BigFous komentáře u knih
Můj nejoblíbenější díl.. Jsou tu představeny nové postavy , které si člověk okamžitě zamiluje a nedovede si ságu Gotreka s Felixem bez nich představit. Kniha má spád, pořád se něco děje. Konečně se člověk dozvídá něco z minulosti Gotreka. Finální řezničina je popsaná naprosto dechberouce.. Nemám co vytknout
Když někdo bude chtít začít číst knihy ze světa Warhammeru,tak tohle je jasná volba na úvod. Nejikoničťější postavy z tohoto brutálního světa...Kniha je sice souhrn povídek což osobně moc nemusím, ale krásně na sebe navazují a dohromady dělají jeden celek... Nejlepší je jednoznačně Krev a Temnota a Temnota pod světem
Tak začnu mým výblitkem za což se omlouvám.. Když jsem někdy v únoru dočetl všechny Zaklínače tak jsem nevěděl co číst.. Dostal jsem chuť na Gotreka (vlastnil jsem a kdysi přečetl od trolů po zombie) tak jsem ho začal číst znovu s tím, že si dokoupim zbytek co vyšel v češtině což se stalo, někdy u zabíječe lidí si říkám, že ještě seženu Ulriku a šedého věštce a možná Teclise a zbytek řešit nebudu, že možná časem a ejhle vždy byl k nedostání za normální peníze nějaký díl,tak si říkám, aspoň trpaslíky dokoupim a dál to hrotit nebudu no a než jsem se sehnal Ulriku a začal jí číst,tak jsem od března sehnal a přelouskal všechny Gotreky, tři knihy o trpoších, dvě o elfech , ságy o Kumanském, Otroky temnoty, Lovce čarodějnic,černá srdce, smrtící náklad,ulrikova kladiva. Povídky vlčí jezdci, rytíři cti no snad jsem na nic nezapomněl:D . Tak moc mě Warhammer chytil a nakonec chci všechny knihy a snad Polaris bude ve vydávání pokračovat i ve věku sigmara což je prej horší, ale kašlat na to...Ke Gotrekovi a postavám kolem něj jsem kritičtější než u ostatních, protože je mám nejraději a první díl o Ulrice mě úplně vtáhnul a nadchnul hlavně kvůli "nostalgii, ale i příběh kdy se vyrovnává se svým novým neživotem je velmi fajn , takže kritičtější hlas zůstal úplně vzadu a já si to celé užil..
Vlastně nemám co zásadního vytknout .. Ze začátku se střídaly lepší povídky se slabšími.. Příběhy bílé roty byly fajn se zajímavými postavami. Morrův kněz mě zaujal vyprávěním z první osoby,ale kapsář Kruza a dýchavec mě nebavili skoro vůbec.. Postupně se začínají osudy postav prolínat až k velmi solidnímu konci.. Jenom víc kněze, míň kapsáře a nemuseli se autoři bát nechat umřít víc "hlavních" hrdinů. Na můj vkus jich přežilo až moc.. Jinak se to četlo samo
No autor udělal chybu, že nějaké linky už nenechal být a pořád v nich pokračoval. Lovec čarodějnic pořád pátrá po grimoáru který teď vlastní skaveni se kterými je spolčen jeho "úhlavní nepřítel" kterého pronásleduje už nějaký ten pátek.. Tahle hlavní linka je fajn a hezky se čte, ale pak se vrátí k postavám,kde jejich potenciál vyčerpal už v první respektive v druhé knize a ty děj neskutečně brzdí, nudí a nakonec mají na příběh nulový vliv. Úplně k ničemu.. Přitom v druhém dílu měli vcelku uspokojivý konec.. No závěr je takový nijaký,jako by si připravoval půdu pro další díl což by mi sice nevadilo, ale rozhodně ne se stejným příběhem a už vůbec ne znovu se stejným osazenstvem.. Neumím si představit že by přeživší někam posunul, ale naopak si myslím, že by kvalita šla nekompromisně dolů... Přes to všechno se kniha četla velmi dobře a naštěstí ty nudné postavy (nechci psát spoiler jaké) maj tak málo prostoru, že se to přežít dá ... Většina knihy je kvalitní s dost fanatismem a surovostí a snížit to o dvě hvězdy si určitě nezasluhuje
Nakonec těch 5 hvězd dám, ale těsně.. Narozdíl od prvního dílu už mě autor nedokázal překvapit. Všechny hlavní postavy už známe a i jejich minulost a nějaký to tajemství je nám známo od prvního dílu.Navazuje to plynule na první díl a dočkáme se rozuzlení osudů několik postav plus nové nepřátele.. Je to čtivé bez hluchého místa, nové postavy jsou fajn. Těch 5 hvězd dávám, ale kvůli Nurglemu...V jiných knihách (co jsem četl) jsme se setkali s válečníky Khorna,šampiónama Tzeenche i uctívači Slaaneshe a teď konečně i s mocí Nurgleho což mě potěšilo. Přijde mi, že je ze 4 bohů chaosu nejvíc opomíjen, vždy byl nějak zmíněn pouze okrajově a tady konečně dostala jeho moc větší prostor, ikdyž pořád šlo o "vedlejší"linku příběhu.Jsem zvědavý jak to bude pokračovat dál. Pár linek uzavřel a jiné se můžou rozvíjet...
