blazkoma komentáře u knih
Asi jsem právě objevila svoji novou oblíbenou autorku. Příběh má neuvěřitelný spád a překvapivé zvraty, místy příjemně mrazivé.
Samotnou mě překvapuje, jak jsem si tuhle knihu užila. Zajímal mě příběh sester, jaká tajemství skrývá kouzelný hotel a když se tak zamyslím, každá z postav měla něco do sebe. S každou kapitolou příběh příjemně gradoval. Pouze romantickou linku bych v tomto případě oželela, ale to už patří snad ke každé knize.
Tato kniha se těžko hodnotí, některé povídky se čtenářem rezonují více než ostatní, asi jako když se ponoříte do sbírky poezie. Více než děj jsem mezi řádky našla znepokojivou atmosféru a říkala si, co asi muselo autorku inspirovat k sepsání těchto textů.
Oceňuji hru se slovy, za což patří obdiv i překladatelce knihy.
Tato kniha by mohla být vyobrazena vedle definice ideálního letního čtení, přečteno za několik hodin s úsměvem na tváři.
Trochu nadpřirozena, trochu detektivní zápletky a trochu i té romantické linky, zkrátka recept na příjemné čtení, které jsem si po dlouhé době užila. A kdybych měla po ruce další díl, bez váhání se do něj pustím, to se mi často nestává. Doporučuji.
Kniha se četla sama a přestože bylo těžké se odtrhnout, je v knize řada věcí, které mě rozčilovaly. Určitě je to tím, že nejsem cílovou skupinou, ale být mi tak 12-15 let, sháněla bych se po dalších dílech série.
Dlouho mě nějaká kniha nebavila tak jako Spasitel a to nejsem s fyzikou, čísly a kosmonautikou zrovna dobrá kamarádka. Od první stránky jsem věděla, že knihu jen tak z ruky nedám. Tohle vesmírné dobrodružství mohu jen doporučit.
Také máte nepříjemný pocit, když vás na každém kroku sledují nehybné oči z portrétů? Opravdu není dobrý nápad podobné knihy číst v noci. Ten pocit klaustrofobie, narůstajícího napětí nebo pocit, že vás něco sleduje ze tmy, je tím jen intenzivnější. Zkrátka se nepoučím, ale stálo to za to.
Zajímavost: Takzvaní silent companions se těšili oblibě v domácnostech evropské elity v 18. a 19. století. Tyto dekorativní figuríny nejsou nic jiného než realistické malby na plochých tvarovaných dřevěných deskách, které zobrazovaly sloužící, vojáky nebo děti..
Dodnes není úplně jasné, jaký byl jejich účel. Zůstávali v rohu místnosti, nebo před krbem v letních měsících, kdy se netopilo. Na schodech, aby překvapovali nevítané hosty nebo snad hlídali prázdný dům, když majitelé byli pryč. Chtěli byste takového společníka?
Oceňuji krásnou procházku Barcelonou a prohlídku Gaudího architektonických skvostů, ale jinak je pro mě kniha asi nejslabším dílem ze série.
Krásná, stručná a jednoduše zpracovaná příručka pro začínající i pokročilé pěstitele pokojových rostlin. Díky této knížce jsem zjistila, čím jsem všechny ty zelené drobečky dlouhá léta zabíjela. Takže věřte, že s tímto rádcem budou kdejakému analfabetovi na kytky, jak říkávala moje babička, pokojovky prospívat.
Neal Shusterman je génius, nemám co jiného k celé této sérii dodat.
V jednom komentáři ke knize jsem narazila na přirovnání Richarda k Nickovi z Velkého Gatsbyho a pomyslela si sakra, proč mě to hned taky nenapadlo. Pouhý pozorovatel, který nijak nevyčnívá a přestože se ocitá v centru všeho dění, nebýt vypravěčem, nemá nám co víc nabídnout.
Milé počtení, nenadchne ani neurazí. Možná kdybych byla mladší, dokázala bych jednoduchost příběhu více ocenit a nehledala bych v něm chyby. A možná by stejně tak pomohlo, kdybych již předem nevěděla, jak to celé bude (viz již tolikrát zmiňovaná anotace).
Nevěřila bych, že mi taková drobná knížka dá tolik zabrat. Velice vyčerpávající putování bez cíle a bez naděje, pouhá potřeba přežití ze dne na den.
Je pár věcí, které mi na knize vadí, ale ze všeho nejvíc zde postrádám vysvětlení, jak to všechno začalo. Co se stalo, že je svět v knize takový pustý, ošklivý a nebezpečný. Celou dobu jsem čekala jakékoliv vysvětlení a nedočkala se odpovědi.
Můj nový oblíbený díl, jedním slovem nejkouzelnější :)
Krásný příklad toho, jak lidé nejsou připraveni na řešení krizových situací a čeho všeho jsou pro své přežití schopni.
Zdá se, že tahle kniha čtenáře buď emočně složí na lopatky nebo ho nechá chladným a bohužel se přikláním k té druhé skupině. Už samotný název vyzývá k zásobení se kapesníčky, anotace slibuje silný příběh, ale.. Nedokázala jsem soucítit s hlavními postavami, ani jejich vztah nebyl pro mě dost uvěřitelný a myslím, že by opravdu nebylo od věci vysvětlení, jak taková Hodina smrti funguje, přece jen je základním kamenem celého příběhu.
Na mě kniha žádný velký dojem neudělala. Draci jsou samozřejmě super, ale řekla bych, že kniha spíš vypadá zajímavěji než ve skutečnosti je.
Líbí se mi autorčin styl, trochu děsivé, trochu nechutné. Ještě že jsem to četla za denního světla i tak mi některé části naháněly husí kůži.