end se konal.
Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
Nostalgické, devadesátkové, usmívala jsem se u knížky po většinu doby, autorka mi v mnoha pasážích mluvila z duše.