V první řadě chci pochválit obálku (to zakomponování hlavy upíra do siluety lovce čarodějnic vypadá zajímavě) No nevím proč, ale nečekal jsem od toho nic moc, ale byl jsem mile překvapen.. Nečekejte hordy nepřátel ani velké bitky.. Je to spíš krimi thriller a jsem rád, že i Warhammer má různé styly a není vše úplně stejný.. . Postavy nejsou černobílé. Ke "klaďasovi" pocítí člověk občas odpor a naopak se záporákem pochopení... Autor se snaží udělat pár zvratů něco se povedlo a něco čtenář uhodne... Hlavní postava mě baví i díky tomu, že to není žádnej sympoš, ale jeho kumpán je naprosto skvělej zvrhlej sadista... Jsem zvědavý na další díly podle hodnocení jde kvalita dolů tak uvidím.. Zatím nejhorší série o Kumanskym, ale ještě mě čeká hodně knih co musím i sehnat.....
Trpaslíci jsou prostě nejvíc.. Kniha ač má pouze 230 stran,tak popisuje několik desítek let krále trpaslíků že Zhufbaru Barundina... Někomu může přijít to skákání časem chaotické, ale za mě je to naprosto v pohodě.. Celé se to točí okolo cti jak ji vnímají trpaslíci a Barundin musí řešit jednu zášť za druhou, takže není prostor pro hluché místo. Pořád se něco děje a jak v knize roky rychle plynou,tak při čtení utíkají stejně rychle hodiny.. Warhammer jak má být..
Po příšerném minulém dílu zase pecka.. První moje reakce byla proč zase upíři a nemrtvý, ale Antar z Mahraku, kníže Obsidiánového rozvodí, Lev z údolí, mocný syn nebes je úplně ta nejvíc postava za dlouhou dobu... Jo a Zabbai je taky fajn Upíři mi přijdou slabší než na jaký jsme zvyklí že Sylvánie.. Kniha je neskutečně čtivá, nepostrádá humor ani skvělé souboje. Super postavy ať kladně, záporné i ty neutrální. Reynolds umí postavám ať živým nebo v tomhle případě "mrtvým" vdechnout život.... Jo a Antar si zaslouží vlastní epos... Neskutečně jsem se bavil
O poznání lepší než předchozí díl.. Long tentokrát vsadil i na nostalgii a zafungovalo to. Vrátil nějaké známé postavy.. Udělal z toho "detektivku" a docela mu to sedělo.. Zase se to odehrává v jednom městě. Po Skavenech a hordách Chaosu to jsou tentokrát kultisti, který se snaží sabotovat kde co.. . Škoda konce,kde to u Kinga gradovalo,tak to tady stagnovalo...
Plynule to navazuje na předchozí díl.. Zabíječ draků je plný emocí.. Dostáváme tu nálož různorodých trolobijců , který společně vyrazí na draka .. Postupně to graduje až do skvělého finále...
