Bella1 komentáře u knih
Emočně velmi silný příběh, při kterém mi fakt běhal mráz po zádech. Jsem ráda, že jsem nic podobného nezažila na vlastní kůži. Je to ale příběh, který v reálném životě nebývá tak ojedinělý, a proto by si ho měli povinně přečíst všichni rodiče, kteří dávají vědomě či nevědomě přednost jednomu z dětí, aby pochopili, jakou hrůzu na nich páchají. Něco podobného znám ze sousedství a je to moc smutné. Další velmi povedená kniha této autorky.
Mně se Katana moc líbila a přečetla jsem ji na tři zátahy.
Z části se odehrává v přítomnosti a v části v nedávné historii. Ukazuje, jak někdy stačí opravdu málo a celý život se změní k horšímu nebo lepšímu.
Komentáře tady dole pode mnou ukazují, jak jsme každý jiný a každému se líbí něco jiného a to je i správné. Někdo má rád zamilované romány, někdo detektivky, někdo knihy z období holokaustu, jiný čtenář má pocit, že správná kniha musí končit tragicky, jinak přece nejde o kvalitní literaturu, že. :) Jenže i v životě existují dobré konce. :) A že jsou slabé ženy, které svoji situaci řeší chlastem, místo aby se vzchopily? I takové jsou a že jich není málo. Dokonce i jejich děti někdy končí v děcáku. Stačí se rozhlédnout, všichni nedokážou být silní a zdatní jako Rambo. Lidé stejně jako knihy jsou originál kus od kusu.
Perfektní knížka, vtipná a zábavná ! Moc jsem se nad ní nasmála.
Ranhojiče jsem četla opakovaně. Je to opravdu strhující román, který čtenáře nejen pobaví, ale v mnoha směrech i poučí, nejen o historii, ale i o středověkém lékařství. Nejdůležitější je ale motiv lidskosti, lásky k lidem i sebeobětování.
Veverka mě hodně bavila. Je to pohodové čtení, které dovede člověka rychle vcucnout do děje a vytáhnout z pochmurných nálad, když třeba zrovna ležíte s virózou jako já, a rozesmát ho. Líbí se mi autorčin smysl pro humor, který je možná pro některé suchary a mrzouty trochu moc "kách", ale pro lidi s fantazií přesně to pravé ořechové. Za mě super!
i druhý díl je nádhera, báječně se četl, moc se mi líbil. Těším se na pokračování a určitě si ho taky koupím. :)
Autorka opět nezklamala. Všechny tři příběhy se mi velice líbily, byly napsány velmi poutavě a zajímavě, těžko říct, který z nich je nejlepší.
Další krásná knížka, na které jsem vyrůstala. Jedna z nejkrásnějších.
Hotýlek je příjemná zábavná kniha, taková milá oddychovka. Když jsem vypadla ze soustředění trochu jsem ztrácela přehled v postavách, ale to byla moje chyba. Oproti Haně je to zase něco jiného, ale mně se kniha líbila.
První třetina knihy se mi četla poměrně těžce, ale stejně jsem ji nedokázala odložit. I k hlavní hrdince jsem si postupně budovala vztah.
Nejdřív mi připadala jako osoba, které bych se v reálném životě z daleka vyhnula a nechtěla bych s ní mít nic společného, ale kniha ukazuje, jak první dojem je často zatraceně mylný.
Kéž by člověk dokázal být v jejím věku tak odvážný, akční a bez větších předsudků. No, trénovat fotbal asi vážně nikdy nebudu.
Nemůžu uvěřit tomu, že tuhle sbírku napsal tak mladý člověk. Některé z básní jsou neuvěřitelně krásné a dojemné, ale ze všeho čiší strašný smutek. Snad to bylo dané tou jeho hnusnou nemocí a vědomím blízké smrti. Když jsem četla, jak se před smrtí loučil se svojí milovanou dívkou, tekly mi slzy. Nedovedu si představit být v takové situaci, tak mladý, na začátku životní cesty a s vědomím, že nic z toho krásného už nebude. Wolker byl určitě neskutečně senzitivní člověk, nadaný básník a je veliká škoda, že tak brzy umřel. Mohl napsat ještě mnoho krásného. Opravdu škoda.
Váhala jsem, moc se mi do té knihy nechtělo, ale jsem naprosto nadšená! Je to opravdu napínavý rytířský román. Určitě si přečtu i další.
Člověk při jeho čtení naprosto zapomene na realitu a přenese se do doby, kdy všechno probíhalo. Kniha je moc pěkně napsaná a nejspíš se k ní časem vrátím.
Skvělá kniha, těším se, až autorka napíše další, určitě si ji taky přečtu. Musela jsem nad tou knihou ještě dlouho přemýšlet a určitě se k ní časem zase vrátím.
Nějak jsem se ztrácela v těch slepencích vět. Proto mě to celkem rychle přestalo bavit.
Povinná četba, bohužel. Stálo mě to spoustu přemáhání, abych to dočetla. Vracet se k tomu rozhodně nikdy nebudu. Myslím že si z té knihy zapamatuji jenom ten název.
Nějak mi tahle kniha nesedla, nevím proč. Dost mi vadilo, že chybí konec a všechno mi to připadalo děsně povrchní. Možná mi taky hlavní hrdinka příliš lezla na nervy. Možná, je to i proto že jsem před ní znovu četla Aristokratku od Bočka a to je jinší levl. Sorry. Hvězdičku dávám za skutečně krásnou a nápaditou obálku.
Nejdřív jsem se této knížky trochu bála, ale naštěstí jsme ji museli povinně číst, tudíž jsem se přinutila si ji půjčit. Pak už jsem jenom zírala, kolik fantazie Kafka měl a už se na něj dívám úplně jinak než dřív. Trochu mi vadil zastaralý způsob mluvy, ale nakonec dobře korespondoval s dobou, ve které děj probíhal. jsem ráda, že jsem se k přečtení dokopala.