Blue komentáře u knih

Sice už poněkud zastaralé, ale pro nás, co jsme zůstali věrni knihám svého dětství, pořád příjemné čtení.

2 24.08.2020

Kdyby kniha měla více děje a méně ideologie, mohli bychom Včeličku nazvat českým předchůdcem Artura Haileyho. Autor tady ale bohužel příliš tlačil na pilu, takže kniha je více obžalobou dobových poměrů, než poutavým románem. Dílo je nicméně čtivé a snadno stravitelné.

2 27.07.2020

Jako dítěti se mi Korkorán líbil víc, pro dospělého čtenáře je tato dobrodružná klasika už přece jen dost pohádková a naivní.

2 26.06.2020

Foglarovy knihy jsou mixem výchovného a dobrodružného čtení. V jiných knihách se mu ovšem ten mix povedl lépe. V Řásnovce má navrch výchovný prvek, převažuje tu tedy ta naivnější rovina, což je pro knihu velký hendikep v boji se zubem času. Působí proto zastaraleji, než jiné foglarovky, které dokážou čtenáře po celou dobu udržet v napětí, a ke kterým se opravdu dá i vracet. K Řásnovce já se už asi nevrátím.

2 14.05.2020

Chtěl jsem v rámci Čtenářské výzvy vyzkoušet autora, respektive detektiva, kterého jsem dosud neznal. Tak už ho znám a vím, že už na žádného dalšího Nera Wolfa nejsem zvědavý. Nelíbil se mi detektiv, neseděl mi způsob vyprávění, jsem rád, že to mám za sebou.

2 19.03.2020

Velmi dobré čtení, to jsem čekal. Co jsem ale nečekal, byli trpaslíci. To pro mne bylo velké překvapení a musím říci, že velmi příjemné. Jenom se mihli, ale příběhu mimořádně prospěli. Myslím, že si po letech z celého vyprávění budu pamatovat hlavně je. 90%

2 15.02.2020

Četlo se mi to špatně, nebavilo mě to, byl jsem rád, když jsem měl čtení za sebou a mohl jsem si odškrtnout další položku ve Čtenářské výzvě. Připouštím, že to není nějaký hlubokomyslný rozbor, ale pouze bezprostřední čtenářský dojem. Ale o ten jde koneckonců především.

2 28.06.2019

Pěkný příběh, který ovšem je třeba dnes už vzít trochu s nadhledem, protože je to přece jen poněkud naivní a idealistické čtení. Ale ten, kdo má takovéto knihy z přírody a o přírodě rád, to rád přijme.

2 06.05.2019

Pokud bychom nevěděli, že nikdo (a přeneseně pak nic) není dokonalý, napsal bych, že to je dokonalá monografie. Věcná, nestranná, možná i svým způsobemi objevná. Každopádně je to kniha psaná živým, čtenářsky přístupným jazykem, z níž se čtenář o Zdeňku Nejedlém dozví snad úplně vše. Je obtížné si představit, co vše musel autor nastudovat, jak obsáhlou materii musel zvládnout. Ale stálo to za to. Opravdu stálo.

2 13.04.2019

Je těžké tento spisek hodnotit, protože už se jedná spíše o kuriozitu. K dobru jí budiž ještě připsáno, že se dostala do dobrých rukou a editoři ji velmi vkusně vypravili do světa. Nepochybně má svůj půvab a potěší zejména milovníky starých časů, starší české literatury a češtiny obecně. Takže já jako příznivec starší české literatury a češtiny obecně jsem potěšen.

2 28.12.2018

Velmi svižné, dějem nabité čtení. Kdo si chce přečíst něco od Jiráska a má strach z jeho rozsáhlých cyklů, má zde ideální možnost.

2 27.12.2018

Zkoušel jsem už číst hodně humoristických knih, ale nakonec jsem vždy skončil u toho, že jediná humoristická kniha, u níž se člověk opravdu směje, je Saturnin. Na tomto názoru setrvávám i nyní.

2 19.11.2018

Mně to přišlo falešné. Ale ať se každý dojímá, u čeho chce.

2 19.11.2018

Erik Tabery se tu jeví jako bystrý a kultivovaný pozorovatel a komentátor, zároveň je ale zcela jasné, že pozoruje a komentuje z určité pevně zakotvené pozice. S mnoha názory se jistě dá souhlasit, jsou tu ovšem i některé, které by bylo možno z jiné pevně zakotvené pozice stejně bystře a kultivovaně vyvracet. Je to ale nepochybně zajímavé a podnětné čtení.

2 19.11.2018

Kdo bude chtít číst tuto knihu, nechť si nejdříve přečte jiné Grossmanovo dílo, a sice Za Volhou není země. Život a osud totiž přímo navazuje na tuto knihu, je jejím druhým dílem. Tuto důležitou skutečnost nám totiž vydavatel zapomněl sdělit. Na přebalu knihy se píše kde co, ale taková marginálie tam není. Takže čtenář se pak zoufale plácá ve změti postav, kterých je tu bohužel poněkud více, než je zdrávo. Měl jsem chvílemi dojem, že tu vystupují snad všichni tehdejší obyvatelé Sovětského svazu. A bez znalosti prvního dílu je nejen velmi obtížné se v ději a vůbec vazbách mezi jednotlivými vystupujícími postavami vyznat, je to nemožné. Přesto, i při neúplném pochopení všech vztahů a osudů,musím uznat, že je to pozoruhodné čtení s řadou velmi zajímavých scén a úvah. Zároveň je to ovšem kniha ne úplně čtivá, je tu řada spíše dokumentárních scén, civilních výjevů bez většího dramatického náboje. Jako celek je to ale docela působivé dílo, byť jako vyloženě umělecká literatura má své rezervy. Autor není žádný vytříbený stylista, spíše reportér. Je to ale i jedna z knih, která pomůže více pochopit ruskou mentalitu, tedy jedna z knih, kterou lidé, kteří se o sobě domnívají, že vědí nejlépe, jak by to v Rusku mělo vypadat, evidentně nečetli. Je to zajímavý národ stíhaný v historii velmi těžkými ranami, s nimiž se zároveň velmi svérázným způsobem vypořádává. Pro nás, kteří přece jen jsme součástí trochu jiné "civilizace", to může být někdy až nepochopitelné. Ale je to tak.

2 03.11.2018

Velmi originální a provokativní příběh. Člověk zpočátku neví, jak se má tvářit, ale pak přijme autorův úhel pohledu a užije si to.

2 25.10.2018

Ivan Klíma je pro mne, a řeknu to teď hodně subjektivně, poněkud nudný patron. Vždy jsem u něj postrádal nějakou šťávu, větší jiskru, ty knihy mi přišly poměrně nudné. Ne tak Soudce z milosti. Tato kniha se četla sama, myslím, že je to jeho nejlepší dílo.

2 25.10.2018

Pro mne nejlepší Eco. Nepoměřuju to teď z hlediska nějaké literární hodnoty, ale čistě čtenářsky. Toto čtení mě nejvíce bavilo.

2 25.10.2018

Velmi dobrá kniha autora, jehož další knihy je možno rovněž doporučit.

2 24.10.2018

Velmi poutavé vyprávění o cestě dr. Holuba Afrikou. Tento námět zpracovalo více našich spisovatelů, Valentova verze je, jak je u autora zvykem, i velmi stylisticky vytříbená. Čtěte Valentu.

2 24.10.2018