Lepší než první díl... Líbilo se mi, že se autor nezaměřil pouze na hlavní postavy, ale že velkou část knihy věnuje hezky do podrobna Skavenům. Hned jsem si ty pletichářský příbuzný Mistra Třísky oblíbil... Hybatelem děje jsou hlavně Krysáci a Gotrek s Felixem na jejich intriky musí reagovat což byl od autora super tah..
Určitě nejlepší díl série.. Kurt hledá bránu bohů chaosu a chce získat sílu na zničení Říše. Ursula to má přesně naopak shání armády na obranu. U Ursuly si člověk nemůže nevšimnout inspirací nebo spíš dokonce kopírky Johanky z Arku. Taková Panna Orleánská z wishe.. Mužů říct, že mě její chování občas vyloženě sralo.. Dokonce mi přišlo, že větší pozornost než Kurt s Ursulou dostávají vedlejší postavy jako Ruprecht,Jakob, Johannes atd. Několik nových a i zajímavých postav.... Závěr mezi Ursulou a Kurtem se úplně nepovedl, ale ta cesta ke konci byla velmi zábavná.. Kvituju epilog,kde přeživší postavy dostaly nějaký ten odstavec jejich osudu...
(SPOILER) V plno momentech lepší než první díl, ale na druhou stranu několik linek, osudů postav nevím jak to popsat bylo strašně moc uspěchaných.. Tři čtvrtě knihy sledujeme nějaký děj aby to bylo ukončený jedním odstavcem.. Například nová postava Lady Halste a tažení Kurta do Arábie (vím nakonec skončil jinde) Ursula pořád Sigmarova fanatička o kterou se stará bývalý spojenec lovce čarodějnic a Kurt sám sebe víc a víc vnímá, že je opravdu vyvolený Bohy Chaosu.. Nejvíc mě potěšilo trpasličí království (trpoši do všech příběhů:D) Je tu víc akce než v minulém díle a konec je parádní,kde se role padoucha trochu "změní" Zase hrdinové knihy dělají rozhodnutí jako lidi a ne jako skutečný hrdinové z bájí,kde vše vykonají správně.. Tak i přes pár much těch pět dám
(SPOILER) Na začátek mě to už pevně přesvědčilo vrátit se k hodnocení jiných titulů z Warhammeru a sebrat hvězdičky a ano mluvím o Kumanskym..Příběh který trochu připomíná osud Anakina, ale bez Obi-Wana a Padmé jenom z půlky.. Jednoduchý děj plný nešťastných rozhodnutí.. Jedna linka se soustředí na Kurta rytíře Říše a jeho cestu za záchranou svoji milé a u toho se propadá do temnoty a druhá na jeho frajerku, která si bez znamení od Sigmara ani neuprdne a je obviněna z čarodějnictví,kde jí paradoxně hájí lovec čarodějnic..A na tragédii je zaděláno.. Komentáře že se to nehodí do Warhammeru jsou podle mého názoru mimo.. Byl jsem rád, že to nebylo pouze o nějakém gerojovi co řeže tisíce nepřátel jednou ranou, ale že byl příběh pomalu rozvíjen a jako úvod do trilogie to bylo víc než uspokojivé
Byl jsem velmi mile překvapen. Když to porovnám s povídkami z Rytířů cti,tak to je nebe a dudy.. Vlčí jezdce od Kinga znám už ze Zabíječe trolů a pořád dobrý..Co mě hodně bavilo byl Yremský Fantóm. Celý příběh líčit z pozice vypravěče bylo víc než fajn. Úplně jsem se viděl někde u korbelu píva, kolem sebe hlouček lidí,venku plejskanice a všichni poslouchají tuláka vyprávět a vůbec nevadilo, že už po první stránce člověk uhodl,kdo,co, jak a proč,ten styl psaní úplně vtáhnul do děje .. Vlastně skoro všechny povídky jsou napsány velmi dobře, ikdyž se čtenáři může zdát, že to je nezajímavé téma,tak ho to baví.. Ještě Křik Bestie a V šedých horách zlato není jsou topky.. Jediné slabší, ale vůbec ne špatné jsou podle mého názoru Tileánská krysa a Cesta hledače čarodějnic
Lepší než první díl a už ten mě bavil.. Prakticky celá kniha je o bojích a je super, že se autor nezaměřuje pouze na hlavní hrdiny, ale postav tam je neskutečně mnoho což mám rád. (Ale musí se umět aby si je čtenář zapamatoval a byl zvědavý jak dopadnou a to se povedlo víceméně u všech). Různé strategie bitev, rozhodnutí jednotlivých válečníků, jejich tragické konce atd jsou vylíčeny opravdu dobře, že jsem to viděl před očima.. Závěr byl velmi uspokojivý.. abych jenom nechválil ,tak co mě štvalo tak byly roky.. Elfové mají být hoooodně dlouhověcí a někdy je ten popis událostí tak blbej, že jsem měl pocit, že to jsou tak třicátníci.. Už v prvním díle mě to štvalo.. Mluvili o bitvě z legend a ono to bylo před sto lety.. Přece vnímání času mají Elfové jinak a bylo tam toho víc a o pár stran podobný popis a už se tam házelo tisíciletími, takže to dělalo trochu guláš... PS. Nikdy bych nevěřil, že mi nějaký prašivý elf dokáže vzbudit nějaký emoce a bude mě zajímat jak dopadne a tady se to pár šikmouchým parchantům povedlo:D
Byl jsem zvědavý jak chce autor z téhle proradné, arogantní rasy udělat nějaký sympatický a kladný hrdiny... No a on se o to ani nesnaží což je super. Pořád intriky,zrada a vlastní prospěch, která je týhle rase vlastní.. Ano několik postav se vyznačuje odvahou, ale moudrostí snad nikdo.. Líbilo se mi, že se tu prolínalo několik linek,kde nejsou středem pozornosti hlavní "hrdinové" , ale obyčejní válečníci... Kniha má pomalejší rozjezd, ale buduje aspoň nějaký vztah čtenáře k postavám... Lidi tu psali, že je tam moc romantiky a že se to k Warhammeru nehodí, naopak k Elfům se to hodí náramně. Jsou otroci vlastních citů a díky tomu se chovají vášnivě, povýšeně a vysloveně hloupě a pak musí čelit následkům.. Vůbec jsem knížce nevěřil, ale byl jsem velmi mile překvapen a potěšen...
Problém povídek je, že na pár stránkách čtenář většinou nezíská nějaký vztah k hlavní postavě (postavám) pokud jí už nezná z jiných románů ( Mathias Thulmann v povídce Volba nenávistí) . Pak musí zaujmout něčím zvláštním, nebo to být strhující pecka a no to se tady z drtivé většiny nestalo Šílená nuda .. Akorát Zrádce šel aspoň do průměru a Dědic a syn byl krásně depresivní, to mě zaujalo. No a po povídce Portrét mé neumírající paní jsem knížku asi na týden odložil... Pak přišlo zlepšení v Morové jámě ta byla fajn a pak dvě bezkonkurenčně nejlepší povídky Rodová čest a Gentlemanská válka ty mě hodně bavily.. Nejmocnější rituál byl už zas navíc..
(SPOILER) Tahle kniha mě utvrdila v nenávisti k tý zkažený,arogantní elfí havěti... :D ne hele bylo to naprosto Boží. Autor dal nahlédnout trošku pod pokličku trpasličí kultury a krásně vystihuje ten rozdíl mezi Dawi a Elfi. Jak jsou jejich zvyky naprosto odlišné ať jde o architekturu,hudbu, zábavu, vnímání cti atd. A i přes svoji odlišnost se musí spojit proti Norskanům.. Celé to handrkování mě strašně bavilo a je fajn, že to popisuje jak z toho správného pohledu tak i elfího. Co velmi oceňuji je popis velkolepých bitev. Není to pouze řezničina, ale hezky jsou popsaný i různé taktiky boje a jak musí skloubit trpasličí a elfí přednosti dohromady aby uspěli.. Zaměřuje se na osudy víc postav, které jsou dostatečně probrány do hloubky aby s nimi čtenář soucítil a prožíval jejich příběh se zájmem.. PS. Všechno naznačovalo zradu elfů a následná válka odplaty byl majstrštyk kde jsem hltal každý slovo.